Orjen
| Orjen | |
|---|---|
 Orjen | |
| Nejvyšší bod | 1894 m n. m. (Zubacki kabao) |
| Rozloha | 400 km² |
| Nadřazená jednotka | Dinárské hory |
| Sousední jednotky | Niegoš, Viduša |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Černá Hora Bosna a Hercegovina |
 | |
| Horniny | vápenec |
| Povodí | Trebišnjica, Zeta (Morača) |
| Souřadnice | 42°34′8″ s. š., 18°32′56″ v. d. |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Orjen je přímořské pohoří nacházející se na území tří států - Černé Hory, Chorvatska a Bosny a Hercegoviny. Nejvyšším bodem je vrchol Zubacki kabao (1894 m), který je zároveň nejvyšším přímořskou horou Černé Hory. Hlavním stavebním prvkem pohoří je triasový vápenec.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Na severu tvoří hranici pohoří údolí řeky Trebešnjica a komunikace, která spojuje doliny Grahovo a Grančarevo. Na jihu je masiv vymezen pobřežím Kotorského zálivu. Západní hranici tvoří spojnice měst Gruda - Grab - Trebinje a na východě silnice mezi městy Risan a Graho.
Charakteristika[editovat | editovat zdroj]
Pohoří Orjen tvoří velký labyrint vápencových vrcholů z nichž 44 překračuje výšku 1500 metrů. Centrální část masivu nese vysokohorský reliéf. Typické dinárskohorské jevy jako náhorní plošiny se zde nenacházejí. Pohoří je divoce rozeklané s několika výraznými vrcholy, které mají až 400 metrů vysoké stěny. V pohoří jsou časté krasové závrty (až 80), jeskyně, škrapy. Krasovým procesům podlehly i stopy po někdejším zalednění, které se nacházelo ve střední části masivu nad linií 1200 metrů.
Vrcholy[editovat | editovat zdroj]
|
Podnebí[editovat | editovat zdroj]
Pohoří Orjen je držitelem prvenství v množství spadlých srážek – je to nejdeštivější oblast Evropy. Ročně zde spadne v průměru až 5000 mm srážek. Ovšem vápencový povrch, jenž je plný krasových puklin a propastí, vstřebá všechnu vodu. Ta teče podzemím do blízkosti Kotorského zálivu. Hory jsou tak dosti suché. Nejlepší období pro návštěvu je červen a červenec, kdy zde fouká příjemný vítr od moře. V srpnu je obvykle velmi horko. Duben, květen a listopad jsou měsíce s nestabilním počasím.
Turismus[editovat | editovat zdroj]
Turismus není v oblasti Orjenu v současnosti příliš rozvinutý. Komplikuje to složitá situace v blízkosti hranic tří států, poměrně špatná dostupnost a málo zpřístupněných a upravených turistických tras.
Turistické cesty[editovat | editovat zdroj]
Přes malou návštěvnost nalezneme v pohoří několik upravených a značených cest.
- hřeben Dobrostica
Chata Vratlo - Kabao (1384 m) = 1 hod. - Odijevo (1571 m), (2,30 hod.). Cesta je značená až po vrchol Kabao.
- vrchol Subra
Chata Vrbanje (1010 m) - Subra (1679 m), (4 hod.), snadná cesta v závěru se skalním lezením - sedlo Orjen (1594 m) - Zubacki kabao (1894 m), (2 hod.), několik lezeckých partií
- Reovacka greda
Chata Vratlo (1160 m) - Pazua (1769 m), (12 hod.), populární, ale těžká cesta
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Orjen na Wikimedia Commons - Orjen na Summitpost - anglicky
