Ekonomika Saúdské Arábie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ekonomika Saúdské Arábie
Rijád, finanční centrum Saúdské Arábie
Rijád, finanční centrum Saúdské Arábie
MěnaSaúdský rijál (SAR, ﷼)
Fiskální obdobíkalendářní rok
Obchodní organizaceWTO, OPEC a GCC
Statistické údaje
Populace▲ 36 093 000 (2022)
HDP▲ 1,061 bilionu USD (nominální, odhad 2023)[1]
▲ 2,300 bilionu USD (PPP, odhad 2023)[1]
Změna HDP
  • ▲ 3,2 % (2021)[2]
  • ▲ 7,6 % (2022f)[2]
  • ▲ 3,7 % (2023f)[2]
HDP na obyvatele▲ 27 941 USD (nominální, 2022)[3]
▲ 55 802 USD (PPP, 2022)[3]
HDP podle sektorůzemědělství: 2,6 %
průmysl: 44,2 %
služby: 53,2 %
(odhad 2017)[4]
Inflace (CPI)0,8 % (odhad 2020)[5]
Pracovní síla13,8 miliónů (odhad 2017)[4]
Pracovní síla podle sektorů
  • zemědělství: 6,7 %
  • průmysl: 21,4 %
  • služby: 71,9 %
    (odhad 2005)[4]
NezaměstnanostNegativní růst 7,36 % (odhad 2021)[4]
Index snadnosti podnikání▲ 62. místo (2020)[6]
Zahraničí
Vývoz▲ 286,5 miliard USD (odhad 2021)[4]
Hlavní partneři vývozuČína Čína 20,1 %

Indie Indie 11% Japonsko Japonsko 10,8 % Jižní Korea Jižní Korea 8,58 % USA USA 5,37 % Singapur Singapur 3,44 % Francie Francie 3 % Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty

Egypt Egypt
(2019)[7]
Dovoz213,0 miliard USD (odhad 2021)[4]
Hlavní partneři dovozuČína Čína 18 %

Spojené arabské emiráty Spojené arabské emiráty 12,1 % Spojené státy americké USA 9,01 % Německo Německo 4,77 % Japonsko Japonsko 4,41 % Indie Indie 4,28 % Spojené království Spojené království 2,8 % Jižní Korea Jižní Korea 2,65 % Nizozemsko Nizozemsko 2,62 %

Itálie Itálie 2,6 %
(2019)[4]
Obchodní bilance▲ 15,23 miliardy USD (odhad 2017)[4]
Hrubý zahraniční dluhNegativní růst 205,1 miliardy USD (odhad 2017)[4]
Veřejné finance
Veřejný dluhNegativní růst 17,2 % HDP (odhad 2017)[4]
Příjmy181 miliard USD (odhad 2017)[4]
Výdaje241,8 miliardy USD (odhad 2017)[4]

Ekonomika Saúdské Arábie je největší ekonomikou na Blízkém východě a osmnáctou největší na světě.[8][9] Saúdská Arábie je stálým a zakládajícím členem OPEC a jako jedna z největších světových ekonomik je také členem G20.[10]

Saúdská Arábie má údajně třetí největší zásoby přírodních zdrojů na světě, především ropy a zemního plynu.[11] Saúdské Arábie má druhé největší prokázané zásoby ropy[12] a čtvrté největší změřené zásoby zemního plynu.[13] Saúdská Arábie je v současné době největším vývozcem ropy na světě, a proto je v západních médiích občas označována jako petrostát.[14] Mezi další významné složky ekonomiky patří rafinérský a chemický průmysl, který je z velké části prováděn státním podnikem Saudi Aramco.

V prvním kvartálu roku 2019 dosáhl rozpočet Saúdské Arábie poprvé od roku 2016 přebytku. Tohoto přebytku ve výši 10,10 miliardy dolarů bylo dosaženo díky zvýšení příjmů z ropy a neropných zdrojů.[15]

Zaměstnání[editovat | editovat zdroj]

V roce 2008 byly zhruba dvě třetiny pracovníků zaměstnaných v Saúdské Arábii cizinci a v soukromém sektoru to bylo přibližně 90 %.[16] V lednu 2014 saúdská vláda prohlásila, že tento 90% podíl snížila a zdvojnásobila počet saúdských občanů pracujících v soukromém sektoru na 1,5 milionu (ve srovnání s 10 miliony zahraničních přistěhovalců pracujících v zemi).[17]

Podle agentury Reuters ekonomové „odhadují, že pouze 30–40 % Saúdů v produktivním věku má práci nebo ji aktivně hledá“, ačkoli oficiální míra nezaměstnanosti se pohybuje pouze kolem 12 %. Většinu Saúdů, kteří mají práci, zaměstnává vláda – Mezinárodní měnový fond varoval, že vláda nemůže dlouhodobě uživit tak velký počet zaměstnanců.[17][18] Vláda od roku 2000 vyhlásila řadu plánů na řešení nerovnováhy prostřednictvím saudizace ekonomiky, ale počet zahraničních pracovníků a nezaměstnanost stále rostou.[19] Od začátku roku 2017 však Saúdská Arábie zaznamenala rekordní počet zahraničních pracovníků, kteří opustili zemi, protože saúdská vláda zavedla vyšší poplatky pro zahraniční pracovníky – zemi opustilo více než 677 000 cizinců. Toto opatření však nepřispělo ke snížení míry nezaměstnanosti, která vzrostla na 12,9 %, což je nejvyšší hodnota v historii země.[20]

Jedním z problémů je společenský odpor k některým typům zaměstnání, konkrétně v sektoru služeb.[21]

Neropné zdroje[editovat | editovat zdroj]

Kromě ropy se na území Saúdské Arábie nachází také jiné přírodní zdroje, včetně zlata, stříbra, železa, mědi, zinku, manganu, wolframu, olova, síry, fosfátů, steatitu a živce.[22] Země má také malý zemědělský sektor, především na jihozápadě, kde roční srážky dosahují v průměru 400 mm. Země je jedním z největších světových producentů datlí. Před rokem 2009 se k zavlažování pšenice používala odsolená voda,[22] od čehož se však opustilo v roce 2016.[23] V roce 2009 čítal stav hospodářských zvířat 7,4 milionu ovcí, 4,2 milionu koz, půl milionu velbloudů a čtvrt milionu kusů skotu.[22]

Automobilový průmysl[editovat | editovat zdroj]

V roce 2022 oznámila americká automobilka Lucid Motors plány na výstavbu závodu na výrobu elektromobilů v Džiddě.[24] Výstavba byla zahájena v květnu 2022 a závod bude mít kapacitu 155 000 vozidel.[25]

Obchod[editovat | editovat zdroj]

V dubnu 2000 saúdskoarabská vláda zřídila Saúdskoarabský všeobecný investiční úřad, aby podpořila přímé zahraniční investice v Saúdské Arábii.

Saúdská Arábie se 11. prosince 2005 stala plnoprávným členem Světové obchodní organizace (WTO).[26][27] V roce 2019 vláda zřídila Všeobecný úřad pro zahraniční obchod s cílem posílit mezinárodní obchodní a investiční aktivity země.[28]

Na začátku července 2020 Saúdská Arábie oznámila, že do funkce generálního ředitele WTO nominovala svého bývalého ministra hospodářství a poradce královského dvora Muhammada at-Tuwajdžrího.[29] Nominace byla zveřejněna zhruba měsíc poté, co WTO nahlásila Saúdskou Arábii za porušování autorských práv na státem vlastněné stanici beoutQ.[30] Nominace at-Tuwajdžrího se v polovině srpna 2020 setkala s kritikou ze strany lidskoprávních skupin, které požadovaly odmítnutí tohoto kandidáta kvůli porušování lidských práv ze strany Saúdské Arábie a kvůli jeho mlčení k této problematice.[31]

Hlavní země vývozu[editovat | editovat zdroj]

Údaje jsou aktuální k roku 2019.[32]

Hlavní země dovozu[editovat | editovat zdroj]

Údaje jsou aktuální k roku 2019.[32]

Výzvy[editovat | editovat zdroj]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Populace Saúdské Arábie je mladá. K roku 2012 bylo přibližně 51 % celkové populace mladší 25 let.[33]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Economy of Saudi Arabia na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b World Economic Outlook Database, April 2023. Mezinárodní měnový fond [online]. [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c WORLD ECONOMIC OUTLOOK 2022 OCT Countering the Cost-of-Living Crisis. Mezinárodní měnový fond [online]. [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b World Economic Outlook Database, October 2022. Mezinárodní měnový fond [online]. [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i j k l Saudi Arabia. Ústřední zpravodajská služba [online]. [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ World Economic Outlook Database, October 2022. Mezinárodní měnový fond [online]. [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ Ease of Doing Business in Saudi Arabia. Světová banka [online]. [cit. 2023-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01. 
  7. ↑ Where does Saudi Arabia export to? (2019). The Observatory of Economic Complexity [online]. [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ World Economic Outlook Database, April 2023. Mezinárodní měnový fond [online]. [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ GDP (current US$). Světová banka [online]. [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  10. ↑ G20 Members. G20 [online]. [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  11. ↑ ANTHONY, Craig. 10 Countries With the Most Natural Resources. Investopedia [online]. 2023-03-14 [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  12. ↑ The Largest Oil Reserves By Country. WorldAtlas [online]. [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  13. ↑ Country Analysis Executive Summary: Saudi Arabia. Energy Information Administration [online]. [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  14. ↑ WORKMAN, Daniel. Crude Oil Exports by Country. www.worldstopexports.com [online]. [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  15. ↑ Saudi Arabia sees first budget surplus since 2014. Arab News [online]. [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  16. ↑ HOUSE, Karen Elliott. On Saudi Arabia : Its People, Past, Religion, Fault Lines and Future. [s.l.]: Knopf, 2012. Dostupné online. S. 157. Dále jen „House“. 
  17. ↑ a b Reuters. Saudi Arabia doubles private sector jobs in 30-month period. Al-Arabíja [online]. 2014-01-19 [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  18. ↑ House, s. 159.
  19. ↑ House, s. 161.
  20. ↑ AL-OMRAN, Ahmed. Record numbers of foreign workers leave Saudi Arabia. Financial Times [online]. 2018-07-10 [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  21. ↑ House, s. 172.
  22. ↑ a b c NORTH, Peter; TRIPP, Harvey. CultureShock! A Survival Guide to Customs and Etiquette. Saudi Arabia. 3. vyd. [s.l.]: Marshall Cavendish, 2009. Dostupné online. S. 44. 
  23. ↑ Saudi Gazetta. Saudi Arabia to stop wheat production by 2016. Al-Arabíja [online]. 2014-12-11 [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  24. ↑ AL-ZAYER, Fuad. Gearing up for a ‘Made in Saudi Arabia’ Lucid EV. Arab News [online]. 2022-03-01 [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  25. ↑ OOMMEN, Anup. Construction starts on Lucid’s first electric vehicle factory in Saudi Arabia with investments of $3.4 billion. ArabianBussiness [online]. 2022-05-19 [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  26. ↑ Kingdom of Saudi Arabia and the WTO. Světová obchodní organizace [online]. [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  27. ↑ hal; ČTK; Reuters. Saúdská Arábie rozšířila počet členů WTO. Hospodářské noviny [online]. Economia, 2005-11-11 [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  28. ↑ New head of foreign trade thanks King for his trust. Saudigazzete [online]. [cit. 2023-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-29. 
  29. ↑ Saudi Arabia nominates candidate to head WTO: document. Reuters [online]. 2020-07-08 [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  30. ↑ SAUDI ARABIA –MEASURES CONCERNING THE PROTECTION OF INTELLECTUAL PROPERTY RIGHTS. Světová obchodní organizace [online]. [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  31. ↑ WTO Urged To Reject Saudi Arabia’s Nominee For Director General. Americans for Democracy and Human Rights in Bahrain [online]. 2020-08-17 [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  32. ↑ a b Where does Saudi Arabia export to? (2019). The Observatory of Economic Complexity [online]. [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
  33. ↑ Saudi Arabia’s Youth and the Kingdom’s Future. www.newsecuritybeat.org [online]. 2012-02-07 [cit. 2023-04-29]. Dostupné online. 
Ekonomika Asie
Země mapa Asie
Teritoria, kolonie
a zámořská území
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ekonomika_Saúdské_Arábie&oldid=23790975“