Ekonomika Ukrajiny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ekonomika Ukrajiny náleží k chudším v Evropě a od rozpadu Sovětského svazu prochází dlouhodobou stagnací.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Ukrajinský automobil ZAZ 965
Vývoj ukrajinského HDP

Ukrajina nebyla nikdy v historii ekonomicky silnou zemí. Často patřila větším státům, například Sovětskému svazu. Za jeho existence (od roku 1922) prožívala Ukrajina obrovskou hospodářskou krizi. Před druhou světovou válkou zmítal zemí obrovský hladomor. Stalin chtěl za každou cenu dodržet cíle sovětské pětiletky v oblasti vývozu do ciziny a prodal téměř veškeré ukrajinské obilí. Lidé na Ukrajině neměli co jíst, podle odhadů jich při vzniklém hladomoru zemřelo asi 10 000 000, byl nezřídkakdy zaznamenán i kanibalismus.

Po druhé světové válce bylo zaznamenáno určité zlepšení, přesto se zdaleka nedalo mluvit o tom, že by Ukrajina byla vyspělou zemí. Byly stavěny těžké strojírenské závody, doly na bohaté zásoby uhlí, elektrárny (například nechvalně známý Černobyl, který v roce 1986 explodoval kvůli chybě techniků) a velká sídliště. To však napáchalo značné ekologické škody.

Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 začala Ukrajina svoji transformaci k tržní ekonomice. Transformace se však nepovedla, došlo k rozsáhlému rozkrádání, tunelování a ve výsledku se ukrajinská ekonomika od roku 1990 do roku 1999 propadla o polovinu. V roce 2000 se propad podařilo zastavit a nastalo krátké období růstu, které kulminovalo v roce 2004 růstem HDP 12,4%. V roce 2008 ale Ukrajina byla znovu těžce zasažena světovou ekonomickou krizí, v důsledku čehož se ekonomika propadla o více než 15%. V roce 2012 činil růst HDP 0,2%, v roce 2013 0,36%. MMF na konci roku 2013 předpovídal růst HDP v roce 2014 o 1%,[1] ale je zřejmé, že tohoto cíle se vzhledem k nestabilní politické situaci a odtržení Krymu nepodaří dosáhnout a HDP tak hluboko klesne.

HDP na hlavu se v roce 2012 pohyboval kolem 3800 USD, což z Ukrajiny činí druhou nejchudší zemi Evropy (po Moldavsku), jak nominálně tak i v přepočtu na paritu kupní síly.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

Ukrajina má mnoho možností, které mohou nastartovat rychlý ekonomický růst země. Má obrovské zásoby uhlí, dřeva (to však bohužel opět vede k zhoršování ekologické situace) a jiných surovin, stejně tak úžasné množství úrodné černozemě, která je extrémně vhodná pro zemědělství. Pobřeží Černého moře, panenská příroda Zakarpatské Ukrajiny či památky v Kyjevě a jiných městech lákají nemalý počet turistů a pokud by země zlepšila svoji infrastrukturu a ubytovací zařízení, mohl by tento počet několikanásobně vzrůst. Další výhodou je velké množství levné pracovní síly, která by mohla mimo jiné přilákat západní firmy, aby zde vyráběly.
Určitou nevýhodou pro ekonomický růst je velikost země - malé země mají obvykle pružnější ekonomiku, než velké.
Kvůli špatné ekonomické situaci zemi opouštějí její obyvatelé, aby pracovali nebo se trvale usadili ve střední a západní Evropě - v České republice, na Slovensku, v Německu, ve Spojeném království apod.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. IMF cuts Ukraine's economic growth forecast to 1 percent in 2014