Bankovní systém Izraele
Bankovní systém Izraele vznikal již v 1. polovině 20. století v době před vznikem státu Izrael jako projev rostoucího sionistického hnutí, jehož součástí byly i finanční instituce. Po vzniku nezávislého Izraele postupně získal atributy samostatného státu s regulátorem (Banka Izraele).
Historie
[editovat | editovat zdroj]Už 27. února 1902 vznikla v Londýně Anglo-Palestine Company, za jejímž založením stála Světová sionistická organizace. Později se z ní vyvinula Banka Le'umi.[1] Už ve 20. – 40. letech 20. století vznikaly na území dnešního Izraele četné soukromé a veřejné banky, z nichž některé přežily do současnosti. Často šlo o ústavy napojené na politická hnutí a jednotlivé ekonomické sektory. Například roku 1923 to byla nynější Banka Mizrachi-Tfachot, kterou zřídilo hnutí Mizrachi.[2] Banka Ocar ha-chajal vznikla roku 1946 pro potřeby židovských veteránů britské armády.[3] Banka ha-Po'alim založená roku 1921 byla satelitní organizací odborové centrály Histadrut.
V roce 1948 byla banka Anglo-Palestine Bank (nástupkyně Anglo-Palestine Company) pověřena úkolem zřídit měnový systém nově vzniklého státu Izrael.[4] 16. srpna 1948 byla podepsána dohoda mezi vládou a touto bankou, na jejímž základě byla zavedena izraelská měna. Tisk bankovek probíhal v New Yorku.[5] Banka měla ovšem stále své sídlo v Londýně. V roce 1950 proto byla založena banka Le'umi se sídlem v Tel Avivu, která 1. května 1951 převzala aktiva londýnské banky. V roce 1952 vydala novou sérii bankovek, nyní již nesoucích jméno státu Izrael. Teprve v roce 1954 vznikla banka Izraele (Bank of Israel) jako centrální banka a banka Le'umi se stala ryze komerční bankou.[4]
Po vzniku státu Izrael pokračovalo zřizování dalších bank, často se silnou rolí státu, a probíhala jejich konsolidace do větších celků. Například v roce 1972 inicioval tehdejší ministr financí Izraele Pinchas Sapir sloučení několika menších ústavů do First International Bank of Israel.[6] Zaměstnancům ve školství byla k dispozici Banka Masad.[7] Pro potřeby místních samospráv sloužila banka Ocer ha-šaltun ha-mekomi (dnes Dexia Israel Bank).[8]
V 80. letech 20. století postihla izraelský bankovní sektor rozsáhlá krize provázená i odhalením finančních machinací. V srpnu 1984 bylo několik předních bank (například Israel Discount Bank) obviněno z porušení zákona a manipulace s cenami akcií. V roce 1986 pak v důsledku této aféry proběhla vlna rezignací managementu dotčených bank.[9] V následném období bankovní sektor obnovoval souběžně se stabilizací izraelské ekonomiky své pozice. Má zároveň rostoucí mezinárodní záběr (například Banka Mizrachi-Tfachot a Banka Le'umi). Mnohé finanční domy jsou rovněž obchodovány na Telavivské burze cenných papírů. Izraelští Arabové využívají služeb Arab Israel Bank.[10]
Pořadí izraelských bank podle velikosti
[editovat | editovat zdroj]Podle dat z roku 2010 jsou izraelské banky řazeny podle výše celkových aktiv následovně:[11]
| pořadí | název | výše aktiv (miliónů šekelů) | poznámka |
|---|---|---|---|
| 1 | Banka Le'umi | 321 775 | |
| 2 | Banka ha-Po'alim | 309 555 | |
| 3 | Israel Discount Bank | 187 817 | |
| 4 | Banka Mizrachi-Tfachot | 118 439 | |
| 5 | First International Bank of Israel | 104 568 | |
| 6 | Banka Igud | 30 323 | |
| -- | Mercantile Discount Bank | 21 807 | ovládá ji Israel Discount Bank |
| -- | Banka Ocar ha-chajal | 14 314 | ovládá ji First International Bank of Israel |
| -- | Banka Jahav | 14 314 | ovládá ji Banka Mizrachi-Tfachot |
| 7 | Bank of Jerusalem | 9 301 | |
| -- | U-Bank | 9 218 | ovládá ji First International Bank of Israel |
| 8 | Dexia Israel Bank | 6 599 | |
| -- | Arab Israel Bank | 4 759 | ovládá ji Banka Le'umi |
| -- | Banka Masad | 4 346 | ovládá ji First International Bank of Israel |
| -- | Banka PAGI | 3 111 | ovládá ji First International Bank of Israel |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 19. (anglicky) Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel.
- ↑ mizrahi-tefahot.co.il [online]. mizrahi-tefahot.co.il [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
- ↑ bankotsar.co.il [online]. bankotsar.co.il [cit. 2011-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-11-23. (hebrejsky, anglicky)
- ↑ a b english.leumi.co.il [online]. english.leumi.co.il [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu. (anglicky)
- ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s. 264
- ↑ fibi.co.il [online]. fibi.co.il [cit. 2011-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2001-09-26. (anglicky)
- ↑ bankmassad.co.il [online]. bankmassad.co.il [cit. 2011-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-12-23. (hebrejsky)
- ↑ dexia-israel.co.il [online]. dexia-israel.co.il [cit. 2011-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-02. (hebrejsky)
- ↑ The 20th Century in Eretz Israel. 504, 515
- ↑ בנק ערבי ישראלי משיק זהות תאגידית חדשה: ייקרא מעתה ai bank [online]. Globes [cit. 2011-08-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dun's 100 Israel's Largest Enterprises [online]. duns100.dundb.co.il [cit. 2011-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-03. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bankovní systém Izraele na Wikimedia Commons
