Mezinárodní organizace pro normalizaci

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Mezinárodní organizace pro normalizaci (anglicky International Organization for Standardization), označovaná jako ISO, je světovou federací národních normalizačních organizací se sídlem v Ženevě. Byla založena 23. února 1947[1].

Název[editovat | editovat zdroj]

Je častým omylem považovat ISO za zkratku z anglického názvu. Ve skutečnosti je odvozeno od řeckého slova ἴσος (isos), znamenající stejný ve smyslu shodného pojmenování téhož bez jazykových rozdílů.[2] Název organizace by se tedy dal považovat za backronym.

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní organizace pro normalizaci se zabývá tvorbou mezinárodních norem ISO a jiných druhů dokumentů ve všech oblastech normalizace kromě elektrotechniky. Jsou to např.:

  • TS – technické specifikace
  • TR – technické zprávy
  • PAS – veřejně dostupné specifikace
  • TTA – dohody o technických trendech
  • IWA – dohody z pracovní konference průmyslu
  • Pokyny ISO

V současnosti existuje více než 18 000 norem ISO.[3] K 31. 12. 2003 bylo vydáno 13 362 norem ISO, 494 technických zpráv (TR), 2 dohody IWA, 9 PAS, 118 TS, 4 dohody TTA a 39 pokynů ISO.

Technické práce zabezpečuje 210 technických komisí (TC), 519 subkomisí (SC) a 2 443 pracovních skupin (WG).[4] Na pracích technických komisí je možno se podílet jako aktivní členové (P–členové – participating members), kteří mají povinnost účastnit se zasedání a hlasovat k dokumentům, nebo jako pozorovatelé (O–členové – observer members), kteří dostávají pracovní dokumenty a mají právo, nikoliv povinnost účastnit se zasedání a hlasovat.

Mapa členů ISO
Legenda:
     řádný člen      korespondenční člen      kandidáti na členství      ostatní země s kódem ISO 3166-1, které ale nejsou členy ISO

Členství[editovat | editovat zdroj]

Mezinárodní organizace pro normalizaci má v současnosti má 163 členů, z toho 110 řádných členů, 43 korespondenčních členů a 10 kandidátů na členství.[4]

Členy ISO jsou národní normalizační organizace zastupující normalizaci v dané zemi. Mezi základní povinnosti členů patří informovat orgány a organizace ve své zemi o nových normalizačních aktivitách, zajišťovat za danou zemi jednotné stanovisko k předkládaným dokumentům a finančně podporovat činnost ISO. Členové ISO mají právo účastnit se prací v jakékoliv technické komisi a vykonávat veškerá hlasovací práva, mohou být zvoleni do Rady ISO a jsou zastoupeni na Generálním zasedání ISO. Korespondenční člen je obvykle organizace v zemi, kde se ještě plně nerozvinula národní normalizační činnost. Korespondenční člen se aktivně nepodílí na technických a strategických pracích, ale má právo být informován o pracích, o které má zájem. Třetí kategorie – kandidát na členství - je určena pro země s velmi malou ekonomikou. Tito kandidáti na členství platí snížené poplatky.

Zastupující institucí pro Českou republiku - jakožto řádného člena ISO - je Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví[5] od roku 2009[6].

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Founding [online]. International Organization for Standardization, [cit. 2011-01-07]. Dostupné online. (angličtina) 
  2. Discover ISO [online]. International Organization for Standardization, [cit. 2011-01-06]. Dostupné online. (angličtina) 
  3. ISO Standards [online]. International Organization for Standardization, [cit. 2011-01-06]. Dostupné online. (angličtina) 
  4. a b ISO in figures for the year 2009 [online]. International Organization for Standardization, [cit. 2011-01-06]. Dostupné online. (angličtina) 
  5. ISO members [online]. International Organization for Standardization, [cit. 2011-01-06]. Dostupné online. (angličtina) 
  6. O ÚŘADU - Charakteristika úřadu [online]. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, [cit. 2011-01-06]. Dostupné online. (čeština) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]