Ekonomika Čínské lidové republiky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Ekonomika Čínské lidové republiky
Během několika málo desetiletí se Šanghaj změnila v moderní velkoměsto a také symbol čínského hospodářského úspěchu, Pchu-tung
Během několika málo desetiletí se Šanghaj změnila v moderní velkoměsto a také symbol čínského hospodářského úspěchu, Pchu-tung
Měna Čínský jüan (RMB)
Fiskální období kalendářní rok
Obchodní organizace WTO, APEC, G-20 a další
Statistické údaje
HDP $11,38 bil. (nominal; 2016)
$20,85 bil. (PPP; 2016)[1]
Změna HDP 6,9% (2015)[2]
HDP podle sektorů Zemědělství: 9%, průmysl: 40,5%, služby: 50,5% (2015)[3]
Inflace (CPI) 1,4%(2015)[4]
Míra chudoby 5,1% (2015)
Pracovní síla 807 202 mil. (1.; 2015)[5]
Pracovní síla podle sektorů Zemědělství: 29,5%, průmysl: 29,9%, služby: 40,6% (2014)
Nezaměstnanost 4,05% (2015)[6]
Zahraničí
Vývoz $2,28 bil. (2015[7])
Dovoz $1,68 bil. (2015[7])
Hrubý zahraniční dluh $0,9 bil. (2013)
Veřejné finance
Veřejný dluh 14,95% HDP (odpad 2015)[8]
Příjmy $2,1 bil. (2013 odhad)
Výdaje $2,3 bil. (2013 odhad)

Ekonomika Čínské lidové republiky je od roku 2014 největší na světě (měřeno podle absolutní výše HDP po přepočtu dle parity kupní síly).[9] Hodnota HDP na osobu zde v roce 2013 činila pouze 9 800 USD,[10] což je sice v porovnání s vyspělými zeměmi málo, vysoký počet obyvatel však tuto hodnotu do jisté míry kompenzuje. I přesto však lze pozorovat růst tohoto ukazatele.

K roku 2005 již 70 % kapitálu v Čínské lidové republice bylo v soukromých rukou; vláda země v posledních letech vynaložila značné úsilí na podporu a ochranu zahraničních investic, které mají pro celou zemi velký význam. Menší je pak veřejný sektor, který zastupuje zhruba 200 velkých státních podniků. Jejich oborem jsou hlavně služby, těžký průmysl a energetika.

Historie[editovat | editovat zdroj]

1949–1978: Období kulturní revoluce a ekonomických krizí[editovat | editovat zdroj]

Po vzniku ČLR v roce 1949 začaly být v zemi uplatňovany ekonomické zásady po vzoru SSSR. Ty však k úspěchu nevedly; některé jiné plány, se kterými přišli čínští komunisté později vedly navíc ke hospodářské katastrofě (výroba oceli na vesnicích a další podobné projekty). V této době se čínská ekonomika na produkci celého světa podílela pouhými třemi procenty.

1978–1989: Důležité refomy a cesta k tržnímu hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Růst HDP v Čínské lidové republice

Až od roku 1978, po jisté odluce od sovětského vlivu, začala vláda ČLR s reformami, které ji měly přiblížit západnímu světu. Rehabilitovány byly oběti z dob kulturní revoluce, opuštěna byla koncepce kolektivizace zemědělství. Architekt těchto změn, generální tajemník Komunistické strany Číny, Teng Siao-pching, se vydal na cestu po USA, kde se rozhodl předvést odhodlání země pro změnu. Následně bylo umožněno vycestování mnohým studentům a vědcům z ČLR do USA, ze Západu zase přijížději do země první turisté. Mnohé prvky plánovaného hospodářství byly následně odstraněny, jiné však stále zůstaly (například pětileté plány).

V oficiálních dokumentech se poprvé roku 1978 Čínská lidová republika přihlásila k tržním principům, které se později stanou základními kameny nového hospodářského uspořádání země s názvem socialistická tržní ekonomika. Vše bude ovšem podřízeno veřejnému vlastnictví pod patronací Komunistické strany. Byť regulovaný, ale přesto kapitalismus, který začala Komunistická strana Číny prosazovat, v následujících letech přinesl své ovoce. Podařilo se nastartovat silný ekonomický růst (zhruba od poloviny 80. let), díky kterému mnoho lidí přestalo žít v bídě; mezi lety 1981 a 2001 klesl počet lidí pod hranicí chudoby z 53 % na pouhých 8 %.[11] vzrostla kupní síla Číňanů a země začala ve světovém hospodářství hrát významnou roli.

Díky zájmu mnohých zemí na obchodování s ČLR rovněž ustoupila do pozadí i problematika lidských práv, ČLR je jednou ze zemí, která je stále porušuje[12][13][14][15] – jedním z nejznámějších případů byl například krvavý zásah proti studentům na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Země se sice po této akci ocitla v mezinárodní izolaci, ta však trvala pouhých několik let a později byly obchodní i politické vztahy znovu obnoveny na předchozí úroveň. Na ČLR však bylo uvaleno zbrojní embargo, které ji poškozuje a trvá do současné doby.

Po roce 1989: Budování hospodářské velmoci[editovat | editovat zdroj]

Mapa přírodních a energetických zdrojů Číny
Čínské zásoby ropy

KS Číny umožnila také zahraničním firmám v jistých předem vymezených zónách zvláštního hospodaření (od roku 1993) založit vlastní průmyslové závody a využít tak relativně velký potenciál země v oblasti pracovní síly. Tyto oblasti byly výhodně zdaněné a staly se pro investory velmi atraktivními. Do jisté míry pomáhá vývozu a hospodářskému růstu také i podhodnocení národní měny, Jüanu. Od roku 1978 se ekonomický výkon země takřka zdesetinásobil (ze 140 miliard dolarů na 1,4 bilionů dolarů).[16]

Série důležitých reforem delegovala více pravomocí na místní samosprávy a představitele závodů, umožnila i vznik malých soukromých podniků v oblasti služeb. Hlavními oblastmi, kam se tento ekonomický zázrak soustředil, se stala velká města (například Šanghaj) a východní pobřeží jako celek. Z výroby levného textilu, obuvi a dalšího spotřebního zboží se začala země přeorientovávat na složitější výrobky a ztrácet tak pověst producenta nekvalitního zboží. Nejdůležitějším tahounem je však obchod se zahraničím. Zatímco v roce 2004 vykazovalo saldo obchodní bilance ČLR přebytek (vývoz minus dovoz) v hodnotě 59 miliard dolarů, v roce 2005 to bylo již 102 miliard dolarů, v roce 2006 se počítalo se 160 miliardami a pro rok 2007 s 200 miliardami dolarů. Domácí trh je stále do velké míry omezen, a to kromě státních omezení i kupní silou obyvatelstva, která je velká a pro producenty tudíž lukrativní pouze v oblasti pobřeží a velkých měst. I ten však rok od roku rychle roste.

Ve vnitrozemí se situace zlepšuje jen velmi pomalu; vláda se do jisté míry snaží tuto situaci zlepšit, například zrušila tisíce let staré zemědělské daně a podporuje velké projekty (například budování přehrady Tří soutěsek a další podstatné infrastruktury, například železnice), které umožní rozvoj průmyslu a služeb i v zaostalejších krajích. Jedním z mnohých problémů je také migrace lidí z venkova do bohatých měst za prací; i přesto, že tito dělníci si zde vydělají jen málo peněz, pořád je to ve srovnání s venkovskými kraji mnohem více. Vytvářejí však jen tu nejnižší společenskou vrstvu v zemi a jejich životní úroveň je stále nízká; pracovní podmínky i práva také (například zaměstnanci nemají právo stávkovat apod).[17][18]

Čína se také začala zapojovat, ač pomalu, i do mezinárodních organizací. 11. prosince 2001 vstoupila do WTO. Stále však hlavně autorská práva jsou ohrožena, převážně kvůli pirátům a plagiátorům.

Čínský růst ekonomiky, na počátku 21. století dlouhodobě překračující hranici deseti procent, se stal symbolem úspěchu a zároveň ohrozil již zavedené ekonomiky v Evropě, Asii i Severní Americe. Ty se totiž obávají konkurence, které nebudou schopné čelit. Přesto i ČLR samotná se musí potýkat s problémy (označované jako tzv. přehřívání ekonomiky). Více průmyslu i vyšší kupní síla obyvatelstva znamenají větší spotřebu surovin a energií, což vede k jejich zdražování na světových trzích (roste poptávka). To může ohrozit jednak hospodářství samotné ČLR, jednak ale i jejích obchodních partnerů. Čína proto navázala hospodářskou spolupráci s africkými zeměmi a Kazachstánem, odkud uvažuje čerpat hlavně ropu a zemní plyn. Mezi další suroviny, o které má zvýšený zájem, jsou barevné kovy. V Africe začala Čína investovat miliony dolarů, investuje do budování infrastruktury, zdravotnické péče, telekomunikačních sítí a řady jiných institucí a staveb, zatímco získává nerostné suroviny a další zboží.

Problémy se ukazují také i v oblasti ekologie – ČLR se nezavázala dodržovat kjótský protokol a množství finančních prostředků vynakládané na ochranu přírody je stále nízké, i přesto, že se zvyšuje. Mnohé oblasti dříve panenské přírody či krajiny zemědělsky využitelné se změnily kvůli znečištění, postiženy jsou též i řeky, některé oblasti severu země se potýkají s desertifikací, ohrožen je vzduch[19] a v mnohých městech je problémem smog. Kyselý déšť ohrožuje třetinu území celé země.[20]

Na počátku 21. století tři čínští internetoví „giganti“, Baidu, Tencent a Alibaba Group, patří mezi největší technologické konglomeráty na světě.[21] Čínští výrobci spotřební elektroniky jako Lenovo, Huawei, ZTE, Xiaomi a Oppo patří mezi nejúspěšnější na světovém trhu.[22][23]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Report for Selected Countries and Subjects [online]. IMF. Dostupné online. (anglicky) 
  2. http://www.nytimes.com/2015/10/19/business/international/chinas-growth-slows-to-6-9.html [online]. (anglicky) 
  3. GDP - COMPOSITION, BY SECTOR OF ORIGIN [online]. CIA World Factbook [cit. 2014-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Inflation in China jumps to 6-month high [online]. National Bureau of Statistics [cit. 2013-01-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Labor force, total [online]. World Bank [cit. 2014-09-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. "Theglobeandmail.com", Toronto:Theglobeandmail.com. Ověřeno k 28 February 2012. 
  7. a b Weakened RMB Helped China Data [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Public debt, MMF, accessed on 21 February 2013.
  9. Čína od USA přebírá žezlo největší světové ekonomiky. ČT24 [online]. 2014-12-10 [cit. 2014-12-17]. Dostupné online. 
  10. The World Factbook – China [online]. Central Inteligence Agency, rev. 2014-06-22 [cit. 2014-12-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Článek a graf o vývoji chudoby v Čínské lidové republice (anglicky)
  12. Informace na stránkách olympicwatch (anglicky)
  13. Informace o porušování lidských práv na stránkách christusrex.org (anglicky)
  14. Informace na stránkách Human right watch (anglicky, 2001)
  15. Informace na stránkách Human rights watch (anglicky, 2004)
  16. http://www.euroekonom.cz/analyzy/z-cina.html
  17. Článek na stránkách Amnesty International
  18. Informace o právech zaměstnanců ohledně stávek (anglicky,2003)
  19. Článek na stránkách Human rights China (anglicky, 2007)
  20. Článek na idnes.cz
  21. Uber’s Surrender to Didi Shows the Steep Odds U.S. Tech Faces in China [online]. 2016-08-03. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Scott Cendrowski. Enter the Dragons. Fortune. 18. února 2015.
  23. Eric Auchard. China's Huawei enters PC market to take on Lenovo, HP, Dell. Reuters. 12. května 2016.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]