Republika srbská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek je o entitě federativní Bosny a Hercegoviny. O Srbsku, státě s hlavním městem Bělehradem, pojednává článek Srbsko.
Republika srbská
Republika Srpska
Република Српска
Republika Srpska Topography Map Blank.svg
Hymna: Moja republika
Geografie
Republika Srpska simple.svg
Hlavní město Sarajevo (oficiálně)
Banja Luka (de facto)
Souřadnice
Rozloha 24 811 km²
Časové pásmo SEČ (UTC+1)
letní čas: SELČ (UTC+2)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 1 326 991
Hustota zalidnění 53,5 obyv./km²
Jazyk srbština, chorvatština, bosenština
Národnostní složení Srbové (většina), Bosňáci, Chorvati
Náboženství srbské pravoslaví
Správa regionu
Nadřazený celek Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Druh celku republika
Podřízené celky 7 regionů
prezident Milorad Dodik
Měna Konvertibilní marka
Mezinárodní identifikace
Telefonní předvolba +387
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Republika srbská[1] (srbsky/chorvatsky/bosensky v latince Republika Srpska, v srbské cyrilici Република Српска) je jedna ze dvou entit dohromady tvořících stát Bosna a Hercegovina.

Název[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Název Republiky srbské v Bosně.

Oficiálním názvem entity je „Republika Srpska“.[2] Název vznikl jako zcela nový při uzavírání Daytonských dohod a byl předmětem velmi složitých jednání všech čtyř zúčastněných stran,[3]

V českém prostředí se však běžně používá[1] počeštěná forma „Republika srbská“, přestože nejde o správný přepis či překlad a tento název neodpovídá okolnostem vzniku.

V srbském prostředí se užívá i jednoslovný název Srpska (jedná se o substantivizované adjektivum, v češtině možno překládat jako Srbská po vzoru Sadská). V Bosně a Hercegovině se uplatňuje i zkratka RS (mimo tuto zemi se jedná o zkratku Republiky Srbsko; např. internetová doména .rs), v českém prostředí můžeme uvažovat o variantě Rs.

Politický status[editovat | editovat zdroj]

Hlavním městem Republiky srbské je Sarajevo[4], v praktické rovině pouze jeho část známá jako Východní Sarajevo (Istočno Sarajevo), nicméně všechny její správní úřady sídlí v Banja Luce. Republika srbská má vlastní vládu (Vlada Republike Srpske), parlament (Narodna skupština RS), prezidenta (Predsjednik Republike Srpske) a ústavní soud (Ustavni sud Republike Srpske).

  • Vláda a ministerstva [5]:
    • Předseda vlády (Predsjednik vlade)
    • Ministerstvo financí (Ministarstvo finansija)
    • Ministerstvo vnitra (Ministarstvo unutrašnjih poslova)[6]
      • Policie RS (Policija RS)
    • Ministerstvo spravedlnosti (Ministarstvo pravde)
    • Ministerstvo pro správu a místní samosprávu (Ministarstvo uprave i lokalne samouprave)
    • Ministerstvo pro ekonomické vztahy a koordinaci (Ministarstvo za ekonomske odnose i koordinaciju)
    • Ministerstvo práce a záležitostí veteránů a válečných invalidů (Ministarstvo rada i boračko-invalidske zaštite)
    • Ministerstvo obchodu a turismu (Ministarstvo trgovine i turizma)
    • Ministerstvo hospodářství, energetiky a rozvoje (Ministarstvo privrede, energetike i razvoja)
    • Ministerstvo dopravy a spojů (Ministarstvo saobraćaja i veza)
    • Ministerstvo zemědělství, lesnictví a vodohospodářství (Ministarstvo poljoprivrede, šumarstva i vodoprivrede)
    • Ministerstvo územního plánování, výstavby a ekologii (Ministarstvo za prostorno uređenje, građevinarstvo i ekologiju)
    • Ministerstvo osvěty a kultury (Ministarstvo prosvjete i kulture)
    • Ministerstvo pro uprchlíky a přesídlence (Ministarstvo za izbjeglice i raseljena lica)
    • Ministerstvo zdravotnictví a sociálních věcí (Ministarstvo zdravlja i socijalne zaštite)
    • Ministerstvo pro vědu a technologie (Ministarstvo nauke i tehnologije)
    • Ministerstvo rodin, mládeže a sportu (Ministarstvo za porodicu, omladinu i sport)

V roce 2004 existovaly snahy sjednotit policejní složky obou entit, avšak ztroskotaly. Policie spadá pod ministerstvo vnitra Rs. Pohraniční policie, cizinecká policie a tajné služby však spadají pod federální ministerstvo bezpečnosti BaH. O několik let později se ale podařilo zreformovat ozbrojené síly a vojenské složky Rs tak začlenit do Ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny. Jako měnu používá entita konvertibilní marku, stejně jako Federace BiH (do roku 1994 však měla vlastní měnu, kterou byl dinár Republiky srbské).

Politický status Republiky srbské je čas od času na bosenské politické scéně předmětem diskuzí. Po vyhlášení nezávislosti Kosova se ozývaly hlasy, zda nevyhlásí také Rs nezávislost, tentokrát na Bosně a Hercegovině.[7][8][9] Představitelé Rs tuto otázku spojili s uznáním Kosova ze strany federální vlády v Sarajevu. Politická situace v BiH se zkomplikovala s ohledem na proces přijímání nové ústavy, kdy došlo k roztržce mezi představiteli Republiky srbské a Federace Bosny a Hercegoviny. Zahraniční média celou záležitost vyhodnotila jako velmi rizikovou a zmínila i možnou novou válku v regionu.[10][11]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Republiky srbské.

Republika srbská vznikla v turbulentním období postupného odtrhávání Bosny a Hercegoviny od Jugoslávie a v předvečer války. Původně etnicky srbské opštiny si v Bosně vytvořily vlastní správu, nezávislou na centrální vládě v Sarajevu. 9. ledna 1992 tak byla vyhlášena Srbská republika Bosna a Hercegovina.

Po vypuknutí násilí vytvořili bosenští Srbové (podobně jako Chorvati a Bosňáci) vlastní vojsko, kterému se díky podpoře hlavně ze Srbska dařilo získávat pod kontrolu nemalou část území Bosny a Hercegoviny.

Po uzavření Daytonské smlouvy v prosinci 1995 bylo rozhodnuto, že Republiku srbskou doplní Federace Bosny a Hercegoviny jako chorvatsko-muslimská entita v Bosně a zároveň začala být správa Republiky srbské demokratizována a multietnizována. Byly stanoveny nové hranice republiky, její území nyní tvoří 49 % rozlohy státu. Rovněž se na území Republiky srbské začali vracet váleční uprchlíci. Do listopadu 2000 se jednalo o 35 tisíc Bosňáků a 3 tisíce Chorvatů.[12]

Symboly[editovat | editovat zdroj]

Symboly RS jsou:

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Republika srbská zabírá 48,6 % území Bosny a Hercegoviny, žije zde však jen 38 % obyvatelstva země. Srbové zde mají absolutní většinu – počet Bosňáků a Chorvatů nepřesahuje 17 %.

Sčítání lidu (2013)[14][editovat | editovat zdroj]

  • celkem: 1 228 423
  • Srbové: 1 001 299 (81,5 %)
  • Bosňáci: 171 839 (14,0 %)
  • Chorvaté: 29 645 (2,4 %)
  • Ostatní/nevyjádřilo se: 25 640 (2,1 %)

Statistiky[editovat | editovat zdroj]

Republika srbská (tmavou barvou) na mapě Evropy
  • Rozloha: 24 857 km²
  • Počet obyvatel: 1 228 423 (2013)
  • Hustota osídlení: 49 lidí/km²
  • Etnické složení: Srbové 81,5 %, Bosňáci 14,0 % a Chorvaté 2,4 %
  • Měna: Konvertibilní marka (KM)

Významná města v RS[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Bosna a Hercegovina, Ministerstvo zahraničních věcí ČR
  2. Narodna skupština Republike Srpske. Ustav Republike Srpske [online]. 1995, [cit. 2016-10-11]. Dostupné online.  
  3. Dayton Accords, Annex 4: Constitution of Bosnia and Herzegovina [online]. [cit. 2016-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. http://www.narodnaskupstinars.net/sites/default/files/upload/dokumenti/ustav/cir/ustav_republike_srpske.pdf
  5. http://www.vladars.net/sr-SP-Latn/Pages/splash.aspx Vláda a ministarstva
  6. http://www.mup.vladars.net/index_lt.htm Struktura ministerstva vnitra a policie RS
  7. Článek na rozhlas.cz
  8. zpráva na naslovi.net (srbsky)
  9. Zpráva o vyhlášení nezávislosti Kosova na banjalukalive.net
  10. Článek na stránkách vkladusa.com
  11. Článek na Daily Telegraph (anglicky)
  12. RAMET, Sabrina. Balkan Babel – The disintegration of Yugoslavia from the Death of Tito to fall of Milošević. [s.l.] : Westview Press, 2002. 426 s. ISBN 0-8133-3905-7. S. 298. (angličtina)  
  13. Rozhodnutí ústavního soudu v angličtině
  14. POPIS STANOVNIŠTVA, DOMAĆINSTAVA I STANOVA U BOSNI I HERCEGOVINI, 2013. REZULTATI POPISA [online]. Sarajevo: Agencija za statistiku Bosne i Hercegovine, Juni 2016., [cit. 2016-10-07]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]