San Marino
| Serenissima Repubblica di San Marino Nejvznešenější republika San Marino |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Inno Nazionale | |||
| Geografie | |||
| Hlavní město: | San Marino | ||
| Rozloha: | 61,19 km² (190. na světě) z toho 0,005 % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Monte Titano (755 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +1 | ||
| Poloha: | 43°56′ s. š., 12°28′ v. d. | ||
| Obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 32 471 (189. na světě, 2012) | ||
| Hustota zalidnění: | 533 ob. / km² (21. na světě) | ||
| Jazyk: | italština | ||
| Náboženství: | katolické | ||
| Státní útvar | |||
| Státní zřízení: | parlamentní republika | ||
| Vznik: | 3. září 301 (založeno) | ||
| 1. regent: | Massimo Andrea Ugolini | ||
| 2. regent: | Gian Nicola Berti | ||
| Měna: | euro (EUR) | ||
| Mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 674 SMR SM | ||
| MPZ: | RSM | ||
| Telefonní předvolba: | +378 | ||
| Národní TLD: | .sm | ||
San Marino (oficiálně: Republika San Marino, italsky zní plný název Serenissima Repubblica di San Marino - Nejvznešenější republika San Marino) je malý jihoevropský stát (podle počtu obyvatel 2. nejmenší evropský a 5. nejmenší na světě) ze všech stran obklopený Itálií. Leží v italském vnitrozemí, nedaleko turistického centra Rimini. Rozkládá se na 61 km 2 a žije zde přibližně 32 tisíc obyvatel. Hlavní město je San Marino a největší město je Dogana. Hospodářství země závisí zejména na průmyslu, službách a cestovním ruchu. San Marino je jeden z nejbohatších států na světě. Má vysoce stabilní ekonomiku, s jednou z nejnižších nezaměstnaností v Evropě. Platidlem je euro.
Obsah
Historie[editovat | editovat zdroj]
San Marino je pravděpodobně nejstarší stále existující republikou na světě. Bylo údajně založeno v roce 301 zkušeným budovatelem jménem Marinus (známým jako Svatý Marinus); oficiálně se jako den založení udává 3. září. Stalo se legální součástí Římské říše. Jeho psaná ústava byla přijata 8. října 1600 a jedná se o nejstarší stále platnou ústavu na světě. S malým národem navázala oficiální styky nejdříve Francie za vlády Napoleona roku 1797, další evropské národy se připojily v roce 1815 na Vídeňském kongresu. San Marino sice bylo svrchovaným státem, ale se silnou závislostí na Itálii, kterou bylo úplně obklopeno od celkového sjednocení v 19. století.
Giuseppe Garibaldi, který začal sjednocovat Itálii kolem roku 1860, musel na čas najít útočiště v San Marinu před svými nepřáteli. Zde získal významnou pomoc, peníze a dodávky od občanů a vůdců San Marina, což umožnilo pokračování jeho kampaně za sjednocení. Na oplátku údajně Garibaldi garantoval, že San Marino bude vždy nezávislým svrchovaným státem.
Politika[editovat | editovat zdroj]
Velká generální rada (šedesátičlenná) je volena všelidovým hlasováním každých 5 let. Volí ze svého středu dva kapitány regenty. Volí také Radu dvanácti.
Kapitáni-regenti (Capitani Reggenti) vykonávají funkci hlavy státu. Jsou voleni každých šest měsíců - 1. dubna a 1. října. Společně řídí Velkou generální radu (Consiglio Grande e Generale), Státní kongres a Radu dvanácti (Consiglio dei XII). Mají vůči sobě právo veta.
Státní kongres zastává výkonnou moc. Jde o vládu deseti ministrů - tří tajemníků a sedmi poslanců.
Rada dvanácti zastává funkci nejvyššího soudu. Soudci z důvodu nestrannosti nemohou být občany San Marina (výjimku tvoří pouze smírčí soudce). Funkční období rady trvá 5 let.
Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]
San Marino se dělí do devíti samosprávných jednotek, které se nazývají castelli.
San Marino, tvoří jednu z částí a je zároveň hlavním městem státu. A dále osm menších samosprávných jednotek: Acquaviva, Borgo Maggiore, Chiesanuova, Domagnano, Faetano, Fiorentino, Montegiardino, Serravalle. Největším městem je Dagona, která patří do samosprávní části Serravalle.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
San Marino je uzavřená enkláva v Itálii, na hranici mezi italskými regiony Emilia-Romagna a Marche. V jeho topografii dominuje Apeninské horské pásmo, a proto má poměrně drsný terén. Nejvyšší bodem země je hora - Monte Titano (live view), jejíž nadmořská výška je 755 metrů. Součástí enklávy není ani jedna větší vodní plocha o nějaké významné velikosti.
San Marino je třetí nejmenší země v Evropě, menší jsou jen Vatikán a Monako.
Podnebí[editovat | editovat zdroj]
Panuje zde středomořské podnebí s kontinentálními vlivy, jako jsou horká léta a chladné zimy, které je typické pro vnitrozemské oblasti Apeninského poloostrova.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
- Související informace naleznete také v článku Obyvatelstvo San Marina.
San Marino má přibližně 33 000 obyvatel, přičemž 4 800 obyvatel pochází z jiné země. Největší část tvoří Italové. Občané San Marina mají jednu z nejvyšších průměrných délek života na světě. Obyvatelstvo tvoří z více jak 80% Sanmariňané (italsky sammarinesi). Dalších asi 13 000 státních příslušníků tohoto národa žije mimo území republiky, neztrácejí však volební právo. Státní občanství se dědí v mužské linii. V zemi je velmi nízká nezaměstnanost - méně než 3 %. Úředním jazykem je italština. Turistů je na území San Marina téměř 19× víc než místních obyvatel.
Náboženství[editovat | editovat zdroj]
San Marino je převážně katolický stát, tuto víru vyznává více než 97% populace. Další zastoupení má např. protestantství 1,1 %, bez vyznání 0,7% a Židé 0,1%.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
V San Marinu je 220 km silnic. Není zde veřejné letiště, ale malé soukromé letiště je u obce Torraccia a heliport v druhém největším městě Borgo Maggiore. Většina turistů přilétá na mezinárodní letiště Federico Fellini jižně od Rimini a do země přijíždí autobusem.
Železnice zde neexistuje, ačkoliv před 2. světovou válkou vedla z obce Valdragone úzkorozchodná trať do Rimini. Ta byla dána do provozu 12. června 1932, ale byla zničena během britského náletu 26. června 1944. Mnoho pozůstatků, jako mosty, tunely a stanice, jsou zachovány dodnes. Tři tunely jsou i osvětleny a slouží pro pěší turisty.
Z Borgo Maggiore vede 1,5 km dlouhá lanovka na nejvyšší horu Monte Titano (756 m n.m.). Má dvě kabiny a jezdí každou čtvrthodinu po celý den. Zemí protékají dvě řeky, ale není zde žádná vodní doprava či přístav.
Ekonomika[editovat | editovat zdroj]
Přestože není San Marino oficiálním členem Evropské unie, používá jako měnu euro. Turistika tvoří v San Marinu 62,24% HDP. V roce 1997 navštívilo San Marino více než 3,3 miliony turistů. Zemědělství má jen nepatrný význam. Pěstuje se obilí, vinná réva a olivy. Sanmarinské poštovní známky jsou velmi hodnotné a mají pro sběratele velkou cenu.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu San Marino ve Wikimedia Commons
Galerie San Marino ve Wikimedia Commons
Slovníkové heslo San Marino ve Wikislovníku- San Marino na OpenStreetMap
- (anglicky) Hymna San Marina od roku 1894
- San Marino (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- Bureau of European and Eurasian Affairs. Background Note: San Marino [online]. U.S. Department of State, 2011-06-13, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- CIA. The World Factbook - San Marino [online]. [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (anglicky)
- Zastupitelský úřad ČR při Svatém stolci. Souhrnná teritoriální informace: San Marino [online]. Businessinfo.cz, 2009-10-01, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online. (česky)
- San Marino [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-21]. Dostupné online.