Sáva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Další významy jsou uvedeny na stránce Sáva (rozcestník).
Sáva
Sáva protékající Bělehradem
Základní informace
Délka toku 940 km
Plocha povodí 95 700 km²
Průměrný průtok 1760 m³/s
Světadíl Evropa
Pramen
Ústí
Protéká
SlovinskoSlovinsko Slovinsko, ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko (Karlovacká, Sisacko-moslavinská, Brodsko-posávská, Vukovarsko-sremská župa), Bosna a HercegovinaBosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina (Unsko-sanský kanton, Banja Luka, Bijeljina, Posavský kanton, Doboj), SrbskoSrbsko Srbsko (Vojvodina)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Povodí Sávy (Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Černá Hora
Mapa povodí řeky
Mapa povodí řeky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sáva (slovinsky, chorvatsky a bosensky Sava, srbsky Сава) je řeka na rozmezí Balkánu a střední Evropy. Protéká Slovinskem, Chorvatskem (Karlovacká, Sisacko-moslavinská, Brodsko-posávská, Vukovarsko-sremská župa), Bosnou a Hercegovinou (Unsko-sanský kanton, Banja Luka, Bijeljina, Posavský kanton, Doboj) a Srbskem (Vojvodina), přičemž po významnou část toku tvoří státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Je pravým přítokem Dunaje, do kterého se vlévá v centru Bělehradu jako jeho nejvodnější přítok. Je 940 km dlouhá; představuje nejdelší řeku, protékající územím Slovinska i Chorvatska. Povodí Sávy má rozlohu přibližně 95 700 km².

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Řeka Sáva má dvě zdrojnice, které pramení v Julských Alpách, na slovinském území. Dvě malé říčky Sava Bohinjka a Sava Dolinka se slévají poblíž města Radovljica v severozápadním Slovinsku, kde pak formují řeku Sávu, jak je známa po celé délce svého toku. Z Radovljice pokračuje řeka směrem k Lublani (kde se stéká s říčkou Lublaňkou). Dále směřuje na východ přes města Zidani Most a Krško, kde formuje poměrně hluboké údolí, významnou dopravní tepnu, spojující slovinskou metropoli s chorvatským hlavním městem, Záhřebem.

Jižně od Krška se krajina otevírá a řeka získává charakter širokého, pomalého toku. V její blízkosti se nacházejí mohutné sypané hráze, které znemožňují řece vylití se z břehů v případě povodní. V Záhřebu představuje řeka Sáva přirozenou hranici mezi starým městem a novým sídlištěm (Novi Zagreb); její koryto je široké cca 100 m.[zdroj?] Záhřeb je navíc chráněn před povodní speciálním korytem, vedoucím jižně od chorvatské metropole.[1] Dále od Záhřebu se v blízkosti řeky Sávy nacházejí rozsáhlé lužní lesy.

Řeka představuje jižní hranici Středodunajské roviny; historickou hranici mezi Střední Evropou a Balkánem a od města Bosanska Dubica až po Bijeljinu i státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou.

Poblíž města Bogatić vstupuje Sáva na srbské území. Protéká městy Sremska Mitrovica, Šabac a Obrenovac. V Bělehradu odděluje centrum města od čtvrti Novi Beograd. Nedaleko od svého ústí do Dunaje, v blízkosti pevnosti Kalemegdan, kde je široká 290 m překonává Sávu celá řada mostů. Pod nimi se nacházejí stylové bělehradské restaurace splavovi.

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtok vody v ústí činí 1760 m³/s a maximální 5000 m³/s. Největší průtok má na přelomu zimy a jara. Led se nevytváří každý rok.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Nákladní vodní doprava je možná proti proudu do města Sisak (592 km, Chorvatsko) a osobní do města Šabac (103 km, Srbsko). Dolina řeky je hustě osídlená a leží v ní hlavní města tří států Lublaň (Slovinsko), Záhřeb (Chorvatsko) a v ústí Bělehrad (Srbsko). Řeka není nikde přehrazena.[zdroj?] V blízkosti města Krško se její voda využívá k chlazení jaderné elektrárny Krško.

Znečištění[editovat | editovat zdroj]

Voda z řeky Sávy je intenzivně využívána na území všech tří států k celé řadě účelů. Dochází proto k jejímu znečištění, které však bývá mnohdy chybně přiřazováno jaderné elektrárně Krško.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Sáva je jednou z klíčových řek jak ve Slovinsku, tak v Srbsku, či Chorvatsku. Je častým námětem v kultuře obecně, ať už v literatuře, hudbě, či filmu. Jedna z písní skupiny jugoslávské skupiny Plavi orkestar například nesla název Sava tiho teče.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]