Biella

Biella
Poloha
Souřadnice	45°33′19″ s. š., 8°3′39″ v. d.
Nadmořská výška	420 m n. m.
Stát	Itálie
Region	Piemont
Provincie	Biella
	Biella
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	46,68 km²
Počet obyvatel	42 619 (2023)
Hustota zalidnění	913 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.comune.biella.it
Telefonní předvolba	015
PSČ	13900
Označení vozidel	BI
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biella je severoitalské město v regionu Piemont, hlavní město stejnojmenné provincie, ležící na úpatí Západních Alp a sídlo římskokatolické diecéze v arcidiecézi Vercelli.

V roce 2019 zde žilo 43 812 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Osídlení oblasti bylo převážně keltské, Římané je ovládli v 1. století a vystavěli město nazývané Bugella Civitas. Ve 3.-4. století přišli první křesťané, ve 4. století biskup svatý Eusebius založil první svatyni. Podle listiny z roku 826 římský císař Ludvík I. Pobožný, syn Karla Velikého, dal městov léno hraběti Busonovi. V 10. století město obývali Alemani, Lombardové a Frankové, kteří postavili první městské hradby na obranu proti barbarům. V tomto období byla postavena také první katedrála sv. Štěpána. Během 19. století bylo ve městě založeno několik průmyslových podniků, například textilní továrna Cerruti na zpracování vlny a módní konfekci, nebo dosud úspěšný keramický závod Gabbianelli na obkladačky a kachlíčky. Roku 1846 byl otevřen pivovar Menabrea, který vaří vyhlášenou značku světlého i černého piva ležáku.

Během druhé světové války byly město a okolní kopce dějištěm mnoha bojů partyzánů s nacisty.

Sousední obce[editovat | editovat zdroj]

Andorno Micca, Candelo, Fontainemore, Gaglianico, Occhieppo Inferiore, Occhieppo Superiore, Pettinengo, Pollone, Ponderano, Pralungo, Ronco Biellese, Sagliano Micca, San Paolo Cervo, Sordevolo, Tollegno, Vigliano Biellese, Zumaglia

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Baptisterium – románská cihlová rotunda s křestním bazénkem uprostřed
Katedrála sv. Štěpána (Il Duomo di San Stefano) – gotická bazilika s portikem dokončená roku1402
Kostel sv. Šebestiána (Chiesa di San Sabastiano) - původem románský kostel je zasvěcen patronovi města, jeho věž (kampanila) je dominantou městského panaoramatu
Kostel sv. Blažeje (Chiesa di San Biaggio in Vernato) –
Oropa – místní část; patří k nejvýznamnějším poutním místům Piemontu; poutní areál zahrnuje dva marianské kostely: starý (antico) a novější barokní, obklopený poutním ambitem s regionálním muzeem a galerií; vede k nim cesta s kaplemi Kalvárie a Narození Páně; roku 2003 byla Oropa prohlášena za součást Světového dědictví UNESCO.
Santuario – mladší poutní kostel Panny Marie; na hlavním oltáři stojí dřevěná soška černé madony, roku 1620 ji papežskou korunou korunoval kardinál Pallavicini
Sacro Monte di Oropa (Svatá Hora Oropa) - poutní vrch se dvěm kostely a řadou kaplí se sochami, z roku 1617.

Sport[editovat | editovat zdroj]

Město bylo dvakrát cílem etapy cyklistického závodu Giro d'Italia (1964, 1996) a v roce 2007 se jela časovka do Orosy.
V halách tenisového areálu byl roku 2021 uspořádán první ročník otevřeného mužského tenisového turnaje ATP Biella Challenger.

Osobnosti města[editovat | editovat zdroj]

Michelangelo Pistoletti (* 1933), výtvarník, performér a teoretik umění; založil Fondazione Pistoletti (1994), v projektu Arte povera provozuje od roku 1996 ve zrušeném objektu textilní továrny kulturní akce pod názvem Město umění (Citta dell'arte), mj. divadlo a výstavy výtvarného umění
Alberto Gilardino (* 1982), fotbalista