Ekonomika Srbska

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ekonomika Srbska
Nový Bělehrad
Nový Bělehrad
Měna Srbský dinár (RSD)
Fiskální období Kalendářní rok
Obchodní organizace CEFTA, BSEC
Statistické údaje
HDP $106,537 mld. (2016, PPP)[1]
$39,541 mld. (2016, Nominal)[1]
Změna HDP +3,8% (Q1 2016)[2]
HDP na obyvatele $14 938(2016, PPP)[1]
$5 544 (2016, Nominal)[1]
HDP podle sektorů služby: 51,1%
průmysl: 38,5%
zemědělství: 10,4% (2015 odhad)[3]
Inflace (CPI) 1,9% (2015)[3]
Míra chudoby 9,2% (2014)[3]
Pracovní síla 2,9 mil. (2015 odhad)[3]
Pracovní síla podle sektorů služby: 62,5%
zemědělství: 21,9%
průmysl: 15,6% (2014 odhad)[3]
Nezaměstnanost 16% (2016)[2]
Zahraničí
Vývoz $17,34 mld. (2015)[2]
Dovoz $21,01 mld. (2015)[2]
Veřejné finance
Veřejný dluh 71,5% HDP (duben 2016, odhad)[3]

Srbská ekonomika je založena na různých odvětvích služeb, průmyslu a zemědělství. Na přelomu 80. a 90. let 20. století, na začátku ekonomické transformace, byl stav příznivý, avšak na hospodářství měly velmi negativní dopad ekonomické sankce OSN z let 19921995, poničení infrastruktury a průmyslu během leteckých útoků NATO v roce 1999, ale také ztráta obchodních vazeb z bývalé Jugoslávie a RVHP. Hlavní problémy ekonomiky jsou vysoká nezaměstnanost (20 % v roce 2005) a stále nedostačující ekonomické reformy.

Po svrhnutí bývalého jugoslávského federálního prezidenta Slobodana Miloševiće v říjnu 2000 zažila země zrychlení ekonomického růstu (k roku 2006 byl meziroční nárůst ekonomiky 6,3  %[4]), a začala se připravovat na členství v Evropské unii, která je jejím nejdůležitějším obchodním partnerem. Srbsko trpí příliš vysokým exportním deficitem a nemalým státním dluhem. Je však očekáváno několik důležitých ekonomických impulsů, které by měly rychlost růstu hospodářství znatelně zlepšit již v několika následujících letech. Srbsku se také někdy říká „Balkánský tygr“ (odvozeno od asijských tygrů), díky jeho nedávnému rychlému růstu.[5] To však nemění nic na tom, že absolutní hodnoty HDP jsou stále mnohem nižší než v 90. letech.

Očekávaný HDP pro rok 2006 byl $ 50 688 miliard, což je $ 6771 na obyvatele. Růst v roce 2005 byl 6.3 %[6] v roce 2006 pouze 5,8 %.[7]

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Nezaměstnanost podle sektoru (2005)
Terciární: 57.9%
Sekundární: 25.5%
Primární: 16.6%
Celková pracovní síla: 3,22 milionů
Celková nezaměstnanost: 20,9 %

Zdroj: http://webrzs.stat.gov.rs/axd/en/drugastrana.php?Sifra=0018&izbor=odel&tab=152

Průměrný příjem: $ 5713
Státní rozpočet (2005)
Příjmy: $ 11,45 miliard
Náklady: $ 11,12 miliard
Obchod (2004)
Export: $ 3701 milionů (34,3% nárůst)
Import: $ 11 139,2 milionů (49,1% nárůst)
Obchod celkem: $ 14 820.2 milionů (31,1% nárůst)
Výsledek obchodu: −$ 7438,2 milionů
Obchod (2005)
Export: $ 4080 milionů (31,1% nárůst)
Import: $ 9540 milionů (4,7% nárůst)
Obchod celkem: $ 13 630 milionů (11,4% nárůst)
Výsledek obchodu: −$ 5450 milionů (snížení deficitu)
Další statistická data
Inflace: 13,7 % (2004), 16,5 % (2005)
Zahraniční dluh: cca15 miliard (58,4 % HDP)
Celkové zahraniční investice v roce 2005: $ 1,5 miliard
Celkové zahraniční investice v roce 2006: $ 5,4 miliard
Privatizační kupóny v roce 2005: $774 milionů
Rezervy cizích měn: $ 12,8 milionů (konec roku 2006)

Měna[editovat | editovat zdroj]

Měnou země je Srbský dinár = 0,0125 Euro; 0,0167 USD. V Kosovu se však používá Euro. Centrální bankou je Národní banka Srbska.

Zahraniční vztahy[editovat | editovat zdroj]

Srbsko je jedinou evropskou zemí, která má podepsané smlouvy o volném obchodu jak s Evropskou unií tak i s Ruskou federací.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Podnikání v Republice Srbsko a příležitosti v regionech Vojvodina a Šumadija. Šumperk : ROSIVA Šumperk, 2013.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Report for Selected Countries and Subjects [online]. International Monetary Fund, [cit. 2016-04-13]. [1]. (anglicky) 
  2. a b c d National Bank of Serbia [online]. National Bank of Serbia, [cit. 2016-05-02]. [2]. (anglicky) 
  3. a b c d e f CIA [online]. . [3]. (anglicky) 
  4. Domácí spotřeba pohání růst ve východní Evropě
  5. http://www.chron.com/disp/story.mpl/ap/world/4346608.html
  6. http://webrzs.stat.gov.rs/axd/en/drugastrana.php?Sifra=0001&izbor=odel&tab=30
  7. http://www.srbija.sr.gov.yu/pages/article.php?id=62028
  8. Podnikání v Republice Srbsko a příležitosti v regionech Vojvodina a Šumadija. Šumperk : ROSIVA Šumperk, 2013.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Economy of Serbia na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]