Cadel Evans Great Ocean Road Race
| |||
.jpg) | |||
| Detaily závodu | |||
| Sport | Silniční cyklistika | ||
| Založeno | 2015 | ||
| Počet ročníků | 10 (k roku 2026) | ||
| Frequency | ročně (leden) | ||
| Druh | Jednodenní závod | ||
| Země |  Austrálie | ||
| Organizátor | UCI | ||
| Kategorie | 1.1 (2015) 1.HC (2016) 1.UWT (2017-) | ||
| Liga | UCI World Tour | ||
| Oficiální web | Oficiální web | ||
| Úspěchy | |||
| Poslední vítěz |  Tobias Lund Andresen | ||
| Aktuální ročník | |||
 Cadel Evans Great Ocean Road Race 2026 | |||
 | Dokumentace  | ||
_pictogram.svg){kind=small}
Cadel Evans Great Ocean Road Race (známý také jako Great Ocean Road Race nebo Cadel Road Race) je jednodenní cyklistický závod, jehož start i cíl je ve městě Geelong v Austrálii. První ročník se konal v roce 2015 jako rozlučkový závod pro Cadela Evanse – jediného australského vítěze Tour de France.[1] Ročník 2017 byl poprvé přidán do série závodů UCI World Tour.[2] Již od začátku se koná jak mužská, tak ženská varianta závodu.
V prosinci 2020 bylo oznámeno, že se ročník 2021 nebude konat z důvodu pandemie onemocnění covid-19 a ztížených podmínek vstupu do země zahrnujících 14denní karanténu.
Trasa
[editovat | editovat zdroj]Mužská verze je dlouhá 171 km, zatímco ženská verze 122 km. K roku 2019 měla veřejná People’s Ride tři varianty dle délky – 35 km, 65 km nebo 115 km.[3]
Závod začíná ve městě Geelong ve státu Victoria. Dále směřuje do Evansova rodného města Barwon Heads na poloostrově Bellarine a projíždí kolem známé surfovací pláže Bells Beach v Surf Coast Shire a pokračuje po Great Ocean Road. Závod poté směřuje skrz zvlněnou krajinu zpět do Geelongu, kde se jedou závěrečné 3 okruhy před cílem na nábřeží. Trasa je vhodná pro klasikáře.
Výsledky
[editovat | editovat zdroj]Mužský závod
[editovat | editovat zdroj]| Ročník | Vítěz | Druhý | Třetí | |
|---|---|---|---|---|
| 2015 | .svg){kind=small} Gianni Meersman | Simon Clarke | Nathan Haas | |
| 2016 | .svg){kind=small} Peter Kennaugh | Leigh Howard |  Niccolò Bonifazio | |
| 2017 |  Nikias Arndt[4] | Simon Gerrans | Cameron Meyer | |
| 2018 | Jay McCarthy | Elia Viviani |  Daryl Impey | |
| 2019 | Elia Viviani[5] | Caleb Ewan | Daryl Impey | |
| 2020 | Dries Devenyns |  Pavel Sivakov | Daryl Impey | |
| 2021 | zrušeno | |||
| 2022 | zrušeno | |||
| 2023 | Marius Mayrhofer | .svg){kind=small} Hugo Page | Simon Clarke | |
| 2024 |  Laurence Pithie |  Natnael Tesfatsion | Georg Zimmermann | |
| 2025 |  Mauro Schmid | Aaron Gate | Laurence Pithie | |
| 2026 | Tobias Lund Andresen | Matthew Brennan | Brady Gilmore | |
Ženský závod
[editovat | editovat zdroj]| Ročník | Vítěz | Druhý | Třetí | |
|---|---|---|---|---|
| 2015 | Rachel Neylan | Valentina Scandolara | Tessa Fabry | |
| 2016 | Amanda Spratt | Rachel Neylan | Danielle King | |
| 2017 |  Annemiek van Vleutenová |  Ruth Winder |  Mayuko Hagiwara | |
| 2018 | Chloe Hosking | Gracie Elvin | Giorgia Bronziniová | |
| 2019 |  Arlenis Sierra | Lucy Kennedy | Amanda Spratt | |
| 2020 | Liane Lippert | Arlenis Sierra | Amanda Spratt | |
| 2021 | zrušeno | |||
| 2022 | zrušeno | |||
| 2023 | Loes Adegeest | Amanda Spratt | Nina Buysman | |
| 2024 | Rosita Reijnhout |  Dominika Włodarczyk | Cecilie Uttrup Ludwigová | |
| 2025 | Ally Wollaston[6] | Karlijn Swinkels | Noemi Rüegg | |
| 2026 | Ally Wollaston | Josie Nelson |  Mireia Benito | |
Vítězství dle zemí
[editovat | editovat zdroj]Mužský závod
[editovat | editovat zdroj]| Vítězství | Země |
|---|---|
| 2 |  Belgie Německo |
| 1 |  Austrálie Dánsko Itálie Nový Zéland Spojené království Švýcarsko |
Ženský závod
[editovat | editovat zdroj]| Vítězství | Země |
|---|---|
| 3 | Austrálie Nizozemsko |
| 2 | Nový Zéland |
| 1 |  Kuba Německo |
Melbournské předzávodní kritérium
[editovat | editovat zdroj]V roce 2017 bylo kritérium známo jako Race Melbourne – Albert Park, v roce 2018 jako Towards Zero Race Melbourne. V roce 2019 se závod jel v týmovém formátu, kde byly udělovány body za sprinty. Deceuninck–Quick-Step vyhrál mužskou variantu, zato Trek–Segafredo vyhrál ženskou variantu. V roce 2020 byl závod nahrazen jiným závodem, Race Torquay. [7]
Mužský závod
[editovat | editovat zdroj]| Ročník | Země | Jezdec | Tým |
|---|---|---|---|
| 2017 |  Irsko |
Sam Bennett | Bora–Hansgrohe |
| 2018 | Irsko |
Sam Bennett | Bora–Hansgrohe |
Ženský závod
[editovat | editovat zdroj]| Ročník | Země | Vítěz | Tým |
|---|---|---|---|
| 2017 | Nizozemsko |
Kirsten Wild | Cylance Pro Cycling |
| 2018 | Austrálie |
Annette Edmondson | Wiggle High5 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cadel Evans Great Ocean Road Race na anglické Wikipedii.
- ↑ https://www.cyclingnews.com/races/cadel-evans-great-ocean-road-race-2015
- ↑ http://www.uci.ch/pressreleases/the-uci-reveals-expanded-uci-worldtour-calendar-for-207/
- ↑ Archivovaná kopie. www.bikeexchange.com.au [online]. [cit. 2021-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-18.
- ↑ (en) Nikias Arndt narrowly wins 2017 Cadel Evans Great Ocean Road Race, cyclingnews.com, 29. ledna 2017.
- ↑ (en) Viviani beats Ewan to Cadel Evans Great Ocean Road Race, cyclingnews.com, 27. ledna 2019.
- ↑ (fr) L’équipe du Poitou FDJ-Suez enchaîne en Australie en remportant la Cadel Evans grâce à Ally Wollaston, lanouvellerepublique.fr, 1. února 2025. Retrieved 1. února 2025.
- ↑ Archivovaná kopie. cyclingtips.com [online]. [cit. 2021-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-15.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Cadel Evans Great Ocean Road Race na Wikimedia Commons - Oficiální stránky (anglicky)