Ekonomika Slovinska
| Ekonomika Slovinska | |
|---|---|
 Lublaň je hlavním městem a finančním centrem Slovinska. | |
| Měna | euro (€) |
| Fiskální období | kalendářní rok |
| Obchodní organizace | EU, WTO a OECD |
| Statistické údaje | |
| Populace | ▲ 2 120 547 (únor 2024)[1] |
| HDP | |
| Změna HDP | ▲ +5,2% (Q2 2017) |
| HDP na obyvatele | |
| HDP podle sektorů |
|
| Inflace (CPI) |
|
| Míra chudoby | |
| Pracovní síla | ▲ 964 000 (2017) |
| Nezaměstnanost |  6,5% (2017)[6] |
| Zahraničí | |
| Vývoz | ▲$28,01 mld. (2016)[7] |
| Dovoz | ▲ $26,86 mld. (2016)[8] |
| Hrubý zahraniční dluh | $46,3 mld. (31. 1. 2017 odhad)[3] |
| Veřejné finance | |
| Veřejný dluh | 79,7% HDP (2016) |
Ekonomika Slovinska je rozvinutá smíšená ekonomika.[9][10] Země se těší vysoké úrovni prosperity a stability a také nadprůměrnému HDP na obyvatele v paritě kupní síly na úrovni 91 % průměru EU v roce 2023.[11] Nominální HDP v roce 2023 bylo 68,108 mld. USD, nominální HDP na obyvatele (HDP/ks) v roce 2023 bylo 32 350 USD.[2] Nejvyšší HDP/ks je ve středním Slovinsku, kde se nachází hlavní město Lublaň. Je součástí statistického regionu Západní Slovinsko, který má vyšší HDP na obyvatele než východní Slovinsko.[12]
Vývoj
[editovat | editovat zdroj]Slovinsko bylo až do roku 1991 součástí Socialistické Jugoslávie. Ta však měla volnější režim, což se týkalo i ekonomiky - od určité doby dokonce bylo možné volně podnikat. Díky tomu neupadlo Slovinsko do tak hluboké hospodářské krize, jako jiné státy. Poměrně rychle se vypořádalo s následky války, na rozdíl například od sousedního Chorvatska, kde byly škody dlouho viditelné, a začalo transformaci na tržní ekonomiku. V roce 2004 bylo s dalšími devíti, vesměs též postsocialistickými státy připojeno k EU. Díky svým ekonomickým výsledkům již v roce 2007 nahradilo svoji původní měnu tolar za euro.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Slovinsko těží ze své výhodné polohy, která v malém státě spojuje východní část Alp (nejvyšší vrchol Triglav), turisticky významnou ve všech ročních obdobích; 40 km mořského pobřeží a zároveň tranzitní zemi pro cesty na Balkán, především do sousedního Chorvatska. Z ostatních služeb je významné především bankovnictví.
V průmyslu hraje největší význam farmacie[zdroj?!] (firma Krka) a výroba sportovních potřeb, obzvláště lyží (firma Elan).1
Ani zemědělství není pozadu, ve Slovinsku se daří vinné révě a dalším plodinám.
Země má velmi dobrou infrastrukturu, hustou a kvalitní dálniční a silniční síť, kvalitní turistická centra. (Bled, Bohinjské jezero, Kranjska Gora, Kranj, Lublaň aj.)
Pro svoje ekonomické úspěchy, význam bankovnictví, polohy v Alpách i rozlohy je někdy Slovinsko nazýváno Švýcarskem východu.[zdroj?!]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Population, Slovenia, 1 April 2021 [online]. Statistical Office of the Republic of Slovenia, 29 July 2021 [cit. 2021-10-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f Report for Selected Countries and Subjects: April 2024 [online]. International Monetary Fund. Dostupné online.
- ↑ a b CIA World Factbook [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2019-01-11]. Dostupné online.
- ↑ Income, Poverty and Social Exclusion [online]. SURS [cit. 2020-06-19]. Dostupné online.
- ↑ People at risk of poverty or social exclusion [online]. Eurostat [cit. 2024-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ http://www.stat.si/StatWeb/en/Field/Index/1
- ↑ http://www.stat.si/StatWeb/News/Index/6492
- ↑ An Analysis of the Economic System of Slovenia - Economic Activity [online]. 2023-05-20 [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Slovenia: Introduction [online]. [cit. 2024-06-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/TEC00114/default/table?lang=en&category=prc.prc_ppp Šablona:Bare URL inline
- ↑ Bruto domači proizvod po regijah, Slovenija, 2015 [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu ekonomika Slovinska na Wikimedia Commons
