Malostonský záliv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pohled na záliv.
Východní pobřeží zálivu.
Ostrov Crkvica.

Malostonský záliv (chorvatsky Malostonski zaljev) se nachází na konci Neretvanského kanálu na chorvatském pobřeží Jaderského moře. Ústí do něj řeka Neretva. Odděluje poloostrov Pelješac od chorvatské pevniny. Do Malostonského zálivu vystupuje také koridor Bosny a Hercegoviny s městem Neum.

Geografické poměry[editovat | editovat zdroj]

Záliv je dlouhý 28 km, v nejširší části je široký 6,1 km. Vzhledem k různému množství poloostrovů a ostrovů činí délka břežní čáry Malostonského zálivu okolo 100 km. V samotném zálivu se nachází několik dalších menších zálivu, mezi které patří např. neumský (který odděluje od zbytku Malostonského zálivu poloostrov Klek), Uvala Bistrina, Uvala Kuta, Uvala Miševac a Uvala Sige.

Nejvyšší hloubka moře je zde 29 m, většina zálivu je hluboká ale okolo dvaceti metrů. Vzhledem k ústí řeky Neretvy je zde nižší salinita vody; její míra se mění v souvislosti s množství vody, která přiteče z řeky Neretvy a dalších okolních řek. Vliv sladké vody na chování vody v zálivu klesá se vzdáleností od otevřeného moře.

Na severozápadní straně ohraničuje konec zálivu linie mezi obcemi Sreser a Duba Stonska, na jihovýchodě se záliv táhne až k obci Mali Ston, podle níž získal svůj název. V zálivu se nachází několik ostrovů, Goljak, Srednjak, Galičak, Dubovac, Lovorikovac, Pučenjak, Geravac, Tajan, Maslinovac, Gubavac, Kokošar a Klještac.

Okolo zálivu se nachází řada obcí. Jedinými městy na břehu zálivu jsou Neum a Ston. Zálivem prochází také námořní hranice mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Vymezení této hranice bylo v 90. letech 20. století předmětem sporu mezi oběma státy.

Klima[editovat | editovat zdroj]

Klima zálivu je středomořské. Jsou zde mírné zimy a suchá léta. Během deštivých měsíců je zdejší úhrn srážek třikrát vyšší než při suchých měsících. Během těch zde nenaprší měsíčně více než 40 mm vody. Roční úhrn srážek zde činí 1316 mm. Vítr vane většinou ze severu, severovýchodu a severozápadu. Teplota moře se pohybuje (u Neumu) od 13 °C v lednu až po 28 °C v červenci a srpnu.

Hospodářské využití[editovat | editovat zdroj]

V zálivu se chovají ústřice, a to již od dob existence Římské říše. Jejich chov je doložen písemnými dokumenty ale až z 16. a 17. století. Chová se zde rovněž i slávka středomořská. Klidné a mělké moře zde vytvořilo podmínky pro jedno z nejlepších míst pro jejich chov na území Chorvatska. V 80. letech 20. století zde záliv vyprodukoval okolo dvou milionů ústřic a 3000 tun slávek, což představovalo okolo 60 % chorvatské produkce. Během chorvatské války za nezávislost byla zařízení na chov ústřic značně poškozena.

V současné době je záliv chráněn od roku 1983 jako přírodní rezervace[1] Pod ochranu spadá 4821 ha vodní plochy.

Na západní části má být záliv přemostěn tzv. Pelješackým mostem. V obdobném směru se dnes nachází trajekt mezi obcemi Trpanj a Ploče.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Malostonski zaljev na chorvatské Wikipedii a Bay of Mali Ston na anglické Wikipedii.

  1. Seznam chráněných oblastí na území Dubrovnicko-neretvanské župy (chorvatsky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Malostonský záliv ve Wikimedia Commons