Asijští tygři

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pojem asijští tygři (také asijští draci) označuje čtyři nově industrializované asijské země s rychlým hospodářským růstem: Hongkong, Jižní Korea, Singapur, Tchaj-wan. Všechny země prošly rapidní industrializací od začátku 60. let. Hongkong a Singapur jsou jedny ze čtyř největších finančních center světa.[1] Jižní Korea a Tchaj-wan jsou světovými vůdci ve výrobě elektroniky a technologických inovacích, sídlí zde největší technologické společnosti. Jižní Korea je také nejvíce automatizovanou ekonomikou na světě.[2] Dnes MMF země pravidelně uvádí na seznamech nejvíce prosperujících a stabilních ekonomik. Ekonomický úspěch asijských tygrů inspiroval řadu dalších jihovýchodních asijských zemí, např.: Indonésie, Malajsie, Filipíny, Thajsko a Vietnam. Označení ekonomický tygr se v současnosti používá jako obecný termín pro státy s nadprůměrně rostoucí ekonomikou.[3][4][5] Podobně označované skupiny nebo ekonomiky jsou například: Baltští tygři, Keltský tygr, Golfský tygr.

Pro tyto ekonomiky je jedinečný trvalý rychlý růst a vysoká úroveň rovného rozdělování příjmů. Zpráva Světové banky naznačuje, mimo jiné, dvě rozvojové politiky jako zdroje pro jejich úspěch: akumulace faktorů a makroekonomické řízení.[6] Rovněž těží z výhod zahraničního obchodu, které je odlišují od ostatních zemí, nejvýznamnější je ekonomická podporu od Spojených států. Toto se částečně projevuje v preferování amerických elektronických výrobků v domácnostech.

Ekonomický vývoj[editovat | editovat zdroj]

Počátkem 60.let se globální ekonomika právě začala zotavovat po traumatech druhé světové války a korejské války v letech 1950-1953. Světový mír v kombinaci s velkým pokrokem v letecké dopravě a telekomunikacích znamenal, že se hranice po celém světě začaly otevírat obchodu. A "tygři" jsou skvěle umístěni, aby mohly z této nové éry těžit. Všechny čtyři země měly dlouho fungující přístavy, vzdělané obyvatelstvo a rozsáhlou infrastrukturu z dob kolonialismu.[7][8]

I přes to, že před 60. léty šlo o poměrně chudé národy, vlády "tygrů" využily této příležitosti. Všechny čtyři země byly inspirovány zřejmým úspěchem Japonska a společně sledovaly stejný cíl investováním do stejných kategorií: infrastruktura a vzdělávání. Rozvinuly obchodní ekonomiku, intenzivně investovaly do industrializace, budovaly velká průmyslová sídla a nabízely daňové pobídky zahraničním investorům. Zatímco vysoké investice byly zásadní pro jejich hospodářský růst, role lidského kapitálu byla také důležitá. Vzdělání je uvedeno jako hlavní aspekt asijského ekonomickém zázraku. Úroveň vzdělání ve čtyřech Asijských tygrech byla vyšší, než se předpokládalo vzhledem k výši jejich průměrného příjmu. V roce 1965 všechny čtyři národy dosáhly všeobecného základního vzdělání.[6] Celkově tyto pokroky ve vzdělávání umožnily vysokou úroveň gramotnosti a kognitivních dovedností. Začali se zaměřovat na levnou, ale efektivní pracovní sílu a exportní ekonomiku, která byla hlavním důvodem k jejich růstu. Rozšířili sociální rovnost díky pozemkovým reformám, podpoře vlastnických práv a zlepšení životních podmínek zemědělců. Došlo také k výraznému snížení rozdílu mezi příjmy mužů a žen.[7][8]

Brzy byly výrobky a služby z těchto zemí velmi žádané, vyvážely vše od textilu a hraček až po plasty a elektroniku. Koncem 60. let úrovně fyzického a lidského kapitálu ve čtyřech ekonomikách daleko překročily jiné země na podobné úrovni rozvoje. To následně vedlo k rychlému růstu příjmů na hlavu.[6][7][8]

Vytvoření stabilního makroekonomického prostředí bylo základem, na kterém byl postaven asijský zázrak. Každému ze čtyř států Asijských tygrů se podařilo, s různými stupni úspěchu, snížit: rozpočtové deficity, vnější zadlužení a stabilizovat směnné kurzy. Rozpočtové schodky každého státu byly udržovány v mezích jejich finančních limitů, aby nedošlo k destabilizaci makroekonomiky. Směnné kurzy byly změněny z režimů s pevnou úrokovou sazbou na fixní, nastavitelné režimy sazeb s příležitostnou prudkou devalvací a s pohyblivou sazbou. Tento aktivní směnový kurz umožnil ekonomikám čtyř "tygrů" vyhnout se zhodnocování měnového kurzu a udržovat stabilní reálný kurz.[8]

Někteří ekonomové vyzdvihují v úspěchu "tygrů" důležitost státních zásahů do ekonomiky .[9] Slovy Dani Rodrika "je nemožné pochopit zázrak východoasijského růstu bez ocenění důležité role, kterou vládní politika hrála ve stimulaci soukromých investic"[10]

Asijská finanční krize 1997[editovat | editovat zdroj]

Ekonomiky "tygrů" zaznamenaly komplikace během Asijské finanční krize. Počátkem roku 1997 zaznamenaly akciové trhy v Hongkongu, Singapuru a Jižní Koreji ztráty nejméně 60% v dolarovém vyjádření. Čtyři Asijští tygři se z krize zotavily rychleji než jiné země kvůli různým ekonomickým výhodám, včetně vysoké míry úspor (s výjimkou Jižní Koreje) a otevřenosti obchodu.[11]

Finanční krize 2008[editovat | editovat zdroj]

Ekonomiky Asijských tygrů orientované na vývoz, které měly prospěch z americké spotřeby, byly těžce postiženy finanční krizí v letech 2007-2008. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008 HDP všech čtyř zemí kleslo o průměrnou analyzovanou míru kolem 15%. Vývoz klesl na polovinu.[12] Slabá domácí poptávka také dále zhoršila obnovu prosperity těchto ekonomik. Fiskální balíčky představovaly v roce 2009 více než 4% HDP každé země.

Hongkong[editovat | editovat zdroj]

Ekonomika Hongkongu začala industrializovat a extrémně růst, již v 50. letech 20. století, tím se z něj stal první z tzv. Asijských tygrů.[13] Po válce jeho obyvatelstvo rychle vyskočilo, protože kvalifikovaní čínští migranti prchali z Číny kvůli občanské válce a ještě více uprchlíků přišlo, když komunistická strana v roce 1949 převzala kontrolu nad pevninskou Čínou.[14] S rychle rostoucí populací zahájila Britská koloniální vláda reformy zaměřené na zlepšení infrastruktury a veřejných služeb. Kvalifikovaná a levná pracovní síla spojená moderními britskými obchodními metodami a technologií zajistila maximalizaci příležitostí pro zahraniční obchod, investice a nábor zaměstnanců. Během 60. let se ekonomika přeměnila na exportní a výroba se rozšířila a diverzifikovala tak, aby zahrnovala oděvy, elektroniku a plasty.[15]

Příznivé daňové pobídky přitahovaly do města mnoho středních a velkých korporací a v 70. a 80. letech se objevilo období výstavby mrakodrapů, veřejného bydlení a železnice, které byly financovány nově nalezeným bohatstvím země. To vedlo k tomu, že HDP mezi lety 1961 a 1997 vzrostlo 180krát, čímž se země stala jednou z nejbohatších na světě.[16][8] Protože konkurenceschopnost v průmyslu postupně klesala kvůli rostoucím nákladům na práci, trh se přeměnil na ekonomiku založenou na službách. Hongkong již měl prosperující burzu cenných papírů (založenou v roce 1891), takže dávalo smysl, když se jeho trh diverzifikoval od exportního do finančních služeb.[7] Počátkem 90. let se Hongkong stal globálním finančním a dopravním centrem.[17]

Země se setkala s nejistou budoucností, když Spojené království podstoupilo kolonii Číně roku 1997.[18] Ihned po převodu byl Hongkong vážně postižen několika krizemi. Převod vyvolal vlnu masové emigrace, protože obyvatelé se obávali narušení občanských práv, právního státu a kvality života.[19] Více než půl milionu lidí opustilo území a emigrovalo.[20] Kvůli Asijské finanční krizi Hongkong zažil intenzivní úpadek svého akciového trhu a měny. To vyžadovaly zásadní tržní intervence ze strany Státního měnového úřadu Hongkongu, který byl nucen k tomu aby udržoval rozsáhlé devizové rezervy.[21][18] Následovala epidemie SARS v roce 2003, kdy došlo k nejzávažnějšímu hospodářskému poklesu tohoto území.[22]

Hongkong má dnes jednu z nejliberálnějších ekonomik světa. Je to jedno z nejdůležitějších světových středisek bankovnictví, sídlí zde například HSBC, a jeho přístav patřím k největším a nejvytíženějším.[7] Žádný veřejný dluh, přísné předpisy a jedno z nejatraktivnějších podnikatelských prostředí ve východní Asii ukazují, že země je dobře připravená na trvalý růst, a to i navzdory tomu, že je růst méně působivý v porovnání například s růstem Singapurem.[8]

Jižní Korea[editovat | editovat zdroj]

Po Korejské válce v 50. letech se Jižní Korea nacházela na chvostu světových ekonomik. Země byla zdevastována proběhlou válkou a v roce 1960 činilo HDP na hlavu pouhých 158 amerických dolarů, méně než některé země Subsaharské Afriky.[23][24] Poté, co se vojenským převratem v roce 1961 chopil moci generál Pak Čong-hui, se Jižní Korea velmi rychle ekonomicky vzchopila a během několika dekád se z ní stala jedna z největších ekonomických velmocí. Ekonomického úspěchu bylo dosaženo především silnou státní kontrolou. Nejednalo se ovšem o typ plánovaného hospodářství, který je typický pro komunistické státy. Stát sice zestátnil bankovní systém, ale ponechal volnou ruku soukromému sektoru. Podporoval investice a orientoval zemi silně na export. Štědrými investicemi z Japonska se podařilo vybudovat moderní infrastrukturu. Přímým důsledkem státní politiky byl růst vlivu tzv. čebolů. Jedná se o konglomeráty, které byly budovány původně malými rodinnými podniky, které byly loajální vůči režimu. Měli k dispozici velmi výhodné státní půjčky, což jim umožnilo rychlý hospodářský růst. Vznik čebolů měl ovšem za důsledek vytvoření oligopolu, kdy se pět největších korejských firem podílí na padesáti procentech HDP a udržují si v zemi velký ekonomický a politický vliv. Toto prostředí dnes zásadně ztěžuje podnikání malých firem.[25]

V 70. letech, když byla země již ekonomicky stabilní a zabezpečená, se stát rozhodl vsadit na investice do informačních technologií, které byly v té době velmi mladým odvětvím. Za tímto účelem byl založen ETRI (Electronics and Telecommunications Research Institute), který měl za úkol zkoumat a vyvíjet nové technologie a efektivní marketingové modely. I přes počáteční risk se toto rozhodnutí velmi vyplatilo, jelikož se později ukázalo, že informační technologie se stanou v budoucnu jedním z nejrychleji rostoucích odvětví. V tomto období se také na domácím trhu čím dál více začaly sílit dnes již ikonické korejské firmy jako Samsung, Hyundai, LG, Kia nebo Daewoo.

Po 18 letech vlády generála Paka měla Jižní Korea sedmnáct krát vyšší příjem na hlavu než její komunistický soused, Severní Korea,[26] a byla na cestě ke stabilnímu ekonomickému vývoji. HDP země vzrostlo během 18 let téměř 4krát.[27] V 80. a 90. letech postupně docházelo k liberalizaci ekonomiky a demokratizaci společnosti. Roku 1997 zasáhla Jižní Koreu Asijská finanční krize. Jižní Korea byla nejvíce zasažená ekonomika z "tygrů" kvůli jejímu rozsáhlému zahraničnímu zadlužení, což vedlo k poklesu její měny o 35-50%.[12] Krize měla za následek státní bankrot a země si musela půjčit velký objem peněz od MMF. Obětí krize byla automobilka Daewoo, která byla odkoupena americkou GM a indickou Tatou.[28] Za vlády prezidenta Kima Te-džunga byla ekonomika zmodernizována a byl ještě více kladen důraz na informační technologie, zejména spotřební elektroniku. Toto rozhodnutí má nemalý podíl na tom, že se dnes z Koreji stal největší výrobce paměťových čipů a displejů pro mobily, počítače i televize. [29] Primárně je výroba stále zaměřena na informační technologie, především na chytré telefony a drobnou spotřební elektroniku. Hospodářství se stále orientuje primárně na export. Jižní Korea je dnes šestým největším vývozním státem.[30] Hospodářský růst se v letech 2000-2010 pohyboval okolo 4-5% s výjimkou v roce 2008, kdy byla země zasažena světovou ekonomickou krizí. Od roku 2011 se růst HDP pohybuje okolo 2-4% ročně.[31] Inflace se v posledních letech drží pod dvě procenta.[32]

Jižní Korea je ze všech Asijských tygrů ekonomicky nejsilnější stát. Dnes zaujímá 4 místo mezi asijskými ekonomikami a 11 mezi světovými.[33] Pochází odsud největší elektronická firma světa Samsung nebo třeba automobilka Hyundai. Je členem OECD a G20.

Singapur[editovat | editovat zdroj]

Když se Britové vrátili v roce 1945 do Malajska (kterého byl Singapur stále součástí), byl to válkou vyčerpaný kraj. Se záměrem obnovit vliv v nejisté Asii, se Britové rozhodli stavět na předválečném úspěšném ekonomickém vývoji Singapuru. Singapur, původně ceněn za strategicky umístěný přístav na hlubokých vodách s ideální obchodní pozicí spojující trasy z Evropy do Asie, byl snadno schopen využít jeho reputace jako obchodního uzlu.[7] A díky britským investicím se postupně stal regionálním centrem letectví, telekomunikací a pošty, a získal zpět svou známost jako klíčový přístav mezi Evropou a Asií.[34]

Zatímco Singapur zaznamenal značný pokrok v první dekádě po druhé světové válce, nový politický vývoj ohrožoval jeho vzestup. Když Malajsie získala nezávislost v roce 1959 a Singapur se od ní v roce 1965 osamostatnil, zahraniční investoři uprchli z ostrova nejistí, zda nově zvolená Strana lidové akce - PAP (vedená Li Kuang-jaoem) mohla udržet stejnou stabilitu jako britská vláda.[34] Obyvatelstvo čelilo vysoké míře nezaměstnanosti a chudoby. HDP na obyvatele činilo 516 USD a polovina populace byla negramotná.[16]

Byla zde ale viditelná snaha PAP obnovit stabilitu, která umožňovala prosperitu pod britskou vládou. Vzhledem k tomu, že si Singapur pod britským imperialismem nikdy nevyvinul kulturu politických práv, se nově zvolená PAP nesnažila legitimizovat svou vládu ochranou práv (jak tomu bývá u západních států), ale dohledem nad silným ekonomickým růstem. PAP koordinoval s Týmem technické asistence OSN, aby přijal agresivní strategii rozvoje párující snižování regulací s lákáním zahraničních korporací. Vláda zřídila radu pro hospodářský rozvoj, která vypracovala a implementovala národní ekonomickou strategii na podporu výrobního odvětví země.[35] Spíše než se vyhýbat zahraničnímu kapitálu, Singapur ji uvítal s daňovými úlevy a dočasnými dovozními tarify. Plán byl jednoduchý, zahraniční firmy přinesou kapitál, technologie a dovednosti a Singapur se bude učit. Nakonec budou schopni replikovat obchodní praktiky přinesené do Singapuru zahraničními společnostmi.[34] Jak píše ekonomický historik Huff "Singapurský model nese poučení, že rozsáhlá role vlády může být spojena s volným obchodem."[36]

Asijská finanční krize zanechala Singapur relativně nepoškozený. Během Finanční krize v roce 2008 se maloobchodní tržby snížily o 6%.[12]

Dnes má Singapur nejvyšší HDP na hlavu ze všech čtyř Asijských tygrů a má druhý největší přístav na světě. Je jedním z předních světových středisek pro výměnu měn a pyšní se rozmanitou společností expatů, která se vyznačuje vysokými objemy zámořských investic získaných v průběhu let. Ekonomický růst Singapuru je zakořeněný ve světě podnikání.[8] Největšími odvětví průmyslu jsou farmacie, lékařství a rafinerie.

Tchaj-wan[editovat | editovat zdroj]

Tchaj-wan se po konci okupace Japonskem v roce 1945 a rozštěpení Číny 1. října 1949 nacházel v hluboké krizi a na chvostu světových ekonomik. Zemi zužovala hyperinflace, chudoba, chybějící infrastruktura a nefunkční školství. Po porážce Čínské národní strany komunisty se stahuje Čankajškova armáda a je vyhlášena Čínská republika známa hlavně jako Tchaj-Wan.

Nová stabilní měna společně s programem stabilizace cen zastavila hyperinflaci. Ruku v ruce s finanční podporou ze strany USA, má Tchaj-wan k dispozici dostatek prostředků ke stabilizaci ekonomické situace. Ke snížení cen a zpomalení hyperinflace napomohly také značné miliony taelů zlata a devízové rezervy, které na ostrov přinesla při útěku Čankajškova armáda. Společně se zlatem se na ostrov stáhl značný počet obchodních a intelektuálních elit.[37] Díky programu ekonomické pomoci pro rozvoj venkova ze strany spojených států a vydáním pozemkových reforem se vytvořily pozitivní podmínky pro růst zemědělství. Produkce v zemědělství mezi lety 19521959 měla průměrný roční nárůst kolem 4%. Zatímco populační růst se pohyboval průměrně na 3,5%.[38] Ještě v roce 1957 činilo HDP na obyvatele 170$, což ho stavělo na chvost vedle zemí jako Kongo. Postupně si podporou malého a středního podnikání utvořil nesmírně silnou exportní ekonomiku, která přispěla k rychlému růstu, kterému se přezdívá tchaj-wanský zázrak.[39] V roce 1959 vydáním hospodářské a finanční reformy, která liberalizovala trh a otevřela ho světu. Cílem bylo posílit přísun zahraničních společností a investic. Mnoho společností převážně z Japonska, díky levné a dobře vzdělané pracovní síle, přesunulo svou výrobu právě na Tchaj-Wan. Přesto vše si Tchaj-Wan skrze podporu malých a středních podniků a skrze dotace s výhodnými půjčkami zachoval jádro svého průmyslu.

Od roku 1980 se stává Tchaj-wan hospodářskou silou s významnou přítomností na mezinárodních trzích. Mnoho tchaj-wanských společností začalo ve velkém investovat do Asie, převážně tedy Číny. Skrze vyšší platy, etablování odborů a snížení vývozních kvót se výroba začíná přesouvat do Číny a jihovýchodní Asie. Při těchto společenských změnách padá režim Čínské národní strany a hledá se cesta demokratické legitimity.[37] Koncem 90. let se ekonomický růst značně zpomalil, což zapříčinil vzestup Číny, která se nacházela ve stejné pozici, jako dříve Tchaj-wan (levná pracovní síla, absence odborů a stabilní prostředí). Právě růst Číny vede v mnohých sférách průmyslu Tchaj-wan k opouštění svých pozic.

Nyní je Tachaj-wan špičkou v inovacích v technologickém průmyslu. Má 28. největší index lidského rozvoje. Může se pochlubit vysokou životní úrovní, rozvinutou infrastrukturou, kvalitním vzdělávacím systémem a každoročně vysokým počtem startup společností zaměřených na technologie a IT průmysl.[24][40]

Hrubý domácí produkt (HDP)[editovat | editovat zdroj]

HDP per capita v USD v porovnání se Spojenými státy[24][40]

V roce 2017 činil součet nominálního HDP Asijských tygrů 2 782 893 milionů USD a dohromady tak činí 3,5% světové ekonomiky.[41]

Nominální hodnota HDP v milionech USD[41][42][editovat | editovat zdroj]

Země nebo teritorium 1960 1980 1996 1998 2007 2009 2017
Hongkong 1,321 28,862 159,717 168,866 211,597 214,046 341,659
Jižní Korea 3,958 64,981 598,099 374,241 1,321,000 901,935 1,538,030
Singapur 0,704 11,893 94,404 85,708 179,981 192,408 323,902
Tchaj-wan - 42,300 292,690 280,410 408,220 392,110 579,302

Nominální hodnota HDP per capita v USD[24][40][editovat | editovat zdroj]

Země nebo teritorium 1960 1980 1996 1998 2007 2009 2017
Hongkong 429,443 5,700,413 24,818,155 25,808,971 30,594,018 30,697,340 46,193,615
Jižní Korea 158,237 1,704,470 13,136,908 8,085,324 23,060,708 18,291,920 29,742,839
Singapur 427,88 4,926,958 26,263,016 21,824,036 39,223,582 38,577,558 57,714,297
Tchaj-wan - 2,368,000 13,597,000 12,787,000 17,781,000 16,960,000 24,292,000

Vzdělání a technologie[editovat | editovat zdroj]

Jedním ze základních pilířů úspěchu asijských tygrů se ukázala investice do industrializace, vzdělávání, vědy a inovací. Vedle levné pracovní síly právě vysoká vzdělanost byla předpokladem pro rychlý růst průmyslu. Investice do vzdělání a vědy se ukázala jako velmi prospěšná a ještě před koncem 20. století se ukázali asijští tygři jako technologické centrum s vysokým objemem inovací. V tomto prostředí vzniklo mnoho velikánů, jako kupříkladu jihokorejský Samsung, který je největší elektrotechnickou společností světa a je světovým lídrem v odvětví robotiky.[6][5]

O úrovní školství svědčí úspěchy z mezinárodních olympiád, vysoká finanční gramotnost a výborná úroveň anglického jazyka. Středoškolští studenti hlavně z Tchaj-wanu získávají pravidelně zlaté medaile z oblastí fyziky, matematiky či chemie.[43][44]Asijští tygři mají mnohé světově nejlépe hodnocené univerzity jako: National Taiwan University, Seoul National University, National University of Singapore,  University of Hong Kong či Faculty of Dentistry, která je nejlépe hodnocenou stomatologickou školou na světě.[45] Státy asijských tygrů jsou nyní centrem výpočetní techniky, robotiky, biotechnologií a informačních technologií. To vše díky počáteční velké investici do školství, výzkumu, industrializace a kulturnímu prostředí, které oceňuje stabilitu, pracovitost a loajalitu vůči autoritám. [6]

Teritoriální a regionální data[editovat | editovat zdroj]

Ratingy[editovat | editovat zdroj]

Země nebo teritorium Fitch Moody's S&P
Hongkong AA+ Aa2 AA+
Jižní Korea AA- Aa2 AA
Singapur AAA Aaa AAA
Tchaj-wan A+ Aa3 AA-

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Země nebo teritorium Rozloha

km²

Populace

2018

Hustota obyvatelstva

na km²

Střední délka života

(2015)

Porodnost

(2015)

Úmrtnost

(2011)

Míra plodnosti

(2018)

Čistá migrace

(2017)

Přirozený přírůstek

(2015)

Hongkong 1,104 7,448,900 6,747 82.07 8% 6% 1.1 1.70 0.83
Jižní Korea 100,210 51,635,256 515 81.43 8% 5.1% 1.1 2.50 0.52
Singapur 721.5 5,638,700 7,815 82.66 9% 4.5% 1.2 13.10 1.74
Tchaj-wan 36,193 23,577,271 651 79.26 8% 6.6% 1.2 0.90 0.33

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Země nebo teritorium Nominální hodnota HDP

miliony USD (2017)

HDP PPP

miliony USD (2017)

Nominální hodnota HDP

per capita USD (2017)

HDP PPP per capita

USD (2017)

Obchod

miliardy USD (2016)

Export

miliony USD (2017)

Import

miliony USD (2017)

Průmyslový růst

(2017)

Hongkong 341,659 454,912 46,109 61,016 1,236 496,900 558,600 1.20
Jižní Korea 1,538,030 2,029,032 29,891 39,387 1,103 577,400 457,500 -1.50
Singapur 323,902 527,021 57,713 90,531 917 372,900 327,400 -3.50
Tchaj-wan 579,302 1,185,480 24,577 49,827 604 344,600 272,600 1.20

Kvalita života[editovat | editovat zdroj]

Země nebo teritorium Index lidského rozvoje
(2018)
Příjmová nerovnost
v Giniho koeficientu
Průměřny příjem domácností
(2013), USD PPP[46]
Průměrný příjem na hlavu
(2013), USD PPP[46]
Index světového blahobytu
(2010), % prosperující[47]
Hongkong 0.933 (7.) 53.7 (2011) 35,443 9,705 19%
Jižní Korea 0.903 (22.) 30.2 (2013) 40,861 11,350 28%
Singapur 0.932 (9.) 46.4 (2014) 32,360 7,345 19%
Tchaj-wan 0.885 (2015, 28.)[48] 33.8 (2012) 32,762 6,882 22%

Technologie[editovat | editovat zdroj]

Země nebo teritorium Průměrná rychlost připojení k internetu
(2017/18)[49]
Používání smartphonu
(2016)
Využívání obnovitelných zdrojů energie
Hongkong 26.45 Mbit/s 87%[50] 0.3%
Jižní Korea 20.63 Mbit/s 89% 2.1%
Singapur 60.39 Mbit/s 100%[51] 3.3%
Tchaj-wan 28.09 Mbit/s 78%[52] 4.4%

Politika[editovat | editovat zdroj]

Země nebo teritorium Index demokracie
(2017)
Index svobody tisku
(2018)
Index vnímání korupce
(2016)
Globální report konkurenceschopnosti
(2017-18)
Index snadnosti podnikání
(2018)
Index vlastnických práv
(2015)
Index plátců úplatků
(2011)
Současný politický status
Hongkong 6.31 29.04 77 5.53 Velmi snadné (5.) 7.6 7.6 Zvláštní administrativní oblast Čínské lidové republiky
Jižní Korea 8.00 23.51 53 5.07 Velmi snadné (4.) 5.9 7.9 Prezidentská republika
Singapur 6.32 50.95 84 5.71 Velmi snadné (2.) 8.1 8.3 Parlamentní republika
Tchaj-wan 7.73 23.36 61 5.33 Velmi snadné (15.) 6.9 7.5 Poloprezidentská republika

Organizace a skupiny[editovat | editovat zdroj]

Země nebo teritorium OSN WTO OECD DAC APEC ADB AIIB SEACEN G20 EAS ASEAN
Hongkong - - - - - -
Jižní Korea AFTA
Singapur - - -
Tchaj-wan - - - - - -

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. "The Global Financial Centres Index 24". www.zyen.com [online]. Long Finance, září 2018. Dostupné online. 
  2. WINICK, Erin. These charts show how Asia is dominating industrial-robot adoption. www.technologyreview.com [online]. MIT Technology Review, 27. listopadu 2018. Dostupné online. 
  3. "Can Africa really learn from Korea?". Afrol News [online]. 24. listopadu 2008. Dostupné online. 
  4. "Korea role model for Latin America: Envoy". Korean Culture and Information Service [online]. 1. března 2008. Dostupné online. 
  5. a b LEEA, JINYONG; LAPLACAB, PETER; RASSEKH, FARHAD. Korean economic growth and marketing practice progress: A role model for economic growth of developing countries. Industrial Marketing Management [online]. 2. září 2008. Dostupné online. 
  6. a b c d e PAGE, John. The East Asian Miracle: Four Lessons for Development Policy. NBER Macroeconomics Annual 1994, Volume 9 [online]. Cambridge, Massachusetts: MIT Press., 1994. Dostupné v archivu. 
  7. a b c d e f GAW, Kathryn. The Story Behind the Four Asian Tigers. www.idealsvdr.com [online]. 8. června 2016. Dostupné online. 
  8. a b c d e f g WINKLER, Janina. The 4 Asian tigers economy growth. www.docurex.com [online]. docurex®, 3. července 2017. Dostupné online. 
  9. RODRIK, GROSSMAN, NORMAN. Getting Interventions Right: How South Korea and Taiwan Grew Rich. www.nber.org [online]. 1995. Dostupné online. 
  10. RODRIK, Dani. "The 'paradoxes' of the successful state". European Economic Review [online]. 1997. Dostupné online. 
  11. WOODALL, Pam. "East Asian Economies: Tigers adrift". US: The Economist Intelligence Unit [online]. 1998. Dostupné online. 
  12. a b c Troubled Tigers. www.economist.com [online]. The Economist, 2009. Dostupné online. 
  13. WILTSHIRE, Trea. Old Hong Kong Volume II: 1901–1945. 5th ed.. vyd. [s.l.]: FormAsia Books, 1997. 
  14. BUCKLEY, Roger. Hong Kong: The Road to 1997. [s.l.]: Cambridge University Press, 1997. 
  15. SCHENK, Catherine. Economic History of Hong Kong. Wayback Machine [online]. 17. dubna 2015. Dostupné online. 
  16. a b The Asian Tigers. DEVELOPMENT & GLOBALISATION [online]. Dostupné online. 
  17. FORSYTH, Neil. Underground Pride (Motion picture) [online]. Hong Kong: MTR Corporation, 1990. 
  18. a b CARROLL, John. A Concise History of Hong Kong. [s.l.]: Rowman & Littlefield, 2007. 
  19. WONG, Siu Lun. Emigration and stability in Hong Kong. hub.hku.hk [online]. University of Hong Kong, 1992. Dostupné online. 
  20. FAN, Shuh Ching. Population Policy Report 2002. The Population of Hong Kong [online]. World Population Year: 1–2. Dostupné online. 
  21. WOODALL, Pam. UBC Library | EZproxy Login. search.proquest.com [online]. The Economist Intelligence Uni, 1998. Dostupné online. (anglicky) 
  22. LEE, S.H. SARS in China and Hong Kong. [s.l.]: Nova Science Publishers, 2006. 
  23. Real GDP per Capita in the Republic of Korea (South Korea) (DISCONTINUED). fred.stlouisfed.org. 2012-12-10. Dostupné online [cit. 2018-11-30]. (anglicky) 
  24. a b c d GDP per capita (current US$) | Data. data.worldbank.org [online]. World Bank. Dostupné online. (anglicky) 
  25. PROFIL: Jižní Korea – ekonomický zázrak s komunisticko-feudálními rysy - E15.cz. E15.cz. Dostupné online [cit. 2018-11-30]. 
  26. East Asia/Southeast Asia :: Korea, South — The World Factbook - Central Intelligence Agency. www.cia.gov [online]. [cit. 2018-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Real GDP per Capita in the Republic of Korea (South Korea) (DISCONTINUED). fred.stlouisfed.org. 2012-12-10. Dostupné online [cit. 2018-11-30]. (anglicky) 
  28. PROFIL: Jižní Korea – ekonomický zázrak s komunisticko-feudálními rysy - E15.cz. E15.cz. Dostupné online [cit. 2018-11-30]. 
  29. A.S., all: Economia,. Korea - zázrak na řece Han. modernirizeni.ihned.cz. Dostupné online [cit. 2018-11-30]. 
  30. Top exporting countries worldwide 2017 | Statista. Statista [online]. [cit. 2018-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. South Korea GDP Annual Growth Rate | 2018 | Data | Chart | Calendar. tradingeconomics.com [online]. [cit. 2018-11-30]. Dostupné online. 
  32. Republic of Korea and the IMF. IMF. Dostupné online [cit. 2018-11-30]. (anglicky) 
  33. Korejská republika: Základní charakteristika teritoria, ekonomický přehled | BusinessInfo.cz. www.businessinfo.cz [online]. [cit. 2018-11-30]. Dostupné online. (česky) 
  34. a b c LAURIA, Vinnie. What Makes An Asian Tiger? Singapore's Unlikely Economic Success Lies In Its History. Forbes [online]. 8. července 2014. Dostupné online. 
  35. HUNT, Michael H. The World Transformed: 1945 to the Present. books.google.com [online]. Bedford/St. Martin's, 10. listopadu 2003. Dostupné online. 
  36. HUFF, W. G. The Economic Growth of Singapore: Trade and Development in the Twentieth Century. First Edition Edition. vyd. [s.l.]: Cambridge University Press, 27. ledna 1995. 496 s. 
  37. a b 1960-, Roy, Denny,. Taiwan : a political history. Ithaca: Cornell University Press xiii, 255 pages, [10] pages of plates s. Dostupné online. ISBN 080144070X, ISBN 9780801440700. OCLC 50285149 
  38. BOSE, K. S.; SARMA, R. H. Delineation of the intimate details of the backbone conformation of pyridine nucleotide coenzymes in aqueous solution. Biochemical and Biophysical Research Communications. 1975-10-27, roč. 66, čís. 4, s. 1173–1179. PMID: 2. Dostupné online [cit. 2018-12-02]. ISSN 1090-2104. PMID 2. 
  39. U.S. Agency for International Development. www.usaid.gov [online]. [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. a b c Taiwan Province of China GDP per capita, 1980-2017 - knoema.com. Knoema [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. a b GDP, current prices - Billions of U.S. dollars. www.imf.org [online]. International Monetary Fund. Dostupné online. 
  42. GDP (current US$) | Data. data.worldbank.org [online]. World Bank. Dostupné online. (anglicky) 
  43. (TAIWAN), Ministry of Foreign Affairs, Republic of China. Taiwan students excel at International Biology Olympiad - Taiwan Today. Taiwan Today [online]. 2017-07-31 [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. NEWS, Taiwan. Taiwan crowned International Biology Olympiad... | Taiwan News. Taiwan News. Dostupné online [cit. 2018-12-02]. 
  45. Health Care Around the World: Taiwan & Its 'World's Best' Medical System | The UMHS Endeavour. The UMHS Endeavour. 2014-11-12. Dostupné online [cit. 2018-12-02]. (anglicky) 
  46. a b Gallup, Inc. Worldwide, Median Household Income About $10,000 [online]. gallup.com. (anglicky) 
  47. "Gallup® Global Wellbeing: The Behavioral Economics of GDP Growth"1=. Gallup. Archived from the original. Šablona:Citation error. http://www.gallup.com/file/poll/126965/GlobalWellbeing_Rpt_POLL_0310_lowres.pdf. Retrieved 16 August 2017. 
  48. Statistical Bulletin conditions [online]. General Statistics Office, Taiwan [cit. 2013-12-03]. Dostupné v archivu. (Chinese) 
  49. Worldwide broadband speed league 2018 [online]. Cable. Dostupné online. (anglicky) 
  50. Visa Survey: Hongkongers choosing mobile to browse and purchase online [online]. Visa Inc., 9 November 2015 [cit. 2016-08-30]. Dostupné v archivu. (anglicky) 
  51. Singapore leads SEA in smartphone, MBB adoption [online]. telecomasia.net, 8 June 2016 [cit. 2016-08-30]. Dostupné v archivu. (anglicky) 
  52. Carlon, Kris. "Made for Taiwan": the next billion-dollar app market [online]. androidauthority.com, 26 June 2016 [cit. 2016-08-30]. Dostupné v archivu. (anglicky)