Zavedení eura v Česku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Evropské země používající euro jako svou měnu
     členské státy eurozóny
     země EU zapojené do ERM II
     země EU mimo ERM II
     státy mimo EU používající euro

Zavedení eura v Česku je politický cíl a plánovaný krok, ke kterému se Česko zavázalo přístupovou smlouvou do Evropské unie v roce 2003, dle níž by Česko mělo vstoupit do eurozóny, pokud bude splňovat tzv. konvergenční kritéria. Z řady ekonomických i vnějších a vnitropolitických důvodů však proces přechodu z národní měny (české koruny, CZK) na euro nebyl doposud (červen 2018) zahájen a ani nebyl stanoven nějaký určitý termín vstupu do tzv. mechanismu směnných kurzů ERM II, který je jedno z konvergenčních kritérií, a následného přijetí evropské měny.

Přestože je na tom Česko ekonomicky dobře a je schopné plnit všechny podmínky, kvůli pokračující evropské dluhové krizi je společnost vůči přijetí eura většinově negativně naladěná. Podle průzkumu Eurobarometru z května 2017 si zavedení eura přeje 29 % lidí, zatímco 70 % je proti a 1 % není rozhodnuto.

Historie[editovat | editovat zdroj]

V referendu o vstupu ČR do Evropské unie (2003) souhlasilo se vstupem 77,3 % voličů. Od vstupu do EU v květnu 2004 přijalo Česko fiskální a monetární politiku, jejímž účelem bylo sblížit makroekonomické podmínky se zbytkem Unie. Původně plánovalo Česko přijmout euro v roce 2010, ale hospodářské statistiky z roku 2006 ukázaly, že je tento cíl nerealistický a přijetí eura bylo odsunuto na neurčito. V lednu 2007 prohlásil ministr financí Kalousek, že realistické datum by bylo v roce 2012, ale v listopadu téhož roku řekl, že je to příliš brzy. Podle hodnocení ze srpna 2008 by i přijetí před rokem 2015 bylo předčasné. V říjnu 2009 se vyjádřil tehdejší ministr financí Eduard Janota, že rok 2015 jako termín není realistický. V červnu 2008 spekuloval guvernér ČNB Zdeněk Tůma o roce 2019.

Nedávný vývoj[editovat | editovat zdroj]

Evropská dluhová krize snížila zájem Česka na zapojení se do eurozóny. Tehdejší premiér Nečas prohlásil, že podmínky panující v eurozóně se od dob přijetí přístupové smlouvy výrazně změnily a že by se mělo konat referendum, zda do ní země vstoupí i za nových podmínek. Strana TOP 09, koaliční partner, s pořádáním referenda nesouhlasila.

V dubnu 2013 ministerstvo financí ČR ve zprávě k plnění konvergenčních kritérií pro Evropskou komisi uvedlo, že Česko zatím nestanovilo žádné pevné datum přijetí eura a že v roce 2013 neplánuje vstoupit do ERM II. V květnu 2013 prohlásil Miroslav Singer, tehdejší guvernér ČNB, že podle jeho názoru by Česko nemělo přijímat euro před rokem 2019.

Miloš Zeman, který byl zvolen prezidentem na začátku roku 2013, podpořil přijetí eura v Česku, ale zároveň je pro konání referenda v této záležitosti. Krátce po svém zvolení ale řekl, že Česko nebude na přijetí připraveno dříve než za pět let. Bohuslav Sobotka řekl krátce po svém zvolení, že jeho vláda nebude činit kroky k přijetí eura, ale bude se tím zabývat až další vláda a jako realistické datum uvedl rok 2020. Oproti tomu ministr zahraničí Lubomír Zaorálek prohlásil, že Česko by mělo přijmout euro co nejdříve. Podobný názor zastává i opoziční TOP 09, která před parlamentními volbami 2013 měla v programu přijetí eura v letech 2018–2020.

V dubnu 2014 zaslal ministr financí Andrej Babiš Evropské komisi dopis, ve kterém vysvětlil, že Česko nevstoupí v roce 2014 do ERM II. Jeho snahou je, aby členství ERM II bylo co nejkratší před samotným přijetím eura. Dále podle něj fiskální problémy eurozóny spolu s nemožností předvídat vývoj měnové unie nedává zatím vhodnou příležitost k přijetí eura.

V červnu 2014 Miloš Zeman prohlásil, že Česko by mělo přijmout euro už v roce 2017 a argumentoval přitom výhodností pro celou českou ekonomiku. Opoziční ODS na to odpověděla peticí proti zavedení eura.

V dubnu 2015 prohlásila vláda, že Česko nepřijme ERM II před rokem 2017, což znamená nezavede euro před rokem 2020. Dále ale dodala, že pokud vyhraje další volby, bude činit kroky k přijetí eura do roku 2020.

Po ukončení měnové intervence ČNB v roce 2017 začal Svaz průmyslu a dopravy stupňovat tlak na politiky, aby přijali euro. Přijetí eura se stalo jednou z hlavních priorit, které se objevily na Svazem průmyslu a dopravy vypracovaném seznamu priorit, na které by se měla zaměřit vláda, která vznikne po podzimních sněmovních volbách v roce 2017.[1] Přijetí eura je ale odmítáno jak Andrejem Babišem, tak premiérem Bohuslavem Sobotkou. Podle Andreje Babiše je Česká koruna pro ekonomické zájmy Česka důležitá a po přijetí eura by Česko doplácelo na Řecko a další státy, které v eurozóně nemají být.[1] Podle Bohuslava Sobotky není nutné s přijetím eura spěchat.[1] Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka by přijetí eura ulevilo exportérům, kteří mají tržby v eurech, ale mzdy a daně platí v korunách, a navíc je podle něj pro životně důležité, aby Česko, jakožto země závislá na exportu, zůstala na jedné lodi s Německem.[1]

Na akci Setkání lídrů českého exportu se Babiš s Rusnokem shodli, že vstup Česka do eurozóny by se mohl odehrát při kurzu 20 Kč za €.[2]

Přestože podpora pro zavedení Eura ze strany českého průmyslu stoupá, podpora přijetí Eura veřejností díky problémům v eurozóně při krizi a po krizi poklesla, v dubnu 2018 dosahovala pouhých 23 - 24 %.[3]

Podle Markéty Šichtařové bude v budoucnu čelit Euro tak velkým problémům, že jeho přijetí v Česku není jisté.[4] Podle Hany Lipovské Euro nebude do roku 2038 v Česku přijaté vůbec, protože se eurozóna do té doby rozpadne.[4] Naopak Miroslav Lukeš, šéf Mastercard, se domnívá, že Česko do roku 2038 Euro, které v té době bude už existovat ve velké míře pouze jako elektronická měna, přijme.[4]

Argumenty pro a proti přijetí eura[editovat | editovat zdroj]

Pro zavedení eura[editovat | editovat zdroj]

  • snadná cenová porovnatelnost s jinými zeměmi[5]
  • pohodlnější a levnější cestování[5]
  • uchovávání hodnoty úspor (nízká míra inflace, důvěryhodná měnová politika ECB[zdroj?])
  • snížení transakčních nákladů[5]
  • zrychlení a zjednodušení přeshraničních transakcí
  • nižší úrokové sazby
  • ochrana před kurzovými výkyvy koruny vůči €[5]
  • spolurozhodování o měnové politice eurozóny[6][5]
  • zvýšený tlak na rozpočtovou kázeň[6]

Proti zavedení eura[editovat | editovat zdroj]

  • ztráta samostatné měnové politiky státu[5]
  • směnný kurz a úrokové sazby nebude možné používat jako nástroj státní politiky[5]
  • zapojení do Evropského stabilizačního mechanismu (záruky za dluhy jiných členů eurozóny)[5]
  • riziko zdražování[5]

Plnění podmínek[editovat | editovat zdroj]

V roce 1992 stanovila Maastrichtská smlouva, že státy budou moci přijmout euro při dodržení jistých ekonomických kritérií. Česko v současnosti plní čtyři z pěti podmínek přijetí eura; jedinou nesplněnou podmínkou je zapojení do ERM II.[7]

Konvergenční kritéria
Rok vydání zprávy Země Míra inflace (HICP) Nadměrné zadlužení Směnný kurz Dlouhodobá úroková sazba Kompatibilita práva
Rozpočet k HDP Celkový dluh vůči HDP Členství v ERM II Pohyb kurzu
2012 ECB Report Max. 3.1% Neotevřeno (K 31. březnu 2012) Min. 2 roky Max. ±15% Max. 5.80% Ano
(k 31. březnu 2012) Max. 3.0% Max. 60% (k 31. březnu 2012) (za rok 2011) (k 31. březnu 2012) (k 31. březnu 2012)
(Rozpočtový rok 2011) (Rozpočtový rok  2011)
Česko
2.7% Otevřeno Ne 2.7% 3.54% Ne
3.1% 41.2%
2013 ECB Report Max. 2.7% Neotevřeno (k 30. dubnu 2013) Min. 2 roky Max. ±15% Max. 5.5% Ano
(k 30. dubnu 2013) Max. 3.0% Max. 60% (k 30. dubnu 2013) (za rok 2012) (k 30. dubnu 2013) (k 30. dubnu 2013)
(Rozpočtový rok 2012) (Rozpočtový rok 2012)
Česko
2.8% Otevřeno Ne -2.3% 2.30% Není známo
4.4% 45.8%
2014 ECB Report Max. 1.7% Neotevřeno (k 30. dubnu 2014) Min. 2 roky Max. ±15% Max. 6.2% Ano
(k 30. dubnu 2014) Max. 3.0% Max. 60% (k 30. dubnu 2014) (za rok 2013) (k 30. dubnu 2014) (k 30. dubnu 2014)
(Rozpočtový rok 2013) (Rozpočtový rok 2013)
Česko
0.9% Otevřeno (Uzavřeno v červnu 2014) Ne -3.3% 2.21% Ne
1.5% 46.0%

Veřejné mínění[editovat | editovat zdroj]

Lidé byli tázáni, zda si přejí zavedení eura namísto české koruny.

Datum průzkumu Datum zveřejnění ANO NE Neví Prováděl
září 2004 říjen 2004 52% 48% 0% Eurobarometr[8]
září 2005 listopad 2005 49% 51% 0% Eurobarometr[9]
prosinec 2005 leden 2011 44% 56% 0% STEM[10]
duben 2006 červen 2006 56% 44% 0% Eurobarometr[11]
červen 2006 leden 2011 46% 54% 0% STEM[10]
září 2006 listopad 2006 56% 44% 0% Eurobarometr[12]
listopad 2006 leden 2011 47% 53% 0% STEM[10]
duben 2007 listopad 2007 57% 43% 0% Eurobarometr[13]
září 2007 listopad 2007 56% 44% 0% Eurobarometr[13]
květen 2008 červenec 2008 54% 46% 0% Eurobarometr[14]
květen 2009 2009 61% 39% 0% Eurobarometr[15]
září 2009 2009 48% 52% 0% Eurobarometr[16]
září 2010 leden 2011 30% 70% 0% STEM[10]
září 2010 prosinec 2010 41% 59% 0% Eurobarometr[17]
leden 2011 2011 22% 78% 0% STEM[10]
květen 2011 srpen 2011 33% 67% 0% Eurobarometr[18]
listopad 2011 červenec 2012 13% 82% 5% Eurobarometr[19]
duben 2012 červenec 2012 13% 81% 6% Eurobarometr[20]
duben 2013 červen 2013 14% 80% 6% Eurobarometr[21]
duben 2014 červen 2014 16% 77% 7% Eurobarometr[22]
duben 2015 květen 2015 24% 69% 7% CVVM[23]
duben 2015 květen 2015 29% 70% 1% Eurobarometr[24]
duben 2016 květen 2016 17% 78% 5% CVVM[25]
duben 2016 květen 2016 29% 70% 1% Eurobarometr[26]
duben 2017 květen 2017 21% 72% 7% CVVM[27]
duben 2017 květen 2017 29% 70% 1% Eurobarometr[28]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Zaveďte v Česku euro. Zástupci byznysu chtějí do eurozóny, tlačí na politiky. aktualne.cz [online]. 19. 4. 2017. Dostupné online. 
  2. BUKOVSKÝ, Jaroslav. Vstoupit do eurozóny? Až bude euro za dvacet korun, shodli se Babiš s Rusnokem. E15 [online]. 5. prosince 2017 • 17:27. Dostupné online. 
  3. SOVOVÁ, Eva. Ekonom Pavel Kysilka: Česká koruna je odsouzena k posilování. idnes.cz [online]. 25. dubna 2018. Dostupné online. 
  4. a b c SOVOVÁ, Eva. PENÍZE 2038: Euro v Česku nebude a hotovost jen okrajově, míní experti. idnes.cz [online]. 21. dubna 2018. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h i Marie Bydžovská, Lucie Priknerová, 26. 1. 2016. Jaké jsou výhody a nevýhody eura? Anketa mezi europoslanci. euroskop.cz.
  6. a b DĚDEK, Oldřich. Makroekonomické přínosy [online]. 2013-12-01 [cit. 2016-07-29]. Dostupné online. 
  7. Česko je na euro skoro připraveno, neplní jednu podmínku. ČT24 [online]. 29. 1. 2016 [cit. 29.7.2016]. Dostupné online. 
  8. September 2004 Eurobarometer report
  9. September 2005 Eurobarometer report
  10. a b c d e Zavedení eura v ČR (tisková zpráva ze 31. 1. 2011)
  11. March April 2006 Eurobarometer report
  12. September 2006 Eurobarometer report
  13. a b September 2007 Eurobarometer report
  14. May 2008 Eurobarometer report
  15. May 2009 Eurobarometer report
  16. September 2009 Eurobarometer report
  17. 2010 Eurobarometer report
  18. 2011 May Eurobarometer report
  19. 2011 November Eurobarometer report
  20. 2012 Eurobarometer report
  21. 2013 Eurobarometer report
  22. 2014 Eurobarometer report
  23. CVVM report 2015
  24. 2015 Eurobarometer report
  25. CVVM report 2016
  26. 2016 Eurobarometer report
  27. CVVM report 2017
  28. 2017 Eurobarometer report přehled, 2017 Eurobarometer report shrnutí

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • AMBRIŠKO, Róbert. A small open economy with the Balassa-Samuelson effect. Prague: CERGE-EI, 2015. 36 stran. Working paper series, 547. ISBN 978-80-7343-353-6.
  • BÁRKOVÁ, Dana. Euro - jednotná měna pro nejednotnou Evropu. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2014. 115 s. Monografie. ISBN 978-80-7418-217-4.
  • DĚDEK, Oldřich. Doba eura: úspěchy i nezdary společné evropské měny. Praha: Linde Praha, 2014. 335 s. Monografie. ISBN 978-80-7201-933-5.
  • DĚDEK, Oldřich. Proč se neobávat eura. Bučovice: Martin Stříž, 2015. 15 stran. Analýzy a studie Mendelova evropského centra; číslo 5 (3/2015). ISBN 978-80-87106-82-2.
  • Eurozóna, euro a Česká republika: mezinárodní konference konaná dne 3. března 2014: 1. panel "Zkušenosti se zavedením eura v sousedních zemích", 2. panel "Kdy zavedeme euro v ČR?". Dráchov: Fontes Rerum, 2014. 104 s. Sborník textů; č. 51/2014. ISBN 978-80-86958-38-5.
  • LACINA, Lubor a kol. Studie vlivu zavedení eura na ekonomiku ČR. Vyd. 1. Bučovice: Martin Stříž, 2008. xxiii, 295 s.

Články[editovat | editovat zdroj]

  • BEDNÁROVÁ, Lucie. Babišův argument je chybný, Česko by za ostatní v eurozóně neplatilo, říká Dědek z ČNB. Info.cz [online]. 2017-06-15 [cit. 2017-06-16]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]