Wout van Aert
| Wout van Aert | |
|---|---|
_-_World_Champion.jpg) Wout van Aert v roce 2017 | |
| Osobní informace | |
| Datum narození | 15. září 1994 (28 let) |
| Místo narození | Herentals, Belgie |
| Stát |  Belgie |
| Výška | 187 cm |
| Hmotnost | 70 kg |
| Týmové informace | |
| Současný tým | Team Jumbo–Visma |
| Disciplína | silniční cyklistika cyklokros |
| Role | závodník |
| Typ jezdce | cyklokrosař klasikář sprinter časovkář |
| Amatérské týmy | |
| 2018–2019 | Cibel–Cebon Offroad Team |
| Profesionální týmy | |
| 2013 2014–2016 2017–2018 2019– | Telenet–Fidea Vastgoedservice–Golden Palace Vérandas Willems–Crelan Team Jumbo–Visma |
| Úspěchy | |
Cyklokros
Silniční cyklistika
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Cyklistika na LOH
| ||
| stříbro | 2020 Tokio | silniční závod |
| Mistrovství světa v cyklokrosu | ||
| zlato | 2014 Hoogerheide | U23 |
| zlato | 2016 Heusden–Zolder | Elite |
| zlato | 2017 Bieles | Elite |
| zlato | 2018 Valkenbrug | Elite |
| stříbro | 2015 Tábor | Elite |
| stříbro | 2019 Bogense | Elite |
| stříbro | 2021 Oostende | Elite |
| stříbro | 2012 Koksijde | Junior |
| bronz | 2013 Louisville | U23 |
| Mistrovství Evropy v cyklokrosu | ||
| zlato | 2014 Lorsch | U23 |
| stříbro | 2015 Huijbergen | Elite |
| stříbro | 2018 Rosmalen | Elite |
| stříbro | 2016 Pontchâteau | Elite |
| Mistrovství světa v silniční cyklistice | ||
| stříbro | 2020 Imola | Silniční závod |
| stříbro | 2020 Imola | Časovka |
| stříbro | 2021 Lovaň | Časovka |
| Mistrovství Evropy v silniční cyklistice | ||
| bronz | 2018 Glasgow | Silniční závod |
Wout van Aert (* 15. září 1994) je belgický silniční cyklista a cyklokrosař jezdící za UCI WorldTeam Team Jumbo–Visma.[1] Je vítězem mistrovství světa v cyklokrosu z let 2016, 2017 a 2018. V březnu 2019 se připojil k týmu Jumbo–Visma poté, co předčasně ukončil svůj kontrakt s týmem Vérandas Willems–Crelan v říjnu 2018.
Kariéra[editovat | editovat zdroj]
Van Aert se narodil v Herentalsu ve Flandrech. Svou závodní kariéru začal v cyklokrosu, v tomto cyklistickém odvětví se stal opakovaně mistrem světa (2016, 2017, 2018) a národním belgickým šampionem (2016, 2017, 2018, 2021).
Od roku 2018 se věnuje rovněž závodům v silniční cyklistice. Zúčastnil se Strade Bianche 2018, které se z části jelo na štěrkových cestách v prudkém dešti. Společně zaútočil s Romainem Bardetem (AG2R La Mondiale) a po většinu z posledních 40 km vedli závod, než ze stíhací skupiny zaútočil Tiesj Benoot (Lotto–Soudal) a dojel je. Ten pak byl schopen van Aertovi i Bardetovi ujet na posledním štěrkovém sektoru a dojel si pro vítězství v závodu.[2] 39 sekund za ním dojel Bardet, jenž van Aerta odpáral v posledním kilometru. Van Aert nakonec dojel třetí se ztrátou 19 sekund na Bardeta, ačkoliv musel vyměnit kolo poté, co spadl na závěrečném stoupání v Sieně.
Team Jumbo–Visma (2019–současnost)[editovat | editovat zdroj]
2019[editovat | editovat zdroj]
V červnu 2019 vyhrál van Aert 2 etapy a bodovací soutěž na Critériu du Dauphiné, stal se národním šampionem v časovce a získal bronzovou medaili v silničním závodu. Van Aert se následně zúčastnil Tour de France[3], na níž vyhrál 10. etapu ve sprintu před Eliou Vivianim a Calebem Ewanem.[4] 19. července měl van Aert těžkou nehodu během individuální časovky v Pau, kvůli níž musel odstoupit ze závodu. V té chvíli nebylo jasné, zdali se stihne vyléčit do cyklokrosové sezóny, nebo jestli nebude muset vynechat klasiky na začátku sezóny 2020.[5] V prosinci 2019 získal van Aert ocenění Vlám roku.[6]
2020[editovat | editovat zdroj]
1. srpna 2020 vyhrál van Aert první závod přesunuté UCI WorldTour, Strade Bianche 2020 poté, co zaútočil zhruba 13 kilometrů před cílem. Následující týden vyhrál Milán – San Remo 2020 ve sprintu proti obhájci vítězství Julianu Alaphilippovi z týmu Deceuninck–Quick-Step díky úspěšnému útoku při sjezdu z vrcholu Poggio.[7] 2. září 2020 vyhrál 5. etapu Tour de France 2020 a o 2 dny později vyhrál i 7. etapu v Lavauru. Na mistrovství světa v silniční cyklistice získal stříbro v časovce a následně i v silničním závodu.
2021[editovat | editovat zdroj]
Van Aert zahájil svou silničářskou sezónu 6. března na Strade Bianche, kde se umístil na čtvrtém místě. Následně se zúčastnil Tirrena–Adriatica, kde se mu povedlo vyhrát 1. etapu před sprintery jako Caleb Ewan nebo Elia Viviani. Nakonec vyhrál ještě poslední, 7. etapu, individuální časovku, díky čemuž si zajistil druhé místo celkově za Tadejem Pogačarem a také vítězství v bodovací soutěži. Van Aert dojel třetí na monumentu Milán – San Remo za Jasperem Stuyvenem a Calebem Ewanem. 28. března vyhrál van Aert klasiku Gent–Wevelgem ve sprintu proti Italům Giacomu Nizzolovi a Matteovi Trentinovi. 4. dubna dojel na 6. místě v závodu Kolem Flander poté, co byl odpárán pozdějším vítězem Kasperem Asgreenem a svým rivalem Mathieuem van der Poelem na posledním dlážděném stoupání. O 10 dní později dojel druhý na Brabantském šípu, kde byl v závěru přesprintován Tomem Pidcockem. 18. dubna vyhrál van Aert klasiku Amstel Gold Race v těsném sprintu znovu proti Tomu Pidcockovi, jenž nakonec dojel na druhém místě.
Úspěchy[editovat | editovat zdroj]
Silniční cyklistika[editovat | editovat zdroj]
- 2012
- 4. místo Sint–Martinusprijs Kontich
- 2014
- Ster ZLM Toer
- 8. místo celkově
- 2015
- 4. místo Omloop Het Nieuwsblad U23
- 4. místo Grote Prijs Jef Scherens
- 2016
- vítěz Schaal Sels
- 2. místo Dwars door het Hageland
- 4. místo GP Pino Cerami
- Kolem Belgie
- 8. místo celkově
- vítěz prologu
- 2017
- vítěz Ronde van Limburg
- vítěz Bruges Cycling Classic
- vítěz GP Pino Cerami
- 2. místo Schaal Sels
- 2. místo Rad am Ring
- 3. místo Dwars door het Hageland
- Kolem Belgie
- 10. místo celkově
- 2018
- Danmark Rundt
celkový vítěz- vítěz 2. etapy
- Mistrovství Evropy
3. místo silniční závod
- 3. místo Strade Bianche
- 8. místo Antwerp Port Epic
- 9. místo Kolem Flander
- 10. místo Gent–Wevelgem
- 2019
- Národní šampionát
vítěz časovky- 3. místo silniční závod
- Critérium du Dauphiné
vítěz bodovací soutěže- vítěz etap 4 (ITT) a 5
- Tour de France
- vítěz etap 2 (TTT) a 10
- lídr
po 2. – 5. etapě
- 2. místo E3 BinckBank Classic
- 3. místo Strade Bianche
- 6. místo Milán – San Remo
- 2020
- Národní šampionát
- vítěz časovky
- vítěz Milán – San Remo
- vítěz Strade Bianche
- Tour de France
- vítěz etap 5 a 7
- Critérium du Dauphiné
- vítěz bodovací soutěže
- vítěz 1. etapy
- Mistrovství světa
2. místo silniční závod- 2. místo časovka
- 2. místo Kolem Flander
- 3. místo Milán–Turín
- 8. místo Gent–Wevelgem
- 2021
- Národní šampionát
- vítěz silničního závodu
- Kolem Británie
celkový vítěz- vítěz etap 1, 4, 6 a 8
- vítěz Gent–Wevelgem
- vítěz Amstel Gold Race
- Tour de France
- vítěz etap 11, 20 (ITT) a 21
cena bojovnosti po 15. etapě
- Tirreno–Adriatico
vítěz bodovací soutěže- vítěz etap 1 a 7 (ITT)
- Olympijské hry
2. místo silniční závod- 6. místo časovka
- Mistrovství světa v silniční cyklistice
- 2. místo časovka
- 2. místo Brabantský šíp
- 3. místo Milán – San Remo
- 4. místo Strade Bianche
- 6. místo Kolem Flander
- 7. místo Paříž–Roubaix
- 2022
- vítěz Omloop Het Nieuwsblad
- vítěz E3 Saxo Bank Classic
- Paříž–Nice
- vítěz bodovací soutěže
- vítěz 4. etapy (ITT)
- Tour de France
- vítěz bodovací soutěže
- vítěz etap 4, 8 a 20 (ITT)
- 2. místo Paříž–Roubaix
- 3. místo Lutych–Bastogne–Lutych
- 8. místo Milán – San Remo
Výsledky na etapových závodech[editovat | editovat zdroj]
| Výsledky na Grand Tours | |||||||
| Grand Tour | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | |||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Giro d'Italia
|
— | — | — | — | |||
 Tour de France
|
DNF | 20 | 19 | 22 | |||
 Vuelta a España
|
— | — | — | ||||
| Výsledky na etapových závodech | |||||||
| Závod | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | |||
| Paříž–Nice
|
— | — | — | 32 | |||
 Tirreno–Adriatico
|
— | — | 2 | — | |||
 Volta a Catalunya
|
— | NS | — | — | |||
| Kolem Baskicka
|
— | — | — | ||||
| Tour de Romandie
|
— | — | — | ||||
 Critérium du Dauphiné
|
47 | 32 | — | 49 | |||
| Tour de Suisse
|
— | NS | — | ||||
Výsledky na klasikách[editovat | editovat zdroj]
| Monument | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 |
|---|---|---|---|---|---|
| Milán – San Remo | — | 6 | 1 | 3 | 8 |
| Kolem Flander | 9 | 14 | 2 | 6 | — |
| Paříž–Roubaix | 13 | 22 | NS | 7 | 2 |
| Lutych–Bastogne–Lutych | — | — | — | — | 3 |
| Giro di Lombardia | — | — | — | — | |
| Klasika | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 |
| Omloop Het Nieuwsblad | 32 | 13 | 11 | — | 1 |
| Strade Bianche | 3 | 3 | 1 | 4 | — |
| E3 BinckBank Classic | — | 2 | NS | 11 | 1 |
| Gent–Wevelgem | 10 | 29 | 8 | 1 | 12 |
| Dwars door Vlaanderen | 83 | — | NS | — | — |
| Brabantský šíp | — | — | — | 2 | — |
| Amstel Gold Race | — | 58 | NS | 1 | — |
Výsledky na šampionátech[editovat | editovat zdroj]
| Šampionát | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Olympijské hry
|
Časovka | Nejelo se | — | Nejelo se | 6 | Nejelo se | ||||
| Silniční závod | — | 2 | ||||||||
 Mistrovství světa
|
Časovka | — | — | — | — | — | — | 2 | 2 | — |
| Silniční závod | — | — | — | — | — | — | 2 | 11 | 4 | |
.png){kind=small} Mistrovství Evropy
|
Silniční závod | — | — | — | — | 3 | — | — | — | — |
 Národní šampionát
|
Časovka | — | — | — | 6 | — | 1 | 1 | — | — |
| Silniční závod | 63 | 47 | 9 | 60 | 13 | 3 | — | 1 | — | |
| — | Nezúčastnil se |
|---|---|
| DNF | Nedokončil |
| DSQ | Diskvalifikován |
| NS | Nekonalo se |
Seznam vítězných etap na Tour de France[editovat | editovat zdroj]
| Etapa | Start a cíl | Délka | Typ etapy | Datum |
|---|---|---|---|---|
| etapa č. 2 | Brusel – Brusel | 27,6 km km |  časovka družstev
|
7. červenec 2019 |
| etapa č. 10 | Saint-Flour – Albi | 217,5 km km |  Rovinatá etapa
|
15. červenec 2019 |
| etapa č. 5 | Gap – Privas | 183 km km | Rovinatá etapa
|
2. září 2020 |
| etapa č. 7 | Millau – Lavaur | 168 km km | Rovinatá etapa
|
4. září 2020 |
| etapa č. 11 | Sorgues - Malaucène | 198,9 km |  Horská etapa
|
7. července 2021 |
| etapa č. 20 | Libourne - Saint-Émilion | 30,8 km km | Individuální časovka
|
17. července 2021 |
| etapa č. 21 | Chatou - Paříž (Champs-Élysées) | 108,4 km km | Rovinatá etapa (závěrečná etapa)
|
18. července 2021 |
| etapa č. 4 | Dunkerk – Calais | 172 km |  Středně těžká etapa
|
5. července 2022 |
| etapa č. 8 | Dole – Lausanne (Švýcarsko) | 184 km |  Středně těžká etapa
|
9. července 2022 |
| etapa č. 20 | Lacapelle-Marival – Rocamadour | 40 km | Individuální časovka
|
21. července 2022 |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wout van Aert na anglické Wikipedii.
- ↑ JUMBO-VISMA [online]. UCI, 2023-01-01 [cit. 2023-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-07. (anglicky)
- ↑ http://www.cyclingweekly.com/news/racing/tiesj-benoot-puts-super-show-strength-win-2018-strade-bianche-371423
- ↑ https://www.procyclingstats.com/race/tour-de-france/2019/gc/startlist
- ↑ https://www.cyclingnews.com/news/tour-de-france-van-aert-raises-his-own-bar-with-exceptional-sprint-win/
- ↑ https://www.cyclingnews.com/news/tour-de-france-van-aert-crashes-out-of-time-trial/
- ↑ https://www.cyclingnews.com/news/van-aert-wins-flandrien-of-the-year-award/
- ↑ https://www.cyclingnews.com/races/milan-san-remo-2020/milan-san-remo/results/
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Wout van Aert na Wikimedia Commons
