Ekonomika Bosny a Hercegoviny
| Ekonomika Bosny a Hercegoviny | |
|---|---|
.jpg) Bosenská centrální banka | |
| Měna | Konvertibilní marka (BAM) |
| Fiskální období | kalendářní rok |
| Obchodní organizace | CEFTA |
| Statistické údaje | |
| Populace | ▼ 3 492 018 (1. ledna 2019)[1] |
| HDP | ▲ $21,328 mld. (nominalní 2021 odhad)[2] ▲ $52,414 mld. (PPP, 2021 odhad)[3] |
| Změna HDP | ▲ 1,4% (2014 odhad) |
| HDP na obyvatele | ▲ $6 536 (nominalní, 2021 odhad)[2] ▲ $16 063 (PPP, 2021 odhad)[2] |
| HDP podle sektorů | zemědělství: 8,1% průmysl: 26,4% služby: 65,3% (2013 odhad) |
| Inflace (CPI) | ▼ 2,2% (CPI, 2012 odhad) |
| Míra chudoby | 17,5% (2021)[4] |
| Pracovní síla | ▼1,49 mil. (2012 odhad) |
| Nezaměstnanost | 44,6% CIA World fact book (2015 odhad) |
| Zahraničí | |
| Vývoz | $3,95 mld. (2013 odhad) |
| Dovoz | $6,94 mld. (2013 odhad) |
| Hrubý zahraniční dluh |  $10 87 mld. (31.12. 2017 odhad)[5] |
| Veřejné finance | |
| Veřejný dluh | 70,1% HDP (31. 12. 2014 est.) [6] |
Ekonomika Bosny a Hercegoviny patří k pěti nejslabším evropským ekonomikám. Světová banka ji řadí do skupiny Lower-middle-income economies (podprůměrně příjmové ekonomiky).
Struktura
[editovat | editovat zdroj]
Bosna a Hercegovina byla vedle Makedonie nejzaostalejší republikou v bývalé socialistické Jugoslávii. Zemědělství bylo většinou v soukromých rukou, ale bylo nemechanizované, velmi nevýkonné a potraviny se musely dovážet. Vinice a sady byly značně poničeny válečnými událostmi v letech 1992 – 1995. V současnosti (2006) zemědělství vytváří 10,2 % HDP.[7] Mezi hlavní zemědělsky využívané oblasti patří příhraničí Hercegoviny s Chorvatskem (rozsáhlá polje), údolí řek (např. Bosny a Neretvy) a nížinný sever země (okolí měst Banja Luka, Bijeljina či Brčko). Zemědělství je zaměřeno na pěstování pšenice, kukuřice, ovoce – zejména švestky, zeleniny a chov skotu a ovcí. Ještě dnes je v některých oblastech (hlavně v horách) zemědělství závislé na lidské síle či síle zvířat.
I dnes jsou patrné následky centrálně plánovaného hospodářství – velký podíl ekonomicky aktivních zaměstnávají průmyslová odvětví. V době socialismu bylo v BiH umístěno velké množství těžkého průmyslu – strojírenství a hutnictví v Sarajevu, Zenici, Tuzle, Prijedoru a Jajce (ocelárna byla dokonce i na znaku tehdejší Socialistické republiky Bosna a Hercegovina). Zbrojařské závody, které se nacházely na území současné BiH, měly velký význam z hlediska obrany celé SFRJ.
Ekonomickým centrem celé země bylo a je hlavní město Sarajevo, kde se koncentrují veškeré služby a sídlí významné instituce (Centrální banka, burza apod.). Dalšími ekonomickými centry jsou Banja Luka, Tuzla, Mostar a Zenica. V nynější době je však Bosna a Hercegovina ekonomicky rozdělena podle dvou entit; Republika srbská hospodářsky spolupracuje se Srbskem, Federace Bosny a Hercegoviny především s Chorvatskem. Aby země podpořila rozvoj investic, snížila daně (na rozdíl od Srbska tu však není rovná daň), obě entity mají vlastní daňovou soustavu.
Ekonomický vývoj po bosenské válce
[editovat | editovat zdroj]
Tři roky války zničily většinu bosenského hospodářství a infrastruktury. Po ukončení bojů se výroba sice mírně zvýšila (1996–1999), poté se ale růst značně zpomalil (1999-2002). Od roku 2003 roční reálný růst HDP dosahuje v průměru 7 %. S rozvojem hlavně infrastruktury pomohly mnohé evropské fondy poválečné obnovy.
Dalším šokem byly velké změny v rozmístění obyvatelstva; mnohé dříve zalidněné oblasti se vylidnily, jinde se naopak přistěhoval velký počet uprchlíků. Radikální změny tak prodělalo samozřejmě náboženské i národnostní složení státu.
Bosna a Hercegovina patří mezi prioritní země zahraniční rozvojové spolupráce České republiky. Projekty se zaměřují především na předávání českých zkušeností z období transformace v oblastech rozvoje venkova, zemědělství, průmyslu, dopravy i veřejné správy či občanského sektoru.[8]
Do Bosny a Hercegoviny směřují velké investice také ze strany sousedních zemí, tedy hlavně Chorvatska a Srbska. Srbsko dobře spolupracuje hlavně s RS, Chorvatsko investuje ve Federaci Bosny a Hercegoviny. Pro Záhřeb se jedná o zemi, kam jde největší díl zahraničních investic. Dalšími významnými investory jsou Turecko, Rakousko a arabské země (Saúdská Arábie).
Současné hospodářské ukazatele
[editovat | editovat zdroj]
Hodnota HDP na obyvatele v PPP je dle údajů MMF 8.200 USD (2011),[9] což řadí Bosnu a Hercegovinu až na 40. místo v Evropě a na 91. místo ze 179 hodnocených zemí světa.
Mezi současné ekonomické problémy státu patří především korupce (hlavně na úrovni nižších samosprávních celků). Země je[kdy?] na 84.–93. místě ve zkorumpovanosti (stejně jako např. Makedonie a Černá Hora, z evropských zemí jsou hůře hodnoceny již jen Albánie, Moldavsko, Ukrajina, Rusko a Bělorusko).[10]
Obrovský problém představuje vysoká míra nezaměstnanosti (až do roku 2005 přesahovala 40 %) a část nezaměstnaných svou životní situaci řeší zapojením ve stínové ekonomice, případně odchodem do zahraničí. V roce 2006 se míra nezaměstnanosti podle oficiálních údajů snížila na 31,1 %.[11]
Spolu s nízkou kupní silou a životní úrovní obyvatelstva je kritický stav dopravní infrastruktury; projekty na výstavbu dálnic jsou podmíněné velkolepými investicemi, kterých je země sama jen stěží schopna.
Mezi pozitivní hospodářské činitele lze uvést například poměrně nízkou inflaci (činila 2,9 % v roce 2005, po nárůstu v roce 2006 na 5,7 %, v roce 2007 znovu klesla na 1,5 %) a trvalý růst HDP (2002 9,9 %, 2003 4,5 %, 2004 8,5%, 2005 5,8 %, 2006 7,1 %).[11]
Pozitivním faktorem způsobujícím zájem zahraničních investorů je též kvalifikovaná pracovní síla ve městech ve velmi výhodném poměru k mzdovým nákladům – průměrný plat činil v roce 2003 486 KM (v přepočtu okolo 7 800 Kč).[12]
Další ekonomický rozvoj je komplikován nejednotnou ekonomickou politikou státu – obě entity (Federace Bosna a Hercegovina a Republika srbská) postupují zcela nezávisle na sobě, čímž se prohlubují ekonomické bariéry uvnitř země.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Population on 1 January [online]. Eurostat [cit. 2020-06-19]. Dostupné online.
- ↑ a b c Dostupné online.
- ↑ World Economic Outlook Database, October 2020 [online]. International Monetary Fund [cit. 2020-06-19]. Dostupné online.
- ↑ http://biznis.ba/stopa-nezaposlenosti-u-bih-157-odsto/
- ↑ CIA World Factbook [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2019-01-19]. Dostupné online.
- ↑ Eurostat: General government gross debt - annual data[nedostupný zdroj]
- ↑ Archivovaná kopie. www.cia.gov [online]. [cit. 2008-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-15.
- ↑ Archivovaná kopie. www.businessinfo.cz [online]. [cit. 2008-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-05.
- ↑ IMF - World Economic Outlook Database, October 2008
- ↑ Žebříček zemí na stránkách Transparency International
- ↑ a b http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/stat.asp?StaID={0D6F4B44-BED1-4B4B-AE9B-E7971F6FB593}
- ↑ Archivovaná kopie. www.bosna.unas.cz [online]. [cit. 2008-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-02-05.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ekonomika Bosny a Hercegoviny na Wikimedia Commons
