Neum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pohled na město
Pobřeží Jaderského moře u města Neum
Neum
Hlavní křižovatka v Neumu
O starých notových značkách pojednává článek Neumy.

Neum je město v Bosně a Hercegovině, ležící na pobřeží Jaderského moře. Jako jediné město této země leží u moře, v úzkém koridoru, který Bosna a Hercegovina má. Žije zde 1993 obyvatel, s okolím 4200.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Okolí Neumu rozdělilo Chorvatskou Dalmácii v současnosti již podruhé. Poprvé byl Neum, tehdejší součást Dubrovníku, přidělen Osmanské říši, aby bylo zajištěno, že právě Dubrovník nebude hraničit s Benátskou republikou.[1]

V září 1932 byla otevřena první škola na území općiny Neum. Nenacházela se však ve městě samotném, ale v nedaleké vesnici Hutovo. Nespokojenost s královským jugoslávským režimem v 30. letech rostla postupně i v Neumu. Ve volbách do jugoslávské skupštiny v roce 1938 město zvolilo Chorvatskou selskou stranu.

V roce 1941 byl vyhlášen Nezávislý stát Chorvatsko, které řídili ustašovci. Neum byl administrativně přičleněn k župě Dubrava, v roce 1944 byl součástí župy Hum. Dále od moře, v oblasti obcí Hutovo a Gradac probíhaly ostré boje mezi partyzány a fašistickým vojskem. Střety probíhaly především o strategicky významný Vukov klenac.

Město se začalo rozvíjet po roce 1945 spolu s celým dalmatským pobřežím tehdejší Jugoslávie. Rozhodnutím komunistické vlády bylo jako jediné na pobřeží připojeno k Bosně a Hercegovině. Tato skutečnost však měla víceméně pouze administrativní charakter, vzhledem k tomu, že hranice mezi svazovými republikami SFRJ nebyly běžně označovány. V 80. letech se město nemile proslavilo kvůli aféře Neum a luxusním vilám tehdejších představitelů bosenské republiky.

Od 60. let 20. století trpí především oblasti okolo Neumu poklesem obyvatelstva v souvislosti s relativně nízkou úrovní rozvoje těchto oblastí. Většinu pracovních míst v samotném Neumu zajišťuje právě turistický průmysl.

Skutečnost, že Bosna a Hercegovina díky zisku tohoto území po rozpadu Jugoslávie de facto rozdělila sousední Chorvatsko na dvě části, způsobila, že se vláda v Záhřebu rozhodla vybudovat most z města Kleku na poloostrov Pelješac, čímž by spojila obě části státu a odpadla by tak potřeba tranzitu přes území města Neum. Plán však ztroskotal, protože se zjistilo, že by se jednalo o akt proti mezinárodním námořním úmluvám.[zdroj?]

Charakter města[editovat | editovat zdroj]

Město je důležitým letoviskem a přístavem, nachází se zde několik velkých hotelů. Také za nákupy sem dojíždí mnoho lidí, především proto, že jsou zde nižší ceny a daně než v sousedním Chorvatsku. Okolo města patří ještě k Bosně a Hercegovině 21 km mořského pobřeží. Celekem nabízí Neum okolo sedmi tisíc ubytovacích míst; má vlastní polikliniku, poštu a banky.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Neum má silniční spojení prostřednictvím tzv. Jadranské magistrály. Železniční spojení chybí, rovněž tak dálniční. Spojení s Bosnou a Hercegovinou (do vnitrozemí) představuje pouze jediná úzká silnice; všechny ostatní silnice vedou na území Chorvatska.

Vlastní přístav vhodnější pro rozsáhlejší osobní či nákladní námořní dopravu Neum rovněž nemá, ačkoliv se o jeho výstavbě diskutuje v souvislosti s potřebou zřízení vlastního přístavu pro ekonomiku Bosny a Hercegoviny.

Školství[editovat | editovat zdroj]

V současné době má Neum základní školu (Kardinala Stepinca) s vlastní střední školou.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

V roce 1991 žilo ve městě Neum 1993 lidí, z toho byli:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Hrvatske granice od 1918. do 1991.. Záhřeb : Školska knjiga, HAZU, 1992. S. 58. (chorvatština)  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]


Souřadnice: 42°55′34″ s. š., 17°37′ v. d.