Alandy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alandské ostrovy
Landskapet Åland
Ahvenanmaan maakunta
vlajka Aland
vlajka
znak Aland
znak
Hymna: Ålänningens sång
Geografie

Location of Åland within Finland and Europe.svg Poloha Aland

Hlavní město: Mariehamn
Rozloha: 1580 km²
Poloha: 60°15′ s. š., 20° v. d.
Geodata (OSM): OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 29,013
Hustota zalidnění: 18,36 ob. / km²
HDI: 0,967 (velmi vysoký) (?. na světě, 2007)
Jazyk: švédština (úřední), finština (málo)
Státní útvar
Státní zřízení: Flag of Finland.svgAutonomní oblast Finska
Vznik: 1921 (uznání Aland)
Guvernér: Peter Lindbäck
Premiérka: Katrin Sjögren(ová)
Měna: euro (EUR)
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba: +358
Národní TLD: .ax

Alandy[1], v češtině i Ålandy[2] (švédsky Åland [óland], finsky Ahvenanmaa) je autonomní, demilitarizovaný a švédsky mluvící kraj Finska a souostrovíBaltském moři na jihozápad od Finska. Hlavním městem je Mariehamn.

Alandy jsou rozprostřeny na ploše cca 13 300 km² v hrdle Botnického zálivu a sestávají z 6 757 ostrovů a útesů, které představují 1 555 km² pevniny. Jen 60 z nich je obydlených. Největší ostrov se jmenuje Åland (švédsky Fasta Åland, finsky Ahvenanmanner). Z hlavního ostrova je dvakrát blíže k Švédsku než k finskému pobřeží.

Přírodní podmínky[editovat | editovat zdroj]

Krajina, jejíž podklad tvoří žula, je vcelku plochá, nejvyšší bod Orrdalsklint na severu hlavního ostrova dosahuje výšky 129 m nad mořem. Podnebí je ve srovnání s vnitrozemskými oblastmi Finska velmi mírné, což přispívá k rozvoji místního zemědělství. Průměrná roční teplota činí 5,8 °C (v únoru −3,4 °C, v červenci 16,0 °C), roční úhrn srážek 631 mm.

Dějiny souostroví[editovat | editovat zdroj]

Vlajka Aland

Alandy byly po staletí nedílnou částí Švédska, které je po prohrané válce roku 1809 muselo Fredrikshamnským mírem spolu s Finskem přenechat Rusku. V letech 18091917 tak byly v rámci Finského velkoknížectví částí ruské říše. Strategická poloha ostrovů uprostřed Baltu vedla v roce 1856 k uzavření tzv. Alandské konvence mezi Velkou Británií, Francií a Ruskem, podle níž měly ostrovy napříště zůstat demilitarizované (bez pevností, vojenských posádek či námořních základen). Když Finsko získalo roku 1917 nezávislost, požadovali švédští obyvatelé Aland téměř jednomyslně (96 %) připojení ke Švédsku. Spor mezi Švédskem a Finskem o ostrovy projednávala Společnost národů, která se nakonec spokojila s finským příslibem rozsáhlé autonomie. Podle jejího rozhodnutí z roku 1921 tak Alandy zůstaly autonomní a demilitarizovanou součástí Finska.

Politické zřízení[editovat | editovat zdroj]

Alandy mezi Finskem a Švédskem
Mapa Aland
Družicový snímek Finského zálivu a okolí. Hrdlo Botnického zálivu i s Alandy je v levé části snímku

Alandy mají vlastní parlament, který má pravomoc vydávat zákony v oblastech školství, kultury, zdravotnictví, životního prostředí, dopravy, podpory průmyslu, pošty a telekomunikací.

Finský stát ale má právo, kromě jiných, vybírat na Alandech daně. 0,45 % příjmu finského rozpočtu jde zpátky na Alandy. K tomu Alandy ještě dostávají doplatek, pokud příjmy z Aland převýší 0,5 % příjmu finského rozpočtu.

Pouze občané Aland mají právo vlastnit na Alandech pozemky. Občanem se může stát člověk, který se narodil občanu nebo občance Aland. Imigrant může po pěti letech a prokázání znalosti švédštiny požádat o status občana, rovnající se zároveň finskému občanství. Právo občana člověk ztrácí, pokud žije více než pět let mimo ostrovy. Občané Aland, kteří se na ostrovech narodili, nebo se na ně přistěhovali před svým dvanáctým rokem, jsou vyjmuti z povinné vojenské služby. Na rozdíl od zbytku Finska je zde švédština jedinou úřední řečí.

Alandy mají výlučný vztah k Evropské unii. Ačkoli mezinárodní politika náleží finské vládě, Alandy mají v EU řadu výjimek. Nepodléhají například daňovému systému EU a jsou mimo celní oblast EU.[3] Alandy jsou součástí Schengenského prostoru.

Související informace naleznete také v článku Administrativní dělení Aland.

Na ostrovech je šestnáct obcí, které jsou seskupeny do tří seutukunt. Obcí s nejvíce obyvateli je Mariehamn, nejméně, jen o něco více než sto obyvatel má Sottunga.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Ekonomika Aland je velmi malá, na ostrovech funguje asi 2 600 firem, z nichž 700 patří k zemědělství. Pouze asi 20 společností má přes 50 zaměstnanců. 40 % HDP je vytvářeno v námořním průmyslu. Převážně rozmach tohoto průmyslu také způsobuje, že na ostrovech je nedostatek pracovních sil, které tak dojíždějí z Finska a Švédska.

Alandy jsou oblíbeným turistickým cílem, neboť jsou nejteplejší částí Finska a je možno na nich prožít klidnou dovolenou. Turisté velmi často jezdí po ostrovech na kole. Nejsou zde totiž žádné velké kopce a ostrovy jsou malé. Nejvyšším bodem celého kraje je Orrdalsklint o nadmořské výšce 129 m n. m.[4] Mezi ostrovy také fungují pravidelné přívozy, často bezplatné.

Ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Alandský ostrov Kökar

Největší ostrov se jmenuje Aland (švédsky Fasta Åland, finsky Ahvenanmanner). Má rozlohu 685 km² a žije na něm přes 90 % z více než 26 000 obyvatel kraje. Další větší ostrovy jsou Lemland (92 km²), Eckerö (91 km²), Lumparland (33 km²), Vårdö (29 km²), Östersocknen (23 km²), Kumlinge (23 km²), Hummersölandet (17 km²), Degerö (14 km²), Hellsö (13 km²), Enklinge (12 km²), Sonnbodalandet (10 km²), Kökar (10 km²) a Seglinge (10 km²). Obydlených ostrovů je 65.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • V Mariehamnu lze navštívit Alandské muzeum, Muzeum mořeplavectví a muzejní loď Pommern.
  • Alandy mají vlastní národní doménu nejvyššího řádu .ax (od roku 2006 nahrazuje původně používanou doménu druhého řádu .aland.fi; zároveň se používá i doména .eu).
  • Od roku 1984 Alandy vydávají vlastní známky (úřad Posten Åland sídlí ve městě Jomala), jsou členy SEPAC („Společnost malých evropských poštovních úřadů“).[5]
  • Alandy jsou členem skupiny Baltic Islands Network.
  • Trajekt společnosti Viking Line zajišťující dopravu mezi Alandy a Švédskem i zbytkem Finska

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8. S. 12, 102. 
  2. https://www.vlada.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/dokumenty/postoje_puvodcu_FINAL_rev.pdf
  3. FAQ – European commission – What territories of the Member States are excluded from the European Community VAT territories? [online]. Evropská komise [cit. 2012-01-20]. Dostupné online. (anglicky)  – neplatný odkaz !
  4. Jollei Haltille niin ainakin Kinttumäelle [online]. finský statistický úřad (Talastokeskus) [cit. 2012-01-10]. Dostupné online. (finsky) 
  5. Member of SEPAC: Åland [online]. Small European Postal Administrations Cooperation [cit. 2012-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-21. (anglicky)  – neplatný odkaz !

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]