Neretva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Neretva
Údolí dolní Neretvy poblíž města Počitelj
Údolí dolní Neretvy poblíž města Počitelj
Základní informace
Délka toku 230 km
Plocha povodí 10,380 km²
Průměrný průtok 341 m³/s
Světadíl Evropa
Pramen
Ústí
Protéká
Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina (Hercegovsko-neretvanský kanton), ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko (Dubrovnicko-neretvanská župa)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Středozemní moře, Jaderské moře, Povodí Neretvy (Bosna a Hercegovina 95,98%, Chorvatsko 3,47%)[1]
Sliv Neretve.gif
Geodata
OpenStreetMap OSM, WMF
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Neretva (srbsky Неретва, italsky Narenta) je řeka v Bosně a Hercegovině (Hercegovsko-neretvanský kanton) a Chorvatsku (Dubrovnicko-neretvanská župa). Pramení v Dinárských horách a teče na jih, kde ústí deltou do Jaderského moře. Je 225 km dlouhá; 203 km jejího toku je na území Bosny a Hercegoviny a 22 v Chorvatsku. Povodí má rozlohu 5600 km². Je jedinou řekou na území Bosny a Hercegoviny, které se do Jaderského moře vlévá.

Řeka je známá díky značnému počtu druhů ryb, které zde žijí, z nichž nejvíce zastoupen[zdroj?] je úhoř říční.

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Horní Neretva
řeka protékající Mostarem

Neretva pramení přímo pod vrchem Čemerno (masiv Zelengoru), nedaleko hranic Bosny a Hercegoviny s Černou Horou v nadmořské výšce 1095 m. Poté teče kaňonem na severozápad přes Dinárskou vysočinu (oblíbená turistická oblast). Prudká horská bystřina zde patří k nejchladnějším řekám na území Bosny a Hercegoviny; její teplota se pohybuje i v létě okolo 7-8 °C. Údolí řeky v horním toku jsou hluboká 600-800 m.

Na horním toku přibírá Neretva přítoky Repešnica, Rakitnica a Ljuta s pravé strany, a dále říčky Lađanica, Župski Krupac, Bukovica, Bijela, Krupac, Trešanica, Idbarčica, Kraljuščica a Neretvica ze strany levé. V dolní části toku jsou přítoky Neretvy Bregava a Trebižat.

Řeka dále protéká městy Konjic a Jablanica. V Jablanici se nachází hydroelektrárna, jedna z největších v zemi. Hráz je vysoká 85 m a vytváří Jablanickou přehradu. Na řece se nachází celkem 9 vodních elektráren. Kromě Jablanice (dokočená v roce 1954) jsou to i Grabovica (1981), Peć-Mlini (2004) a Mostarsko Blato (2012). Všechny přehrady se nacházejí v úseku Konjic-Mostar.

Dále řeka teče na jih soutěskou do Mostaru (je tudy vedená i silnice a železnice DubrovníkSarajevo), protéká pod jeho Starým mostem, a dále na jih do Metkoviće. Pod Mostarem se Neretva rozšiřuje.

Směrem na jih od Počitelje přes Čapljinu až k ústí moře se nachází dolní tok řeky. V průběhu minulých desetiletí byl tento dolní tok značným způsobem kultivován. Byly vysušeny původní bažiny a tok řeky byl napřímen tak, aby bylo možné údolí řeky využít k zemědělství. Pěstují se zde různé plodiny, od obilovin až po středomořské ovoce. Údolí řeky patřilo v dobách socialistické Jugoslávie k nejúrodnějším oblastem v zemi.

Regulace řeky umožnila její splavnost. Povodně byly zabráněny prostřednictvím valů, které vznikly na březích řeky. Regulace měla nicméně za výsledek změnu přísunu vody do řeky; v letních měsících již do Neretvy přitéká voda, která přicházela do řeky z těchto močálů. Snížil se také přísun sedimentů do říčního koryta, a to se tak od zregulování řeky prohloubilo o 2-3 metry.

Posledních 22 km protéká Chorvatskem. Největším přítokem řeky je říčka Trebižat, která se do ní vlévá u Čapljiny. Jihovýchodně od města Ploče se řeka vlévá do Jaderského moře. Delta řeky, která je od roku 1992 přírodní rezervací, má rozlohu 196 km2. V blízkosti Opuzenu se řeka větví do 12 ramen. Její voda dál teče Malostonským zálivem a Neretvanským průlivem.

Vodní stav[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtok činí 280 m³/s. Vysoké vodní stavy nastávají na jaře a na podzim. Je splavná do Metkoviće (20 km od ústí)

Plány[editovat | editovat zdroj]

Úrodná oblast delty Neretvy

Vláda Bosny a Hercegoviny plánovala[kdy?] vybudovat další minimálně tři přehrady (Konjic, Ulog, Zalomka, Nevesinje, Klokun), které by se nacházely v kaňonu řeky. Proti tomu protestovali ekologové, kteří namítali, že kaňon Neretvy je jeden z nejkrásnějších v zemi a neměl by být takto zničen.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]