Ekonomika Kazachstánu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Ekonomika Kazachstánu je největší ve střední Asii. Měna však zaznamenala prudké oslabení mezi roky 2013 a 2016. Kazachstán má značný zemědělský potenciál, protože rozlehlé stepi umožňují jak chov dobytka, tak i produkci obilí. Hory na jihu jsou důležité pro pěstování jablek a vlašských ořechů. Pro ekonomiku Kazachstánu jsou nejdůležitější široké zásoby ropy a zemního plynu u Kaspického moře.

Po rozpadu SSSR a následném snížení poptávky po výrobcích těžkého průmyslu se Kazachstán od roku 1991 potýkal s prudkým poklesem ekonomiky. Situaci pomohly stabilizovat vládní reformy z let 1995–1997, po kterých se podstatná část aktiv přesunula do soukromého sektoru. Po roce 2000 kazašská ekonomika prudce rostla. Růst ekonomiky podpořily zvýšené ceny hlavních kazašských exportních surovin na světových trzích – ropy, barevných kovů a obilí. Ekonomika rostla i díky obchodování s Ruskem, Čínou a také sousedícími státy ze Společenství nezávislých států, jehož je Kazachstán členem. Krom toho je také členem Světové obchodní organizace nebo Eurasijské ekonomické unie.

V posledních 5 letech HDP meziročně stoupal o 1–4 %. Od roku 2014 Kazachstán zaznamenal pokles ekonomiky díky sníženým cenám ropy na světových trzích. Ekonomika také pocítila dopady krize na Ukrajině. Měna (kazašské tenge) byla v roce 2014 znehodnocena o 19 % a v roce 2015 o 22 %. V roce 2018 HDP na obyvatele dle PPP (parity kupní síly) dosáhlo v Kazachstánu úrovně 26 072 USD.[1] V žebříčku konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum, se Kazachstán v roce 2019 umístil na 56. pozici ze 133 srovnávaných ekonomik.[2]

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Zemědělství představuje přibližně 6 % hospodářské produkce Kazachstánu. Přibližně 75 % území je vhodné pro zemědělskou výrobu, ale v současnosti se využívá asi jen 30 % půdy. V živočišné produkci převládá chov skotu a ovcí pro maso, kůži, vlnu a mléčné výrobky. Hlavními plodinami Kazachstánu jsou pšenice, ječmen nebo bavlna. Pěstují se tu také vlašské ořechy nebo jablka (s jablkem je spojen i mýtus o vzniku názvu města Almaty). Kazachstán je mezi 10 největšími vývozci obilovin na světě a vyváží obilí do více než 70 zemí. Mezinárodní rada pro obiloviny odhaduje produkci pšenice v Kazachstánu za období 2018–2019 na 14 milionů tun a produkci ječmene za stejné období na 4 miliony tun.[3]

Těžba[editovat | editovat zdroj]

Ropa a zemní plyn[editovat | editovat zdroj]

Těžba ropy a zemního plynu je hlavním odvětvím kazašské ekonomiky. Největší ložiska se nachází v oblastech u Kaspického moře. Budoucnost ekonomiky Kazachstánu bude záviset především na ceně ropy a schopnosti nacházet další ložiska. Dominantním zahraničním investorem v Kazachstánu je joint venture TengizChevroil, který vlastní z 50 % společnost ChevronTexaco, z 25 % společnost ExxonMobil, z 20 % společnost KazMunaiGas z Kazachstánu a z 5 % společnost LukArco z Ruska.

Uranová ruda[editovat | editovat zdroj]

Kazachstán je vedoucí zemí ve výrobě uranu, zajišťuje 35 % světové produkce a má druhé největší zásoby uranové rudy na světě, na prvním místě je Austrálie.[4]

Obchod[editovat | editovat zdroj]

Vláda Kazachstánu dlouhodobě prosazuje vstřícnou politiku vůči zahraničním investorům. Nejvýznamnějším obchodním partnerem Kazachstánu v roce 2018 byla Evropská Unie s 39,4 % podílem na zahraničním obchodu Kazachstánu. Mezi evropskými zeměmi významný podíl dosahuje Itálie (17,8 %), Nizozemsko (8,7 %) a Francie (6,1 %). Ze zemí mimo EU jsou nejvýznamnějšími obchodními partnery Rusko (20,6 %), Čína (15,7 %) a Jižní Korea (5,2 %). V Kazachstánu existují speciální (svobodné) ekonomické zóny. První vznikla již v roce 1991 a v současné době jich existuje 9:

  • Žajreb Atasujská v Žezkazganské oblasti (nejstarší)
  • Alakulská v Taldykorganské oblasti
  • Žarkentská v Taldykorgantské oblasti
  • Lisakovská v Kostanajské oblasti
  • Kyzyl-Ordinská
  • Atyrauská
  • Jižně-Kazachstánská
  • Karagandinská
  • Mangystauská

Zónou volného obchodu je Atakent v největším městě Almaty a Nurs-Sultan na výstavbu hlavního města. Konkrétně v Nur-Sultanu je zuáměr vybudovat speciální ekonomickou zónu s cca 50 závody, které by zaměstnávaly cca 8000 pracovníků.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kazachstán: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled | BusinessInfo.cz. www.businessinfo.cz [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. 
  2. Global Competitiveness Report 2019. World Economic Forum [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. 
  3. Kazakhstan - Agricultural Sector | export.gov. www.export.gov [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Uranium Supplies: Supply of Uranium - World Nuclear Association. www.world-nuclear.org [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. 
  5. Kazachstán: Zahraniční obchod a investice | BusinessInfo.cz. www.businessinfo.cz [online]. [cit. 2019-11-26]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]