Severní Irsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Severní Irsko
Northern Ireland
Tuaisceart Éireann
Norlin Airlann
Geografie

Poloha Severního Irska

Hlavní město: Belfast
Rozloha: 13 843 km²
Nejvyšší bod: Slieve Donard (852 m n. m.)
Časové pásmo: GMT +0
Poloha: 54° 35′ 27″ s. š., 5° 50′ 24″ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 1 759 000
Hustota zalidnění: 122 ob. / km²
Jazyk: angličtina, irština, ulsterská skotština
Národnostní složení Irové, Angličané
Náboženství protestantství, katolictví
Státní útvar
Státní zřízení konstituční monarchie
Vznik 3. května 1921 ()
Královna Alžběta II.
Předseda vlády Peter Robinson
Měna libra šterlinků (GBP)
HDP/obyv. (PPP) 19 603 USD
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba +44
Národní TLD .uk

Severní Irsko (anglicky Northern Ireland, irsky Tuaisceart Éireann) je součást Spojeného království Velké Británie a Severního Irska. Někdy se zkráceně (a nepřesně, neboť zaujímá jen šest z devíti hrabství této historické provincie) označuje názvem Ulster. Rozkládá se v severovýchodní části ostrova Irsko, na jihu a západě hraničí s Irskou republikou. Má rozlohu 13 843 km² a čítá 1 759 500 obyvatel (2008), hlavním a největším městem je Belfast.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Dějiny Severního Irska

Stejně jako ostatní Irsko byla i tato oblast obývána od starověku Kelty. Ti se v 5. století začali stěhovat do severních oblastí Británie, kde založili svá království, která posléze ovládla celé dnešní území Skotska i další oblasti. V období 9.-11. století Irsko silně zpustošily vikinské nájezdy, ty ale na rozdíl od Anglie nikdy nepřešly v nějaké významné osídlení ostrova.

Od 12. století byla především oblast na severovýchodě ostrova pod vlivem Anglie, sem také od 16. století směřovala silná imigrace anglických, a především skotských presbyteriánů, kteří získali postupně ve čtyřech hrabstvích (Antrim, Armagh, Down a Londonderry) většinu a ve dvou dalších silnou menšinu (Tyrone a Fermanagh); pouze ve třech zbývajících hrabstvích provincie Ulster (Cavan, Donegal a Monaghan) měli nakonec většinu irští katolíci. Unionisté (tedy stoupenci unie s vlastní Británií) pak odmítali autonomii Irska, resp. jeho nezávislost, o níž usilovala většina Irů.

V roce 1922 bylo odmítnuto parlamentem (zřízeným roku 1919 pouze pro prvních šest hrabství) připojení k nově ustanovenému samostatnému Irsku. Severní Irsko tak zůstalo součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, což vláda Irska oficiálně nikdy neuznala (de facto roku 1985). Dodnes tu panuje složitá společenská situace, kterou eskalovaly militantní teroristické skupiny z obou táborů, a teprve roku 1994, resp. 1998 bylo podpisem Belfastské smlouvy vyhlášeno příměří (oběma stranami ovšem porušované) a probíhají další politická jednání.

Geografie a podnebí[editovat | editovat zdroj]

Giant's Causeway
Mapa Severního Irska

Území Severního Irska bylo po většinu poslední doby ledové kryto ledovcem.

Jezero Lough Neagh je největším sladkovodním jezerem celého irského ostrova a Britských ostrovů vůbec. Jeho rozloha je 392 km². Druhý největší jezerní systém tvoří Horní a Dolní jezero Lough Erne v hrabství Fermanagh. Největším ostrovem Severního Irska je ostrov Rathlin u pobřeží hrabství Antrim. Zátoka Strangford Lough je největší zátokou Britských ostrovů a zaujímá plochu asi 150 km².

Pohoří Sperrin Mountains představuje významnou vrchovinu (pokračování Kaledonských hor) s rozsáhlými zásobami zlata, doplněnou žulovými Mourne Mountains a čedičovou plošinou Antrim. Žádné z těchto pohoří není dramaticky vysoké, nejvyšším bodem Severního Irska je Slieve Donard v pohoří Mournes, s výškou 848 m n. m. Vulkanická činnost, která vytvořila plošinu Antrim, zformovala také sloupy na pobřeží hrabství Antrim, které se nazývají Obří chodník (Giant's Causeway).

Velmi úrodná oblast se nachází především kolem řek Bann, Foyle a Blackwater. Většina kopcovité oblasti je využívána pro pastevectví.

Údolí řeky Lagan dominuje Belfast, který spolu s okolím zahrnuje jednu třetinu populace severního Irska.

Celé Severní Irsko má mírné přímořské podnebí, které je vlhčí na západě, ačkoliv oblačnost je častá v celé oblasti. Počasí je nevyzpytatelné po celý rok. Vlhké klima a odlesňování v 16. a 17. století zanechaly Severní Irsko pokryté zelenou (konopnou) trávou.

Správní dělení[editovat | editovat zdroj]

Severní Irsko se skládá ze šesti hrabství, ačkoliv pro správní účely se již nepoužívají:

V současné době se území Severního Irska dělí na 26 okresů, které mají odlišné hranice než hrabství, dokonce i v případě, že jsou po hrabství pojmenované.

Městský status má v Severním Irsku 5 sídel:

Související články[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]