Rovná daň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rovná daň v Evropě

Rovná daň je koncept zdanění příjmů příp. i ostatních finančních toků, jako např. spotřební daň, jednotnou sazbou daně. Je to nástroj fiskální politiky státu. U daně z příjmů fyzických osob je obvykle kombinována s nezdanitelnou částkou, jedná se tedy o daň s mírnou progresí. Rovná daň se v mnoha zemích osvědčila, např. v Estonsku, Slovensku nebo některých amerických státech.[zdroj?]

Politické souvislosti[editovat | editovat zdroj]

Zejména zavádění rovné daně[1] na příjmy a zároveň na spotřebu je předmětem politického zápasu, protože pravicové politické spektrum uvádí praktické zavedení tohoto nástroje[2] jako uplatnění svobodného rozhodnutí jedince o výši své spotřeby dané výši jeho příjmu a levicové spektrum uvádí „nedemokratičnost“ tohoto nástroje fiskální politiky státu jako nástroje sociálně nespravedlivého rozevírání nůžek mezi obyvatelstvem s vysokými příjmy a chudými obyvateli vzhledem k tomu, že spotřební daň je jednotná jak na zboží nevyhnutelné k přežití (základní články potravin, bydlení, stravování, zdravotní péče, doprava), tak na zboží nadstandardní a luxusní povahy.

Rovná daň zatěžuje dle pravicové politické argumentace ekonomiku méně než progresivní zdanění, které odvádí lidi od motivace vydělávat co nejvíc, protože ozřejmuje výši daní předem. Vliv rovné daně je viditelný na přílivu investic, rozmachu podnikání a na hospodářském růstu, tvrdí liberální ekonomové.[1]

Dle levicové politické argumentace rovná daň způsobuje odbourání principu solidarity ve společnosti, protože ve svobodném světě nemá každý občan možnost vzhledem k svým podmínkám vydělávat maximum a rovná daň ničí sociální solidaritu společnosti.

Rovnou daň zavádějí především postkomunistické státy. O rovné dani se diskutuje i v zemích EU, ale žádná ze starších zemí EU je zatím nezavedla.

Rovná daň v Česku[editovat | editovat zdroj]

Do konce roku 2007 byla daň z příjmů fyzických osob progresivní a pohybovala se od 12 do 32 % podle výši příjmů. Čím vyššího příjmu člověk dosáhl, tím platil vyšší daň. Navíc také pro odvody sociálního a zdravotního pojištění nebyl stanoven žádný strop. Pokud tak někdo vydělal milióny, musel z celé částky odvést pojistné na tato pojištění. Zavedení této reformy ovšem přineslo změnu základu daně. Zatímco do konce roku 2007 byl základem daně příjem po odečtu sociálního a zdravotního pojištění, od roku 2008 se do základu daně dostává nejen sociální a zdravotní pojištění zaměstnance, ale navíc ještě také odvod, který platil zaměstnavatel.

Od roku 2008 je stanovena daň z příjmů fyzických osob pro všechny bez ohledu na výši příjmů na 15 %. Vzhledem ke změně základu daně je ovšem reálné zdanění 20,5 %. Zavedením takzvaného stropu ve skutečnosti daň z příjmů od určité výše klesá, je degresivní. Také jsou různé úlevy a zvýhodnění pro podnikatele a živnostníky, kteří mají daně mnohem nižší až dokonce záporné (stát platí jim).[zdroj?] Úlevy se týkají také nízkopříjmových rodin či jednotlivců. Samotná sleva na poplatníka[3] fakticky způsobuje také daňovou progresi, protože lidé, jejichž měsíční příjem není natolik vysoký, aby výpočtená daň z jejich základu daně dosáhla 2 070 Kč, neplatí daň žádnou (platí pouze odvody zdravotního a sociálního pojištění). Tomu odpovídá měsíční příjem cca 10 300 Kč. Další úlevy jsou pro lidi s manželem/manželkou, který/á vydělává méně než 68 000 Kč ročně nebo na každé díte daňové zvýhodnění ve výší 1117 Kč měsíčně. Toto daňové zvýhodnění teoreticky může dostat daň do záporu (nejen, že člověk neplatí daň, ale stát naopak člověku vyplatí navíc daňový bonus).

Státy s rovnou daní z příjmu[editovat | editovat zdroj]

stát fyzických osob právnických osob
Ukrajina 13 % (od r. 2004) 25 %
Rusko 13 % (od r. 2001) 24 %
Slovensko 19 % (od r. 2004) 19 %
Estonsko 22 % (od r. 2007) 24 %
Litva 24 % (od r. 2005) 15 %
Albánie 10 % (od r. 2008) 10 %
Lotyšsko 25 % 15 %
Rumunsko 16 % 16 %
Srbsko a Černá Hora 14 % 10 %
Gruzie 12 % 20 %
Hongkong 15 %

V Polsku zamýšlí zavést rovnou daň opoziční strany Platforma Obywatelska (15 % sazbu) a Partia Demokratyczna (19 % sazbu).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b [1]
  2. [2]
  3. § 35ba/1/a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů