Přijetí eura

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Evropské země používající euro jako svou měnu
     členské státy eurozóny
     země EU zapojené do ERM II
     země EU mimo ERM II
     státy mimo EU používající euro

Přijetí eura je proces, při kterém se stát zřekne vlastní měny ve prospěch jednotné evropské měny eura. Může tomu tak být při přijetí země do tzv. eurozóny (což je v podstatě nejčastější případ), nebo na základě mezinárodních dohod (potom není pohlíženo tak přísně na ekonomickou situaci země). Základní podmínky pro vstup do eurozóny a přijetí eura jsou tzv. Maastrichtská kritéria, která přesně stanoví, jaké ukazatele musí země dodržet v oblasti např. stability měny, či inflace.

Kromě ekonomických ukazatelů je přijetí eura také významná událost k diskuzi v příslušných zemích, ne všechny státy EU vyslovily jasný zájem na společné měně; například Dánsko a Švédsko mají rezervovaný postoj a Velká Británie ji odmítá. Dánsko je součástí ERM 2. Dánsko i Švédsko chystají referendum o přijetí eura.

Vstupem do Evropské unie jsme se také zavázali přijmout jednotnou evropskou měnu, jakmile budou splněna požadovaná maastrichtská kritéria. V Česku byla v roce 2014 spuštěna petice proti přijetí eura, ve které poslanci ODS žádali vládu, aby vyjednalo výjimku v přijetí Eura pro ČR.[1]

Maastrichtská kritéria v Česku[editovat | editovat zdroj]

Stav v dubnu 2014.

Cenová stabilita 12měsíční průměr HICP inflace do 1,5 proc. bodu nad referenční hodnotou, která je průměrem tří zemí s nejnižší inflací – Splněno.

Vládní deficit do 3 % HDP – Splněno.

Veřejný dluh do 60 % HDP – Splněno, dluh je 46,0 %.

Stabilita měnového kurzu minimálně dvouletý pobyt v ERM II bez porušení ± 15,0% fluktuačního pásma a devalvace centrální parity. – Nesplněno, ČR není v ERM II.

Úrokové míry 10leté vládní dluhopisy s úrokovou mírou do 2 proc. bodu nad průměrem vládních dluhopisů tří zemí s nejlepší cenovou stabilitou (tedy do 4,2) – Splněno.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • AMBRIŠKO, Róbert. A small open economy with the Balassa-Samuelson effect. Prague: CERGE-EI, 2015. 36 stran. Working paper series, 547. ISBN 978-80-7343-353-6.
  • BÁRKOVÁ, Dana. Euro - jednotná měna pro nejednotnou Evropu. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2014. 115 s. Monografie. ISBN 978-80-7418-217-4.
  • DĚDEK, Oldřich. Proč se neobávat eura. Bučovice: Martin Stříž, 2015. 15 stran. Analýzy a studie Mendelova evropského centra; číslo 5 (3/2015). ISBN 978-80-87106-82-2.
  • LACINA, Lubor a kol. Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR. Vyd. 1. Bučovice: Martin Stříž, 2008. xxiii, 295 s.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Petice. ODS brojí proti euru, už má podpisy tisíců lidí. Metro Praha. duben 2014, čís. 64, s. 5. Dostupné online. ISSN 1211-7811.