Panonská pánev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Panonská pánev
Kárpát-medence
Panónska panva
Pannonische Tiefebene

Studně v Hortobágy

Nejvyšší bod Psunj (984 m n. m.)
Rozloha 200 000 km²

Nadřazená jednotka Alpsko-himálajský systém
Sousední
jednotky
Alpy, Dinárské hory, Karpaty, Trácko-makedonský masiv
Podřazené
jednotky
Západopanonská pánev, Východopanonská pánev

Světadíl Evropa
Stát Česko Česko
Slovensko Slovensko
Rakousko Rakousko
Maďarsko Maďarsko
Ukrajina Ukrajina
Rumunsko Rumunsko
Srbsko Srbsko
Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina
Chorvatsko Chorvatsko
Slovinsko Slovinsko
Horniny sedimenty
Povodí Dunaj
Souřadnice 46°30′ s. š., 20° v. d.
Vymezení Panonské pánve (III.)

Panonská pánev (maďarsky Kárpát-medence ("Karpatská kotlina"), polsky Kotlina Panońska, slovensky Panónska panva, německy Pannonische Tiefebene, ukrajinsky Тисо-Дунайська низовина, Tyso-Dunajs'ka nyzovyna, rumunsky Câmpia de Vest, srbsky Панонска низија, Panonska nizija, chorvatsky Panonska nizina, slovinsky Panonska nižina) je rozlehlá pánev ve Střední Evropě mezi Alpami, Karpaty a Dinaridy. Z hlediska geomorfologické hierarchie jde o subsystém Alpsko-himálajského systému. Název dostala po bývalé římské provincii Pannonia.

Poloha[editovat | editovat zdroj]

Panonská pánev zasahuje na území Česka, Slovenska, Rakouska, Maďarska, Ukrajiny, Rumunska, Srbska, Bosny a Hercegoviny, Chorvatska a Slovinska. Na západě sousedí s Alpami, na severu a východě s Karpaty a na jihu s Dinaridy. (Hranicí mezi Alpami a Karpaty je tok Dunaje nad Vídní: levobřežní Weinviertler Hügelland patří k Západním Karpatům, pravobřežní Tullnská pánev (Tullner Becken) a Vídeňský les (Wienerwald) patří k Alpám; Panonská pánev sem zasahuje svou částí Vídeňskou pánví. Na jihovýchodě se Panonská pánev protahuje kotlinou řeky Velké Moravy až k soutoku Západní a Jižní Moravy, tedy k hranici Karpat s Dinaridy. Na západě zasahují okrajové pahorkatiny kolem horního toku Sávy do Slovinska k hranici mezi Dinaridy a Alpami.)

Většinu rozlohy Panonské pánve tvoří nížiny o nadmořské výšce kolem nebo pod 100 m. Z nížin a pahorkatin však místy vystupují osamělé ostrovní hory či vrchoviny. Vesměs jde o vyzdvižené kry starých hornin. Pásmo těchto vrchovin dělí Panonskou pánev na menší západní a větší východní část.

Panonskou pánev odvodňuje Dunaj a jeho přítoky, zejména Tisa a Sáva.

Geomorfologické členění[editovat | editovat zdroj]

Následuje neúplný přehled částí Panonské pánve:

Literatura[editovat | editovat zdroj]