Veřejná správa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Veřejná správa je správní činnost související s poskytováním veřejných služeb, řízením veřejných záležitostí na místní i centrální úrovni a zajišťováním záležitostí ve veřejném zájmu. Kromě této správní činnosti (např. vydávání správních aktů) bývají za veřejnou správu označovány též správní orgány, které ji vykonávají, tedy především úřady. V centralistickém pojetí státu byl nositelem veřejné správy pouze stát. V současné době je však veřejná správa rozdělena na státní správu a samosprávu.

Veřejná správa je vykonávána ve veřejném zájmu. Činnost veřejné správy je vázána právem i ústavními zásadami (čl. 2 odst. 3 české Ústavy: "Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon" a čl. 2 odst. 2 LZPS: "Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.")

Vymezení veřejné správy[editovat | editovat zdroj]

Existuje několik možných vymezení veřejné správy:

  • materiální pojetí:
    • pozitivní vymezení – popis správních úkonů a jejich zobecnění metodami správní vědy. Činnosti, při nichž jsou správní orgány vázány správními předpisy, správními akty a za tuto činnost nesou odpovědnost.
    • negativní vymezení – souhrn činností, které nejsou zákonodárstvím ani soudnictvím ani vládou
  • formální pojetí – činnost institucí označených jako správní úřady s pravomocí řešit veřejné úkoly, nejsou-li přikázány parlamentu nebo soudům.

V moderní demokratické společnosti se vytvořil systém veřejné správy, který má dvě větve, a to větev samosprávy a větev státní správy. Státní správu vykonávají státní orgány.

Veřejnou správou lze chápat jako:

  • správa území, státu, kraje, obce
  • správa věcí, ke kterým má veřejnost vlastnická práva
  • správa veřejných záležitostí
  • správa veřejných financí
  • správa užívání veřejných objektů a zařízení

Funkce veřejné správy[editovat | editovat zdroj]

  • mocenská – realizuje svou moc ve státě prostřednictvím právního řádu a působením státního zřízení,
  • ochranná (bezpečnostní) – povinnost zajistit a organizovat vnitřní a vnější bezpečnost a pořádek státu,
  • organizační – veřejná správa organizuje záležitosti státní, záležitosti institucí a záležitosti občanů
  • regulační – prosazování systému založeném na politickém pluralismu, solidaritě a toleranci
  • služba veřejnosti – činnosti poskytované ve veřejném zájmu.

Rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Státní správa[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také ve článku Státní správa.

Státní správu vykonávají:

Z věcného hlediska se rozlišuje státní správa:

Výkonnou moc zajišťují ústřední úřady s působností pro celý stát. V čele některých ústředních úřadů stojí ministr, těmito úřady jsou ministerstva.

Samospráva[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také ve článku Samospráva.

Samosprávou je výkon veřejné správy (přenesené působnosti) samosprávnými veřejnoprávními korporacemi. Samospráva může být zájmová (profesní) nebo územní. Je to způsob řízení určitého celku, kdy daný subjekt o alespoň některých svých záležitostech rozhoduje sám autonomním způsobem, tedy „spravuje se sám“. Opakem samosprávy je výkon správy (rozhodování o určitých záležitostech) jiným, vnějším subjektem. Výhodou samosprávy je, že je blíže spravovanému subjektu než vnější a centrální řízení, a proto by měla být při zabezpečování lokálních či zájmově vymezených záležitostí efektivnější a levnější.

Ostatní veřejná správa[editovat | editovat zdroj]

Zejména instituce s právní subjektivitou (VZP, ČNB, ČT, ČTK ad.)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]