Ekonomika Izraele

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ekonomika Izraele
Finanční distrikt, Ramat Gan
Finanční distrikt, Ramat Gan
Měna Nový izraelský šekel (NIS; ₪‎)
Fiskální období kalendářní rok
Obchodní organizace AIIB, BIS, CLS, EBRD, IADB, ICC, ISO, ITUC, OECD, OSN, WCO, WFTU, WTO.
Statistické údaje
HDP $286,840 mld (PPP 2014)[1]
$305. 707 billion (nominal 2014)[1]
Změna HDP 2,5% (2015 odhad.; 120.]])
HDP na obyvatele $35,833 (PPP; 2014 odhad)
$38,004 (nominal; 2014 odhad)[1]
HDP podle sektorů zemědělství: 2,5%, průmysl: 31,2%, služby: 64,7% (2011 odhad)
Inflace (CPI) 0,5% (2014 odhad; 59.)
Míra chudoby 21% (2014)[2]
Pracovní síla 3,595 mil. (prosinec 2014 est.;[3])
Pracovní síla podle sektorů zemědělství: 2%, průmysl: 16%, služby: 82% (září 2008)
Nezaměstnanost 4,9% (duben 2015; odhad 56.)[4]
Zahraničí
Vývoz $62,5 mld FOB (2011 odhad; 54.)
Dovoz $70,62 mld FOB (2011 odhad; 47.)
Hrubý zahraniční dluh $112 mld (31. 12 2011 odhad; 40.)
Veřejné finance
Veřejný dluh 69,6% HDP (2013 odhad; 28.)
Příjmy $68.29 mld (2011 odhad)
Výdaje $75.65 mld (2011 odhad)

Izraelská ekonomika je technologicky vyspělou tržní ekonomikou s podstatnou, i když klesající, vládní účastí.[5] Izrael je závislý na dovozu ropy, obilí, surových surovin a vojenského zařízení.[5] Přes omezené přírodní zdroje Izrael za posledních dvacet let intenzivně rozvinul své zemědělské a průmyslové odvětví.[5] Dováží značné množství obilí, ale u ostatních zemědělských produktů je do značné míry soběstačný.[5] Zhruba polovinu vládního zahraničního dluhu tvoří půjčky od Spojených států, které jsou hlavním zdrojem hospodářské a vojenské pomoci.[5] Izraelský hrubý domácí produkt (HDP) mírně poklesl v letech 2001 až 2002 v důsledku druhé intifády a problémům v hi-tech odvětví, avšak od roku 2005 je v 5% růstu.[5] Růst ekonomiky byl v roce 2008 odhadován na 4,2 % a na jeho zpomalení měla vliv globální finanční krize.[5] Obezřetná vládní fiskální politika a strukturální reformy v posledních letech pomohly podpořit silné zahraniční investice, příjmy z daní a soukromá spotřeba pomáhá ekonomice v solidním růstu.[5]

Izrael má podepsanou dohodu o volném obchodu s Evropskou unií, Spojenými státy, státy EFTA, Tureckem, Mexikem, Kanadou, Jordánskem, Egyptem a od 18. prosince 2007 se stal první zemí mimo Latinskou Ameriku, která má podepsanou dohodu o volném obchodu se sdružením Mercosur.[6] V roce 2007 byl Izrael přizván do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).[7]

Ekonomické indikátory[editovat | editovat zdroj]

Hlavní ekonomické indikátory Izraele k 12. únoru 2009:[8]

Export a import[editovat | editovat zdroj]

Mezi hlavní exportní komodity patří broušené diamanty, hi-tech vybavení, software, chemikálie, textilie a zemědělské produkty (ovoce a zelenina).[5] K roku 2007 byli hlavními exportními partnery Izraele Spojené státy (35 % exportu), Belgie (7,5 %) a Hong Kong (5,8 %).[5] Mezi hlavní komodity importu patří surové suroviny, vojenské vybavení, investiční zboží, surové diamanty, paliva, obilí a spotřební zboží.[5] K roku 2007 byli hlavními importními partnery Izraele Spojené státy (13,9 %), Belgie (7,9 %), Německo (6,2 %), Čína (6,1 %), Švýcarsko (5,1 %), Spojené království (4,7 %) a Itálie (4,1 %).[5]

Bankovní sektor[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Bankovní systém Izraele.
200 šekelová bankovka

Bankovní sektor vznikal od počátku 20. století. V 50. letech vznikla Banka Izraele jako centrální banka. V 80. letech 20. století prošel bankovní sektor krizí. Sektoru komerčních bank dominují Banka Le'umi, Banka ha-Po'alim, Israel Discount Bank, Banka Mizrachi-Tfachot a First International Bank of Israel.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Economy of Israel na anglické Wikipedii. Seal of the Central Intelligence Agency.svg Tento článek obsahuje materiál z dokumentu CIA World Factbook (z roku 2008), který je, jakožto publikace vlády Spojených států amerických, volným dílem.

  1. a b c Report for Selected Countries and Subjects [online]. International Monetary Fund, April 2014, [cit. 2014-04-01]. [1]. (anglicky) 
  2. Israel: a divided society [online]. 23 January 2013, [cit. 2013-01-23]. [2]. (anglicky) 
  3. http://www1.cbs.gov.il/reader/cw_usr_view_SHTML?ID=417
  4. Israel Central Bureau of Statistics [online]. [cit. 2015-05-27]. [3]. (anglicky) 
  5. a b c d e f g h i j k l Izrael - Ekonomika [online]. Central Intelligence Agency, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Israel signs free trade agreement with MERCOSUR [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Israel invited to join the OECD [online]. Ynetnews, 2007-5-16, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Hlavní indikátory [online]. Izraelský centrální statistický úřad, 2009-2-12, [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]