Tento článek potřebuje důkladnou jazykovou korekturu.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení můžete hledat v radách na stránce Pravopisné rady, případně na diskusní stránce článku.
Znovu se začne udělovat Bílý trikot, jako hodnocení cyklistů, kteří se narodili do roku 1982. Tento trikot se naposled uděloval v roce 1994, a posledním držitelem se stal Eugeni Berzin .
198 cyklistů zapsaných do startovní listiny (197 startovalo), rozdělených do 22 týmu (19 týmu z UCI ProTour, 3 přizvané).
Startovní číslo jedna, které nosí obhájce prvenství z předešlého ročníku Gira, tento rok bylo přiděleno Bettinimu (nositel duhového trikotu mistra světa), na místo Bassa , který se z letošního ročníku odhlásil.
Jsou vypsany bonusi v hodnotě 20, 12 e 8 sekund pro první tři klasifikované v každé etapě a pro Traguardi Garibaldi (6", 4" a 2").
Časovka družstev, se uskutečnila na mírně zvlněné trati (maximální stoupání 10% v polovině trasy) položené mezi ostrovy Caprera a La Maddalena, spojené mostem.
Etapu vyhrála formace Liquigas vedená kapitánem Danilo Di Lucou, která v závěrečné fázi překonala tým Astana s favoritem Paolo Savoldellim, který tak ztratil 13". Růžový trikot získal Enrico Gasparotto, další člen Liquigas, který celý tým přivedl do cíle. V etapě došlo k několika pádům, z favoritů spadl pouze Jaroslav Popovič (Discovery Channel), vše se obešlo bez vážnějších zranění.
Rovinatá etapa sledující severozápadní pobřeží Sardinie. Po průjezdu městem Alghero, několik technických stoupání s vrcařskou prémii na Villanova Monteleone.
Skupinka uprchlíků z první hodiny závodu, byla dojeta necelých 10 km před cílem v Bosa. Několik pokusů o únik je vidět do posledního kilometru, ale formace Milram vše koriguje na hrotu pelotonu a připravuje svého lídra Petacchiho k závěrečnému spurtu. V závěrečných metrech dochází k nebezpečně vyhlížejícímu pádu. Z perfekní práce týmu Milram nakonec vytěžil Robbie McEwen, který zvítězil před Paolo Bettinim a Alessandro Petacchim. Danilo Di Luca, díky dobrému umístění v etapě oblékne růžový trikot.
Etapa zahajovala v provincii Medio Campidano, aby dovedla cyklisty do cílového města Cagliari. Po průjezdu Villasimius, mírně zvlněné trasy , peloton zamířil do dlouhé nížiny, která končila až v cílovém městě.
Etapa byla pod vlivem pěti uprchlíků od samého počátku. Z nichž dva (Giovanni Visconti - QuickStep - Innergetic - e Michail Ignaťjev - Tinkoff -) vydrželi nejdéle a teprve čtyři kilometry před cílem je dohonil peloton. Alessandro Petacchi v závěrečném spurtu nedal nikomu šanci a dojel si jak pro etapové vítězství tak pro fialový trikot nejlepšího spurtéra. Růžový trikot se znovu vrátil Gasparottovi, a to jen díky lepšímu umístění v etapě, stále platí rozdíly z první etapy, časovky družstev.
V etapě zvítězil Danilo Di Luca (oblékl se tak do růžového) v závěrečné spurtu porazil Ricca e Cunega. Asi 70 km před cílem došlo k hromadnému pádu 60 cyklistů mezi jinímy i Axel Merckx, Enrico Gasparotto a Paolo Bettini. V závěrečném stoupání se o trhák pokusil i František Raboň, ale brzy byl dojet, hned za ním se vydal Mexičan Julio Perez Cuapio. Únik ale do konce nedotáhl. Peloton se roztrhal na skupinky a v čele první si pro vítězství dojel Danilo Di Luca.