Ekonomika Španělska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Ekonomika Španělska
Madrid
Měna 1 euro (€1) = 100 centů
Fiskální období Kalendářní rok
Obchodní organizace EU, WTO a OECD
Statistické údaje
Populace 47 450 795[1]
HDP $1,45 bil (nominální, 2021 odhad)[2]
$1,94 bil. (PPP, 2021 odhad)[2]
Změna HDP 2,4% (2018) 2,0% (2019)
−12,8% (2020e) 7.2% (2021e)[2]
HDP na obyvatele $31 178 (nominální, 2021 odhad)[2]
$41 736 (PPP, 2021 odhad)[2]}
HDP podle sektorů zemědělství: 2,6%
průmysl: 23,2%
služby: 74,2% (2017 odhad)[3]
Inflace (CPI) −0,2% (2020 odhad)[2]
0,7% (2019)[2]
1,7% (2018)[2]
Míra chudoby 25,3% ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením (AROPE, 2019)[4]
Pracovní síla 22,93 mil. (2014)[5]
Pracovní síla podle sektorů zemědělství: 4,2%
průmysl: 24,0%
služby: 71,7% (2009)[3]
Nezaměstnanost Negativní růst 16,2% (srpen 2020)[6]
Průměrná hrubá mzda €26 700 (2014)[7]
Zahraničí
Vývoz $533,8 mld. (2019 odhad)[3]
Dovoz $463,1 mld. (2019 odhad)[3]
Hrubý zahraniční dluh Negativní růst $2,094 bil. (31. 12. 2017 odhad)[3]
Veřejné finance
Veřejný dluh 95,5% HDP (2019)[8]
Příjmy 39,1% HDP (2019)[8]
Výdaje 41,9% HDP (2019)[8]

Ekonomika Španělska je vyspělou různorodou průmyslovou ekonomikou.

Ekonomická struktura[editovat | editovat zdroj]

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Španělsko je největším pěstitelem oliv na světě. Dále je známá produkce vinné révy, citrusů, zeleniny, korkového dubu aj.

Oblastí největší produkce zeleniny (především rajčat, paprik a okurek) v Evropě je okolí andaluské Almeríe. Zelenina se tam pěstuje v pařnících z bílých plastových fólií na ploše 30 000 ha, která je rozdrobena mezi 16 000 rodinných farem. Celková produkce dosahuje až 2,5 milionu tun zeleniny ročně. Pěstují se tu speciálně vyšlechtěné trvanlivé odrůdy, navíc se sklízejí před úplným dozráním, proto nevynikají svou chutí. Rostliny jsou usazeny v pytlích s nadrceným vulkanickým substrátem, závlaha, živiny i hnojivo je jim dodávaná hadičkami se senzory. Sklízí se po celý rok. V oblasti pracuje až 80 000 zaměstnanců, převážně cizinců. Okolí Almeríe je slunečné (až 330 dnů v roce) a voda je získávána pomocí hloubkových vrtů z podzemních pramenů, objevených v 60. letech 20. století. Největšími konkurenty Španělska v produkci zeleniny jsou Nizozemsko, Maroko, Alžírsko a Turecko.[9]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Hlavní složky španělského průmyslu jsou dopravní (automobily, lodě) a lehké strojírenství (kuchyňské elektrospotřebiče). Výroba aut probíhá např. ve městech Martorell (Seat), Valencie (Ford), Vigo (Citroen, Peugeot), Valladolid (Renault), Zaragoza (Opel) a Pamplona (Volkswagen).[10] Velký rozvoj zaznamenal chemický průmysl. Významné je i obuvnictví, oděvní průmysl (se zaměřením na módní doplňky), potravinářství a zpracování korku.

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Španělsko patří díky přírodní i kulturněhistorické atraktivitě k nejnavštěvovanějším zemím světa.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. INEbase / Demografía y población /Padrón. Población por municipios /Estadística del Padrón continuo. Últimos datos datos [online]. [cit. 2021-02-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h World Economic Outlook Database, October 2020 [online]. International Monetary Fund [cit. 2020-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d e CIA World Factbook [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2021-02-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. People at risk of poverty or social exclusion [online]. Eurostat [cit. 2020-08-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Europe:Spain [online]. [cit. 2014-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Unemployment by sex and age - monthly average [online]. Eurostat [cit. 2020-10-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Average Annual Wages [online]. [cit. 2015-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b c Euro area and EU27 government deficit both at 0.6% of GDP [online]. Eurostat [cit. 2020-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. NÍDR, Tomáš. Rajčata jako malovaná, ale bez chuti. Mladá fronta DNES. Čís. 30. dubna 2010, s. A8. 
  10. Memoria Anual 2014 [online]. Asociación Espanola de Fabricantes de Automóviles y Camiones [cit. 2015-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-22. (španělsky)