Ekonomika Ázerbájdžánu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Ekonomika Ázerbájdžánu je postavena převážně na těžbě ropy a zemního plynu. HDP Ázerbájdžánu v roce 2018 dosáhlo 46,94 bilionů $, což je 4,721.2 $ na osobu.[1] Přílišná orientace na ropný průmysl vede k ekonomické nestabilitě státu, což se ukázalo v roce 2015, kdy Ázerbájdžán zaznamenal ekonomickou krizi zapříčiněnou poklesem cen ropy na světových trzích. Mezi lety 2015 a 2016 došlo k obrovskému poklesu HDP, ale od roku 2016 se HDP pomalu zvedá.[2]

V celosvětovém žebříčku indexu lidského rozvoje pro rok 2018 se Ázerbájdžán řadí na 80. místo[3] a v žebříčku indexu lidského kapitálu se umístil na 69. místě.[4] Podle organizace The Heritage Foundation pro rok 2019 Ázerbájdžán získal 60. místo v indexu ekonomické svobody.[5]

Bankovnictví

Po získání nezávislosti v roce 1991 se Ázerbájdžán stal členem Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Islámské rozvojové banky a Asijské rozvojové banky.[6] Bankovní systém Ázerbájdžánu se skládá z Ázerbájdžánské centrální banky, komerčních bank a nebankovních úvěrových organizací. Národní (nyní centrální) banka byla vytvořena v roce 1992 na základě Ázerbájdžánské státní spořitelny, přidružené společnosti bývalé Státní spořitelny SSSR. Centrální banka slouží jako centrální banka Ázerbájdžánu, která je oprávněna vydávat národní měnu (ázerbájdžánský manat) a dohlížet na všechny komerční banky. Dvěma hlavními komerčními bankami jsou UniBank a státem vlastněná Mezinárodní banka Ázerbájdžánu, kterou řídí Dr. Jahangir Hajijev.

Inflace[editovat | editovat zdroj]

Míra inflace v prvním čtvrtletí roku 2007 dosáhla 16,6 %.[7]. Tato inflace byla zapříčiněna především růstem cen v ropném průmyslu. Nominální příjmy vzrostly proti tomuto číslu o 29 % a měsíční mzdy o 25 %.[8]. Ázerbájdžán vykazuje některé známky tzv. „Nizozemské nemoci“ kvůli rychle rostoucímu energetickému sektoru, který způsobuje inflaci a zvyšuje vývoz neenergetických surovin.

Reformy[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 byl Ázerbájdžán uveden jako jeden z top 10 reformátorů ve zprávě „Doing Business“ Světové banky.  

Ázerbájdžán je považován za světově největšího ekonomického reformátora let 2007–2008, a to se zlepšeními v sedmi z deseti zkoumaných oblastí. V lednu roku 2008 začal také provozovat jedno správní místo s více úřady, čímž byl čas potřebný k založení podnikání snížen na polovinu. Stejně tak cena a počet potřebných procedur. Již v prvním půl roce se počet nově zaregistrovaných podniků zvýšil o 40 %. Kromě jiného mohou nyní daňoví poplatníci vyplňovat formuláře a platit daně online. V Indexu snadnosti podnikání se také z hodnoty 97 posunul na hodnotu 33.

Ázerbájdžán je uveden jako 57. v Globálním reportu konkurenceschopnosti z roku 2010–2011 a umístil se tak nad ostatními státy Společenství nezávislých států.  V roce 2012 bylo HDP Ázerbájdžánu HDP z oproti roku 1995 téměř dvacetinásobné.  

Podle zprávy „Doing Business“ Světové banky z roku 2019, zlepšil Ázerbájdžán svou pozici v Indexu snadnosti podnikání z hodnoty 57 na hodnotu 25.[9] Výsledkem implementování obchodních reforem je, že se v Ázerbájdžánu dá podnikat mnohem snadněji, a také celkové náklady na založení podnikání se rapidně snížily. V současné době se čas potřebný k nezbytným úředním procedurám spojeným se založením podnikání zkrátil asi o 80 dní oproti historii.

Procesu také napomáhá rozšiřování elektrické sítě a snadnější získání úvěru. World Bank (2017).[10]

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Cestovní ruch je důležitou součástí ekonomiky Ázerbájdžánu. Země byla v 80. letech známým turistickým místem. Pád Sovětského svazu a válka v Náhorním Karabachu v 90. letech však poškodily turistický průmysl a image Ázerbájdžánu jako turistické destinace.[11]

Až v roce 2000 se odvětví cestovního ruchu začalo zotavovat a země od té doby zaznamenala vysokou míru růstu počtu turistických návštěv. V posledních letech se Ázerbájdžán také stal oblíbenou destinací pro náboženskou turistiku, lázeňství a zdravotní turistiku.[12]

Vláda Ázerbájdžánu stanovila jako nejvyšší prioritu rozvoj Ázerbájdžánu jako elitní turistické destinace. Je to národní strategie, aby se cestovní ruch stal hlavním, ne-li jediným největším přispěvatelem k ázerbájdžánské ekonomice.[13] Podle zprávy o konkurenceschopnosti v cestovním ruchu a cestovním ruchu za rok 2015 Světového ekonomického fóra má Ázerbájdžán 84. místo ze všech zemí světa.[14]

Podle zprávy Světové rady pro cestovní ruch byl Ázerbájdžán mezi prvními deseti zeměmi, které vykazovaly nejsilnější nárůst zahraničních návštěvníků mezi lety 2010 a 2016.[15] Kromě toho se Ázerbájdžán umístil na prvním místě (46,1%) mezi zeměmi s nejrychleji rozvíjející se ekonomiky cestovního ruchu se silnými ukazateli přílivu zahraničních návštěvníků v loňském roce. Hope, Katie (19 July 2017).[16].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. https://data.worldbank.org/country/azerbaijanhttps://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.CD?locations=AZ
  2. https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.CD?locations=AZ
  3. http://hdr.undp.org/en/2018-update
  4. https://data.worldbank.org/indicator/NY.GDP.PCAP.CD?locations=AZ
  5. https://www.heritage.org/index/ranking/
  6. Azerbaijan – General Information". Heydar Aliyev Foundation. Archived from the original on 5 May 2007. Retrieved 22 May 2007
  7. Azerbaijan's Q1 inflation rate 16.6%, National Bank Chief says". Today.Az. Retrieved 29 May 2007
  8. Azerbaijan's Q1 inflation rate 16.6%, National Bank Chief says". Today.Az. Retrieved 29 May 2007
  9. World Bank (2018). Doing Business 2019
  10. World Bank (2017). Doing Business 2018 (PDF). World Bank Publications. p. 4. ISBN 1464811474
  11. Rapid Tourism Assessment for the Azerbaijan Tourism Sector Development Program – Organization for Security and Cooperation in Europe (OSCE)
  12. Ismayilov, Rovshan. "Azerbaijan: Baku Boom Has Yet to Hit Region, EurasiaNet. Archived from the original on 19 August 2007. Retrieved 12 August 2007.
  13. "Ministry of Culture and Tourism of Azerbaijan: Goals". Tourism.az. 6 February 2004. Archived from the original on 28 November 2010. Retrieved 4 January 2011.
  14. Crotti, Robert and Misrahi, Tiffany(2015) Chapter 1.1 "The Travel & Tourism Competitiveness Index 2015: T&T as a Resilient Contribution to National Development" in The Travel & Tourism Competitiveness Index 2015. World Economic Forum
  15. www.wttc.org, 2017
  16. Hope, Katie (19 July 2017). "Where's hot? This summer's most popular holiday spots", via www.bbc.com

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]