Migrace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Migrace je stěhování členů skupiny nějakých živých tvorů (lidí nebo živočichů) z jednoho místa do druhého. Někdy se tohoto termínu používá i pro rostliny, případně v přeneseném smyslu též pro neživé předměty (např. migrace vesmírných těles).

Z hlediska určité konkrétní populace lze rozlišit emigraci, což je počet jedinců, kteří se z této populace odstěhovali za určitou jednotku času (zpravidla rok), a imigraci, což je naopak počet jedinců, kteří se do této populace za příslušnou časovou jednotku přistěhovali.

Migrace v ekologii[editovat | editovat zdroj]

Migrace zvířat mohou být pravidelné (cyklicky se opakující) nebo nepravidelné (náhodné) a mohou mít různé příčiny.

Pravidelné migrace jsou většinou dané některými fázemi životního cyklu organismů. Mohou opakovat v periodě:

  • denní (cirkadiánní) – příkladem je fytoplankton migrující za denního světla k hladině, aby zde mohl provádět fotosyntézu, naopak v noci se stahuje do větších hloubek, aby unikl případným predátorům
  • měsíční (lunární) – poměrně řídký případ, souvisí zpravidla s rozmnožováním spojeným s konkrétní lunární fází
  • roční – nejčastější případ, patří sem jak migrace ptačí (tah do „teplých krajin“), tak migrace velkých kopytníků na savanách řízené střídáním období sucha a dešťů (popřípadě tah sobů v severské tundře). Známé jsou i roční tahy lososovitých ryb koryty řek či tah lumíků. Velmi zajímavé jsou i tahy některých druhů hmyzu, kupř. severoamerického druhu motýla z rodu Monarch.

Nepravidelné migrace mohou mít za příčinu lokální přemnožení, zhoršení životních podmínek (např. znečištění, úbytek potravy či jiných zdrojů, nárůst počtu predátorů nebo kompetitorů). Do nepravidelných migrací lze zařadit i šíření organismů - např. invazní nebo expanzivní druhy.

Délka migrace může být velice odlišná, od několika metrů až po tisíce kilometrů. Patrně nejdelší migraci vykonává rybák dlouhoocasý, Sterna paradisaea, který dvakrát za rok překoná téměř polovinu planety, neboť léto tráví v Arktidě a zimu v Antarktidě. Jeho migrační vzdálenost tak přesahuje 17 000 km. Zajímavý je případ migrace některých druhů hmyzu přes Atlantský oceán (4500 km), např. saranče Schistocerca gregaria.

Migrace v lidské populaci[editovat | editovat zdroj]

Migrace je pohyb menšiny, při němž dochází ke změně bydliště uvnitř nebo přes hranice libovolné administrativní jednotky v nejčastějším užití uvnitř státu či států, kde jsou podobné či stejné ekonomické podmínky či platí podobné či stejné politické či náboženské zákony. Migrace může mít či má značné ekonomické, kulturní a populační důsledky, je to jeden z nejdůležitějších regionálních procesů.

Z demografického hlediska lze migrace vyjádřit několika ukazateli. Jedním z nich je migrační saldo (někdy též „čistá migrace“), které vyjadřuje rozdíl počtu přistěhovalých (imigrantů) a vystěhovalých (emigrantů) v dané oblasti. V závislosti na výsledku pak hovoříme buď o migračním růstu/zisku či o migračním úbytku/ztrátě.[1] Vypočítá se následovně:

M = I - E

kde M je migrační saldo, I je počet přistěhovalých a E je počet vystěhovalých. Celkový počet migrantů je uváděn jako migrační objem či migrační obrat, který je součtem počtu přistěhovalých a vystěhovalých v dané oblasti. Při stejných proměnných se vypočítá jako:

M_o = I + E

Podíl migračního salda a migračního objemu vyjadřuje index migračního salda či migrační účinnost (někdy je tento ukazatel označován i jako index atraktivity nebo index efektivity). Dosahuje hodnot od -1,0 do 1,0.[1] Vypočítá se následovně:

{\rm M_I} = \frac{I-E}{I+E} \cdot 100

Imigrace[editovat | editovat zdroj]

1 - imigrace
2 - emigrace
3- reemigrace

Je výraz z pohledu cíle pohybu, tak jak to vidíme jako číslo jedna na ilustraci imigraci - přistěhování obyvatelstva. Právě o imigraci mluvíme, když jde o pohyb přes hranice státu či států, kde jsou podobné či stejné stejné ekonomické podmínky či platí podobné či stejné politické či náboženské zákony do státu, v němž jsou podmínky z některého zmíněného důvodu výrazně výhodnější. Například ve Spojených státech amerických (USA) můžeme mluvit o irské imigraci - připlutí lidí z Irska, méně často jako o lidech připluvších z Irska, o mexické imigraci - příchodu lidí z Mexika, méně často jako o lidech přišedších z Mexika. O skupinách lidí přišedších ze stejné země či části země se spíše mluví jako o lidech nějakého původu: na příkladu opět Spojených států amerických (USA) můžeme mluvit o lidech irského či mexického původu.

Emigrace[editovat | editovat zdroj]

Je výraz z pohledu zdroje pohybu (odkud vychází), tak jak to vidíme jako číslo dva na ilustraci emigraci, vystěhování obyvatelstva. O emigraci mluvíme, když je ve hře prvek vůle - když lidé mají na vybranou. Pokud jde o akt, kdy si lidé nemohou vybrat nebo by museli změnit například náboženství, mluvíme o vyhnání a o exulantech a v některých souvislostech se spíše používá termín vyhnanci. Příčiny vystěhování opět mohou být ekonomické, politické nebo náboženské či kombinací několika. Na příkladu České republiky můžeme mluvit o československé emigraci, či několika československých emigracích - podle toho, zda máme na mysli souhrn či je chceme členit podle dat či událostí, před kterými nebo po kterých se konaly (předválečnou, poúnorovou, posrpnovou...), a můžeme mít na mysli samotný odchod (proces, pohyb) či lidi odešedší z Československa, podobně se například mluví o polské, o ruské či francouzské šlechtické emigraci.

Reemigrace[editovat | editovat zdroj]

Třetí případ je reemigrace, pohyb obyvatel, který zahrnuje emigraci a zpětnou imigraci.

Migrace v oblastech konfliktů[editovat | editovat zdroj]

V oblastech konfliktů, společenských (včetně politických) nebo ekonomických rozdílů migrace představují závažný socioekonomický problém. Migrace mohou být dobrovolné, za prací či za příbuznými, či nucené (jejichž příčinou je zpravidla silné zhoršení životních podmínek, válečný stav, diktatury atd.). Někdy nelze tyto dva druhy jednoznačně odlišit.

V současné době nejvíc emigrantů ve světě pochází z Afghánistánu (4 500 000) a Palestiny (4 123 000). Množství lidí, kteří žijí v jiném státě, než ve kterém se narodili, se odhaduje na 150 000 000 až 185 000 000. (Toto číslo závisí na způsobu výpočtu, tj. na to, kdo všechno je pod pojem „žijí“ zahrnut. Např. podle statistik USA stačí pobyt déle než jeden rok.) Před 30 lety bylo toto číslo zhruba poloviční. Populace některých států je tvořena z velké části právě těmito migranty, např. Austrálie (24 %), Kanada (17 %), Švédsko (12 %) a USA (přes 10 %). Mezi migrujícími lidmi výrazně převládají migrace dobrovolné. Uprchlíků a lidí žádajících o azyl bylo v roce 2002 asi 15 milionů, toto číslo proti stavu z roku 1993 mírně pokleslo (tehdy se jednalo o 16,3 milionu).

Ve většině států je velmi obtížné získat azyl, neboť jejich azylová politika je postavena na velmi důkladném zkoumání důvodů emigrace a úspěšnost žádostí o azyl se tak pohybuje v jednotkách procent, především z politických důvodů. Po dobu vyřizování žádostí žijí lidé ve zvláštních zařízeních, přičemž úroveň zde poskytovaných služeb je v řadě vyspělých států včetně USA velice nízká.

S ohledem na klesající populaci většiny vyspělých států se naskýtá otázka, jestli řízená migrace zejména vzdělanějších vrstev obyvatelstva není řešením hrozícího stárnutí obyvatelstva. Existují zde ovšem rozdíly kulturní a náboženské a v řadě případů též xenofobní nálady domácího obyvatelstva, obávajícího se ztráty zaměstnání a nárůstu kriminality.

Migrace v informačních technologiích[editovat | editovat zdroj]

Migrace v IT znamená přesun dat z jednoho fyzického úložiště na druhé, např. přesun webových stránek z jednoho serverového hostingu na druhý.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Příručka demografické statistiky, stěhování [online]. Český statistický úřad, [cit. 2012-12-01]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]