Evropský stabilizační mechanismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Evropský stabilizační mechanismus
     členské státy ESM      ostatní členské státy EU
     členské státy ESM
     ostatní členské státy EU
Zkratka ESM
Předchůdce EFSF, EFSM
Vznik 27. září 2012
V říjnu 2012 oficiální zahájení činnosti
Typ Mezinárodní organizace
založena mezivládní Smlouvou o zřízení ESM
Účel Poskytování finanční pomoci v případě ohrožení stability eurozóny
Sídlo Lucemburk
Souřadnice
Členové 19
(všechny státy eurozóny)
Výkonný ředitel Klaus Regling
Předseda rady guvernérů Jeroen Dijsselbloem
Hlavní orgán Rada guvernérů
Rada ředitelů
Oficiální web www.esm.europa.eu

Evropský stabilizační mechanismus (ESM, anglicky European Stability Mechanism, lidově euroval) je záchranný fond finanční pomoci pro země platící eurem, který nahradil dočasná řešení, jimiž byly Evropský nástroj finanční stability (EFSF, anglicky European Financial Stability Facility) a Evropský mechanismus finanční stabilizace (EFSM, anglicky European Financial Stabilisation Mechanism). Byť vzniknul reformou základacích smluv Evropské unie, jedná se o samostatnou mezinárodní organizaci.

ESM může za striktních podmínek půjčovat až 500 miliard eur (asi 13 biliónů korun). ESM může přímo rekapitalizovat banky v potížích, nebude tedy zvyšovat zadlužení daného státu. Podmínkou ale je vytvoření nového bankovního dohledu. Ten by měl dát vyšší pravomoci Evropské centrální bance. Fond může nakupovat dluhy států, aby snížil sazby na trzích, může si také na trzích půjčovat peníze[1].

Začátek platnosti ESM byl stanoven na dobu, kdy jej ratifikují členské země reprezentující 90 % závazného kapitálu. To se stalo v září 2012, kdy ke smlouvě přistoupilo Německo, a ESM začal fungovat k 15. říjnu 2012. Změnu Smlouvy o fungování Evropské unie, která umožňuje vznik ESM, již ratifikovaly všechny členské státy EU. Posledním bylo Česko, které tak učinilo podpisem Miloše Zemana na Pražském hradě 3. dubna 2013 za přítomnosti tehdejšího předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosy. Obě komory parlamentu s ním vyjádřily souhlas již dříve.[2] Česko se stane členem ESM až po vstupu do eurozóny.

ESM sídlí v Lucemburku.

Právní ukotvení[editovat | editovat zdroj]

Změna Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU, součást primárního evropského práva) spojená s ESM proběhla poprvé tzv. zjednodušenou procedurou pro změnu zakládacích smluv upravenou v čl. 48 odst. 6 Smlouvy o EU, tj. formou rozhodnutí Evropské rady. O okamžitém zahájení tohoto postupu rozhodla Evropská rada na svém zasedání ve dnech 16. – 17. prosince 2010, kde bylo rovněž dojednáno i znění samotného Rozhodnutí.[3] V březnu 2011 vyslovil souhlas s doplněním smlouvy Evropský parlament.

Poslanecká sněmovna ČR vyslovila souhlas s ratifikací Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 SFEU, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro dne 5. června 2012.[4] Senátem ČR byla ratifikace schválena zhruba o měsíc dříve 25. dubna 2012.[5]

Dodatek o délce dvou vět, který byl včleněn do článku 136 SFEU coby odstavec 3, zní:

Členské státy, jejichž měna je euro, mohou zavést mechanismus stability, který bude aktivován v případech, kdy to bude nezbytné k zajištění stability eurozóny jako celku. Poskytnutí jakékoli požadované finanční pomoci v rámci tohoto mechanismu bude podléhat přísné podmíněnosti.

Na základě tohoto dodatku byl mezivládní dohodou ustanoven Evropský stabilizační mechanismus.

Fungování a dosud použité nástroje[editovat | editovat zdroj]

Finanční asistence členům eurozóny je poskytnuta pouze, pokud je prokázána nutnost ochránit finanční stabilitu eurozóny jako celku. Pro tento účel ESM používá několik nástrojů pomoci. Může poskytnout půjčku jako součást programu makroekonomického přizpůsobení, jako se to stalo v případě Kypru a momentálně probíhá v Řecku. Irsko, Řecko a Portugalsko využily podobných programů pod předchozí dočasnou organizací EFSF. Jediný další nástroj, který byl ESM použit, je půjčka na přímou rekapitalizaci bank, což se stalo v případě Španělska.[6]

Přispěvatelé[editovat | editovat zdroj]

ESM disponuje upsaným kapitálem ve výši 700 mld. EUR. Z toho 80 mld. představuje splacený kapitál a 620 mld. přislíbený kapitál, který může být v případě nutnosti poskytnut členskými zeměmi eurozóny podle daného distribučního klíče. Konstrukce tohoto klíče je odvozena z podílů národních centrálních bank eurozóny na splaceném kapitálu Evropské centrální banky. Méně vyspělým ekonomikám (měřeno ukazatelem HDP na obyvatele v tržních cenách pod hranicí 75 % průměru EU) je po přechodné období 12 let poskytován zvýhodněný klíč.[7]

člen ESM % z příspěvků Podíl Připsaný kapitál
(v milionech €)
Nominální HDP 2010
(v milionech USD)
Německo 27,1464 1 900 248 190 024, 8 3 315 643
Francie 20,3859 1 427 013 142 701, 3 2 582 527
Itálie 17,9137 1 253 959 125 395, 9 2 055 114
Španělsko 11,9037 833 259 83 325, 9 1 409 946
Nizozemí 5,717 400 190 40 019 783 293
Belgie 3,4771 243 397 24 339, 7 465 676
Řecko 2,8167 197 169 19 716, 9 305 415
Rakousko 2,7834 194 838 19 483, 8 376 841
Portugalsko 2,5092 175 644 17 564, 4 229 336
Finsko 1,7974 125 818 12 581, 8 239 232
Irsko 1,5922 111 454 11 145, 4 204 261
Slovensko 0,824 57 680 5 768 86 262
Slovinsko 0,4276 29 932 2 993, 2 46 442
Lucembursko 0,2504 17 528 1 752, 8 52 433
Kypr 0,1962 13 734 1 373, 4 22 752
Estonsko 0,186 13 020 1 302 19 220
Malta 0,0731 5 117 511, 7 7 801

(tabulka je aktuální k roku 2010)

Kritika[editovat | editovat zdroj]

ESM členům ESM dává bezprecedentní imunitu vůči prakticky všem typům stíhání za přestupky, kterých se mohou dopustit.

Článek 27 definuje rozsáhlá pravidla imunity velmi nepoměrně ve prospěch ESM…

Majetek, financování a aktiva ESM, ať už se nacházejí kdekoli nebo jsou drženy kýmkoli, nechť jsou imunní proti prohlídce, nárokování, konfiskaci, vyvlastnění či jakékoli jiné formě zmocnění, záboru či exekuce výkonnou, soudní, administrativní i zákonodárnou akcí.

…čímž je odňata i obrana právní cestou od jednotlivců i právnických osob (včetně samotných členských států).

Články 10 a 30 mj. říkají…

Představenstvo ředitelů se může rozhodnout změnit autorizovaný kapitál (jeho výši, definovanou ve článku 8 na 700 mld €)…
Guvernéři, ředitelé,… a personál ESM jsou imunní vůči soudnímu procesu s ohledem na jejich úkony a jejich oficiální dokumenty jsou nedotknutelné.

…což efektivně zbavuje členy vedení i personál ESM zodpovědnosti za jakýkoli úkon, jakkoli protiprávní, kterého se mohou při své práci dopustit.

Kritika proti ustanovení ESM doposud zazněla z Německa, Finska, Francie, Nizozemí a Slovenska, většinou na úrovni politických stran a sdružení.[zdroj?] V Česku proti ESM vystupuje zejména Strana svobodných občanů.

Závazek Česka z případné účasti v ESM by v současné době činil 40 miliard Kč splaceného kapitálu a 310 miliard Kč v zárukách (splatné do sedmi dnů na vyžádání). Jedná se tedy o sumu okolo 35 tisíc Kč na jednoho občana. Rada guvernérů ESM složená z ministrů financí členských zemí jej může neomezeně navyšovat i proti naší vůli.[zdroj?] Česko se stane členským státem ESM v okamžiku vstupu do eurozóny.

Výroky o ESM[editovat | editovat zdroj]

Třeba ekonom Pavel Kohout glosoval v Lidových novinách situaci okolo ESM následovně: „Představte si, že podepíšete bianko směnku, do které kdokoli může vepsat libovolnou částku. A teď si představte, že jich podepíšete do zásoby celý štos a věnujete je někomu cizímu.“ Nebo slovenský poslanec Jozef Kollár: „Zápasíme o každý milion eur a na druhé straně celý roční příjem státního rozpočtu Slovenska dáme do podoby závazků EFSF a ESM. To je ekonomická vlastizrada. Až se vystavené záruky stanou splatnými, v tu ránu už to nebudou garance, ale reálné peníze, které poputují do Bruselu. To bude den, kdy i občané pochopí, že vláda bude muset zvednout DPH, daně z příjmu, spotřební daně, daně z nemovitostí, aby dokázala nakrmit rozpočet a posílat peníze do Bruselu.“[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Novinky.cz: Až 500 miliard eur, tolik může půjčovat nový záchranný fond eurozóny
  2. Česká televize: Zeman otočil kormidlo do Evropy, podepsal euroval. 3. dubna 2013
  3. MZV: Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění článek 136 SFEU, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro
  4. Sněmovní tisk 348-E: Rozhodnutí Evropské rady - změna čl. 136 Sml. o fungování EU
  5. Senátní tisk 82/ 8: Souhlas s ratifikací Rozhodnutí Evropské rady, kterým se mění čl. 136 SFEU, pokud jde o mechanismus stability pro členské státy, jejichž měnou je euro
  6. ESM.europa.eu: Lending toolkit
  7. Evropský stabilizační mechanismus ve výkladovém slovníku na stránkách Ministerstva financí ČR
  8. [1]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

anglicky
česky