Petr Nečas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
RNDr. Petr Nečas
Petr Nečas
Ve funkci:
28. června 2010 – 10. července 2013
Prezident Václav Klaus
Miloš Zeman
Jmenován Václavem Klausem
Předchůdce Jan Fischer
Nástupce Jiří Rusnok

Ve funkci:
4. září 2006 – 8. května 2009

Ve funkci:
4. září 2006 – 8. května 2009
Předseda vlády Mirek Topolánek
Předchůdce Zdeněk Škromach
Nástupce Petr Šimerka

14. ministr obrany České republiky
(pověřen řízením)
Ve funkci:
21. prosince 2012 – 19. března 2013
Předseda vlády Petr Nečas
Předchůdce Karolína Peake
Nástupce Vlastimil Picek

Ve funkci:
20. června 2010 – 17. června 2013
Předchůdce Mirek Topolánek
Nástupce Petr Fiala

Ve funkci:
5. prosince 2004 – 19. listopadu 2006
Předchůdce Jan Zahradil
Nástupce Pavel Bém

místopředseda ODS
Ve funkci:
5. prosince 1999 – 5. prosince 2004
Ve funkci:
19. listopadu 2006 – 20. června 2010


Ve funkci:
1. ledna 1993 – 28. srpna 2013

Ve funkci:
6. června 1992 – 31. prosince 1992

Narození 19. listopadu 1964 (49 let)

Uherské Hradiště
Československo Československo

Politický subjekt ODS (od 1991)
Choť Radka Nečasová (do 6.8. 2013)
Jana Nečasová (od 21.9. 2013)[1]
Děti Ondřej, Tomáš, Tereza, Marie
Vzdělání UJEP v Brně
Náboženství římskokatolické [2]
Podpis Petr Nečas, podpis

Petr Nečas (* 19. listopadu 1964 Uherské Hradiště) je český politik, v letech 2010–2013 třetí předseda Občanské demokratické strany a předseda vlády České republiky, který 17. června 2013 podal demisi v důsledku tzv. kauzy Nagyová.[3]

V letech 2006–2009 zastával posty místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcíprvní a druhé Topolánkově vládě. Od 21. prosince 2012 do března 2013 byl také dočasně pověřen vedením rezortu ministerstva obrany. Od června 1992 do srpna 2013 byl kontinuálně občanskodemokratickým poslancem, do roku 1993 nejdříve v České národní radě a poté v Poslanecké sněmovně Parlamentu.

V souvislosti s rezignací na premiérský post v červnu 2013 uvedl, že po dokončení poslaneckého mandátu má v plánu zcela opustit politický život.[4]

Vzdělání, profese a rodina[editovat | editovat zdroj]

Pochází z letecké rodiny.[5] V letech 19791983 studoval na gymnáziu v Uherském Hradišti. V roce 1988 ukončil studium na Přírodovědecké fakultě tehdejší Univerzity J. E. Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzita), obor fyzika, v témže roce získal akademický titul RNDr. prací z oblasti fyziky plazmatu.[6] Byl členem Socialistického svazu mládeže.[7]

Po vojenské službě v Prostějově v letech 19881989 pracoval v Tesle Rožnov pod Radhoštěm (19881992) jako technolog a výzkumný a vývojový pracovník.

Nečas má se svou někdejší manželkou Radkou čtyři děti: dva syny, Ondřeje (* 1987) a Tomáše (* 1990), a dvě dcery, Terezu (* 1997) a Marii.[6] Na začátku roku 2013 vydali manželé Nečasovi oficiální zprávu, ve které uvedli, že jejich vztah prochází krizí a že již několik měsíců žijí odloučeně.[8] V červnu téhož roku pak Nečas podal žádost o rozvod[9] a o měsíc později potvrdil, že má dlouhodobý vztah s Janou Nagyovou, bývalou vrchní ředitelkou svého kabinetu.[10] Dne 6. srpna 2013 bylo Nečasovo manželství po 27 letech rozvedeno.[11] Později 21. září 2013 se Nečas oženil s Janou Nagyovou.

Politická kariéra v ODS[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1991 je členem ODS. V témže roce se stal i předsedou Oblastní rady ODS ve Vsetíně. V letech 1999–2010 byl místopředsedou ODS, v roce 2002 prohrál souboj o post předsedy strany s Mirkem Topolánkem o 2 hlasy, mezi lety 20042006 vykonával funkci 1. místopředsedy ODS, kterou na podzim roku 2006 neobhájil v souboji s Pavlem Bémem. Od roku 2006 byl opět jedním z řadových místopředsedů strany. Po odstoupení Mirka Topolánka 1. dubna 2010 se stal volebním lídrem ODS ke sněmovním volbám v roce 2010[12] a 13. dubna 2010 pak oficiálně převzal pravomoci předsedy ODS (pověřený vedením ODS), až do 21. volebního kongresu, který se konal 19. a 20. června 2010. Na tomto kongresu kandidoval na funkci předsedy ODS a uspěl.

Svou funkci znovu obhájil na kongresu ODS v listopadu 2012, kdy poměrem hlasů 351:178 porazil jednoho z rebelujících poslanců strany Ivana Fuksu.[13]

Veřejné funkce[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1992 byl poslancem České národní rady (od 1. ledna 1993 Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR). Ve volebním období 19921996 byl členem zahraničního výboru (od 1993 vedoucí stálé delegace Meziparlamentní unie a rovněž vedl delegaci do Shromáždění Západoevropské unie). Od září 1995[14] do července 1996 byl prvním náměstkem ministra obrany.

Ve volebním období 19961998 byl opět poslancem PS PČR (a předsedou výboru pro obranu a bezpečnost, členem organizačního výboru, členem podvýboru pro zpravodajské služby a místopředsedou Společného výboru Evropského parlamentu a Parlamentu České republiky, členem Stálého kontrolního orgánu pro činnost Vojenského obranného zpravodajství).

V letech 1998-2002 byl opět poslancem za ODS. Stal se 1. místopředsedou poslaneckého klubu ODS, členem organizačního výboru a předsedou Výboru pro obranu a bezpečnost. Dále byl členem stálé delegace do Shromáždění Západoevropské unie a podvýboru pro zpravodajské služby.

Ve volebním období 20022006 byl opět poslancem PS PČR (zvolen jako lídr ve Zlínském kraji). Stal se místopředsedou Výboru pro evropské záležitosti, členem Podvýboru pro reformu ozbrojených sil a členem stálých delegací do Shromáždění Západoevropské unie a Parlamentního shromáždění NATO. Na jaře 2002 se stal náhradníkem delegáta sněmovny v Evropském konventu.

V letech 20062010 znovu poslanec PS PČR. Díky svým dlouhým obstrukčním projevům ve Sněmovně získal přezdívku Fidel[15]. Od 4. září 2006 do 8. května 2009 zastával posty místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí v první a druhé vládě Mirka Topolánka.

Ve sněmovních volbách roku 2010 byl zvolen poslancem za ODS jako lídr strany na kandidátce ve Zlínském kraji. Ačkoliv ODS skončila ve volbách jako druhá, vedl jednání za ustavení středopravicové koalice a byl ODS nominován na předsedu vlády. Dne 4. června 2010 jej prezident republiky Václav Klaus pověřil jednáním o sestavení vlády[16] a dne 28. června 2010 jej jmenoval předsedou vlády České republiky. Projekt své vlády nazval Nečas koalicí rozpočtové odpovědnosti a v den svého jmenování vyjádřil záměr ji sestavit s účastí ODS, TOP 09 a Věcí veřejných do 7. července 2010.

Předseda vlády[editovat | editovat zdroj]

Premiér Petr Nečas v Afghánistánu (2012)
Související informace naleznete také v článku Vláda Petra Nečase.

Dne 13. července 2010 v 10:20 hodin složila jím sestavená vláda slib do rukou prezidenta republiky Václava Klause, 4. srpna téhož roku pak předložila programové prohlášení a 10. srpna po 21. hodině jí byla Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky vyslovena důvěra, poté co obdržela 118 hlasů, proti bylo 82 z 200 přítomných poslanců (kvórum 101 poslanců).

V nedělních večerních hodinách 16. června 2013, po ukončení grémia ODS, předseda vlády Nečas oznámil, že v pondělí 17. června podá demisi do rukou prezidenta republiky a odstoupí také z čela strany. Události v tzv. kauze Nagyová vyústily v pád celé Nečasovy vlády.[3] Premiér Nečas demisi předal 17. června 2013 v 18.03 hod prezidentu republiky Miloši Zemanovi. Ten jej pověřil výkonem funkce do doby, než bude sestaven nový kabinet.[17] Nastupující vláda Jiřího Rusnoka byla jmenována 10. července 2013.[18]

Obvinění z podplácení[editovat | editovat zdroj]

Dne 11. února 2014 obvinila policie Petra Nečase z podplácení v tzv. kauze Nagyová, konkrétně ve věci trafik pro exposlance ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksu a Marka Šnajdra.[19]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Expremiér Nečas se oženil s Janou Nagyovou. Česká televize [online]. 2013-09-21 [cit. 2013-09-21]. Dostupné online.  
  2. Katolík Nečas pochválil Klause i Duku kvůli katedrále [online]. [cit. 2010-12-27]. Dostupné online. (Czech) 
  3. a b Nečas dá v pondělí demisi, ODS chce vládnout dál s jiným premiérem. iDNES.cz [online]. 2013-06-16 [cit. 2013-06-16]. Dostupné online.  
  4. Nečas: Z politiky úplně odejdu, Týden.cz, 17.6.2013
  5. http://domaci.eurozpravy.cz/politika/8304-necas-jsem-z-letecke-rodiny/
  6. a b Životopis [online]. [2011], [cit. 2011-06-15]. Dostupné online.  
  7. Týden. Petr Nečas: Jak jsem uzmul plody [online]. 2010-05-03, [cit. 2011-06-15]. Dostupné online.  
  8. Nečasovo manželství je v troskách. Deník.cz [online]. 2013-01-17. Dostupné online.  (česky) 
  9. Nečas žádá soud o rozvod. O dcery bude pečovat manželka. Lidovky.cz [online]. 2013-06-11. Dostupné online.  (česky) 
  10. Nečas: Vztah s Nagyovou je pevný, dál s ním počítám. Novinky.cz [online]. 2013-07-13. Dostupné online.  
  11. Petr Nečas je rozveden, k soudu nedorazil on ani exmanželka. iDNES.cz [online]. 2013-08-06 [cit. 2013-08-06]. Dostupné online.  
  12. http://domaci.ihned.cz/c1-41813010-necas-nahradil-topolanka-jako-volebni-lidr-je-pripraven-byt-premierem
  13. KOPECKÝ, Josef. Nečas obhájil funkci předsedy ODS. Porazil na kongresu rebela Fuksu. iDNES.cz [online]. 2012-11-04 [cit. 2012-11-04]. Dostupné online.  
  14. Vláda ČR. RNDr. Petr Nečas [online]. [2010], [cit. 2011-06-15]. Dostupné online.  
  15. Obstrukce ve Sněmovně
  16. [1]
  17. Volby zatím ne? Prezident požádal Nečase, aby kabinet vládl do jmenování nové vlády. iHNED.cz [online]. 2013-06-17 [cit. 2013-06-17]. Dostupné online.  
  18. http://www.novinky.cz/domaci/307370-cesko-ma-novou-vladu-vicepremiery-jsou-fischer-a-pecina.html
  19. Policie obvinila Nečase z podplácení v kauze exposlanců ODS [online]. Česká televize, 2014-02-11, [cit. 2014-02-12]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu