Giro d’Italia
| |||
| Detaily závodu | |||
| Sport | Silniční cyklistika | ||
| Založeno | 1909 | ||
| Počet ročníků | 109 (k roku 2026) | ||
| Frequency | ročně (květen) | ||
| Druh | Grand Tour | ||
| Země | |||
| Organizátor | RCS MediaGroup | ||
| Kategorie | 2.PT (2005-2010) 2.UWT (2011-) | ||
| Liga | UCI World Tour | ||
| Oficiální web | Oficiální web | ||
| Úspěchy | |||
| Nejvíce vítězství | (5 vítězství) | ||
| Aktuální ročník | |||
Giro d’Italia 2026 | |||
| Dokumentace | |||
Giro d'Italia je druhý nejstarší a jeden z nejtěžších cyklistických etapový závodů, založený v roce 1909.[1] Jeho délka obvykle činí 2500–4000 km v 10–22 etapách. Tradičně se koná v květnu jako první z trojice Giro – Tour – Vuelta, v roce 2020 se po odkladech všech těchto tří etapových závodů kvůli pandemii covidu-19 jel jako druhý v pořadí (po Tour de France) v říjnu, od 3. do 25. 10.
Vedoucí závodník celkového pořadí nosí růžový trikot (maglia rosa). Podobně jako u jeho protějšku, žlutého trikotu z Tour de France, je i zde prapůvod v barvě papíru pořadatele – deníku Gazzetta dello Sport.
Třem závodníkům v minulosti se podařilo vyhrát Giro pětkrát. Byli to Alfredo Binda, Fausto Coppi a Eddy Merckx. Nejvíc etapových vítězství dokázal v letech 1989–2003 nasbírat Mario Cipollini – celkem projel jako první cílem 42×.
Vícenásobní vítězové
[editovat | editovat zdroj]- Vincenzo Nibali
Itálie – 2× vítěz
Seznam vítězů
[editovat | editovat zdroj]Nejvíce vítězství
[editovat | editovat zdroj]| Cyklista | Stát | Počet | Rok | Etapová prvenství |
|---|---|---|---|---|
| Itálie | 5x | 1925, 1927, 1928, 1929, 1933 | 41x | |
| Belgie | 5x | 1968, 1970, 1972, 1973, 1974 | 24x | |
| Itálie | 5x | 1940, 1947, 1949, 1952, 1953 | 22x | |
| Francie | 3x | 1980, 1982, 1985 | 6x | |
| Itálie | 3x | 1967, 1969, 1976 | 6x | |
| Itálie | 3x | 1948, 1951, 1955 | 4x | |
| Itálie | 3x | 1936, 1937, 1946 | 17x | |
| Itálie | 3x | 1921, 1922, 1926 | 5x |
Starty mimo Itálii
[editovat | editovat zdroj]- 1965
San Marino - 1966
Monako (Monte Carlo) - 1973
Belgie (Verviers) - 1974
Vatikán - 1996
Řecko (Atény) - 1998
Francie (Nice) - 2002
Nizozemsko (Groningen) - 2006
Belgie (Seraing) - 2010
Nizozemsko (Amsterdam) - 2012
Dánsko (Herning) - 2014
Severní Irsko (Belfast) - 2016
Nizozemsko (Apeldoorn) - 2018
Izrael (Jeruzalém)[2] - 2022
Maďarsko (Budapešť) - 2025
Albánie (Drač) - 2026
Bulharsko (Nesebar)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Diskuse: Věčný souboj Giro versus Tour pokračuje. Italové lákají i Sagana. iDNES.cz [online]. [cit. 2024-06-11]. Dostupné online.
- ↑ http://www.cyclingweekly.com/news/racing/giro-ditalia/giro-ditalia-route-192184
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MARCHESINI, Daniele: L’Italia del Giro d’Italia. Bologna: Società editrice il Mulino, 2003. ISBN 88-15-09299-4
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Giro d'Italia na Wikimedia Commons - Oficiální stránky (italsky)


