Giro d'Italia 1982

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Itálie Giro d'Italia 1982
Datum13. května - 6. června
StartMilán
CílTurín
Počet etap22 + prolog
Celková délka4010,5 km
Celkový čas vítěze110h 07' 55”
Konečné pořadí
Celkový vítězFrancie Bernard Hinault (FRA)
DruhýŠvédsko Tommy Prim (SWE)
TřetíItálie Silvano Contini (ITA)
Trikoty
Vítěz bodovací soutěžeItálie Francesco Moser (ITA)
Nejlepší vrchařBelgie Lucien Van Impe (BEL)
Nejlepší mladý jezdecItálie Marco Groppo (ITA)
Nejlepší týmBianchi
← 1981
1983 →

65. ročník cyklistického závodu Giro d'Italia se konal mezi 13. květnem a 6. červnem 1982. Vítězem se stal Francouz Bernard Hinault (Renault–Elf), pro nějž to bylo již druhé vítězství na Giru (předtím zvítězil v ročníku 1980). Na druhém místě se umístili Švéd Tommy Prim a Ital Silvano Contini.

Vítězem bodovací soutěže se po čtvrté v kariéře stal Francesco Moser (Famcucine–Campagnolo), Lucien Van Impe (Metauro Mobili) vyhrál soutěž vrchařů a Impeho týmový kolega Marco Groppo vyhrál soutěž mladých jezdců. Tým Bianchi vyhrál soutěž týmů i bodovací soutěž týmů.

Týmy[editovat | editovat zdroj]

Na Giro d'Italia bylo pozváno celkem 18 týmů. Každý tým poslal na start 9 jezdců, celkem tedy odstartovalo 162 jezdců. Do cíle v Turíně dojelo 110 jezdců.[1]

Týmy, které se zúčastnily závodu, byly:

  • Alfa Lum
  • Atala–Campagnolo
  • Bianchi
  • Del Tongo
  • Famcucine–Campagnolo
  • Gis Gelati
  • Hoonved–Bottecchia
  • Inoxpran
  • Kelme
  • Metauro Mobili
  • Ovest Campagnolo
  • Renault–Elf
  • Royal–Wrangler
  • Sammontana
  • Selle Italia–Chinol
  • Selle San Marco–Willier Triestina
  • Termolan–Galli
  • Zor

Trasa a etapy[editovat | editovat zdroj]

San Martino di Castrozza hostilo konec 243 km dlouhé 16. etapy.

Trasa Gira d'Italia 1982 byla odhalena veřejnosti hlavním organizátorem Vincenzem Torrianim 20. února 1982.[2][3] Trasa dlouhá 4010,5 km zahrnovala 3 časovky (2 individuální a 1 týmovou) a 11 etap se stoupáními, na nichž bylo možné získat body do vrchařské soutěže. Čtyři z těchto 11 etap měly vrcholové finiše: 11. etapa do Camigliatello Silano, 12. etapa do Campitello Matese, 16. etapa do San Martino di Castrozza a 19. etapa na Colli di San Fermo. Organizátoři se rozhodli zahrnout 2 dny volna. Ve srovnání s předchozím ročníkem byla trasa o 114,9 km delší a obsahovala o jednu časovku méně. Také závod neobsahoval žádné půlené etapy.

Etapy a vítězové
Etapa Datum Trasa Vzdálenost Typ Vítěz
P 13. května Milán 16 km (10 mi) Týmová časovka Renault-Elf [4]
1 14. května Parma - Viareggio 174 km (108 mi) Horská etapa Itálie Giuseppe Saronni (ITA)
2 15. května Viareggio - Cortona 233 km (145 mi) Rovinatá etapa Austrálie Michael Wilson (AUS)
3 16. května Perugia - Assisi 37 km (23 mi) Individuální časovka Francie Bernard Hinault (FRA)
4 17. května Assisi - Řím 169 km (105 mi) Rovinatá etapa Švýcarsko Urs Freuler (SUI)
5 18. května Řím - Caserta 213 km (132 mi) Rovinatá etapa Švýcarsko Urs Freuler (SUI)
6 19. května Caserta - Castellammare di Stabia 130 km (81 mi) Horská etapa Itálie Silvano Contini (ITA)
7 20. května Castellammare di Stabia - Diamante 226 km (140 mi) Rovinatá etapa Itálie Francesco Moser (ITA)
21. května Den odpočinku
8 22. května Taormina - Agrigento 248 km (154 mi) Horská etapa Itálie Moreno Argentin (ITA)
9 23. května Agrigento - Palermo 151 km (94 mi) Horská etapa Itálie Giuseppe Saronni (ITA)
10 24. května Cefalù - Messina 197 km (122 mi) Rovinatá etapa Švýcarsko Urs Freuler (SUI)
11 25. května Palmi - Camigliatello Silano 229 km (142 mi) Horská etapa Francie Bernard Becaas (FRA)
26. května Den odpočinku
12 27. května Cava de' Tirreni - Campitello Matese 171 km (106 mi) Horská etapa Francie Bernard Hinault (FRA)
13 28. května Campitello Matese - Pescara 164 km (102 mi) Horská etapa Itálie Silvano Contini (ITA)
14 29. května Pescara - Urbino 248 km (154 mi) Rovinatá etapa Itálie Guido Bontempi (ITA)
15 30. května Urbino - Comacchio 190 km (118 mi) Rovinatá etapa Itálie Silvestro Milani (ITA)
16 31. května Comacchio - San Martino di Castrozza 243 km (151 mi) Horská etapa Španělsko Vicente Belda (ESP)
17 1. června Fiera di Primiero - Boario Terme 235 km (146 mi) Horská etapa Itálie Silvano Contini (ITA)
18 2. června Piancogno - Montecampione 85 km (53 mi) Horská etapa Francie Bernard Hinault (FRA)
19 3. června Boario Terme - Vigevano 162 km (101 mi) Rovinatá etapa Švýcarsko Robert Dill-Bundi (SUI)
20 4. června Vigevano - Cuneo 177 km (110 mi) Rovinatá etapa Itálie Francesco Moser (ITA)
21 5. června Cuneo - Pinerolo 254 km (158 mi) Horská etapa Itálie Giuseppe Saronni (ITA)
22 6. června Pinerolo - Turín 42,5 km (26 mi) Individuální časovka Francie Bernard Hinault (FRA)
Celková délka 4 010,5 km (2 492 mi)

Průběžné pořadí[editovat | editovat zdroj]

A picture of a mountain.
Col d'Izoard byl Cima Coppi Gira d'Italia 1982.

Během Gira d'Italia 1982 byly nošeny 4 různé dresy. Lídr celkového pořadí - kalkulovaného sčítáním časů dojezdů a přidáváním časových bonusů prvním 3 jezdcům v cíli etap s hromadným startem - nosil růžový dres. Tato klasifikace je nejdůležitější v celém závodu a její vítěz je považován za celkového vítěze závodu.[5]

Body v bodovací soutěži, jejíž lídr nosil fialový dres, bylo možné získat za dokončení etapy mezi prvními 15 jezdci. Další body bylo možné získat na sprinterských prémiích. Zelený dres byl udělován vedoucímu závodníkovi vrchařské soutěže. V této klasifikaci bylo možné získat body za dosažení vrcholu před ostatními jezdci. Každé hodnocené stoupání bylo klasifikováno jako první, druhé nebo třetí kategorie, s více dostupnými body na prémiích vyšší kategorie. Na Cimě Coppi, nejvyšším bodu trasy, bylo možné získat více bodů, než na normálních prémiích první kategorie. Cima Coppi tohoto ročníku byl Col d'Izoard. První jezdec, který dosáhl Col d'Izoardu byl Belgičan Lucien Van Impe. Bílý dres byl udělován lídrovi soutěže mladých jezdců. Tato soutěž fungovala na stejném principu jako celkové pořadí, ale této soutěže se mohli zúčastnit pouze neo-profesionálové (závodníci, kteří jsou profesionálové 3 a méně let).

Existovala zde i klasifikace týmů, v níž se po každé etapě přičetly časy 3 nejlepších cyklistů. Vedoucí tým byl ten s nejnižším celkovým časem. Zároveň zde byla i bodovací soutěž týmů. Tým s nejvyšším počtem bodů vedl tuto soutěž.

Průběžné pořadí po etapách
Etapa Vítěz Celkové pořadí
Bodovací soutěž
Vrchařská soutěž
Soutěž mladých jezdců
Soutěž týmů
P Renault-Elf Bernard Hinault neuděleno neuděleno neuděleno Renault-Elf
1 Giuseppe Saronni Patrick Bonnet Giuseppe Saronni Faustino Rupérez Rincón ?
2 Michael Wilson Laurent Fignon
3 Bernard Hinault Bernard Hinault Bianchi
4 Urs Freuler
5 Urs Freuler Urs Freuler
6 Silvano Contini Giuseppe Saronni Lucien Van Impe
7 Francesco Moser Francesco Moser Francesco Moser
8 Moreno Argentin
9 Giuseppe Saronni Giuseppe Saronni
10 Urs Freuler Francesco Moser
11 Bernard Becaas
12 Bernard Hinault Bernard Hinault
13 Silvano Contini
14 Guido Bontempi
15 Silvestro Milani
16 Vicente Belda
17 Silvano Contini Silvano Contini Marco Groppo
18 Bernard Hinault Bernard Hinault
19 Robert Dill-Bundi
20 Francesco Moser
21 Giuseppe Saronni
22 Bernard Hinault
Konečné pořadí Bernard Hinault Francesco Moser Lucien Van Impe Marco Groppo Bianchi

Konečné pořadí[editovat | editovat zdroj]

Legenda
  Pink jersey   Označuje vítěze celkového pořadí.[6]   Green jersey   Označuje vítěze vrchařské soutěže.
  Purple jersey   Označuje vítěze bodovací soutěže.   White jersey   Označuje vítěze soutěže mladých jezdců

Celkové pořadí[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí (1–10)
Pořadí Jezdec Tým Čas
1 Francie Bernard Hinault (FRA) Renault-Elf 110h 07' 55"
2 Švédsko Tommy Prim (SWE) Bianchi + 2' 35"
3 Itálie Silvano Contini (ITA) Bianchi + 2' 47"
4 Belgie Lucien Van Impe (BEL) Metauro Mobili + 4' 31"
5 Itálie Gianbattista Baronchelli (ITA) Bianchi + 6' 09"
6 Itálie Giuseppe Saronni (ITA) Del Tongo + 10' 52"
7 Itálie Mario Beccia (ITA) Hoonved-Bottecchia + 11' 06"
8 Itálie Francesco Moser (ITA) Famcucine + 11' 57"
9 Itálie Marco Groppo (ITA) Metauro Mobili + 14' 43"
10 Španělsko Faustino Rupérez Rincón (ESP) Zor + 14' 57"

Bodovací soutěž[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí (1-10)
Pořadí Jezdec Tým Body
1 Itálie Francesco Moser (ITA) Famcucine 247
2 Itálie Giuseppe Saronni (ITA) Del Tongo 207
3 Francie Bernard Hinault (FRA) Renault-Elf 171
4 Itálie Silvano Contini (ITA) Bianchi 153
5 Švédsko Tommy Prim (SWE) Bianchi 126
6 Švýcarsko Urs Freuler (SUI) Atala-Campagnolo 115
7 Belgie Lucien Van Impe (BEL) Metauro Mobili 96
8 Itálie Mario Beccia (ITA) Hoonved-Bottecchia 94
9 Itálie Gianbattista Baronchelli (ITA) Bianchi 80
10 Belgie Noël Dejonckeere (BEL) Gis Gelati 78

Vrchařská soutěž[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí (1-9)
Pořadí Jezdec Tým Body
1 Belgie Lucien Van Impe (BEL) Metauro Mobili 860
2 Francie Bernard Hinault (FRA) [Renault-Elf 380
3 Itálie Silvano Contini (ITA) Bianchi 290
4 Itálie Gianbattista Baronchelli (ITA) Bianchi 260
5 Španělsko Faustino Rupérez Rincón (ESP) Zor 200
6 Itálie Mario Beccia (ITA) Hoonved-Bottecchia 165
7 Švýcarsko Urs Freuler (SUI) Atala-Campagnolo 150
8 Itálie Fabrizio Verza (ITA) Gis Gelati 125
9 Itálie Davide Cassani (ITA) Termolan-Galli 120
Nizozemsko Bert Pronk (NED) Bibione-Stern TV

Soutěž mladých jezdců[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí (1-10)
Pořadí Jezdec Tým Čas
1 Itálie Marco Groppo (ITA) A white jersey Metauro Mobili 110h 22' 38"
2 Francie Laurent Fignon (FRA) Renault-Elf + 26' 16"
3 Polsko Czesław Lang (POL) Gis Gelati + 28' 20"
4 Itálie Fabrizio Verza (ITA) Gis Gelati + 31' 52"
5 Itálie Giovanni Testolin (ITA) Selle San Marco-Wilier Triestina + 49' 14"
6 Itálie Franco Chioccioli (ITA) Selle Italia-Chinol + 56' 56"
7 Itálie Erminio Rizzi (ITA) Zor + 1h 02' 17"
8 Španělsko Álvaro Pino (ESP) Gis Gelati + 1h 09' 06"
9 Itálie Giuseppe Lanzoni (ITA) Atala-Campagnolo + 1h 17' 19"
10 Francie Marc Madiot (FRA) Renault-Elf + 1h 17' 45"

Soutěž Traguardi Fiat[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí (1-10)
Pořadí Jezdec Tým Body
1 Itálie Palmiro Masciarelli (ITA) Metauro Mobili 45
2 Itálie Giovanni Renosto (ITA) Renault-Elf 36
3 Itálie Francesco Moser (ITA) Famcucine 18
4 Itálie Gianbattista Baronchelli (ITA) Bianchi 12
5 Itálie Moreno Argentin (ITA) Sammontana 8
Itálie Silvano Contini (ITA) Bianchi
7 Itálie Walter Delle Case (ITA) Atala-Campagnolo 7
Itálie Leonardo Natale (ITA) Del Tongo
9 Španělsko Eduardo Chozas (ESP) Zor 6
10 Itálie Marino Amadori (ITA) Famcucine 5

Soutěž týmů[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí (1-10)
Pořadí Tým Čas
1 Bianchi 330h 35' 38"
2 Del Tongo + 49' 43"
3 Famcucine + 1h 30' 03"
4 Renault-Elf + 1h 32' 03"
5 Gis Gelati + 1h 35' 53"
6 Zor + 1h 49' 54"
7 Metauro Mobili + 2h 10' 06"
8 Selle San Marco-Wilier Triestina + 2h 25' 30"
9 Inoxpran + 2h 56' 47"
10 Hoonved-Bottecchia + 3h 00' 42"

Bodovací soutěž týmů[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí (1-10)
Pořadí Tým Body
1 Bianchi 381
2 Famcucine 316
3 Del Tongo 238
4 Hoonved-Bottecchia 221
5 Metauro Mobili 218
6 Atala-Campagnolo 217
7 Gis Gelati 169
8 Selle San Marco-Wilier Triestina 141
9 Inoxpran 107
10 Termolan-Galli 98

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 1982 Giro d'Italia na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]