Ekonomika

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Státy podle HDP na obyvatele (2014)

Ekonomika (hospodářství) je shrnutí hospodaření určitého subjektu například státu, organizace nebo jednotlivce. Věda, která zkoumá finanční chování subjektů, které se ekonomicky projevují, se nazývá ekonomie.

Pojem ekonomika může mít tyto významy:

  • hospodářství: nadnárodní, národní či podnikové
  • hospodaření: ekonomické činnosti, jako je plánování, organizace, výroba, prodej či investování
  • hospodárnost: využití dostupných prostředků ekonomickými subjekty tak, aby bylo dosaženo minimálních nákladů a zároveň maximálního možného zisku

V ekonomice lze rozpoznat děje jako výrobu, přerozdělování, směnu a spotřebu statků a služeb.

Ekonomické subjekty[editovat | editovat zdroj]

V ekonomickém životě společnosti mají zásadní význam následující ekonomické subjekty:

  • domácnosti: sestávající z jednotlivých členů, kteří mají vlastní ekonomické potřeby, hledají proto cesty k získání statků a služeb (např. směnou), mezi subjekty jsou domácnosti zpravidla nejpočetnější
  • firmy (podniky): výrobní, prodejní subjekty či subjekty poskytující služby, jsou ekonomicky činné za účelem zisku
  • stát (vláda, samospráva): sestávající ze všech orgánů státní moci, tyto definují pravidla, v rámci kterých budou ekonomické procesy probíhat, stát sám o sobě má též, podobně jako firmy, své vlastní potřeby, kterým vyhovuje vynakládáním dalších prostředků, mezi úkoly státu v ekonomice náleží zejména zvyšování efektivnosti, spravedlivosti a stability ekonomického systému
  • zahraniční subjekty: domácnosti, firmy a vlády mimo národní ekonomiku, vstupující do ní zvenčí, platí pro ně ve většině případů zvláštní režim vztahů, musí být zajištěno ošetření jejich postavení v rozdílných právních systémech
  • neziskové subjekty: spolky, nadace a strany s ekonomicky obdobným postavením, jako domácnosti s větším důrazem na autonomní přerozdělování; jejich cílem je bezprostřední dosahování konkrétních potřeb bez organizování výroby a směny.

Ekonomické systémy[editovat | editovat zdroj]

Každá ekonomika musí pro zajištění svého fungování splnit několik základních úkolů, které lze shrnout do tří otázek:

  • co a kolik vyrábět: definice struktury a množství výroby
  • jak vyrábět: stanovení vyrábějícího subjektu, způsobu výroby, určení zdrojů a nástrojů výroby
  • pro koho vyrábět: pravidla, podle kterých dojde k rozdělení produktů mezi spotřebitele

Vzhledem k tomu, jakým způsobem výše uvedené otázky řeší různé ekonomické systémy, je možné rozeznávat následující významné skupiny:

  • zvykový systém: v současnosti existuje už jen u primitivních kultur, ekonomické chování je zde určováno tradicí (zvyklostmi)
  • centrálně plánovaný systém: v minulosti aplikován v ekonomikách východního bloku a v průběhu 20. století v některých dalších zemích, ekonomika je řízena na základě centrálního plánu, další činnosti jsou určovány plánováním na nižších úrovních, charakteristický je státní (a podnikový) monopol
  • tržní systém: v 19. století částečně uplatňovaný vyspělými (především) evropskými zeměmi, charakteristická je zcela (liberální) neregulovaná ekonomika, na kterou má vliv pouze trh, bez jakýchkoliv zásahů ze strany státu
  • smíšený systém: vychází z tržního systému, zapracovává však možnost zásahů státu, a to v případech, kdy standardní tržní mechanismy selžou, dnes smíšený systém zcela převládá ve vyspělých ekonomikách.

Ekonomické (hospodářské) sektory[editovat | editovat zdroj]

V ekonomice je možné rozeznat pět sektorů, lišící se druhem ekonomické činnosti:

  • primární sektor (prvovýroba) - získání produktů a surovin z přírody a obdělávání půdy (těžba, lesnictví, zemědělství, rybářství)
  • sekundární sektor (druhovýroba) - zpracování produktů z prvovýroby a výroba hmotných statků - průmysl
  • terciární sektor (služby) - doprava, zdravotnictví, obchod, školství, kultura a komunální služby
  • kvartérní sektor (znalostní sektor) - věda, výzkum, vysokoškolské vzdělávání, poradenství
  • kvintérní sektor (nejpokročilejší technologie) - high-tech (informační technologie, biotechnologie, nanotechnologie)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SOUKUPOVÁ VĚRA, STRACHOTOVÁ DANA. Podniková ekonomika, verze 2.0 [online]. VŠCHT v Praze, 2006. Dostupné online.  
  • Ekonomika v souvislostech. Jan Vávra, Miloslav Lapka, Eva Cudlínová (eds.). Praha : Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2015. 170 s. ISBN 978-80-7308-571-1 (print), ISBN 978-80-7308-635-0 (online: pdf).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]