Eurozóna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Evropské země používající euro jako svou měnu      členské státy eurozóny (18)      státy EU, které vstoupí do eurozóny po roce 2013 (8)      státy EU s trvalou výjimkou na zavedení eura (2)      státy mimo EU, které používají euro na základě dohody s EU (4)      státy a území mimo EU, které používají euro bez dohody s EU (2)
Systémy měnových kurzů evropských zemí mimo eurozónu      členské státy eurozóny (18)      země EU zapojené do ERM II (2)      země EU mimo ERM II s měnou navázanou na euro (1)      země EU mimo ERM II s plovoucími měnovými kurzy (7)      státy a území mimo EU používající euro (6)      stát mimo EU s měnou navázanou na euro      státy mimo EU s plovoucími měnovými kurzy

Eurozóna, oficiálně nazývaná euro oblast, je území Evropské unie, na kterém se užívá společná evropská měna euro. Jejími členy jsou tedy státy, jež vstoupily do třetí fáze Evropské měnové unie (EMU) a tím euro na svém území zavedly.

Historie eurozóny[editovat | editovat zdroj]

Členské země eurozóny[editovat | editovat zdroj]

Členy eurozóny je 18 zemí Evropské unie: Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.

Kromě eurozóny na evropském kontinentu je euro oficiální platidlo v tzv. „nejvzdálenějších regionech EU“ (k datu 1. ledna 2014 Francouzská Guyana, Guadeloupe, Martinik, Réunion, Mayotte, Svatý Martin, Azory, Madeira a Kanárské ostrovy). V těchto oblastech žije přibližně 4 500 000 lidí.

Členské státy Evropské unie jsou zavázány vstoupit do eurozóny. Z této povinnosti jsou vyvázány pouze Spojené království a Dánsko, které mají vyjednané výjimky (takzvaný opt-out), a Švédsko, které si nevstoupením do ERM II zařídilo de facto opt-out. Zbylých sedm států Evropské unie prozatím euro jako svou měnu nezavedlo. Jsou jimi Bulharsko, Česko, Chorvatsko, Litva, Maďarsko, Polsko a Rumunsko.

Podle průzkumu STEM bylo v lednu 2011 pro přijetí eura v Česku 22% občanů, z toho pouze 6 procentních bodů "určitě ano".[1]

Další státy a území používající euro[editovat | editovat zdroj]

  • Na základě dohod s Evropskou unií používají euro jako svou měnu Monako, San Marino, Vatikán a Andorra. Euro zavedly s ohledem na existenci měnové dohody s Francií (v případě Monaka), respektive s Itálií (v případě San Marina a Vatikánu) či přímo s Evropskou unií (v případě Andorry). Tyto čtyři země mají právo razit omezené množství euromincí se svou vlastní rubovou národní stranou. Sanmarinské, vatikánské a monacké mince jsou v oběhu od 1.1.2002, první andorrské mince budou vydány během roku 2014.
  • Dohody s EU o používání eura mají uzavřeny rovněž dvě francouzská zámořská společenství Saint-Pierre a Miquelon a Saint-Barthélemy, která nejsou integrální součástí Evropské unie, a tedy ani eurozóny. Tato území nemohou vydávat euromince se svou vlastní rubovou stranou.
  • Jednostranně bez dohody s EU euro zavedly Černá Hora a Kosovo a také na britských vojenských základnách Akrotiri a Dhekelia na Kypru. Nemají právo razit vlastní euromince.
  • Bez dohody s Evropskou unií se euro jako měna de iure používá rovněž ve dvou neobydlených francouzských zámořských územích - Francouzská jižní a antarktická území a Clippertonův ostrov

Státy a území s měnami navázanými na euro[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Měny navázané na euro.

V roce 2014 používaly měny navázané na euro 3 francouzská zámořská území, 3 malé ostrovní státy v Africe, 14 států střední a západní Afriky, 2 evropské státy zapojené do ERM II a 2 balkánské státy.[2]

V roce 2011 žilo v zemích eurozóny 331 000 000 osob. Ve státech a území, jejichž měny byly navázány na euro, žilo ve stejném roce 158 800 000 lidí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zavedení eura v ČR - STEM
  2. THE INTERNATIONAL ROLE OF THE EURO JULY 2013 [online]. Evropská centrální banka, [cit. 2014-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]