Sáva

	Sáva
	Sáva protékající Bělehradem
Základní informace
Délka toku	940 km
Plocha povodí	95 700 km²
Průměrný průtok	1760 m³/s
Světadíl	Evropa
Pramen
	Julské Alpy ; 46°20′38,81″ s. š., 14°9′18,94″ v. d.
Ústí
	do Dunaje ; 44°49′54″ s. š., 20°26′59″ v. d.
Protéká
	Slovinsko, Chorvatsko (Karlovacká, Sisacko-moslavinská, Brodsko-posávská, Vukovarsko-sremská župa), Bosna a Hercegovina (Unsko-sanský kanton, Banja Luka, Bijeljina, Posavský kanton, Doboj), Srbsko (Vojvodina)
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Povodí Sávy (Slovinsko, Chorvatsko, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Černá Hora, Albánie
	; Mapa povodí řeky
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sáva (slovinsky, chorvatsky a bosensky Sava, srbsky Сава) je řeka na rozmezí Balkánu a střední Evropy. Protéká Slovinskem, Chorvatskem (Karlovacká, Sisacko-moslavinská, Brodsko-posávská, Vukovarsko-sremská župa), Bosnou a Hercegovinou (Unsko-sanský kanton, Banja Luka, Bijeljina, Posavský kanton, Doboj) a Srbskem (Vojvodina), přičemž po významnou část toku tvoří státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou. Je pravým přítokem Dunaje, do kterého se vlévá v centru Bělehradu jako jeho nejvodnější přítok. Je 940 km dlouhá; představuje nejdelší řeku, protékající územím Slovinska i Chorvatska. Povodí Sávy má rozlohu přibližně 95 700 km².

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Řeka Sáva má dvě zdrojnice, které pramení v Julských Alpách, na slovinském území. Dvě malé říčky Sava Bohinjka a Sava Dolinka se slévají poblíž města Radovljica v severozápadním Slovinsku, kde pak formují řeku Sávu, jak je známa po celé délce svého toku. Z Radovljice pokračuje řeka směrem k Lublani (kde se stéká s říčkou Lublaňkou). Dále směřuje na východ přes města Zidani Most a Krško, kde formuje poměrně hluboké údolí, významnou dopravní tepnu, spojující slovinskou metropoli s chorvatským hlavním městem, Záhřebem.

Jižně od Krška se krajina otevírá a řeka získává charakter širokého, pomalého toku. V její blízkosti se nacházejí mohutné sypané hráze, které znemožňují řece vylití se z břehů v případě povodní. V Záhřebu představuje řeka Sáva přirozenou hranici mezi starým městem a novým sídlištěm (Novi Zagreb); její koryto je široké cca 100 m.^[zdroj?] Záhřeb je navíc chráněn před povodní speciálním korytem, vedoucím jižně od chorvatské metropole.^[1] Dále od Záhřebu se v blízkosti řeky Sávy nacházejí rozsáhlé lužní lesy.

Řeka představuje jižní hranici Středodunajské roviny; historickou hranici mezi Střední Evropou a Balkánem a od města Bosanska Dubica až po Bijeljinu i státní hranici mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou.

Poblíž města Bogatić vstupuje Sáva na srbské území. Protéká městy Sremska Mitrovica, Šabac a Obrenovac. V Bělehradu odděluje centrum města od čtvrti Novi Beograd. Nedaleko od svého ústí do Dunaje, v blízkosti pevnosti Kalemegdan, kde je široká 290 m překonává Sávu celá řada mostů. Pod nimi se nacházejí stylové bělehradské restaurace splavovi.

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

pravé – Lublaňka, Mirna, Kupa, Una, Vrbas, Ukrina, Bosna, Tinja, Drina, Kolubara
levé – Česma, Savinja, Sotla

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtok vody v ústí činí 1760 m³/s a maximální 5000 m³/s. Největší průtok má na přelomu zimy a jara. Led se nevytváří každý rok.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Nákladní vodní doprava je možná proti proudu do města Sisak (592 km, Chorvatsko) a osobní do města Šabac (103 km, Srbsko). Dolina řeky je hustě osídlená a leží v ní hlavní města tří států Lublaň (Slovinsko), Záhřeb (Chorvatsko) a v ústí Bělehrad (Srbsko). Řeka není nikde přehrazena.^[zdroj?] V blízkosti města Krško se její voda využívá k chlazení jaderné elektrárny Krško.

Znečištění[editovat | editovat zdroj]

Voda z řeky Sávy je intenzivně využívána na území všech tří států k celé řadě účelů. Dochází proto k jejímu znečištění, které však bývá mnohdy chybně přiřazováno jaderné elektrárně Krško.

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Sáva je jednou z klíčových řek jak ve Slovinsku, tak v Srbsku, či Chorvatsku. Je častým námětem v kultuře obecně, ať už v literatuře, hudbě, či filmu. Jedna z písní skupiny jugoslávské skupiny Plavi orkestar například nesla název Sava tiho teče.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ [1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Sáva na Wikimedia Commons
Seznam vodních elektráren na Sávě

V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Сава“.

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] [1]

[1]