Druhá vláda Andreje Babiše

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Druhá vláda Andreje Babiše
Andrej Babiš
Andrej Babiš
Pořadípatnáctá (od r. 1993)
PředsedaAndrej Babiš
1. místopředsedaJan Hamáček
MístopředsedovéRichard Brabec (do 30. 4. 2019)
Alena Schillerová (od 30. 4. 2019)
Karel Havlíček (od 30. 4. 2019)
Počet členů14–15
Politické subjektyANO, ČSSD
Sněmovna
93/200
JmenovánaMilošem Zemanem
Datum jmenování27. června 2018

Vyslovení důvěry12. července 2018
A 105N 91Z 0 / 196
PodporaKSČM (15 mandátů)
(červenec 2018 – duben 2021)

OpoziceODS, Piráti, SPD, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a od dubna 2021 KSČM
Webová stránkawww.vlada.cz
Programové prohlášení
Posloupnost vlád
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druhá vláda Andreje Babiše je od 27. června 2018 vláda České republiky menšinového charakteru, vedená předsedou vlády Andrejem Babišem, která získala důvěru Poslanecké sněmovny 12. července 2018 poměrem hlasů 105 (pro) ku 91 (proti).[1] Koaliční kabinet ANO a ČSSD vznikl poté, co první vláda Andreje Babiše, zformovaná po volbách do Poslanecké sněmovny 2017, nezískala v lednu 2018 důvěru Poslanecké sněmovny.

Vládu tvoří zástupci ANO a ČSSD. Oba politické subjekty uzavřely 10. července 2018 koaliční smlouvu.[2] Ve stejný den byla také podepsána dohoda o toleranci mezi ANO (Babiš, Faltýnek) a KSČM (Filip, Kováčik), v níž se komunisté zavázali podpořit vládu při hlasování o důvěře a nevyvolat hlasování o nedůvěře. Babišův kabinet se naopak zavázal plnit několik programových podmínek komunistické strany, která však neprosadila požadavek na obsazení míst ve státních podnicích.[3][4][5] Komunisté dokument nazvali „toleranční patent“.[6] V dubnu 2021 jej však vypověděli a kabinet přestali podporovat.[7][8]

Tiskovou mluvčí vlády je od března 2019 Jana Adamcová, která nahradila Petru Doležalovou.[9]

Legitimita vlády[editovat | editovat zdroj]

Legitimita vlády se odvozuje od výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017.[10] Na základě těchto výsledků disponují koaliční vládní strany ANO 2011 a ČSSD celkem 93 mandáty. Pro vyslovení důvěry druhé vládě Andreje Babiše hlasovalo při jejím vzniku také 14 poslanců KSČM.

vládní strana počet hlasů ve volbách % zisk počet mandátů v PSP ČR počet křesel ve vládě předseda strany
ANO 2011 1 500 113 29,64 % 78 10 Andrej Babiš
ČSSD 368 347 7,27 % 15 5 Jan Hamáček
vládní strany celkově 1 868 460 36,92 % 93 15
ČR celkově 5 060 745 100 % 200 -

Seznam členů vlády[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam ministrů České republiky.
Úřad Člen vlády Subjekt Nástup do úřadu Odchod z úřadu
Předseda vládyBabiš, AndrejAndrej BabišANO20180606a6. června 2018úřadující
1. místopředseda vlády
Ministr vnitra
Hamáček, JanJan HamáčekČSSD20180627a27. června 2018úřadující
Místopředseda vládyBrabec, RichardRichard BrabecANO20180627a27. června 201820190430a30. dubna 2019[11]
Místopředsedkyně vlády pro ekonomiku a financeSchillerová, AlenaAlena Schillerovánestr. za ANO20190430a30. dubna 2019[11]úřadující
Místopředseda vlády pro hospodářstvíHavlíček, KarelKarel Havlíčeknestr. za ANO20190430a30. dubna 2019[11]úřadující
Ministr životního prostředíBrabec, RichardRichard BrabecANO20180627a27. června 2018úřadující
Ministr zahraničních věcíHamáček, JanJan Hamáček
(pověřen řízením)[p. 1]
ČSSD20180627a27. června 201820181015a15. října 2018[18]
Petříček, TomášTomáš PetříčekČSSD20181016a16. října 2018[19]20210412a12. dubna 2021[20]
Hamáček, JanJan Hamáček
(pověřen řízením)[p. 1]
ČSSD20210412a12. dubna 2021[20]20210421a21. dubna 2021[21]
Kulhánek, JakubJakub KulhánekČSSD20210421a21. dubna 2021[21]úřadující
Ministryně financíSchillerová, AlenaAlena Schillerovánestr. za ANO20180627a27. června 2018úřadující
Ministr obranyMetnar, LubomírLubomír Metnarnestr. za ANO20180627a27. června 2018úřadující
Ministr zdravotnictvíVojtěch, AdamAdam Vojtěchnestr. za ANO20180627a27. června 201820200921a21. září 2020[22]
Prymula, RomanRoman Prymulanestr. za ANO20200921a21. září 2020[23]20201029a29. října 2020[24]
Blatný, JanJan Blatnýnestr. za ANO20201029a29. října 2020[24]20210407a7. dubna 2021[25]
Arenberger, PetrPetr Arenbergernestr. za ANO20210407a7. dubna 2021[25]20210526a26. května 2021[26]
Vojtěch, AdamAdam Vojtěchnestr. za ANO20210526a26. května 2021[26]úřadující
Ministr(yně) práce a sociálních věcíKrčál, PetrPetr KrčálČSSD20180627a27. června 201820180718a18. července 2018[27]
Maláčová, JanaJana MaláčováČSSD20180730a30. července 2018[28]úřadující
Ministr(yně) průmyslu a obchoduNováková, MartaMarta Novákovánestr. za ANO20180627a27. června 201820190430a30. dubna 2019[11]
Havlíček, KarelKarel Havlíčeknestr. za ANO20190430a30. dubna 2019[11]úřadující
Ministr(yně) spravedlnosti
Předseda Legislativní rady vlády
Malá, TaťánaTaťána MaláANO20180627a27. června 201820180710a10. července 2018[29]
Kněžínek, JanJan Kněžíneknestr. za ANO20180710a10. července 2018[30]20190430a30. dubna 2019[11]
Benešová, MarieMarie Benešovánestr. za ANO20190430a30. dubna 2019[11]úřadující
Ministr školství, mládeže a tělovýchovyPlaga, RobertRobert PlagaANO (do 2020)
nestr. za ANO
20180627a27. června 2018úřadující
Ministr dopravyŤok, DanDan Ťoknestr. za ANO20180627a27. června 201820190430a30. dubna 2019[11]
Kremlík, VladimírVladimír Kremlíknestr. za ANO20190430a30. dubna 2019[11]20200123a23. ledna 2020[31]
Havlíček, KarelKarel Havlíčeknestr. za ANO20200124a24. ledna 2020[31]úřadující
Ministryně pro místní rozvojDostálová, KláraKlára Dostálovánestr. za ANO20180627a27. června 2018úřadující
Ministr zemědělstvíToman, MiroslavMiroslav TomanČSSD20180627a27. června 2018úřadující
Ministr kulturyStaněk, AntonínAntonín StaněkČSSD20180627a27. června 201820190731a31. července 2019[32]
Zaorálek, LubomírLubomír ZaorálekČSSD20190827a27. srpna 2019[33]úřadující

Vývoj ve vládě[editovat | editovat zdroj]

Odstoupení Taťány Malé[editovat | editovat zdroj]

Dne 28. června 2018 uvedl server iROZHLAS zprávu, v níž poukazoval na údajné plagiátorství ministryně spravedlnosti Taťány Malé v její magisterské práci z bratislavské Panevropské vysoké školy z roku 2011.[34] Malá podle závěrů oslovených odborníků opsala část práce z internetových příspěvků nebo z diplomové práce na obdobné téma z roku 2006. V kontrolovaném úseku se dokonce nacházely stejné gramatické chyby jako v originální práci. Sama Malá obvinění odmítla, na svou diplomovou práci je podle svých slov hrdá.[35] Její stranický šéf Andrej Babiš označil celou kauzu za „kampaň“.[36] Mezitím ale vyšly najevo informace, že Malá údajně opisovala už ve své diplomové práci z roku 2005 na Mendelově univerzitě v Brně.[37] Pod sílícím tlakem ze strany médií i opozice se Malá dne 9. července rozhodla rezignovat. Zároveň znovu odmítla obvinění z plagiátorství.[38] Premiér Andrej Babiš proto prezidentu republiky navrhl Jana Kněžínka, dosavadního místopředsedu Legislativní rady vlády České republiky, jako nového ministra spravedlnosti.[39]

Prezident Zeman přijal demisi Malé 10. července 2018 a téhož dne jmenoval Jana Kněžínka ministrem, avšak premiér Babiš si nebyl jistý, zdali Kněžínek na ministerstvu už zůstane do konce vládního období, nebo bude ministrem jen dočasně. Nakonec se potvrdila druhá možnost po jeho demisi ze dne 18. dubna 2019.[30]

Odstoupení Petra Krčála[editovat | editovat zdroj]

Dne 16. července 2018 zveřejnil portál Seznam Zprávy zprávu, ve které poukazoval na údajné plagiátorství ministra Petra Krčála v jeho bakalářské práci, kterou napsal a obhajoval na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně v roce 2007. Podle závěru oslovených odborníků opsal přibližně 30 stran z jiné bakalářské práce na obdobné téma z roku 2006.[40]

Podle svých slov nechtěl být Petr Krčál zátěží pro ČSSD, a proto se dne 17. července 2018 rozhodl rezignovat. O den později přijal jeho demisi prezident republiky. Předseda ČSSD Jan Hamáček uvedl, že na post ministra práce navrhne ředitelku odboru rodinné politiky a politiky stárnutí Janu Maláčovou.[27][41]

První hlasování o nedůvěře vládě[editovat | editovat zdroj]

Dne 23. listopadu 2018 proběhlo hlasování o nedůvěře vládě, které vyvolalo šest opozičních stran, a to kvůli kauze Čapí hnízdo, s níž souvisí údajný únos Andreje Babiše mladšího na Krym. Ke schválení návrhu byla třeba nadpoloviční většina z celkového počtu 200 poslanců. Nedůvěra nebyla vyslovena, pro bylo 92 poslanců a 90 poslanců bylo proti. Poslanci koaliční ČSSD při hlasování opustili sál.[42]

Rezignace Dana Ťoka[editovat | editovat zdroj]

Dne 8. dubna 2019 Dan Ťok veřejně v médiích oznámil, že odstoupí z funkce ministra dopravy. Uvedl, že se rozmýšlel zhruba rok, jestli má z funkce odejít. Demisi podal již v lednu 2019, tu ovšem zamítl premiér Andrej Babiš. O Ťokově odchodu se v médiích spekulovalo několik týdnů. Jako důvod uvedl neustálé výtky a útoky proti své osobě, respektive proti svým krokům, a tlak různých zájmových skupin.[43] Prezident Zeman jeho demisi přijal 30. dubna 2019, kdy zároveň jmenoval nového ministra dopravy Vladimíra Kremlíka.[11]

Odvolání Marty Novákové[editovat | editovat zdroj]

Do povědomí veřejnosti se ministryně Marta Nováková dostala po pronesení výroku „Za drahá mobilní data si Češi mohou sami“, který uvedla v únoru 2019 v reportáži pořadu České televize 168 hodin, v němž obhajovala politiku mobilních operátorů ohledně ceny mobilních dat.[44] Na březnovém setkání zahraničních investorů se zástupci českého ministerstva průmyslu a obchodu musel po žádosti velvyslance Čínské lidové republiky na její pokyn jednání opustit zástupce Tchaj-wanu, což v politickém i veřejném prostoru vyvolalo další reakce vůči ministryni.[45] Následující sjezd KDU-ČSL za toto jednání žádal odstoupení ministryně.[46] K odchodu Novákové také vyzvala ODS a senátoři z klubu Starostů a nezávislých.[47] Dne 10. dubna 2019 informoval premiér Andrej Babiš o odvolání ministryně.[48] Prezident Zeman ji odvolal 30. dubna 2019 a zároveň jmenoval nového ministra průmyslu Karla Havlíčka, jenž se také stal místopředsedou vlády.[11]

Demise Jana Kněžínka[editovat | editovat zdroj]

Dne 18. dubna 2019, den poté, co policie navrhla obžalovat všechny obviněné v kauze Čapí Hnízdo, oznámil Jan Kněžínek svou demisi na ministra spravedlnosti s koncem svého působení k 30. dubnu téhož roku.[49] Reagoval tak na mediální spekulace o jeho odchodu a o tom, že by jej měla nahradit Marie Benešová. Někteří politici z opozičních řad a část veřejnosti však poukazovali spíš na načasování demise a údajný pokus premiéra ovlivnit trestní řízení ve věci Čapího hnízda.[50][51] Podle vlastního vyjádření se Kněžínek hodlal vrátit do úřednické pozice odborného náměstka pro řízení sekce Legislativní rady vlády na Úřadu vlády ČR a člena Legislativní rady vlády. Premiér Babiš následně skutečně oznámil záměr učinit ministryní Benešovou, která již předtím tento resort vedla v úřednické vládě Jiřího Rusnoka.[52] Prezident Zeman Kněžínkovu demisi přijal 30. dubna 2019, kdy zároveň jmenoval novou ministryni spravedlnosti Marii Benešovou.[11]

Krok a zejména jeho načasování vyvolal odpor části veřejnosti a stal se, spolu s obavami o zachování nezávislé justice, podnětem k zahájení série demonstrací organizovaných sdružením Milion chvilek pro demokracii. Největší z nich se uskutečnila 23. června 2019 na Letenské pláni pod názvem Je to na nás!. Během letních měsíců demonstrace utichly, spolek však proklamoval připravenost svolat další, pokud by v budoucnu k ohrožení nezávislosti justice mělo dojít.

Výměna místopředsedy[editovat | editovat zdroj]

Koncem dubna 2019 byla oznámena také změna na postu místopředsedy vlády. Dosavadního vicepremiéra Richarda Brabce (ANO), který vedl ministerstvo životního prostředí, měla nahradit místopředsednická dvojice – ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) a nastupující ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO). Dohodu o zvýšení počtu místopředsedů potvrdil i předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček.[53][54] Oba nové vicepremiéry jmenoval prezident Zeman 30. dubna 2019.[11]

Krize na ministerstvu kultury a demise Antonína Staňka[editovat | editovat zdroj]

Ministr kultury Antonín StaněkČSSD v dubnu 2019 odvolal ředitele Národní galerie Praha (NGP) Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc (MUO) Michala Soukupa po kontrolách v jimi vedených institucích. Na oba podal trestní oznámení. Fajt uvedl, že své odvolání považuje za politický krok. Soukup odmítl, že by se dopustil chyb v hospodaření muzea. Podle opozice se Staněk odvoláním Fajta snažil zavděčit prezidentovi Miloši Zemanovi.

Předseda ČSSD Jan Hamáček nařídil Staňkovi, aby podal demisi, ten tak učinil 20. května 2019, prezident ji však 28. května nepřijal. Hamáček uvedl, že prezident Zeman jednal na hraně ústavy, a pokud by se situaci nepodařilo odblokovat, mohlo by dojít k pádu vlády. ČSSD navrhla na nového ministra kultury svého místopředsedu Michala Šmardu a 31. května premiér Babiš poslal prezidentovi návrh na Staňkovo odvolání a jmenování Šmardy. Prezident se s navrhovaným ministrem setkal, jeho jmenování však ani poté nepotvrdil. Hamáček po premiérovi požadoval, aby na prezidenta podal kompetenční žalobu, ten to však odmítl a dal přednost dalšímu vyjednávání.[55] Ke schůzce předsedy a místopředsedy vlády s prezidentem došlo 4. července 2019, avšak bez zásadní změny.[56] Ani další schůzka premiéra s prezidentem 11.  července řešení nepřinesla.[57]

Dne 12. července se prezident Zeman, vicepremiér a ministr vnitra Hamáček a ministr kultury Staněk na schůzce v Lánech dohodli, že prezident Staňka k 31. červenci 2019 odvolá.[58] Podle vyjádření účastníků chtěl Zeman jmenovat ministrova nástupce až na základě jednání předsednictva ČSSD, které se mělo podle plánů sejít v pondělí 15. července. Hamáček však po jednání v Lánech predikoval, že předsednictvo strany buď podpoří Michala Šmardu za kandidáta na ministra, nebo rozhodne o podání demise všech ministrů za ČSSD.[59]

Prezident Miloš Zeman odvolal ministra Antonína Staňka 29. července 2019, s účinností k 31. červenci téhož roku.[60] Odcházející ministr Staněk pověřil řízením ministerstva dosavadního ekonomického náměstka Reného Schreiera.[61] Pověření řízením ministerstva učiněné samotným odcházejícím ministrem kritizoval předseda vládní ČSSD Jan Hamáček jako krok naprosto mimo ústavu,[62] předseda opoziční ODS Petr Fiala jej hodnotil jako protiústavní.[63]

Dne 14. srpna prezident oznámil, že navrženého Michala Šmardu odmítá ministrem jmenovat, a požadoval od předsedy ČSSD Hamáčka místo něj nového ministerského kandidáta. Jan Hamáček kontroval, že ústava nedává prezidentovi možnost hodnotit odborné předpoklady navrženého ministra, což byl prezidentův argument.[64]

Dne 19. srpna kandidát na ministra kultury, Michal Šmarda, oznámil, že požádal Jana Hamáčka o stažení nominace, neboť se domnívá, že nelze být členem vlády proti vůli prezidenta. Jan Hamáček přijal Šmardův návrh na stažení nominace s respektem.[65]

Dne 21. srpna uvedl server Novinky.cz, že předseda ČSSD Jan Hamáček nominoval na ministra kultury Lubomíra Zaorálka.[66] Toho jmenoval prezident Zeman ministrem dne 27. srpna 2019.[33]

Druhé hlasování o nedůvěře vládě[editovat | editovat zdroj]

Opozice 27. června 2019 vyvolala hlasování o nedůvěře vládě, mimo jiné na základě občanských demonstrací a evropského auditu premiérova střetu zájmů. Vládní koalice s pomocí tolerující KSČM hlasování ustála.

Odvolání Vladimíra Kremlíka[editovat | editovat zdroj]

Dne 20. ledna 2020 navrhl předseda vlády Andreje Babiše odvolání Vladimíra Kremlíka z funkce ministra dopravy,[67] s čímž prezident republiky prostřednictvím svého mluvčího souhlasil.[68] Stalo se tak poté, co Ministerstvo dopravy informovalo média a veřejnost o zadání zakázky na informační systém a e-shop, určený k prodeji připravovaných elektronických dálničních známek. Zakázku vypsal Státní fond dopravní infrastruktury a bez soutěže ji získala společnost Asseco Central Europe. Za vytvoření systému a čtyřletý provoz měl stát zaplatit 400 milionů korun.[69] Po kritice vlády, která nebyla informována, dalších politiků i odborné veřejnosti premiér Babiš s Kremlíkem o zakázce jednal, ale ministr dopravy ji odmítl zastavit.[70] Předseda vlády poté navrhl Kremlíkovo odvolání a uvedl, že se má zakázka zrušit, nebo výrazně zredukovat.[71] Kremlík byl prezidentem Zemanem odvolán 22. ledna k následujícími dni. Řízením Ministerstva dopravy prezident zároveň pověřil, s účinností od 24. ledna 2020, Karla Havlíčka, místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu.[31] Toto řešení má být podle slov Andreje Babiše trvalé.[70]

Rezignace Adama Vojtěcha[editovat | editovat zdroj]

Dne 21. září 2020 oznámil rezignaci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.[72] Prezident Miloš Zeman ještě téhož dne demisi přijal a novým ministrem zdravotnictví jmenoval Romana Prymulu.[23]

Odvolání Romana Prymuly[editovat | editovat zdroj]

Dne 21. října 2020 byl Roman Prymula před půlnocí vyfotografován jak vychází z vyšehradské restaurace Rio's, která měla být vzhledem k opatřením souvisejícím s pandemií onemocnění covid-19 uzavřená.[73] Dne 23. října jej po zveřejnění informací v tisku opoziční politici i členové vlády vyzvali k rezignaci.[74] Ve stejný den jej k rezignaci z postu ministra zdravotnictví vyzval také premiér Andrej Babiš.[75] V souvislosti s touto událostí se v tisku objevilo jméno Jana Blatného jako jeho možného nástupce. Dne 27. října 2020 přijal Blatného na zámku v Lánech prezident republiky Miloš Zeman.[76] Ve stejný den Roman Prymula na tiskové konferenci uvedl, že vlastní právní analýzu, kde se podle jeho slov jeví, že k žádnému pochybení na schůzce nedošlo.[77] Připustil svou politickou chybu a prohlásil, že celá situace byla mediálně zneužita. Mluvčí prezidenta republiky téhož dne oznámil, že prezident Jana Blatného jmenuje 29. října 2020 do funkce nového ministra zdravotnictví České republiky, k čemuž došlo na zámku v Lánech.[78] K roku 2020 se Roman Prymula stal ministrem, který v čele rezortu zdravotnictví strávil nejkratší dobu.[79] Prymula však až do února 2021 nadále zůstal jako poradce premiéra Babiše.[80]

Odvolání Jana Blatného[editovat | editovat zdroj]

O odvolání v pořadí třetího ministra zdravotnictví spekulovala média od března 2021, kdy požadavek na odvolání Jana Blatného spolu s odvoláním ministra zahraničí Tomáše Petříčka a ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv Ireny Storové vyslovil prezident Miloš Zeman kvůli jejich nesouhlasnému postoji k očkování ruskou vakcínou Sputnik V v České republice bez schválení této očkovací látky Evropskou lékovou agenturou.[81] Po březnové schůzce s prezidentem v Lánech premiér Andrej Babiš výměny ve vládě pro ten měsíc popřel.[82] Podle zdrojů českých médií dostával Jan Blatný v průběhu prvního čtvrtletí roku 2021 opakovaně od premiéra vytýkací dopisy.[83] Téma změn v kabinetu bylo znovu otevřeno po Velikonocích, konkrétně 6. dubna 2021. Vyměněnými ministry se měli stát Jan Blatný a Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy. Oba však ani na večerním jednání vlády toho dne, kdy byla projednávána zásadní témata týkající se jejich resortů – konec nouzového stavu, postupné rozvolňování a otevírání prvních stupňů základních škol – neměli o skončení ve vládě informace.[84]

Dne 7. dubna 2021 odvolal prezident Miloš Zeman z funkce ministra zdravotnictví Jana Blatného a zároveň do funkce jmenoval lékaře Petra Arenbergera, ředitele Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.[85] Spekulace o odvolání Roberta Plagy se nakonec nepotvrdily, v průběhu úterý se za ministra školství postavili rektoři některých univerzit i řada neziskových organizací z oblasti školství.[86] Navíc na rozdíl od ministerstva zdravotnictví, kdy jméno možného nástupce Jana Blatného bylo známo již dva týdny před výměnou,[87] nebyl znám žádný vážný kandidát na tento post. Nebylo to poprvé, kdy se o odchodu ministra Plagy spekulovalo: na podzim roku 2019 se množily spekulace o jeho výměně za bývalého brněnského primátora Petra Vokřála. I tehdy se za ministra postavily školské organizace a ministr situaci ustál.[88]

Odvolání Tomáše Petříčka[editovat | editovat zdroj]

První spekulace o odvolání ministra zahraničí Tomáše Petříčka se objevily po sjezdu ČSSD dne 9. dubna 2021, na němž Petříček neúspěšně kandidoval na post předsedy strany. Ve volbě jej porazil vicepremiér a dosavadní předseda ČSSD Jan Hamáček.[89][90] Dva dny poté Petříček uvedl, že se na schůzce s Hamáčkem dozvěděl o svém odvolání z funkce ministra zahraničních věcí.[91][92] Dne 12. dubna Petříčka odvolal prezident Miloš Zeman a řízením rezortu pověřil Jana Hamáčka, protože zvažovaný kandidát na ministra zahraničí, Lubomír Zaorálek, uvedl, že není připraven na opuštění ministerstva kultury.[93] Novým možným Petříčkovým nástupcem se v následujících dnech stal Jakub Kulhánek, kterého 21. dubna 2021 prezident Zeman jmenoval do funkce ministra zahraničních věcí.[21]

Vypovězení tolerance komunisty[editovat | editovat zdroj]

Dne 13. dubna 2021 vypověděla Komunistická strana Čech a Moravy toleranci vládě.[7][8] KSČM se však dle slov svého předsedy Vojtěcha Filipa nechystala iniciovat hlasování o nedůvěře,[94] pouze by se v případě takového hlasování na rozdíl od předchozích dvou situací, kdy v prvním případě hlasovala proti návrhu[95] a ve druhé případě se zdržela,[96] vyslovila pro tento návrh.[97]

Rezignace Petra Arenbergera[editovat | editovat zdroj]

Dne 25. května 2021 oznámil rezignaci ministr zdravotnictví Petr Arenberger.[98] Prezident Zeman jeho demisi následující den přijal a zároveň jmenoval ministrem zdravotnictví Adama Vojtěcha, který tento post ve druhé Babišově vládě zastával do roku 2020. Jmenování proběhlo na Pražském hradě bez obvyklé ceremonie a přístupu médií.[99]

Působení vlády[editovat | editovat zdroj]

Odměňování zaměstnanců státní správy[editovat | editovat zdroj]

Koncem ledna 2019 publikoval Český rozhlas výsledky svých zjištění, podle nichž vláda za předchozí půlrok svojí existence odměňovala náměstky svých ministerstev, ředitele odborů i řadové zaměstnance a na bonusech pro ně tak vyplatila ze státního rozpočtu celkově 463 milionů korun. K největšímu meziročnímu růstu došlo na ministerstvu financí, největší částku na odměny vydalo ministerstvo vnitra. Celková hodnota bonusů byla rekordní, předtím nejvíce vyplatila vláda Bohuslava Sobotky za poslední pololetí své vlády 453 milionů korun.[100]

Roku 2020 Alena Schillerová rozdala svým náměstkům a úředníkům odměny v celkové výši až 11,5 milionů korun. Podle zjištění serveru iRozhlas.cz měli nejvyšší odměny ve výši téměř 750 tisíc korun inkasovat dva její náměstci, další čtyři zaměstnanci si měli přijít na 400 tisíc. Kritizována je jak výše částky, tak i neochota snižovat výdaje v průběhu krizového roku. Výše odměn je dávána do souvislosti například s odměnami zdravotníků, kteří v době tohoto zjištění teprve dostávali odměny za dobu první vlny pandemie, tyto ve výši 75 tisíc hrubého.[101]

Boj proti pandemii covidu-19[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Průběh pandemie covidu-19 v Česku.

V průběhu druhé vlády Andreje Babiše došlo k propuknutí pandemie covidu-19. Při první vlně epidemie na jaře 2020 bylo Česko jednou z nejméně zasažených evropských zemí. Na podzim 2020 a v zimě 2020–21 se však Česko stalo jednou z nejhůře zasažených zemí na světě, což mnozí odborníci přisuzují špatným vládním rozhodnutím.[102]

Veřejnost politické zvládnutí pandemie ohodnotila dramatickou ztrátou důvěry. V první vlně pandemie na jaře 2020 vládě důvěřovalo 83 % veřejnosti. V březnu 2021 klesla důvěra veřejnosti o 58 procentních bodů na 25 %.[103] Celková spokojenost společnosti s politickou situací klesla po roce z 61 % na 11 %, což je nejméně od začátku měření.[104] Nedbalost při přípravě opatření proti šíření koronaviru se promítla do toho, že mnohá byla následně zrušena soudem, protože se ukázalo, že byla protiprávní.[105]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Pověřeni řízením ministerstva byli všichni členové vlády stojící v čele nějakého ministerstva, přičemž Jan Hamáček byl pověřen řízením jak ministerstva vnitra, tak dvakrát ministerstva zahraničních věcí.[12] Zmínka o pověření řízením nesouvisí s vlastním pověřením, ale je specifickým kódem pro záměr Hamáčka a předsedy vlády, že Hamáček vykonává funkci ministra zahraničních věcí pouze dočasně.[13]
    Poprvé byl Hamáček pověřen řízením ministerstva zahraničí v červnu 2018 do vyřešení sporu o obsazení této funkce, kdy nebyl prezidentem jmenován sociální demokracií vybraný a premiérem navržený kandidát na ministra zahraničí Miroslav Poche[14] (premiér prezidentovi navrhl dva kandidáty, pro případ nejmenování Pocheho pověření Hamáčka[15]).
    Podruhé byl Hamáček pověřen řízením ministerstva zahraničí v dubnu 2021 po odvolání Tomáše Petříčka z funkce. Úřad byl nabídnut stávajícímu ministru kultury Lubomíru Zaorálkovi, který jej však odmítl.[16] Petříček se o odvolání dozvěděl den před tímto aktem poté, co s Hamáčkem prohrál na sjezdu sociálních demokratů souboj o vedení strany. Předseda ČSSD a vicepremiér Hamáček tak požádal, aby byl vedením rezortu opět pověřen do doby, než bude jmenován kandidát vybraný sociální demokracií.[13] Nominantem se 13. dubna 2021 stal náměstek ministra vnitra Jakub Kulhánek.[17]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Po celodenním maratonu má Babišova druhá vláda důvěru. ČT24 [online]. Česká televize, 2018-07-12 [cit. 2018-07-12]. Dostupné online. 
  2. Rozdělení křesel i pojistky ČSSD. Jak vypadá koaliční smlouva nově vznikající vlády Andreje Babiše?. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-05-18 [cit. 2018-11-25]. Dostupné online. 
  3. ČTK. KSČM podepsala s hnutím ANO dohodu o toleranci vlády. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-07-10 [cit. 2018-06-30]. Dostupné online. 
  4. KOPECKÝ, Josef. ANO podepsalo koaliční smlouvu s ČSSD i dohodu o toleranci s KSČM. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-06-10 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online. 
  5. KSČM bude tolerovat menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD! [online]. Komunistická strana Čech a Moravy [cit. 2018-06-30]. Dostupné online. 
  6. Komunistická strana Čech a Moravy – Toleranční patent [online]. 2018-07-16 [cit. 2019-02-20]. Dostupné online. 
  7. a b ton; mld. Komunisté vypověděli dohodu o toleranci vlády. Hlasovali by pro vyslovení nedůvěry. ČT24 [online]. 2021-04-13 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  8. a b KOUTNÍK, Ondřej. KSČM dává ruce pryč od vlády. Opozice však nechce pustit do hry Zemana. Seznam Zprávy [online]. 2021-04-13 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  9. Novou mluvčí vlády byla jmenována Petra Doležalová
  10. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017 (promítnuto usnesení NSS). Celkové výsledky hlasování [online]. Praha: Český statistický úřad, 2017-11-22 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
  11. a b c d e f g h i j k l m Doprava, spravedlnost a průmysl mají nové ministry, vláda nové vicepremiéry. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-04-30 [cit. 2019-04-30]. Dostupné online. 
  12. OVČÁČEK, Jiří. Prezident republiky jmenoval členy nové vlády [online]. Praha: Kancelář prezidenta republiky, 2018-06-27 [cit. 2018-06-27]. Dostupné online. 
  13. a b Zeman odvolal Petříčka. Novinky.cz [online]. 2021-04-12 [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  14. ZELENKA, Jakub. Babiš odmítl, že by Zemanovi dodal seznam bez Pocheho. Byl jsem jmenován podle ústavy, tvrdí Hamáček. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-06-28 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online. 
  15. Babiš dal Zemanovi možnost výběru, podle expertů je to novinka. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2018-06-29 [cit. 2018-06-29]. Dostupné online. 
  16. KOPECKÝ, Josef. Zaorálek odmítá vést ministerstvo zahraničí. Bylo podle něj „vykucháno“. iDNES.cz [online]. 2021-04-13 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  17. ČTK. Na ministra zahraničí navrhne ČSSD náměstka z vnitra Kulhánka. Kulturu dál povede Zaorálek. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2021-04-13 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  18. ČTK. Prezident Zeman zrušil Hamáčkovo pověření řídit diplomacii. 16. října jmenuje do funkce Petříčka. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-10-09 [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. 
  19. jh. Česko se dočkalo ministra zahraničí. Prezident Zeman jmenoval Tomáše Petříčka. ČT24 [online]. Česká televize, 2018-10-16 [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. 
  20. a b GAVENDA, Jaroslav. Zeman odvolal Petříčka z funkce ministra zahraničí [online]. Seznamzpravy.cz, 2021-04-12 [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  21. a b c ber; jas. Prezident Zeman jmenoval Kulhánka ministrem zahraničí. Rusko vynechal. Novinky.cz [online]. 2021-04-21 [cit. 2021-04-21]. Dostupné online. 
  22. Prezident republiky odvolal ministra zdravotnictví a jmenoval nového ministra [online]. Hrad.cz, 2020-09-21 [cit. 2020-09-21]. Dostupné online. 
  23. a b GURYČOVÁ, Kristýna; KUBIŠTOVÁ, Dominika; ČTK. Ministrem zdravotnictví se stal epidemiolog Prymula. ‚Potřebujeme krizového manažera,‘ řekl Babiš [online]. Český rozhlas, 2020-09-21 [cit. 2020-09-21]. Dostupné online. 
  24. a b Zeman jmenoval Blatného novým ministrem zdravotnictví. Ocenil chystanou spolupráci s Prymulou. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-10-29 [cit. 2020-10-29]. Dostupné online. 
  25. a b Blatného vystřídá v čele zdravotnictví Petr Arenberger, potvrdil úřad vlády. Seznam Zprávy [online]. 2021-04-07 [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. 
  26. a b ton; sob. Prezident jmenoval Adama Vojtěcha ministrem zdravotnictví. ČT24 [online]. 2021-5-26 [cit. 2021-5-26]. Dostupné online. 
  27. a b Zeman přijal Krčálovu demisi, Maláčovou chce jmenovat příští týden. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2018-07-18 [cit. 2018-07-18]. Dostupné online. 
  28. Prezident Zeman jmenoval v Lánech Maláčovou novou ministryní práce. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-07-30 [cit. 2018-07-30]. Dostupné online. 
  29. KOPECKÝ, Josef. Nastupující šéfka justice Taťána Malá podle expertů opisovala v diplomové práci. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-06-10 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online. 
  30. a b jh. Prezident jmenoval ministra spravedlnosti Jana Kněžínka, zatím je pověřený řízením resortu. ČT24 [online]. Česká televize, 2018-07-10 [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. 
  31. a b c Prezident republiky odvolal ministra dopravy [online]. Hrad.cz, 2020-01-22 [cit. 2020-01-22]. Dostupné online. 
  32. ČTK. Prezident Zeman po dvou měsících odvolal ministra kultury Staňka. Nástupce je stále nejasný. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-07-29 [cit. 2019-8-23]. Dostupné online. 
  33. a b mld. Kultura má opět ministra, prezident jmenoval Lubomíra Zaorálka. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2019-08-27]. Dostupné online. 
  34. TRONÍČEK, Jakub. Nastupující šéfka justice Taťána Malá podle expertů opisovala v diplomové práci. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-06-28 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online. 
  35. BARTONÍČEK, Radek. Jsem na diplomovou práci hrdá, prohlásila Malá před Babišem, který ji uvedl do funkce ministryně. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-06 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online. 
  36. Diplomová práce ministryně Malé je v pořádku. Kampaň na ní bude trvat dlouho, říká Babiš. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-06-29 [cit. 2018-07-09]. Dostupné online. 
  37. JELÍNKOVÁ, Adéla. Velký problém Malé: Opisovala i ve druhé diplomce. Novinky.cz [online]. 2018-07-03 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online. 
  38. MARTINEK, Jan. Ministryně spravedlnosti Malá rezignuje. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2018-07-09 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online. 
  39. ČTK. Ministerstvo spravedlnosti dočasně povede místopředseda Legislativní rady vlády Jan Kněžínek. Babiš o jeho pověření požádal prezidenta. Hospodářské noviny iHNed.cz [online]. Economia, 2018-07-10 [cit. 2018-07-10]. Dostupné online. 
  40. ZWRTKOVÁ, Nikola. Další ministr má problém. V bakalářské práci Petra Krčála jsou celé stránky shodné s jinou prací. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2018-07-17 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online. 
  41. Ministr Krčál rezignoval, nahradit ho má Maláčová. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2018-07-17]. Dostupné online. 
  42. ON-LINE: Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2018-11-23 [cit. 2018-11-23]. Dostupné online. 
  43. mld. Dan Ťok skončí ve vládě. Kritiku odmítá, cítil, že se ho snažil oslabit Kapsch. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-04-08 [cit. 2019-04-10]. Dostupné online. 
  44. LEDERER, Benedikt. Za drahá mobilní data si Češi mohou sami, domnívá se ministryně. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-02-18 [cit. 2019-04-14]. Dostupné online. 
  45. KLÉZL, Tomáš; ČTK. Tchajwanský zástupce musel odejít z jednání s  ministryní Novákovou, vadil Číňanům. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-03-28 [cit. 2019-04-14]. Dostupné online. 
  46. ČTK. Kauza zástupců z Tchaj-wanu: Lidovci vyzvali Novákovou k rezignaci. Deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2019-03-30 [cit. 2019-04-14]. Dostupné online. 
  47. mor. Neudělám to, odpověděl Hřib na žádost Číny, aby ze setkání odešel zástupce Tchaj-wanu. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-03-31 [cit. 2019-04-14]. Dostupné online. 
  48. JADRNÝ, Petr; ČTK. Ministryně průmyslu Nováková skončí ve funkci, oznámil jí Babiš. ‚Respektuji to,‘ reagovala. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-04-10 [cit. 2019-04-14]. Dostupné online. 
  49. Kauza Čapí hnízdo: Policie navrhuje všechny obviněné obžalovat. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. 
  50. ČTK. Kněžínek končí, na spravedlnosti ho nahradí Zemanova poradkyně Benešová. Sáhnout na žalobce kvůli Čapímu hnízdu bude koaliční problém, hrozí Hamáček. Hospodářské noviny iHNed.cz [online]. Economia, 2019-04-18 [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. 
  51. Hamáčka konec Kněžínka překvapil. Opozice krok kritizuje, vidí souvislost s Čapím hnízdem. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. 
  52. Aktuálně.cz; ČTK. Ministryní spravedlnosti bude Marie Benešová. Opozice výměnu spojuje s Čapím hnízdem. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-04-18 [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. 
  53. jh. Další změna ve vládě. Brabce na pozici vicepremiéra nahradí Schillerová a Havlíček. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-04-26 [cit. 2019-04-26]. Dostupné online. 
  54. ŤOPEK, Martin. Brabec přijde o post místopředsedy vlády. Babiš ho vymění za Schillerovou a Havlíčka. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-04-26 [cit. 2019-04-26]. Dostupné online. 
  55. ON-LINE: ČSSD míří z vlády. Babiš ji chce udržet. Jeho plán: jednat se šéfy stran o podpoře. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2019-07-04 [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. 
  56. los; mld. MINUTU PO MINUTĚ: Zeman se zastal „ministra, který odhalil korupci“. Z ČSSD zní ostrá slova. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-07-04 [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. 
  57. ČTK; KNÍŽKOVÁ, Gabriela. Žaloba nic neřeší, řekl Babiš po schůzce se Zemanem. Prezident podle něj ještě neřekl své stanovisko. iROZHLAS [online]. Praha: Český rozhlas, 2019-07-11 [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. 
  58. KOPECKÝ, Josef. Staněk ve vládě skončí. Když nebude jmenován Šmarda, ČSSD odejde z vlády. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-07-12 [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. 
  59. Prezident je připraven odvolat ministra Staňka, uvedl po jednání Hamáček [online]. Praha: Česká televize, 2019-07-12 [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. 
  60. ČTK. Zeman odvolal ke konci července ministra kultury Staňka. České noviny [online]. ČTK, 2019-07-29. Dostupné online. 
  61. DRAGOUN, Radek. Kulturu povede náměstek Schreier. Neudělal bych nic jinak, zopakoval končící Staněk. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-07-31 [cit. 2019-07-31]. Dostupné online. 
  62. ŘEŽŇÁKOVÁ, Lada. Ministerstvo kultury povede Schreier. Je to mimo ústavu, míní Hamáček. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2019-07-31 [cit. 2019-07-31]. Dostupné online. 
  63. ČTK. Pověření náměstka řízením kultury je protiústavní, tvrdí Fiala. Týden.cz [online]. EMPRESA MEDIA, 2019-07-31 [cit. 2019-07-31]. Dostupné online. 
  64. Prezident nejmenuje Šmardu ministrem kultury. Chce po Hamáčkovi nového kandidáta. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-08-14 [cit. 2019-08-14]. Dostupné online. 
  65. BRODNÍČKOVÁ, Karolina. Zvrat: Šmarda požádal Hamáčka o stažení nominace. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2019-08-19 [cit. 2019-08-20]. Dostupné online. 
  66. Zaorálek: Krize je nesnesitelná, mohu ji ukončit - Novinky.cz. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. 
  67. Ministru Kremlíkovi zlomila vaz zakázka na elektronické dálniční známky. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-01-20 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  68. ČTK. Havlíček se stane ministrem dopravy v pátek za účasti premiéra, oznámil Úřad vlády. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-1-21 [cit. 2020-1-21]. Dostupné online. 
  69. E-shop s dálničními známkami bude stát 400 milionů za čtyři roky provozu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-01-14 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  70. a b ČTK; ČERMÁKOVÁ, Jana. Kremlík končí jako ministr dopravy. Babiš vyzval k odchodu i jeho náměstka a šéfa dopravního fondu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-01-20 [cit. 2020-1-21]. Dostupné online. 
  71. Stát se pokusí zakázku na e-shop dálničních známek zrušit či zúžit. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-01-20 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  72. Ministr zdravotnictví Vojtěch rezignoval. Novinky.cz [online]. BORGIS, 2020-09-21 [cit. 2020-09-21]. Dostupné online. 
  73. Prymula byl v restauraci s Faltýnkem a bez roušky. Rezignovat odmítl. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  74. Prymula byl v noci na schůzce v ‚zavřené‘ restauraci na Vyšehradě. Podle Faltýnka mluvili o lékařích z USA. iROZHLAS [online]. 2020-10-23 [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. 
  75. Ministr Prymula musí rezignovat, prohlásil premiér Babiš. ČT24 [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  76. Novým ministrem zdravotnictví bude Jan Blatný, Zeman ho jmenuje ve čtvrtek. Aktuálně.cz [online]. 2020-10-27 [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  77. Zas tak moc jsem neprovedl, hájil se Prymula před zásahem Babiše. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  78. Zeman jmenoval Blatného ministrem zdravotnictví. ‚Nechoďte na Vyšehrad, je tam nebezpečno,‘ dodal. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  79. Jepičí kariéra Romana Prymuly. Zařadí se mezi ministry s nejkratším funkčním obdobím?. CNN Prima News [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  80. Prymula bude dál pandemii řešit jako vládní expert. Novinky.cz [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 
  81. Prezident chce, aby premiér odvolal ministry Blatného a Petříčka. Vadí mu i šéfka ústavu pro kontrolu léčiv. iROZHLAS [online]. 2021-03-10 [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. 
  82. Zeman žádá odvolání Blatného. „Změny ve vládě nejsou na stole,“ řekl Babiš. Seznamzpravy.cz [online]. 2021-03-10 [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. 
  83. Babiš poslal Blatnému další vytýkací dopis, kritizuje ho kvůli bamlanivimabu. Aktuálně.cz [online]. 2021-04-02 [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. 
  84. Média spekulují o odvolání Blatného a Plagy. Oba ministři odmítli, že by o tom s Babišem mluvili. iROZHLAS [online]. 2021-04-06 [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. 
  85. MATĚJKOVÁ, Kristýna. Novým ministrem zdravotnictví je Petr Arenberger. Blatný měl odlišné názory, není to o Sputniku, uvedl Babiš. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2021-04-07 [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. 
  86. Plaga ministrem zůstane. Novinky.cz [online]. 2021-04-07 [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. 
  87. Arenberger: Nabídku nahradit Blatného nemám, ale možná mě osloví. www.novinky.cz [online]. 2021-03-23 [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. 
  88. Ministr školství Plaga má namále. Mohl by ho nahradit Vokřál. Lidovky.cz [online]. 2019-01-17 [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. 
  89. ČTK. Čeká Petříčka odvolání? ‚O spekulacích jsem s Hamáčkem nemluvil, na funkci nelpím,‘ říká ministr. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  90. MACHOVÁ, Martina; KOUTNÍK, Ondřej. Petříček prohrál. Chystá se jeho konec na zahraničí a návrat Zaorálka. Seznam Zprávy [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  91. opa. Petříček skončí ve vládě, jeho místo by měl zaujmout Zaorálek. ČT24 [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  92. ČTK. Ministr zahraničí Petříček: Na schůzce s Hamáčkem jsem se dozvěděl o svém odvolání. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  93. ČTK. Birke má být ministrem kultury. Než se Zaorálek rozhodne, nahradí Petříčka Hamáček. Aktuálně.cz [online]. 2021-04-12 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  94. dan. Komunisté už nepodporují Babišovu vládu a jsou připraveni ji potopit. Novinky.cz [online]. 2021-04-13 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  95. Babišova vláda nepadla. Lidé proti premiérovi protestovali v ulicích. iROZHLAS [online]. 2018-11-23 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  96. jh; mas; mld. Sedmnáctihodinová debata nic nezměnila. Opozice nenašla hlasy ke svržení vlády. ČT24 [online]. 2019-06-27 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  97. KSČM vypověděla dohodu o toleranci menšinové vlády ANO a ČSSD. České noviny [online]. 2021-04-13 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  98. Arenberger rezignuje, nahradí ho Vojtěch. ČT24 [online]. 2021-05-25 [cit. 2021-05-25]. Dostupné online. 
  99. Prezident Zeman jmenoval Vojtěcha ministrem v tichosti, bez médií. iDNES.cz [online]. 2021-05-26 [cit. 2021-05-26]. Dostupné online. 
  100. ŠTEFAN, Václav. Rekordních 463 milionů na odměnách za půl roku. Babišův kabinet překonal i Sobotkovu vládu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-01-30 [cit. 2019-09-08]. Dostupné online. 
  101. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. 
  102. CNN: Česko se v boji s pandemií stalo ostrůvkem zkázy a beznaděje. České noviny [online]. 2021-02-28 [cit. 2021-03-04]. Dostupné online. 
  103. Průzkum: Češi dodržují opatření příkladně, důvěra vládě ale podstatně klesla. iDNES.cz [online]. 2021-03-11 [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. 
  104. Kantar: Takové zhoršení jsme neviděli. S politikou je spokojeno 11 procent Čechů. Aktuálně.cz [online]. 2021-03-14 [cit. 2021-03-27]. Dostupné online. 
  105. PŘEHLEDNĚ: 13 verdiktů proti opatřením. Nejčastěji soudy ruší omezení služeb, uspěly i stížnosti na testy. iROZHLAS [online]. 2021-06-20 [cit. 2021-07-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Koaliční smlouva mezi hnutím ANO 2011 a ČSSD na 8. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky [PDF]. Český rozhlas [cit. 2019-08-01]. Dostupné online.