Ekonomika Srbska
| Ekonomika Srbska | |
|---|---|
 Nový Bělehrad | |
| Měna | Srbský dinár (RSD) |
| Fiskální období | Kalendářní rok |
| Obchodní organizace | CEFTA, BSEC |
| Statistické údaje | |
| HDP | ▲ $106,537 mld. (2016, PPP)[1] ▲$39,541 mld. (2016, Nominal)[1] |
| Změna HDP | ▲+3,8% (Q1 2016)[2] |
| HDP na obyvatele | ▲$14 938(2016, PPP)[1] ▲ $5 544 (2016, Nominal)[1] |
| HDP podle sektorů | služby: 51,1% průmysl: 38,5% zemědělství: 10,4% (2015 odhad)[3] |
| Inflace (CPI) |  1,9 % (2015)[3] |
| Míra chudoby | 9,2 % (2014)[3] |
| Pracovní síla | 2,9 mil. (2015 odhad)[3] |
| Pracovní síla podle sektorů | služby: 62,5 % zemědělství: 21,9 % průmysl: 15,6 % (2014 odhad)[3] |
| Nezaměstnanost | 16 % (2016)[2] |
| Zahraničí | |
| Vývoz | ▲$17,34 mld. (2015)[2] |
| Dovoz | ▲$21,01 mld. (2015)[2] |
| Veřejné finance | |
| Veřejný dluh | 71,5 % HDP (duben 2016, odhad)[3] |
Srbská ekonomika je založena na různých odvětvích služeb, průmyslu a zemědělství. Na přelomu 80. a 90. let 20. století, na začátku ekonomické transformace, byl stav příznivý, avšak na hospodářství měly velmi negativní dopad ekonomické sankce OSN z let 1992 – 1995, poničení infrastruktury a průmyslu během leteckých útoků NATO v roce 1999, ale také ztráta obchodních vazeb z bývalé Jugoslávie a RVHP. Hlavní problémy ekonomiky jsou vysoká nezaměstnanost (20 % v roce 2005) a stále nedostačující ekonomické reformy.
Po svrhnutí bývalého jugoslávského federálního prezidenta Slobodana Miloševiće v říjnu 2000 zažila země zrychlení ekonomického růstu (k roku 2006 byl meziroční nárůst ekonomiky 6,3 %,[4]) a začala se připravovat na členství v Evropské unii, která je jejím nejdůležitějším obchodním partnerem. Srbsko trpí příliš vysokým exportním deficitem a nemalým státním dluhem. Je však očekáváno několik důležitých ekonomických impulsů, které by měly rychlost růstu hospodářství znatelně zlepšit již v několika následujících letech.[kdy?] Srbsku se také někdy říká „Balkánský tygr“ (odvozeno od asijských tygrů), díky jeho nedávnému rychlému růstu.[5] To však nemění nic na tom, že absolutní hodnoty HDP jsou stále mnohem nižší než v 90. letech.
Očekávaný HDP pro rok 2006 byl 50 688 miliard USD, což je 6771 USD na obyvatele. Růst v roce 2005 byl 6,3 %,[6] v roce 2006 pouze 5,8 %.[7]
Statistiky
[editovat | editovat zdroj]- Nezaměstnanost podle sektoru (2005)
- Terciární: 57,9 %
- Sekundární: 25,5 %
- Primární: 16,6 %
- Celková pracovní síla: 3,22 milionů
- Celková nezaměstnanost: 20,9 %
- Průměrný příjem: $ 5713
- Státní rozpočet (2005)
- Příjmy: $ 11,45 miliard
- Náklady: $ 11,12 miliard
- Obchod (2004)
- Export: $ 3701 milionů (34,3 % nárůst)
- Import: $ 11 139,2 milionů (49,1 % nárůst)
- Obchod celkem: $ 14 820.2 milionů (31,1 % nárůst)
- Výsledek obchodu: −$ 7438,2 milionů
- Obchod (2005)
- Export: $ 4080 milionů (31,1 % nárůst)
- Import: $ 9540 milionů (4,7 % nárůst)
- Obchod celkem: $ 13 630 milionů (11,4 % nárůst)
- Výsledek obchodu: −$ 5450 milionů (snížení deficitu)
- Další statistická data
- Inflace: 13,7 % (2004), 16,5 % (2005)
- Zahraniční dluh: cca15 miliard (58,4 % HDP)
- Celkové zahraniční investice v roce 2005: $ 1,5 miliard
- Celkové zahraniční investice v roce 2006: $ 5,4 miliard
- Privatizační kupóny v roce 2005: $774 milionů
- Rezervy cizích měn: $ 12,8 milionů (konec roku 2006)
Měna
[editovat | editovat zdroj]Měnou země je srbský dinár = 0,0085 euro; 0,0097 USD.[kdy?] V Kosovu se však používá euro. Centrální bankou je Národní banka Srbska.
Zahraniční vztahy
[editovat | editovat zdroj]Srbsko je jedinou evropskou zemí, která má podepsané smlouvy o volném obchodu jak s Evropskou unií tak i s Ruskou federací.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Podnikání v Republice Srbsko a příležitosti v regionech Vojvodina a Šumadija. Šumperk : ROSIVA Šumperk, 2013.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Economy of Serbia na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Report for Selected Countries and Subjects [online]. International Monetary Fund [cit. 2016-04-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c d National Bank of Serbia [online]. National Bank of Serbia [cit. 2016-05-02]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f CIA [online]. Dostupné online.
- ↑ Domácí spotřeba pohání růst ve východní Evropě. www.ebrd.com [online]. [cit. 2007-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-01.
- ↑ http://www.chron.com/disp/story.mpl/ap/world/4346608.html[nedostupný zdroj]
- ↑ webrzs.stat.gov.rs [online]. [cit. 17-02-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-10-2009.
- ↑ Archivovaná kopie. www.srbija.sr.gov.yu [online]. [cit. 2007-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-04-29.
- ↑ Podnikání v Republice Srbsko a příležitosti v regionech Vojvodina a Šumadija. Šumperk : ROSIVA Šumperk, 2013.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ekonomika Srbska na Wikimedia Commons - NewBalkan.com
