Svaz průmyslu a dopravy ČR

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Svaz průmyslu a dopravy ČR
Sídlo SP ČR v Praze-Vysočanech
Sídlo SP ČR v Praze-Vysočanech
Zkratka SP ČR
Vznik 5. května 1990
Typ nestátní organizace
Sídlo Praha, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Prezident Současný prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.jpg Jaroslav Hanák
Oficiální web www.spcr.cz

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) je zaměstnavatelským svazem v České republice, který byl založen v roce 1990. Je nestátní, na vládě, politických stranách a odborech nezávislou organizací ovlivňující hospodářskou a sociální politiku vlády a působící na vytváření optimálních podmínek pro podnikání. Hájí zájmy zaměstnavatelů v evropských a světových organizacích, zejména jako člen evropské konfederace zaměstnavatelů Confederation of European Business.

Svaz sdružuje 31 odvětvových profesních či regionálních svazů a asociací, 126 individuálních členských firem a 6 pozorovatelů.[zdroj?] Celkově hájí zájmy 11 tisíc firem, které zaměstnávají 1,3 milionu pracovníků.[zdroj?]

V roce 2015 uspořádal SP ČR celoroční kampaň na podporu technického vzdělávání s názvem Rok průmyslu a technického vzdělávání, v rámci které bylo uspořádáno přes 400 akcí.

Odvětvové svazy[editovat | editovat zdroj]

Regionální zastoupení[editovat | editovat zdroj]

Sedm regionálních zastoupení má za úkol spolupracovat s firmami v jednotlivých krajích. K jejich důležitým činnostem patří organizace vzdělávacích akcí a diskusních setkání. Přispívají také k činnosti krajských tripartit.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Stanovy Českého svazu průmyslníků

Před rokem 1918 byly reprezentanty českých podnikatelských skupin české sekce Ústředního svazu rakouského průmyslu a Jednoty rakouských průmyslníků. Po roce 1918, konkrétně od valné hromady z 18. června, převzal správu nad zájmy průmyslu Český svaz průmyslníků. Koncem přelomového roku 1918 byl na podkladě spolkového zákona právně založen Ústřední svaz československých průmyslníků, dobrovolná celostátní organizace, která rychle s velkými bankami a jinými vrcholnými ekonomickými strukturami ovládla československé hospodářství a společně s nimi měla rozhodující slovo při určování ekonomické politiky vlády nového státu. Mezi čelné představitele Svazu patřili F. Malinský, B. Mařík, J. Preiss /předsedové/, T. Baťa, J. Baťa, F. Hodáč, L.Myslík, V. Klement, V. Kavalier, F. Zátka a další osobnosti. Dne 29. srpna 1939 byl na základě nařízení ministra průmyslu, obchodu a živností průmysl v Čechách a na Moravě povinně organizován v Ústředním svazu průmyslu pro Čechy a Moravu, členěném jak odborně do 23 hospodářských skupin, tak územně do 10 územních skupin. Po roce 1945 se svaz vrátil k původnímu jménu, poúnorový mocenský monopol KSČ ale přinesl nástup centrálně plánovaného hospodářství a tím i likvidaci Ústředního svazu československého průmyslu ke dni 30. září 1950. V tu dobu měl Svaz 14 tisíc členů.

Snaha o jeho obnovení v roce 1968 pak vydržela jen do následujícího roku. K obnově došlo až 5. května 1990, kdy byl v Ostravě z iniciativy 153 podniků a organizací založen Svaz průmyslu České republiky, který navázal na Ústřední svaz československých průmyslníků. Dne 17. března 1994 schválila valná hromada přejmenování na Svaz průmyslu a dopravy České republiky.

Významné osoby[editovat | editovat zdroj]

Prezidenti[editovat | editovat zdroj]

Čestní členové[editovat | editovat zdroj]

Poslání[editovat | editovat zdroj]

Posláním Svazu průmyslu a dopravy ČR je hájit společné zájmy svých členů a ovlivňovat hospodářskou a sociální politiku vlády s cílem vytvářet optimální podmínky pro podnikání, zvyšování konkurenceschopnosti a k dlouhodobě udržitelné prosperitě.

Priority[editovat | editovat zdroj]

Své priority definoval Svaz v programovém dokumentu nazvaném Agenda 2010 – 10 priorit pro budoucnost ČR. Patří mezi ně vyrovnané veřejné finance, výkonná a levná veřejná správa, motivační a jednoduché daně, výzkum, vývoj a inovace na špičkové úrovni, moderní vzdělávání, flexibilní trh práce, rozvoj dopravy a infrastruktury, účinná podpora exportu, bezpečná, spolehlivá a dostupná energetika a udržitelná péče o životní prostředí.

Daně
Působit na zjednodušení a stabilizaci daňové legislativy při podpoře národohospodářských priorit (vzdělávání, výzkumu, vývoje a inovací) a ekonomického růstu.
Legislativa
Působit na kultivaci právního prostředí zvýšením jeho transparentnosti, stability a konzistence, působit na podmínky pro důsledné využití systému, který by prověřil potřebu regulace a její dopady.
Veřejná správa
Vytvářet tlak na zlevnění, redukci a profesionalizaci státní správy s cílem zvýšit její výkonnost a stabilitu, prosazovat snížení administrativní zátěže a posílení klientského přístupu a vytváření podmínek pro restrukturalizaci a využití moderních informačních systémů.
Trh práce
Dále působit na liberalizaci trhu práce prostřednictvím úpravy pracovního zákonodárství.
Vzdělávání
Prosazovat přijetí reformy vzdělávání tak, aby byla zajištěna vazba na potřeby trhu práce, které jsou diktovány zejména existencí silného průmyslu. Jinak řečeno, prosazuje se posílení technického vzdělávání na všech úrovních vzdělávajícího systému.
Environmentální politika
Prosazovat princip přiměřenosti a účelnosti podmíněný vyváženým rozvojem tří pilířů – environmentálního, ekonomického a sociálního.
Výzkum a vývoj
Působit na to, aby byly zajištěny finanční zdroje odpovídající klíčovému významu výzkumu, vývoje a inovací, provést reformy ke zvýšení efektivnosti jejich využití.
Energetické zdroje
Ovlivňovat vytváření podmínek pro stabilitu, bezpečnost, spolehlivost a dostupnost energetických zdrojů za přijatelných ekonomických podmínek.
Doprava
Prosazovat rozvoj funkční dopravní infrastruktury, zajištění dostatků zdrojů pro její financování při dodržení parametrů zaručující efektivnost jejich využití.
Export
Ovlivňovat zvýšení účinnosti proexportní politiky lepší koordinací činností a selektivní preferencí vývozu do strategických teritorií; působení na prosazení Exportní strategie ČR v denní praxi.
Zájmy ČR v rámci EU
Prosazovat politiku podporující konkurenceschopnost českých firem, obhajovat národní zájmy a působit na vytváření podmínek pro prohloubení integrace hospodářství ČR.

Lobbing[editovat | editovat zdroj]

Svaz průmyslu a dopravy ČR prosazuje zájmy svých členů prostřednictvím lobbingu. V České republice jedná a působí mezi poslanci Parlamentu ČR, orgány státní správy a samosprávy. Jeho představitelé se přímo účastí zasedání parlamentních výborů a jedná s poslanci a senátory, ministry a zástupci státní a veřejné správy. Svaz se výrazně snaží působit na jednotlivé legislativní normy a prosazuje zlepšení podmínek podnikání podle návrhů členských firem. Součástí těchto aktivit je účast jeho expertů na pracovních týmech, kde se vyjednávají a formulují stanoviska. Zastupuje zájmy členů v důležitých komisích jako je vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace.

Zaměstnavatelské zájmy prosazuje v Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě). V jejím rámci se projednávají zásadní ekonomické a sociální témata na úrovni vláda- zaměstnavatelé-odbory. Součástí tripartity jsou konzultace na úrovni expertů. Svaz zastupuje své členy při kolektivním vyjednávání s odbory a nabízí jim své konzultace.

Svaz je oficiálním připomínkovým místem pro legislativu. Má tudíž možnost uplatnit požadavky firem v souhrnných stanoviscích, která jsou umisťována do elektronické knihovny vládních materiálů (e-klep). Členové mohou prostřednictvím Svazu iniciovat změny právních norem směřující ke zlepšení podnikatelského prostředí.

Na mezinárodní úrovni působí v exportních výborech Evropské komise a lobbuje mezi europoslanci. Zájmy svých členských firem prosazuje prostřednictvím Konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE, jejíž zástupci se vyjadřují k návrhům evropské legislativy a podílejí se na formulování stanovisek k evropským politikám.

Účast v mezinárodních organizacích[editovat | editovat zdroj]

Je členem významných evropských i mezinárodních organizací, které prosazují zájmy zaměstnavatelů a podnikatelů na evropské úrovni. • od roku 1993 je členem Konfederace evropského podnikání – BUSINESSEUROPE, sdružující 40 evropských národních zaměstnavatelských svazů • od roku 1996 má své zástupce v Poradním výboru pro průmysl a obchod OECD (BIAC)

Na bilaterální úrovni spolupracuje s partnerskými průmyslovými svazy, obchodními komorami a ostatními hospodářskými institucemi v zahraničí na základě více než 90 dohod o spolupráci.

Zástupci Svazu působí v Evropském hospodářském a sociálním výboru (EHSV), což poradní orgán Evropské komise a součást Evropského sociálního dialogu. Svaz zastupuje zaměstnavatele v Poradních výborech a agenturách Evropské komise, ve kterých je účast sociálních partnerů zakotvena ve Smlouvě o Evropském společenství.

CEBRE[editovat | editovat zdroj]

Je spoluzakladatelem České podnikatelské reprezentace v Bruselu (CEBRE), a to společně s Hospodářskou komorou ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR CEBRE bylo vytvořeno, aby prezentovalo a obhajovalo české podnikatelské zájmy před evropskými institucemi a u evropských podnikatelských federací přímo v Bruselu.

Organizované akce[editovat | editovat zdroj]

Sněm Svazu průmyslu a dopravy ČR[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1997 je Sněm SP ČR pro členy svazu nejvýznamnější událostí roku.[zdroj?] Tradičně je součástí prvního dne Mezinárodního strojírenského veletrhu na Výstavišti Brno. V jeho Pavilonu A se v rámci platformy výměny názorů a stanovisek mezi vládou a zaměstnavateli a podnikateli schází na čtyři stovky zástupců firemní sféry a význačných hostů. V roce 2015 byl na zářijovém Sněmu přítomen prezident republiky Miloš Zeman, předseda vlády Bohuslav Sobotka a 10 ministrů jeho kabinetu.

Rok průmyslu a technického vzdělávání[editovat | editovat zdroj]

V roce 2015 zahájila vláda České republiky se Svazem projekt Rok průmyslu a technického vzdělávání ve snaze zlepšit vnímání těchto oborů u veřejnosti a prosadit změny v technicky zaměřeném školství.[1]

Národní soustava povolání (NSP)[editovat | editovat zdroj]

SP ČR je iniciátorem a spoluorganizátorem projektu Národní soustava povolání, který poskytuje detailní popis vykonávané činnosti včetně pracovních podmínek a kvalifikačních požadavků a je tak základem firemních katalogů prací. Sektorových rad je 29 a pokrývají téměř celé české hospodářství včetně státní správy.

Soutěž Manažer roku[editovat | editovat zdroj]

Předávání cen manažer roku na Žofíně 2011

Každoročně zástupci Svazu oceňují nejlepší tuzemské manažery a manažerky jako vyhlašovatel soutěže Manažer roku. Vedle toho jsou vyhlašovatelem i Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Česká manažerská asociace. Tato manažerská soutěž má v ČR již dvacetiletou tradici a prošlo jí více jak tisíc finalistů.[zdroj?] Jejím cílem je nezávisle vybrat a zviditelnit nejlepší lídry ve svém oboru, významné osobnosti managementu, jejich metody a přínos pro rozvoj firem a tím i celé ekonomiky.[zdroj?]

BUSINESS škola[editovat | editovat zdroj]

BUSINESS škola je diskusní platforma vysokoškolských studentů s podnikateli, manažery, politiky, akademiky a novináři. Účastníci řeší vybraná společensko-ekonomická témata. Nultého ročníku v roce 2015 se zúčastnilo 40 studentů z různých vysokých škol. Akce se zúčastnil i vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek či ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Premiér Sobotka společně s ministry zahájili Rok průmyslu a technického vzdělávání 2015 [online]. Vláda ČR. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]