Triglav
| Triglav | |
|---|---|
 Triglav | |
| Vrchol | 2864 m n. m. |
| Prominence | 2052 m |
| Izolace | 81 km → Hochalmspitze |
| Seznamy | Nejvyšší hory evropských zemí Nejvyšší hory Slovinska #1 Ultraprominentní hory |
| Poznámka | nejvyšší hora Slovinska, Kraňska i bývalé Jugoslávie |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Slovinsko |
| Pohoří | Julské Alpy |
| Souřadnice | 46°22′42″ s. š., 13°50′12″ v. d. |
  Triglav  Triglav | |
| Prvovýstup | Lovrenc Willomitzer, Luka Korošec, Stefan Rožič a Matija Kos 1778 |
| Typ | vápencový trojvrchol |
| Hornina | vápenec |
| Povodí | Soča, Sáva → Dunaj |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Triglav (2 864 m n. m.) je nejvyšší hora Slovinska, Kraňska a Julských Alp, která se nachází v Triglavském národním parku na severozápadě státu, přímo na historické zemské hranici Kraňska a Gorice a Gradišky. Hora je stylizovaně zobrazena na slovinském státním znaku i slovinské vlajce. Své pojmenování získala podle Trihlava, starodávného trojhlavého slovanského božstva.
Prvovýstup[editovat | editovat zdroj]
Triglav byl poprvé zdolán třemi slovinskými horaly v r. 1778. Zhruba od poloviny 19. století se v rámci probouzejícího se slovinského národního povědomí stalo mezi inteligencí jakousi národní povinností vystoupit na tuto horu. Tento nepsaný zákon platí dodnes, každý Slovinec by měl na Triglav vyjít alespoň jednou za život.
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Turistická sezóna probíhá v Julských Alpách od června do října a v tuto dobu po třech hlavních výstupových trasách proudí spousta turistů. K pádům dochází zřídka.
Na vrchol vede několik tras různé obtížnosti. Jedna z nejběžnějších vede od chaty Aljažev dom (1015 m n. m.) po tzv. Tomiškově cestě k chatě Triglavski dom na Kredarici (2515 m n. m.) a dál na Malý Triglav (2725 m n. m.) a na samotný vrchol Triglavu (2864 m n. m.). Posledních asi 300 m výstupu je zajištěno ocelovými lany. Vzhledem k velkému převýšení i délce je obvyklý dvoudenní výstup (první den Aljažev dom - Triglavski dom a druhý den Triglavski dom - Triglav a sestup na Aljažev dom). Někteří zdatní horalové to stihnou i za jeden den.
Severní stěna Triglavu[editovat | editovat zdroj]
K významným horolezeckým terénům patří severní stěna Triglavu, která se se svou výškou 1500 m (podle jiných zdrojů 1200 m [1]) a šířkou kolem 3000 m řadí k největším alpským stěnám. Poprvé byla zdolána roku v roce 1906 cestou Nemška smer (F. König, H. Reinl, K. Doménigg). Ve stěně je řada cest i té nejvyšší obtížnosti, vyhledávaná je i v zimě ("evropská Patagonie").[1] Nejkrásnější pohled do stěny je kousek nad chatou Aljažev dom, která je dostupná automobilem.
Mezi klasické horolezecké cesty v severní stěně patří dále Čopův pilíř (Čopov steber), Skalácká cesta (Skalaška smer)[2], Prusik-Szálay[3], Krátká Německá cesta (Kratka Nemška smer) a Bavorská cesta (Bavarska smer).
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dieška I. a kol., 1989: Horolezectvo - encyklopédia. Šport, Bratislava. ISBN 80-7096-015-9
- ↑ Skalaška v severní stěně Triglavu
- ↑ Triglavský pytel v Prusikovi
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Triglav na Wikimedia Commons
