Ekonomika Česka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ekonomika Česka
Business centrum v Praze
Business centrum v Praze
Pořadí 43. místo (PPP)[1]
Měna Koruna česká
Fixní měnový kurz řízený plovoucí kurz 27 CZK/EUR[2]
Fiskální období kalendářní rok
Obchodní organizace WTO, OECD, EU[3]
Statistické údaje
HDP 4,55 bil. (2015) [4]
Změna HDP 4,5 % (2015) [5]
HDP na obyvatele $31 600 PPP (2015) [6]
HDP podle sektorů zemědělství: 2,4 %
průmysl: 37,7 %
služby: 59,9 %
(2013) [7]
Inflace (CPI) 0,3 % (2015)[8]
Míra chudoby 5,8 % (2014) [9]
Pracovní síla 5 310 500 (2015) [10]
Nezaměstnanost 5,1 % (2015) [11]
Průměrná hrubá mzda 26 467 (2015) [12]
Index snadnosti podnikání 27. místo [13]
Zahraničí
Vývoz 3,36 bil. (2015) [14]
Dovoz 3,21 bil. (2015) [15]
Obchodní bilance 0,15 bil. (2015) [16]
Hrubý zahraniční dluh 3,13 bil. (2015) [17]
Veřejné finance
Veřejný dluh 1,90 bil. (2016) [18]
Příjmy 1,86 bil. (2016) [19]
Výdaje 1,91 bil. (2016) [20]
Rating AA- (Standard & Poor's)
A+ (Fitch)
A1 (Moody's)
Částky v CZK, pokud není uvedeno jinak.

Česká republika je vyspělá země, řazená mezi nejrozvinutější ekonomiky na světě. Vyspělost ekonomiky byla důležitá pro přijetí Česka do OECD, kde figuruje ve skupině s ostatními bohatými členy.[21][22]

Země vykazuje nejstabilnější a nejvíce prosperující ekonomiku ze všech postkomunistických zemí (druhé je Slovinsko). Jejím základem je průmysl a služby (60 %); zemědělství a další prvovýroba jsou zastoupeny slabě – například v zemědělství pracuje méně než 5 % produktivního obyvatelstva, kdežto v sousedním Polsku je to více než 14 %.

Česká ekonomika před vznikem České republiky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Hospodářské dějiny Československa.

České země produkovaly na konci 19. století většinu (asi 70 %) veškeré průmyslové výroby Rakouska-Uherska, z toho některá byla téměř monopolní. V dubnu 1919 byla zavedena Koruna československá v poměru 1:1 k rakousko-uherské měně, ta se stala jednou z nejstabilnějších měn v Evropě. První republika se díky rozvoji dostala mezi 10 nejvyspělejších států na světě, před ní byly jen USA, Kanada, Austrálie, Švýcarsko, Argentina, Británie, Francie, Švédsko a Belgie.[23]

Důsledky rozbití ČSR po Mnichovské dohodě byly pro hospodářství katastrofální. Po okupaci došlo k násilnému podřízení ekonomiky německým hospodářským zájmům. Byl oficiálně vyhlášen kurs marky a koruny 1:10, ačkoliv skutečný poměr byl 1 ku 6 až 7 a ihned po okupaci Němci skupovali ve velkém české zboží. Nuceně se slučovaly některé podniky, byly ustanoveny ústřední svazy průmyslu, obchodu, řemesel a dopravy.

V únoru 1948 se v Československu chopila moci Komunistická strana, ekonomika státu začala být řízena centrálně a všechny průmyslové podniky byly zestátněny. K vyššímu tempu růstu ekonomiky a zvýšení průmyslové produkce došlo až roku 1954. V letech 1948–1968 vykazovala průměrný růst 3,72% HDP ročně. V období let 1969–1989 HDP Československa vzrostl cca o jednu třetinu (průměrně asi 1,66%).[24] Zaostávání za světem se dále prohloubilo, např. Francie měla před námi v roce 1989 již pětinásobný náskok.

Vývoj ekonomiky od vzniku České republiky[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Státní rozpočet České republiky.
Meziroční růst českého HDP
Nominální HDP (v mld. Kč)

Česko po svém vzniku zdědilo strukturu průmyslu z bývalé ČSSR (Česká socialistická republika se na výrobě v celé zemi podílela sedmdesáti procenty – z toho Čechy 43 % a Morava se Slezskem 27 %), jež byla nevhodná, energeticky náročná, neekologická, zastaralá a orientovaná na vojenskou výrobu pro celek větší, než byla země sama (tedy vývoz do Sovětského svazu). Sortiment vyráběného zboží byl širší, než si země mohla dovolit; zahraniční obchod byl monopolizován a v porovnání se zeměmi Západní Evropy byl relativně malý.

Ještě před rozpadem ČSFR došlo k některým základním změnám (uvolnění regulace všech cen, umožnění soukromého podnikání apod.); země přijímala určitou formu hospodářské pomoci od Mezinárodního měnového fondu. Během 90. let došlo k základním změnám ve vlastnických vztazích – malé a velké privatizaci; během tzv. kuponové privatizace se velká část obyvatelstva stala akcionáři a státní majetek byl tedy redukován. Zatímco před sametovou revolucí tvořilo státní vlastnictví 97 %, roku 1998 již bylo 80 % všech společností v soukromých rukou. Dále proběhly některé restituce, restrukturalizace a technologické modernizace, umožněné jak domácími úvěry, tak zejména otevřením země a přílivem zahraničních investic. Mnohým lidem se navrátil majetek zabavený po roce 1948. Od roku 1995 je Česko členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Česká koruna několikrát devalvovala a od roku 1995 se stala plně konvertibilní. Na rozdíl od ostatních zemí, které byly od roku 1990 ve stejné situaci, v Česku nevzrostla rapidně inflace ani nedošlo k prudkým změnám hodnoty měny, jako například v Rusku.

Evropské státy podle HDP na obyvatele (2012)

Po počáteční expanzi česká ekonomika podlehla na přelomu let 1996 a 1997 malé recesi, z které se zotavovala od poloviny roku 1999. V této době narostla nezaměstnanost až na 8,7% (1999), poté už měla převážně klesající tendenci až do roku 2008. Růst v letech 20002001 byl zapříčiněn hlavně vývozem do EU, především do Německa (Německo je největší ekonomický partner země), dalším přílivem zahraničních investic a oživující domácí poptávkou. Republika se ovšem během tohoto období v porovnání s minulostí značně zadlužila.

Po vstupu země do Evropské unie nabral růst v ČR, stejně jako v ostatních zemích podobné kategorie (Slovensko, Polsko, Maďarsko), relativně velké tempo a spíše sociální politikou české vlády dosáhl až sedmi procent. Význam průmyslu, jenž v roce 1990 vytvářel 62% domácího produktu, klesl zhruba na polovinu. Namísto hutnictví přebral dominantní pozici automobilový průmysl, jehož zásluhou má země od roku 2004 aktivní saldo obchodní bilance. Česká ekonomika předběhla v roce 2005 ekonomiku Portugalska, poté Řecka, Kypru a nyní se blíží úrovni Itálie a Španělska.

Nedostatek pracovníků v Česku se týká hlavně stavebnictví, strojírenství a dopravy, v roce 2008 podle odhadů Svazu průmyslu a dopravy v těchto odvětvích chybělo přibližně 300 000 kvalifikovaných pracovníků.[25] Nezaměstnanost tehdy dosáhla dna 4,4%, poté se převážně zvyšovala až na nynějších 6,3% (2015). Nezaměstnanost v České republice zůstává jedna z nejnižších v Evropě.

Dne 7. listopadu 2013 rozhodla Česká národní banka o intervenci na devizovém trhu, kde se bude snažit držet kurz koruny vůči euru přibližně na hladině 27 CZK/EUR.[2] Tento krok by mohl podpořit český export, naproti tomu hrozí vyšší inflace a zdražení dovozu, názory na něj jsou tak rozdílné.[26][27][28]

Hlavní makroekonomické indikátory (v mld. Kč)[29][30][31][editovat | editovat zdroj]

rok HDP Míra

konvergence

k EU

spotřeba tvorba

hrubého

fixního

kapitálu**

příspěvek

ZO*** k růstu

HDP

růst

deflátoru

HDP

průměrná

míra

inflace

míra

zaměstnanosti

15-64letých

obecná

míra

nezaměstnanosti

Saldo

běžného

účtu

(k HDP)

vládní sektor

(k HDP)

nominální reálný

růst

domácností vlády saldo dluh
1993 1196 0,1 % - 21,5 % 20,8 % 69,0 % - 1,1 % - -
1994 1365 2,2 % - 11,5 % 10,0 % 69,2 % 4,3 % -1,7 % - -
1995 1580 5,9 % 77 % 9,0 % 9,1 % 69,5 % 4,0 % -2,3 % -12,4 % 13,6 %
1996 1813 4,3 % 79 % 10,0 % 8,8 % 69,4 % 3,9 % -6,2 % -3,1 % 11,6 %
1997 1953 -0,7 % 76 % 8,5 % 8,5 % 68,7 % 4,8 % -5,8 % -3,5 % 12,1 %
1998 2143 -0,3 % 73 % 10,0 % 10,7 % 67,5 % 6,5 % -1,9 % -4,6 % 13,9 %
1999 2237 1,3 % 73 % 2,9 % 2,1 % 65,9 % 8,7 % -2,3 % -3,4 % 15,2 %
2000 2373 4,6 % 72 % 1,7 % 3,9 % 65,2 % 8,8 % -4,4 % -3,5 % 17,0 %
2001 2563 3,0 % 74 % 4,8 % 4,7 % 65,2 % 8,1 % -4,9 % -5,3 % 22,8 %
2002 2675 1,6 % 74 % 2,2 % 6,7 % 5,1 % -0,2 p. b. 2,7 % 1,8 % 65,6 % 7,3 % -5,1 % -6,3 % 25,9 %
2003 2801 3,6 % 77 % 6,0 % 7,1 % 0,4 % -0,6 p. b. 1,1 % 0,1 % 64,9 % 7,8 % -5,7 % -6,4 % 28,1 %
2004 3058 4,8 % 79 % 2,6 % -3,2 % 4,7 % 1,4 p. b. 4,0 % 2,8 % 64,2 % 8,3 % -4,2 % -2,7 % 28,5 %
2005 3258 6,5 % 80 % 2,5 % 2,9 % 1,8 % 4,6 p. b. 0,1 % 1,9 % 64,8 % 7,9 % -0,9 % -3,1 % 28,0 %
2006 3507 7,1 % 81 % 5,2 % 1,2 % 6,0 % 1,5 p. b. 0,7 % 2,5 % 65,3 % 7,1 % -2,1 % -2,3 % 27,9 %
2007 3832 5,5 % 84 % 5,0 % 0,7 % 10,8 % 1,1 p. b. 3,5 % 2,8 % 66,1 % 5,3 % -4,3 % -0,7 % 27,8 %
2008 4015 2,5 % 81 % 3,6 % 1,1 % -1,5 % 1,3 p. b. 2,0 % 6,3 % 66,5 % 4,4 % -1,9 % -2,1 % 28,7 %
2009 3922 -4,7 % 83 % -0,2 % 2,6 % -7,9 % -0,6 p. b. 2,6 % 1,0 % 65,3 % 6,7 % -2,3 % -5,5 % 34,1 %
2010 3954 2,1 % 81 % 0,9 % 0,2 % 0,9 % 1,0 p. b. -1,5 % 1,5 % 65,0 % 7,3 % -3,6 % -4,4 % 38,2 %
2011 4023 2,0 % 83 % 0,3 % -3,0 % 1,1 % 1,9 p. b. -0,2 % 1,9 % 65,7 % 6,3 % -2,1 % -2,7 % 39,9 %
2012 4042 -0,8 % 82 % -1,5 % -1,8 % -3,2 % 1,3 p. b. 1,4 % 3,3 % 66,5 % 7,0 % -1,6 % -3,9 % 44,7 %
2013 4077 -0,5 % 83 % 0,7 % 2,3 % -2,7 % 0,0 p. b. 1,4 % 1,4 % 67,7 % 7,0 % -0,5 % -1,3 % 45,1 %
2014 4261 2,0 % 85 % 1,5 % 1,8 % 2,0 % -0,2 p. b. 2,5 % 0,4 % 69,0 % 6,1 % 0,2 % -1,9 % 42,7 %
2015 4472 4,3 % 88 % 2,9 % 3,2 % 8,3 % -0,4 p. b. 0,8 % 0,3 % 70,3 % 5,1 % 1,2 % -0,4 % 41,1 %
p 2016 4657 2,7 % 89 % 3,1 % 2,1 % 1,5 % 0,5 p. b. 0,8 % 0,5 % 71,1 % 4,7 % 1,2 % 0,0 % 40,5 %
p 2017 4831 2,6 % - 2,6 % 1,5 % 3,3 % 0,3 p. b. 1,1 % 1,6 % 71,8 % 4,4 % - - -
p 2018 5033 2,4 % - 2,4 % 1,3 % 3,2 % 0,2 p. b. 1,7 % 1,8 % 72,4 % 4,2 % - - -

p = predikce

* PPS = parita kupní síly

** tvorba hrubého fixního kapitálu = investice

*** ZO = zahraniční obchod

Struktura ekonomiky[editovat | editovat zdroj]

Suroviny, zemědělství a chovatelství[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článcích Těžba v Česku a Zemědělství v Česku.
Měsíční průměrná mzda v ČR (1990-2015)
Export ČR 2007
Import ČR 2007
V českém průmyslu má velký význam výroba dopravních prostředků
Na východě republiky, na Ostravsku, je rozšířen těžký průmysl. Jeho význam však v 90. letech poklesl
Od devadesátých let spolu s vzrůstající kupní silou obyvatelstva přibývalo obchodů a různých služeb; koncentrované jsou mnohdy v nových hypermarketech na okrajích měst

Ke klíčovým nerostným surovinám těženým v Česku patří černé a hnědé uhlí, dále též kaolin, stavební hmoty a uran. V malém rozsahu se těží ropa a zemní plyn a další suroviny.

Zemědělská výroba téměř uspokojuje domácí poptávku, avšak po vstupu země do EU musela být některá odvětví mírně utlumena. Pěstuje se hlavně obilí (pšenice, ječmen, kukuřice), řepka, brambory, chmel, zelenina, len a cukrová řepa (její produkce v souvislosti s uzavřením cukrovarů společnosti Eastern Sugar výrazně klesla[32]). Svůj význam má i sadařství a vinohradnictví. Základem živočišné výroby je chov skotu, prasat a drůbeže, dále včelařství nebo chov sladkovodních ryb (zvláště kaprů).

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Průmysl v Česku.

Průmysl v Česku zaměstnává téměř 38% ekonomicky aktivních a Česko je tímto podílem na 1. místě mezi státy Evropské unie.[33] Hlavními průmyslovými centry jsou Praha (všechna odvětví), Ostravsko (těžký průmysl), Plzeňsko (těžký průmysl); dále též mnohá místa v Ústeckém kraji. Mezi důležitá odvětví průmyslu patří strojírenství – především výroba dopravních prostředků (Česko v tomto zdědilo tradici Československa jako velmoci v tomto odvětví), elektrotechnika, chemický průmysl, hutnictví, potravinářství a energetika. Nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím je stavebnictví.

Beroun - textilní Blansko - strojírenský
Bohumín – chemický, hutní Dubí - sklářský,keramický
Dvůr Králové nad Labem - textilní Havlíčkův Brod - strojírenský
Hlinsko - elektrotechnický Hodonín - potravinářský,těžební
Hranice - elektrotechnika Chomutov - energetický a palivářský
Chrudim - strojírenský Chvaletice - energetický
Jablonec nad Nisou - sklářský, bižuterie Jáchymov - rudné doly
Jindřichův Hradec - dřevařský, bavlnářský Karviná - černé uhlí, koksárenství, strojírenský, stavební
Kolín - elektrotechnický, automobilový Kralupy - střet ropovodu
Krnov - strojírenský,textilní,varhany Kunovice - letadla
Kuřim - strojírenský Kvasiny - automobilový
Ledvice - energetický Letohrad - elektrotechnický
Libchavy - autobusy Litomyšl - textilní
Litvínov - chemický Lovosice - chemický
Luby u Chebu - hudební nástroje Milevsko - strojírenský
Mladá Boleslav - automobilový Napajedla - zpracování ropy
Neratovice - chemický Nošovice - automobilový
Nový Bor - sklářský Odry - tenisové míčky
Opatovice nad Labem - energetický Ostrava - hutní, strojírenský, chemický, energetický, tramvaje
Otrokovice - strojírenský, kožedělný Písek - strojírenský, textilní
Počerady - tepelný Prachovice - nábytek, strojírenský
Prostějov - oděvní Slavičín - strojírenský, obuvnický
Soběslav - nábytek Sokolov - hnědé uhlí, chemický
Stod - cihlárenský Sušice - dřevařský
Světlá nad Sázavou - kamenický, sklářský Štětí - papírenský
Teplice - sklářský Třinec - hutní, strojírenský
Uherský Ostroh - železnice, stavebnictví Valašské Meziříčí - chemický, stavebnictví, strojírenství
Větřní - papírny Vrchlabí - automobilový
Vsetín - strojírenství Žďár nad Sázavou - dřevařský, strojírenský

Energetika[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Energetika v ČR.

Základem energetiky jsou uhelné a jaderné elektrárny (Temelín a Dukovany). Podíl tzv. obnovitelných zdrojů energie na výrobě elektřiny se v ČR v současnosti pohybuje kolem 12 %.[34] Z této oblasti je potom nejvýraznější využití vodních elektráren, tvořících přibližně 60 %. Výstavba elektráren na obnovitelné zdroje je podporována dotacemi EU a podle plánu má jejich podíl na trhu stoupnout v roce 2020 na 13 %. Spotřeba ČR činí zhruba 50TWh elektrické energe ročně, přičemž výrobní zdroje při optimálním provozu poskytují asi 60 TWh za rok. Z toho plyne jednak možnost/nutnost elektřinu vyvážet, jednak nízký důvod pro instalaci nových zdrojů. To vedlo k jejich uměle státem prosazované podpoře, a tedy instalaci mnohdy především pro zisk dotačních peněz.

Služby[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 ovlivnila silná koruna tuzemský cestovní ruch (stejně jako ostatní exportéry). Kvůli rychlému posilování koruny se totiž stalo Česko pro zahraniční turisty méně zajímavou destinací podle měřítka cena/kvalita. Dle statistik poklesl cestovní ruch v Praze (nejnavštěvovanější destinace v ČR) o více než 30 % a v mimopražských oblastech ještě více.[35] K tomu navíc mnohem více Čechů vycestovalo díky výhodným cenám do zahraničí. Cestovní ruch je přitom jednou z nejvýdělečnějších částí sektoru služeb.

Přijetí eura[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku euro.

Vstupem do Evropské unie se Česko zavázalo přijmout jednotnou evropskou měnu, jakmile budou splněna požadovaná Maastrichtská kritéria (konvergenční kritéria). Česko nebývá z EU kritizováno za výši svého dluhu, ale za tempo, kterým se dluh zvyšuje, deficitní rozpočty v několika letech totiž překračovaly 3% HDP, což je maximální hranice, kterou země nesmí překročit v případě, že chce zavést jako svoji měnu euro či již euro používá.[36] To zemi zatížilo a zhatilo několik plánů na přijetí společné evropské měny. Zatímco ještě kolem roku 2003 se v tomto ohledu počítalo s rokem 2009, podle stavu z roku 2007 byl reálný až rok 2012.

Pro přijetí společné měny je však třeba podniknout několik kroků, hlavním bodem bylo stanovení relativně pevného kurzu koruny k euru, což v této době, přestože koruna o několik procent posílila, nebylo příliš vhodné a tak ani rok 2012 nebyl pro přijetí společné evropské měny reálný. Situaci v roce 2011 začala ztěžovat výrazná krize Evropské měnové unie kvůli neúnosnému zadlužení některých členských států. V květnu 2013 se guvernér ČNB Miroslav Singer vyjádřil pro přijetí eura nejdříve v roce 2019.[37] V únoru 2014 ministr financí Andrej Babiš posunul termín o rok později a za nejbližší možný považuje rok 2020.[38]

Zadlužení[editovat | editovat zdroj]

Meziroční nárůst státního dluhu ČR
Související informace naleznete také v článku Státní dluh České republiky.

Velké problémy v budoucnosti mohou způsobit vysoké rozpočtové deficity a rostoucí státní dluh. Jeho výše v porovnání s některými dalšími zeměmi EU není vysoká, ovšem tempo růstu je označováno mnohými západními organizacemi, včetně EU, za neúměrné. S potížemi se také potýká nedokončená privatizace některých státních podniků. Nedokončeny jsou též změny v zákonodárství a zejména v soudnictví.

Přes určité problémy je vývoj a současný stav státních financí České republiky posuzován ekonomickými a finančními odborníky ve srovnání s jinými evropskými zeměmi poměrně příznivě. 24. srpna 2011 zvýšila ratingová agentura Standard & Poors (USA) hodnocení ČR z dosavadní známky A o dva stupně na AA-, což je čtvrté nejlepší možné hodnocení.[39][40]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. World Economic Outlook Database, October 2013 [online]. IMF, říjen 2013, [cit. 2013-11-07]. Dostupné online.  
  2. a b ČNB ponechává úrokové sazby beze změny, rozhodla o intervencích [online]. ČNB, 7. listopadu 2013, [cit. 2013-11-08]. Dostupné online.  
  3. Členství České republiky v mezinárodních organizacích [online]. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, [cit. 2013-11-07]. Dostupné online.  
  4. http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/makroekonomika/makroekonomicka-predikce/2016/makroekonomicka-predikce-cervenec-2016-25705
  5. http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/makroekonomika/makroekonomicka-predikce/2016/makroekonomicka-predikce-cervenec-2016-25705
  6. https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2004rank.html
  7. http://www.mpo.cz/kalendar/download/72366/priloha002.pdf
  8. https://www.czso.cz/csu/czso/cri/indexy-spotrebitelskych-cen-inflace-prosinec-2015
  9. http://www.mpsv.cz/cs/17826
  10. https://www.czso.cz/csu/czso/zam_cr
  11. http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/makroekonomika/makroekonomicka-predikce/2016/makroekonomicka-predikce-duben-2016-24519
  12. https://www.czso.cz/csu/czso/cri/prumerne-mzdy-4-ctvrtleti-2015
  13. http://www.doingbusiness.org/~/media/WBG/DoingBusiness/Documents/Annual-Reports/English/DB17-Full-Report.pdf
  14. https://www.czso.cz/csu/czso/vzonu_cr
  15. https://www.czso.cz/csu/czso/vzonu_cr
  16. https://www.czso.cz/csu/czso/vzonu_cr
  17. https://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/investicni_pozice/ip_komentar.html
  18. http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/makroekonomika/fiskalni-vyhled/2015/fiskalni-vyhled-cr-listopad-2015-23190
  19. http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/makroekonomika/fiskalni-vyhled/2015/fiskalni-vyhled-cr-listopad-2015-23190
  20. http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/makroekonomika/fiskalni-vyhled/2015/fiskalni-vyhled-cr-listopad-2015-23190
  21. http://data.worldbank.org/about/country-classifications/country-and-lending-groups#OECD_members
  22. http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2010/02/pdf/c4.pdf#ae
  23. Náš účet za komunismus
  24. Poznámky k vývoji české ekonomiky ve 20. století: komparace s Dánskem
  25. V Česku chybí podle odhadů až 300 tisíc kvalifikovaných pracovníků. Novinky.cz [online].  [cit. 2008-9-18]. Dostupné online.  
  26. Výstřel naslepo, nebo pozitivní impulz? Český byznys hodnotí intervenci ČNB [online]. iHned.cz, 8. 11. 2013, rev. 8. 11. 2013, 12:34, [cit. 2013-11-08]. Dostupné online.  
  27. Klaus: Devizové intervence jsou chybný a riskantní krok [online]. E15.cz, Mladá fronta, 7.11.2013 18:57, [cit. 2013-11-08]. Dostupné online.  
  28. ČNB včera nakoupila eura za miliardy. Jak intervence fungují a kdy skončí? [online]. Patria, 8.11.2013 11:35, rev. 8.11.2013 13:08, [cit. 2013-11-08]. Dostupné online.  
  29. Ministerstvo financí České republiky [online]. Ministerstvo financí České republiky, [cit. 2016-04-07]. Dostupné online.  
  30. www.czso.cz [online]. www.czso.cz, [cit. 2016-04-07]. Dostupné online.  
  31. www.czso.cz [online]. www.czso.cz, [cit. 2016-04-07]. Dostupné online.  
  32. ES a zemědělci dostanou první peníze za uzavření cukrovarů
  33. Labor force – by occupation
  34. Energostat.cz Podíl OZE na spotřebě
  35. Lidovky.cz: Silná koruna ničí cestovní ruch
  36. Podmínky přijetí Eura, citováno 3. listopadu 2011
  37. Euro v Česku? Nejdříve v roce 2019, myslí si guvernér ČNB
  38. Zavedení eura v ČR není podle Babiše cílem současné koalice
  39. Stabilní Česko. S&P zvýšila rating, posílila koruna i burza http://byznys.lidovky.cz/stabilni-cesko-s-p-zvysila-rating-posilila-koruna-i-burza-pmm-/statni-pokladna.asp?c=A110824_165044_statni-pokladna_mc
  40. Viz též "Prags Rating besser als Roms" (Rating Prahy je lepší než rating Říma), Frankfurter Allgemeine Zeitung, 26. srpna 2011, str. 23.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]