Mont Ventoux
| Mont Ventoux | |
|---|---|
 Mont Ventoux Tour de France | |
| Vrchol | 1909 m n. m. |
| Prominence | 1 150 m |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Francie |
| Pohoří | Provensalské Alpy |
| Souřadnice | 44°10′ s. š., 5°17′ v. d. |
  Mont Ventoux | |
| Prvovýstup | Francesco Petrarca (26. dubna 1336) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mont Ventoux je 1912 m vysoká hora v jihovýchodní části Provensálských Alp přibližně 20 km severovýchodně od města Carpentras v departementu Vaucluse. V roce 1990 byl masív Mont Ventoux zapsán na seznam biosférických rezervací UNESCO.[1]
Biosférická rezervace UNESCO
[editovat | editovat zdroj]Biosférická rezervace Mont Ventoux náleží do administrativního regionu Provence-Alpes-Côte d'Azur, kde pokrývá severní část departmentu Vaucluse a tvoří zde hranici s departmenty Alpes de Haute-Provence a Drôme. Celková plocha rezervace činí 95 566 ha,[1] ta je rozdělena podle míry ochrany na: centrální zóny (2 126 ha), nárazníkové zóny a přechodové zóny, které již zahrnují i zastavěné a zemědělské plochy.[2]
Legislativa a historie ochrany
[editovat | editovat zdroj]Oblast Mont Ventoux byla od roku 1971 chráněna v rámci programu francouzského Národního institutu pro agronomický výzkum (INRA). [3] V roce 1990 byla zapsána do programu MAB UNESCO, v návaznosti na sousední rezervaci Camargue (1977) a následně byla vyhlášena i sousední lokalita Luberon-Lure (1997). [1] Cílem bylo propojit ochranu přírody s udržitelným rozvojem regionu Provence.
Ochrana je zakotvena v článku L. 333 francouzského Zákoníku o životním prostředí (Code de l'environnement). [4] V roce 2020 byla rozšířena o vyhlášení Regionálního přírodního parku Mont Ventoux ve spolupráci místních samospráv. Rezervace je součástí programu ZNIEFF (Zone Naturelle d'Intérêt Ecologique, Faunistique et Floristique) [5] podle článku L. 411-5 Code de l'environnement a sítě Natura 2000 Evropské unie, která chrání oblasti s vysokou biodiverzitou.
Reliéf
[editovat | editovat zdroj]Reliéf Mont Ventoux je výsledkem tektonických, krasových a periglaciálních procesů. Hora je tvořena jurskými vápenci, zvednutými během alpínsko-himalájského vrásnění v období křídy. [6] Vrchol byl utvářen periglaciálními procesy v pleistocénu, což vytvořilo kamenná pole, svahové sutě a mrazové sruby. [6]
Svahy jsou asymetrické: jižní je prudší, suchý a erodovaný; severní je zalesněný a stabilnější díky expozici a srážkám. Krasové procesy vytvořily závrty, suchá údolí, jeskyně (např. Gorges de la Nesque, Plan de Vaucluse) a ovlivňují vodní režim – voda se rychle infiltruje, což vede k suchým půdám vhodným pro středomořskou vegetaci. [7]
Biodiverzita
[editovat | editovat zdroj]Flóra
[editovat | editovat zdroj]Oblast obsahuje přes 1 000 druhů cévnatých rostlin (třetina druhů Provence). Vegetace se mění s výškou: v 300–800 m dominují dub cesmínovitý (''Quercus ilex''), dub pýřitý (''Q. pubescens''), borovice halepská (''Pinus halepensis''), tymián (''Thymus vulgaris''), levandule lékařská (''Lavandula angustifolia'') a rozmarýn (''Rosmarinus officinalis''). [2] Do 1 400 m převládají smíšené lesy s duby, habrem obecným (''Carpinus betulus''), bukem lesním (''Fagus sylvatica'') a borovicí černou (''Pinus nigra''). Nad 1 400 m převládají travino-bylinné formace s alpínskými druhy, na vrcholu odolné keře proti větru a UV záření. [8]
Endemické druhy zahrnují mák oranžový (''Papaver aurantiacum''), chrpu chlumní (''Centaurea triumfettii'') a lomikámen diapensiovitý (''Saxifraga diapensioides'').[2]
Fauna
[editovat | editovat zdroj]Fauna je rozmanitá: v oblasti se vyskutuje na 150 hnízdících druhů ptáků, včetně orla skalního (''Aquila chrysaetos''), sokola stěhovavého (''Falco peregrinus'') a tetřívka obecného (''Tetrao tetrix''). [2] Savci zahrnují kamzíka horského (''Rupicapra rupicapra''), muflona (''Ovis gmelini''), jelena evropského (''Cervus elaphus''), srnce obecného (''Capreolus capreolus'') a přes 20 druhů netopýrů.[2]
Bohaté zastoupení mají bezobratlí: přes 2 000 druhů motýlů, včetně ohroženého jasoně červenookého (''Parnassius apollo'') a endemického pestrokřídlce podražcového (''Zerynthia polyxena''). Brouci, blanokřídlí a opylovači jsou zde méně prozkoumaní. [2]
Antropogenní vlivy
[editovat | editovat zdroj]Oblast je dlouhodobě ovlivňována člověkem: pastva, zemědělství, vinice a těžba dřeva vedly k deforestaci a erozi. Ve 20. století byly plochy zalesněny nepůvodními druhy (borovice černá, cedr atlaský), což stabilizovalo půdy, ale změnilo druhovou skladbu a došlo k zavlečení invazivních druhů. [2]
Od 50. let 20. století roste městská zástavba, což fragmentuje biotopy a zvyšuje tlak na vodní zdroje. Turismus přitahuje přes 700 000 návštěvníků ročně [2] (Gorges de la Nesque, údolí Toulouren, vrchol Mont Ventoux), což způsobuje erozi stezek, znečištění a rušení fauny. Zvláště silný je nápor během etap Tour de France vedoucích přes vrchol.
Klimatická změna (antropogenní příčiny) zvyšuje teploty (o 1,3 °C za poslední století, předpoklad +4 °C do 2100) a snižuje srážky (o 4–30 %), což vede k posunu vegetačních pásem, nedostatku vody a riziku požárů. [9]
Tour de France
[editovat | editovat zdroj]Výstup na Mont Ventoux nebývá do programu Tour de France zařazován tak často, ale je-li zařazen, slibuje pro fanoušky cyklistiky neuvěřitelný zážitek. Celkem končila etapa na vrcholu Mont Ventoux 10krát. Cíl je v nadmořské výšce 1909 m. V roce 1965, 1967, 1972 a 1974 byl ovšem cíl o něco níže, a to v nadmořské výšce 1895 m.
Etapy s cílem na vrcholu
[editovat | editovat zdroj]| Rok | Etapa | Start etapy | Vzdálenost (km) | Kategorie | Vítěz etapy | Žlutý trikot |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1958 | 18 | Bédoin | 21,5 (časovka) | 1 |  Charly Gaul |
Raphaël Geminiani |
| 1965 | 14 | Montpellier | 173 | 1 | Raymond Poulidor |
 Felice Gimondi |
| 1970 | 14 | Gap | 170 | 1 |  Eddy Merckx |
Eddy Merckx |
| 1972 | 11 | Carnon-Plage | 207 | 1 | Bernard Thévenet |
Eddy Merckx |
| 1987 | 18 | Carpentras | 36,5 (časovka) | HC | Jean-François Bernard |
Jean-François Bernard |
| 2000 | 12 | Carpentras | 149 | HC | Marco Pantani |
 Lance Armstrong |
| 2002 | 14 | Lodève | 221 | HC | Richard Virenque |
Lance Armstrong |
| 2009 | 20 | Montélimar | 167 | HC |  Juan Manuel Garate |
Alberto Contador |
| 2013 | 15 | Givors | 242,5 | HC |  Chris Froome |
Chris Froome |
| 2016 | 12 | Givors | 178 | HC | Thomas De Gendt |
Chris Froome |
| 2025 | 16 | Montpellier | 171,5 | HC | Valentin Paret-Peintre |
 Tadej Pogačar |
Etapy vedoucí přes vrchol
[editovat | editovat zdroj]Etap vedoucích přes vrchol Mont Ventoux se uskutečnilo celkem 8.
| Rok | Etapa | Kategorie | Start | Cíl | První na vrcholu |
|---|---|---|---|---|---|
| 1951 | 18 | 1 | Montpellier | Avignon | Lucien Lazarides |
| 1952 | 14 | 1 | Aix-en-Provence | Avignon | Jean Robic |
| 1955 | 11 | 1 | Marseille | Avignon | Louison Bobet |
| 1967 | 13 | 1 | Marseille | Carpentras | Julio Jimenez |
| 1974 | 12 | 1 | Savines-le-Lac | Orange | Gonzalo Aja |
| 1994 | 15 | HC | Montpellier | Carpentras | Eros Poli |
| 2021 | 11 | 1 | Sorgues | Malaucène | Julian Alaphilippe |
| HC | Wout van Aert |
V roce 1951 vedla cesta na vrchol z vesničky Malaucène. V ostatních letech z Bédoinu.
Stoupání z Bédoinu na vrchol Mont Ventoux
[editovat | editovat zdroj]
Stoupání z Bédoinu na Mont Ventoux je profesionálními cyklisty považováno za jedno z nejnáročnějších. Průměrný sklon kopce je 7,43 % a současná délka tratě 21 825 metrů.
| Kilometr | Průměrný sklon | Kilometr | Průměrný sklon |
|---|---|---|---|
| 1 | 1.9 % | 12 | 10.1 % |
| 2 | 2.8 % | 13 | 9.2 % |
| 3 | 3.8 % | 14 | 9.4 % |
| 4 | 5.8 % | 15 | 8.8 % |
| 5 | 5.6 % | 16 | 6.9 % |
| 6 | 3.1 % | 17 | 6.6 % |
| 7 | 8.6 % | 18 | 6.8 % |
| 8 | 9.4 % | 19 | 7.4 % |
| 9 | 10.5 % | 20 | 8.3 % |
| 10 | 10.1 % | 21 | 9.1 % |
| 11 | 9.3 % | 22 | 10.0 % |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 Mont Ventoux [online]. UNESCO [cit. 2026-02-18]. Dostupné online. (anglicky)
- 1 2 3 4 5 6 7 8 Accueil. Site officiel du Parc naturel régional du Mont-Ventoux [online]. [cit. 2026-02-18]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ BARRUOL, Guy; DAUTIER, Nerte; MONDON, Bernard. Le mont Ventoux: encyclopédie d'une montagne provençale. Forcalquier: Alpes de lumière (Les Alpes de lumière). ISBN 978-2-906162-92-1.
- ↑ légifrance. légifrance [online]. [cit. 2026-02-18]. Dostupné online.
- ↑ GALY, Karine. L'imprégnation du droit de la protection des espaces naturels par le mécanisme de l'inventaire du patrimoine naturel. De la transformation des Zones Naturelles d’Intérêt Écologique Faunistique et Floristique en Inventaire du Patrimoine Naturel des Richesses Écologiques Faunistiques, Floristiques, Géologiques, Paléontologiques,Minéralogiques et Pédologiques. Revue Juridique de l'Environnement. 2018, roč. 43, čís. 1, s. 111–130. Dostupné online [cit. 2026-02-18]. ISSN 0397-0299. doi:10.3406/rjenv.2018.7217.
- 1 2 SELLIER, Dominique. A Deductive Method for the Selection of Geomorphosites: Application to Mont Ventoux (Provence, France). Geoheritage. 2015-03-19, roč. 8, čís. 1, s. 15–29. Dostupné online [cit. 2026-02-18]. ISSN 1867-2477. doi:10.1007/s12371-015-0144-1.
- ↑ SELLIERE, Dominique. Observations de phénomènes périglaciaires fonctionnelsau sommet du Mont Ventoux (Vaucluse). Researchgate [online]. Researchgate, 2015 [cit. 2026-2-19]. Dostupné online.
- ↑ LENORMAND, Maxime; PAPUGA, Guillaume; ARGAGNON, Olivier. Biogeographical network analysis of plant species distribution in the Mediterranean region. Ecology and Evolution. 2019-01, roč. 9, čís. 1, s. 237–250. Dostupné online [cit. 2026-02-18]. ISSN 2045-7758. doi:10.1002/ece3.4718. PMID 30680110. (anglicky)
- ↑ MERLO, M.; PAIERO, P. The state of Mediterranean forests.. UK: CABI Publishing Dostupné online. ISBN 978-0-85199-997-5, ISBN 978-1-84593-018-9. S. 5–15.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie Mont Ventoux na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mont Ventoux na Wikimedia Commons
