Zvornik
| Zvornik | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 44°23′ s. š., 19°6′ v. d. |
| Nadmořská výška | 146 m n. m. |
| Stát |  Bosna a Hercegovina |
| Entita | Republika srbská |
 | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 63 686 (2013)[1] |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 56 |
| PSČ | 74500 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zvornik (srbskou cyrilicí Зворник) je město v Bosně a Hercegovině, v Republice srbské. Je administrativním centrem regionu Vlasenica, leží na hranici se Srbskem. Podle posledního sčítání lidu zde žilo 14 852 obyvatel.
V blízkosti Zvorniku se nachází pohoří Majevica.
Název[editovat | editovat zdroj]
Původní název (Zvonik) vznikl podle zvonice kostela, která stála v blízkosti současného Horního města. Jako orientační bod se proto pro projíždějící obchodníky velmi brzy mohla stát i místním názvem. Zvonice měla vzniknout nejspíše někdy v 12. až 13. století.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Zvornik patří k nejstarším městům v Bosně a Hercegovině, poprvé je zmíněn roku 1410, a to pod názvem Zvonik. Založen byl na obchodní cestě mezi tehdejší Bosnou a východními územími expandující Osmanské říše, na obchodní cestě spojující Bělehrad se Sarajevem. Úzké údolí řeky Driny představovalo hrdlo lahve, které bylo možné strážit za pomocí jediné pevnosti. A proto také vznikla nad městem pevnost (hrad) Đurđev grad, a to nejspíše někdy okolo 7. století. Město se rozvinulo v blízkosti řeky, pod hradem. V roce 1519 je poprvé zmíněn současný název města Zvornik.
Během turecké vlády bylo město centrem samosprávného útvaru, známého jako sandžak. Bylo rovněž opevněno a rozšířeno.
Roku 1878 se v souladu s Berlínským kongresem, resp. jeho politickými závěry, stalo město, spolu s celou Bosnou a Hercegovinou, součástí Rakousko-Uherska. Příchodu rakouské armády místní obyvatelstvo vzdorovalo, někdy i se zbraní v ruce. Mnozí Zvorničané bojovali proti Rakušanům v Tuzle, kde rovněž vypukly ozbrojené střety. Rakousko-uherská správa zavedla evropské vzdělání (první gymnázium bylo otevřeno v roce 1886 a pomohla s rozvojem infrastruktury, převážně cest a železnic. Vznikly nové budovy v evropském stylu, mezi které patří např. současná radnice, knihovna, dům důstojníků, vojenská nemocnice, četnická stanice, několik základních škol a náboženských objektů, kostelů apod.
Pro Rakousko měl Zvornik strategický význam, a to vzhledem k hranici se Srbskem, která prochází řekou Drinou. Město a jeho okolí bylo upraveno pro potřeby vedení války. V roce 1910 mělo město přes tři a půl tisíce obyvatel.
V závěru první světové války byl Zvornik dobyt srbskou armádou, a to dne 28. října 1918. Po skončení války byla správní jednotka (tzv. srez) nicméně ponechána ve stejné podobě i rozloze, jako tomu bylo před první světovou válkou. Ve Zvorniku tehdy žilo 3139 obyvatel, míra gramotnosti dosahovala nicméně okolo pouhých tří procent v celém srezu.
Most, který spojuje Mali Zvornik s bosenským Zvornikem (Republika srbská), byl vybudován v době existence meziválečného Království Jugoslávie. Podle prvního sčítání lidu, které bylo v meziválečné Jugoslávii provedeno, žilo ve městě Zvorniku 3139 obyvatel. Většina obyvatelstva se tehdy zabývala zemědělstvím, chovem dobytka a pěstováním ovoce. Velmi málo lidí pracovalo v průmyslu nebo ve službách. Doprava byla velmi dlouhou dobu založena buď na řece Drině, nebo na koňských potazích. V roce 1923 byla do nedalekého Malého Zvorniku otevřena železniční trať. V roce 1936 působily ve Zvorniku dvě knihovny; jedna patřila sokolské společnosti Soko a druhá byla muslimská lidová čítárna spolku Jednota. Až do roku 1934 byla ve Zvoriku posádka jugoslávského dělostřelectva.
Na začátku druhé světové války, která v tehdejší Jugoslávii vypukla v dubnu 1941 (tzv. dubnová válka), bylo město připojeno k fašistickému Nezávislému státu Chorvatsko (NDH). Nacházelo se v zóně německého vlivu a byla zde přítomna německá okupační vojska. V červenci 1943 bylo město osvobozeno 1. proletářskou údernou brigádou Jugoslávských partyzánů. Po skončení války bylo rozhodnuto, že se bude nacházet v republice Bosně a Hercegovině; jeho předměstí Mali Zvornik na druhém břehu řeky Driny se stalo součástí srbské republiky v rámci nové Jugoslávie.
V roce 1945 se město stalo sídlem vlastní správní jednotky (srezu), jehož hranice vycházely ještě z doby existence Rakousko-uherska. Mezi lety 1955 až 1958 byly k Zvorniku ještě připojena z administrativního hlediska města Vlasenica a Srebrenica.
V roce 1960 byly v blízkosti Zvorniku odhaleny pozůstatky lomu z doby existence Římské říše.
V dobách socialistické Jugoslávie byly ve městě a jeho okolí vybudovány různé průmyslové podniky, v padesátých letech byla např. jižně od města zbudována vodní elektrárna. Ke konci 80. let se zde budovala železniční trať do Tuzly.
Během občanské války v 90. letech minulého století zde došlo k velkým změnám z hlediska složení obyvatelstva, stejně jako v celé oblasti východní Bosny město opustili Chorvati a Muslimové a nastěhovali se sem ze západních částí země vyhnaní Srbové; docházelo zde k masakrům muslimského obyvatelstva. [zdroj?] Zničeny byly některé kulturní památky, např. historické mešity.[2] Řada Bosňáků se po skončení války a normalizování poměrů vrátila.[zdroj?]
Charakter města[editovat | editovat zdroj]
Dnes je Zvornik znám hlavně řekou Drinou, která jím protéká, rozdělený na Mali Zvornik patřící Srbsku a na zbytek města, který spadá pod Bosnu a Hercegovinu. Většina jeho obyvatel je tvořená Srby, kteří před válkou žili na západě země. V okolí města se nacházejí hory s krásnou přírodou. Severně od města se nachází obec Karakaj, ve které je silniční hraniční přechod do Srbska.
Zdravotnictví[editovat | editovat zdroj]
První nemocnice byla ve Zvorniku zřízena během období Rakousko-uherské nadvlády pro potřeby vojenské posádky. Sloužila nicméně i civilnímu obyvatelstvu. Před vypuknutím druhé světové války byla zaměněna modernější institucí, v roce 1957 byla vybudována i poliklinika. Ta byla roku 1957 rozšířena a přejmenována na Lékařské centrum (bosensky Medicinski centar).
První lékárna ve Zvorniku byla otevřena v roce 1958.
Sport[editovat | editovat zdroj]
Ve Zvorniku hraje fotbalový klub Drina, který byl založen v roce 1945 po skončení druhé světové války.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Dostupné online.
- ↑ WALASEK, Helen. Bosnia and the Destruction of Cultural Heritage. Burlington: Cambridge University Press, 2015. ISBN 978-1-409-43705-5. S. 120. (angličtina)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zvornik na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Zvorník v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
