Petr Mlsna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D.
Petr Mlsna (2013)
Petr Mlsna (2013)

Ministr bez portfeje ČR
Ve funkci:
12. prosince 2012 – 10. července 2013
Předseda vlády Petr Nečas

Předseda Legislativní rady vlády ČR
Ve funkci:
13. prosince 2012 – 10. července 2013
Předseda vlády Petr Nečas
Předchůdce Karolína Peake
Nástupce Marie Benešová

6. předseda
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Úřadující
Ve funkci od:
2. prosince 2020
Předchůdce Petr Rafaj

Náměstek místopředsedkyně vlády ČR
Ve funkci:
8. července 2011 – 12. prosince 2012

Náměstek ministra spravedlnosti ČR
Ve funkci:
2. srpna 2010 – 7. července 2011

Náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Ve funkci:
7. února 2014 – 13. května 2015

Náměstek ministra vnitra ČR
Ve funkci:
15. května 2015 – 1. prosince 2020
Stranická příslušnost
Členství nestraník
Nestraník
v české vládě za LIDEM (2012–2013)

Narození 13. listopadu 1978 (42 let)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Profese právník
Commons Petr Mlsna
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Mlsna (* 13. listopadu 1978[1]) je český právník, politik a vysokoškolský pedagog, od prosince 2012 do července 2013 ministr bez portfeje a předseda Legislativní rady vlády ve vládě Petra Nečase jako nestraník. Od prosince 2020 předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Život[editovat | editovat zdroj]

V letech 1998–2002 vystudoval Právnickou fakultu UK a o rok později zde získal titul doktora práv. Už od roku 2001 začal studovat německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK, kde v roce 2003 získal titul doktora filozofie. V roce 2006 dokončil doktorské studium na Právnické fakultě UK a získal titul Ph.D.[1][2]

Jako pedagog působí na Katedře německých a rakouských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK, je také externím vyučujícím na Katedře ústavního práva PF UK.[2] Odborně se zabýval ústavním právem v německy mluvících zemích, dále např. právem hospodářské soutěže, telekomunikací nebo veřejnými zakázkami. V roce 2009 jej chtěl Jan Fischer do své vlády jako ministra spravedlnosti, tou se však nakonec stala Daniela Kovářová, nominantka ODS.[3]

Není členem žádné politické strany. 12. prosince 2012 byl jmenován ministrem bez portfeje, pověřený vedením Legislativní rady vlády, kde vystřídal Karolínu Peake.[4] Vláda České republiky dne 27. února 2013 rozhodla o jeho nominaci na funkci soudce Soudního dvora EU namísto Ireny Pelikánové, dosavadní české zástupkyně u tohoto soudu.[5] Soud však jeho nominaci v květnu 2013 odmítl.[6]

Po pádu vlády Petra Nečase se stal zástupcem předsedkyně Legislativní rady vlády Marie Benešové během působení vlády Jiřího Rusnoka.[7] V únoru 2014 jej Marcel Chládek jmenoval náměstkem ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro legislativu.[8] Funkci zastával do května 2015, kdy se stal náměstkem ministra vnitra ČR Milana Chovance pro řízení sekce legislativy a archivnictví.[9]

Dále se dříve angažoval v českém fotbale. Býval aktivním rozhodčím a byl také místopředsedou Komise rozhodčích FAČR v letech 2016 až 2018.[10] Podal kandidaturu na předsedu FAČR, kterou ale nakonec stáhl. Původně chtěl usilovat o pozici místopředsedy.[11]

Dne 23. listopadu 2020 schválila vláda ČR jeho nominaci na post předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Uspěl totiž ve výběrovém řízení mezi 11 uchazeči, získal 86 bodů z celkem 90 možných bodů. Dne 1. prosince jej jmenoval prezident ČR Miloš Zeman, funkce se ujal 2. prosince 2020 a nahradil Petra Rafaje, který na svůj post rezignoval. Zároveň opustil post náměstka ministra vnitra ČR, který je zodpovědný například za organizaci voleb.[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D. [online]. Vláda ČR, 2013-07-15 [cit. 2020-10-08]. Dostupné online. 
  2. a b Vedení ministerstva [online]. Ministerstvo vnitra ČR [cit. 2020-10-08]. Dostupné online. 
  3. Hrad chce v čele antimonopolního úřadu náměstka z vnitra Mlsnu. Dny Rafaje se zdají být sečteny. Lidovky.cz [online]. 2020-09-29 [cit. 2020-10-08]. Dostupné online. 
  4. Ministrem dopravy bude Stanjura, nové členy vlády jmenuje Klaus ve středu. Novinky.cz [online]. 2012-12-11. Dostupné online. 
  5. Českým kandidátem na soudce Soudního dvora EU je ministr Mlsna. České noviny [online]. 2013-02-27. Dostupné online. 
  6. SURMANOVÁ, Kateřina. Vláda ministra Mlsnu mezi evropské soudce neprotlačila. V Lucemburku ho odmítli. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2013-05-10 [cit. 2020-10-07]. Dostupné online. 
  7. Výměna ve Strakově akademii. Nečas předal klíč Rusnokovi. ČT 24 [online]. 2013-07-10. Dostupné online. 
  8. Chládek: Náměstkem pro legislativu Mlsna, Fryč zůstává. 2014-02-11. České noviny [online]. [cit. 2014-03-06]. Dostupné online. 
  9. Vedení ministerstva, Náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy a archivnictví, JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D. [online]. Ministerstvo vnitra ČR [cit. 2015-08-18]. Dostupné online. 
  10. Náměstek ministra vnitra spoluřídí fotbalové sudí. Ve volném čase. Lidovky.cz [online]. 2016-08-28 [cit. 2017-05-13]. Dostupné online. 
  11. O pozici předsedy FAČR nebudou usilovat Pelta ani Mlsna | FAČR. Fotbal.cz. Dostupné online [cit. 2017-05-13]. 
  12. Novým šéfem antimonopolního úřadu má být Mlsna. Uspěl ve výběrovém řízení s 11 uchazeči. iROZHLAS.cz [online]. 2020-11-23 [cit. 2020-11-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]