Ekonomika Moldavska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bankovka 1 moldavské leu
Hrubý domácí produkt

Moldavsko se v současnosti potýká s velkými ekonomickými problémy. Hrubý domácí produkt je zde nejnižší z evropských zemí. V zemi se platí moldavským leu (počátkem roku 2010 měl hodnotu přibližně 1,55 ), za jehož stabilitu odpovídá Národní banka Moldavska.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Východní polovina Moldávie, tedy Besarábie, jejíž území zaujímá dnešní Moldavsko, bylo tradičně chudou a suchou zemědělskou oblastí. Souhrou historických událostí mají dnes Moldavané vlastní stát, přestože mezi světovými válkami patřila Besarábie k tzv. Velkému Rumunsku a její obyvatelé se označovali za Rumuny. Po obsazení Besarábie sovětskými vojsky roku 1940 byly však svazky s Rumunskem násilně zpřetrhány. Vznikla zde Moldavská sovětská socialistická republika, součást Sovětského svazu. Na rozdíl od sousední Ukrajiny však neproběhla výraznější industrializace, nevznikla srovnatelná síť dopravních cest. Rozpad Sovětského svazu tedy znamenal pro moldavskou ekonomiku velmi silný otřes; dodnes je hlavním partnerem Rusko a separatistické Podněstří se hlásí ke komunismu. Po hluboké krizi 90. let, kdy zemi v ekonomických ukazatelích předstihla i Albánie, přichází pomalé zlepšení situace.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

HDP na hlavu v roce 2012 činil 2037 USD, což z Moldavska dělá nejen nejchudší stát Evropy, ale i jeden z nejchudších států světa, kdy ho předstihují i takové státy jako Papua-Nová Guinea, Filipíny nebo Kongo. Hlavní město Kišiněv zbytek země silně ekonomicky převyšuje, ale jinak Moldavsko nemá dobré vyhlídky.

Země nemá velký turistický potenciál (hory ani moře) a nikterak velké zásoby nerostných surovin. Má špatnou infrastrukturu a v zemi jsou velmi nízké platy, kvůli kterým ji opouštějí její obyvatelé (mnoho jich zvláště za socialismu pracovalo v Československu, nejvíce jich nyní pracuje v Rusku a Itálii) a zahraniční investoři zatím nejeví zájem přinést do země tolik potřebný kapitál. Objem peněz, které v zahraničí pracující Moldavané posílají svým rodinám domů, dvakrát převyšuje moldavský rozpočet. Není se čemu divit, v zahraničí Moldavané obvykle dostávají řádově vyšší plat, než ve své rodné zemi. V roce 2007 vykázal rozpočet saldo -200 000 000 MDL. Někteří[kdo?] spojují naděje na ekonomický růst země se vstupem do Evropské unie, ten však v blízké budoucnosti pravděpodobně nenastane. Moldavsko je členským státem mezistátních ekonomických bloků Společenství nezávislých států a Středoevropská zóna volného obchodu.

Moldavsko je prioritní zemí české zahraniční rozvojové spolupráce. V jejím rámci ČR pomáhá s rozvojem ve třech hlavních sektorech: ochrana životního prostředí, rozvoj lidských zdrojů (především prevence migrace) a vzdělání.[1]

Hospodářské ukazatele[editovat | editovat zdroj]

  • HDP - $ 12,04 mld. (2011)
  • Růst HDP - 0,8% (2012)
  • HDP na obyvatele - $ 3.400 (2011)
  • Složení ekonomiky - Zemědělství: 17,8%, průmysl: 21,7%, služby: 60,5%
  • Nezaměstnanost - 7,3% (2011)
  • Veřejný dluh - 23,3% HDP
  • Inflace - 7,9% (2011)
  • Průměrný hrubý příjem - $250 (2010)

Hlavní vývozní komodity:

potraviny, textil, stroje

Hlavní dovozní komodity:

Ropa a zemní plyn, pohonné hmoty, železné a jiné rudy, stroje a zařízení, chemikálie, textil

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.rozvojovestredisko.cz/files/moldavsko.pdf