Druhá vláda Andreje Babiše

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Druhá vláda Andreje Babiše
Andrej Babiš
Andrej Babiš
Pořadí patnáctá (od r. 1993)
Předseda Andrej Babiš
1. místopředseda Jan Hamáček
Místopředsedové Richard Brabec (do 30. 4. 2019)
Alena Schillerová (od 30. 4. 2019)
Karel Havlíček (od 30. 4. 2019)
Počet členů 14–15
Politické subjekty ANO, ČSSD
Sněmovna
93/200
Jmenována Milošem Zemanem
Datum jmenování 27. června 2018

Vyslovení důvěry 12. července 2018
A 105N 91Z 0 / 196
Podpora KSČM (15 mandátů)

Opozice ODS, Piráti, SPD, KDU-ČSL, TOP 09, STAN
Webová stránka www.vlada.cz
Programové prohlášení
Posloupnost vlád
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Druhá vláda Andreje Babiše je od 27. června 2018 vláda České republiky menšinového charakteru, vedená předsedou vlády Andrejem Babišem, která získala důvěru Poslanecké sněmovny 12. července 2018 poměrem hlasů 105 (pro) ku 91 (proti).[1] Koaliční kabinet ANO a ČSSD vznikl poté, co první vláda Andreje Babiše, zformovaná po volbách do Poslanecké sněmovny 2017, nezískala v lednu 2018 důvěru Poslanecké sněmovny.

Vládu tvoří zástupci ANO a ČSSD. Oba politické subjekty uzavřely 10. července 2018 koaliční smlouvu.[2] Ve stejný den byla také podepsána dohoda o toleranci mezi ANO (Babiš, Faltýnek) a KSČM (Filip, Kováčik), v níž se komunisté zavázali podpořit vládu při hlasování o důvěře a nevyvolat hlasování o nedůvěře. Babišův kabinet se naopak zavázal plnit několik programových podmínek komunistické strany, která však neprosadila požadavek na obsazení míst ve státních podnicích.[3][4][5] (Komunisté dokument nazývají „toleranční patent“.[6])

Tiskovou mluvčí vlády je od března 2019 Jana Adamcová, která nahradila Petru Doležalovou.[7]

Legitimita vlády[editovat | editovat zdroj]

Legitimita vlády se odvozuje od výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017.[8] Na základě těchto výsledků disponují koaliční vládní strany ANO 2011 a ČSSD celkem 93 mandáty. Pro vyslovení důvěry druhé vládě Andreje Babiše hlasovalo při jejím vzniku také 14 poslanců KSČM.

vládní strana počet hlasů ve volbách % zisk počet mandátů v PSP ČR počet křesel ve vládě předseda strany
ANO 2011 1 500 113 29,64 % 78 10 Andrej Babiš
ČSSD 368 347 7,27 % 15 5 Jan Hamáček
vládní strany celkově 1 868 460 36,92 % 93 15
ČR celkově 5 060 745 100 % 200 -

Seznam členů vlády[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam ministrů České republiky.
Úřad Člen vlády Subjekt Nástup do úřadu Odchod z úřadu
Předseda vládyBabiš, AndrejAndrej BabišANO20180606a6. června 2018úřadující
1. místopředseda vlády
Ministr vnitra
Hamáček, JanJan HamáčekČSSD20180627a27. června 2018úřadující
Místopředseda vládyBrabec, RichardRichard BrabecANO20180627a27. června 201820190430a30. dubna 2019[9]
Místopředsedkyně vlády pro ekonomiku a financeSchillerová, AlenaAlena Schillerovánestr. za ANO20190430a30. dubna 2019[9]úřadující
Místopředseda vlády pro hospodářstvíHavlíček, KarelKarel Havlíčeknestr. za ANO20190430a30. dubna 2019[9]úřadující
Ministr životního prostředíBrabec, RichardRichard BrabecANO20180627a27. června 2018úřadující
Ministr zahraničních věcíHamáček, JanJan Hamáček
(pověřen řízením)[p. 1]
ČSSD20180627a27. června 201820181015a15. října 2018[13]
Petříček, TomášTomáš PetříčekČSSD20181016a16. října 2018[14]úřadující
Ministryně financíSchillerová, AlenaAlena Schillerovánestr. za ANO20180627a27. června 2018úřadující
Ministr obranyMetnar, LubomírLubomír Metnarnestr. za ANO20180627a27. června 2018úřadující
Ministr zdravotnictvíVojtěch, AdamAdam Vojtěchnestr. za ANO20180627a27. června 2018úřadující
Ministr/-yně práce a sociálních věcíKrčál, PetrPetr KrčálČSSD20180627a27. června 201820180718a18. července 2018[15]
Maláčová, JanaJana MaláčováČSSD20180730a30. července 2018[16]úřadující
Ministr/-yně průmyslu a obchoduNováková, MartaMarta Novákovánestr. za ANO20180627a27. června 201820190430a30. dubna 2019[9]
Havlíček, KarelKarel Havlíčeknestr. za ANO20190430a30. dubna 2019[9]úřadující
Ministr/-yně spravedlnosti
Předseda Legislativní rady vlády
Malá, TaťánaTaťána MaláANO20180627a27. června 201820180710a10. července 2018[17]
Kněžínek, JanJan Kněžíneknestr. za ANO20180710a10. července 2018[18]20190430a30. dubna 2019[9]
Benešová, MarieMarie Benešovánestr. za ANO20190430a30. dubna 2019[9]úřadující
Ministr školství, mládeže a tělovýchovyPlaga, RobertRobert PlagaANO20180627a27. června 2018úřadující
Ministr dopravyŤok, DanDan Ťoknestr. za ANO20180627a27. června 201820190430a30. dubna 2019[9]
Kremlík, VladimírVladimír Kremlíknestr. za ANO20190430a30. dubna 2019[9]úřadující
Ministryně pro místní rozvojDostálová, KláraKlára Dostálovánestr. za ANO20180627a27. června 2018úřadující
Ministr zemědělstvíToman, MiroslavMiroslav TomanČSSD20180627a27. června 2018úřadující
Ministr kulturyStaněk, AntonínAntonín StaněkČSSD20180627a27. června 201820190731a31. července 2019[19]
Zaorálek, LubomírLubomír ZaorálekČSSD20190827a27. srpna 2019[20]úřadující

Vývoj ve vládě[editovat | editovat zdroj]

Odstoupení Taťány Malé[editovat | editovat zdroj]

Dne 28. června 2018 uvedl server iROZHLAS.cz zprávu, v níž poukazuje na údajné plagiátorství ministryně spravedlnosti Taťány Malé v její magisterské práci z bratislavské Panevropské vysoké školy z roku 2011.[21] Malá měla podle závěrů oslovených odborníků opsat část práce z internetových příspěvků nebo z diplomové práce na obdobné téma z roku 2006. V kontrolovaném úseku se dokonce nacházely stejné gramatické chyby jako v originální práci. Sama Malá obvinění odmítla, na svou diplomovou práci je podle svých slov hrdá.[22] Její stranický šéf Andrej Babiš označil celou kauzu za „kampaň“.[23] Mezitím ale vyšly najevo informace, že Malá měla údajně opisovat už ve své diplomové práci z roku 2005 na Mendelově univerzitě v Brně.[24] Pod sílícím tlakem ze strany médií i opozice se Malá dne 9. července rozhodla rezignovat. Zároveň znovu odmítla obvinění z plagiátorství.[25] Premiér Andrej Babiš proto prezidentu republiky navrhl Jana Kněžínka, dosavadního místopředsedu Legislativní rady vlády České republiky, jako nového ministra spravedlnosti.[26]

Prezident Zeman přijal demisi Malé 10. července 2018 a téhož dne jmenoval Jana Kněžínka ministrem, avšak premiér Babiš si nebyl jistý, zdali Kněžínek na ministerstvu už zůstane do konce vládního období, nebo bude ministrem jen dočasně. Nakonec se potvrdila druhá možnost po jeho demisi ze dne 18. dubna 2019.[18]

Odstoupení Petra Krčála[editovat | editovat zdroj]

Dne 16. července 2018 zveřejnil portál Seznam Zprávy zprávu, ve které poukazuje na údajné plagiátorství ministra Petra Krčála v jeho bakalářské práci, kterou napsal a obhajoval na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně v roce 2007. Podle závěru oslovených odborníků měl opsat přibližně 30 stran z jiné bakalářské práce na obdobné téma z roku 2006.[27]

Podle svých slov nechtěl být Petr Krčál zátěží pro ČSSD, a proto se dne 17. července 2018 rozhodl rezignovat. O den později přijal jeho demisi prezident republiky. Předseda ČSSD Jan Hamáček uvedl, že na post ministra práce navrhne ředitelku odboru rodinné politiky a politiky stárnutí Janu Maláčovou.[15][28]

První hlasování o nedůvěře vládě[editovat | editovat zdroj]

Dne 23. listopadu 2018 proběhlo hlasování o nedůvěře vládě, které vyvolalo šest opozičních stran, a to kvůli kauze Čapí hnízdo, s níž souvisí údajný únos Andreje Babiše mladšího na Krym. Nedůvěra nebyla vyslovena, pro bylo 92 poslanců a 90 poslanců bylo proti. Ke schválení návrhu by byla třeba nadpoloviční většina z celkového počtu 200 poslanců. Poslanci koaliční ČSSD při hlasování opustili sál.[29]

Rezignace Dana Ťoka[editovat | editovat zdroj]

Dne 8. dubna 2019 Dan Ťok veřejně v médiích oznámil, že odstoupí z funkce ministra dopravy. Uvedl, že se rozmýšlel zhruba rok, jestli má z funkce odejít. Demisi podal již v lednu 2019, tu ovšem zamítl premiér Andrej Babiš. O Ťokově odchodu se v médiích spekulovalo několik týdnů. Jako důvod uvedl neustálé výtky a útoky proti své osobě, respektive proti svým krokům, a tlak různých zájmových skupin.[30] Prezident Zeman jeho demisi přijal 30. dubna 2019, kdy zároveň jmenoval nového ministra dopravy Vladimíra Kremlíka.[9]

Odvolání Marty Novákové[editovat | editovat zdroj]

Do povědomí veřejnosti se ministryně Marta Nováková dostala po pronesení výroku „Za drahá mobilní data si Češi mohou sami“, který uvedla v únoru 2019 v reportáži pořadu České televize 168 hodin, v němž obhajovala politiku mobilních operátorů ohledně ceny mobilních dat.[31] Na březnovém setkání zahraničních investorů se zástupci českého ministerstva průmyslu a obchodu musel po žádosti velvyslance Čínské lidové republiky na její pokyn jednání opustit zástupce Tchaj-wanu, což v politickém i veřejném prostoru vyvolalo další reakce vůči ministryni.[32] Následující sjezd KDU-ČSL za toto jednání žádal odstoupení ministryně.[33] K odchodu Novákové také vyzvala ODS a senátoři z klubu Starostů a nezávislých.[34] Dne 10. dubna 2019 informoval premiér Andrej Babiš o odvolání ministryně.[35] Prezident Zeman ji odvolal 30. dubna 2019 a zároveň jmenoval nového ministra průmyslu Karla Havlíčka, jenž se také stal místopředsedou vlády.[9]

Demise Jana Kněžínka[editovat | editovat zdroj]

Dne 18. dubna 2019, den poté, co policie navrhla obžalovat všechny obviněné v kauze Čapí Hnízdo, oznámil Jan Kněžínek svou demisi na ministra spravedlnosti s koncem svého působení k 30. dubnu téhož roku.[36] Reagoval tak na mediální spekulace o jeho odchodu a o tom, že by jej měla nahradit Marie Benešová. Někteří politici z opozičních řad a část veřejnosti však poukazovali spíš na načasování demise a údajný pokus premiéra ovlivnit trestní řízení ve věci Čapího hnízda.[37][38] Podle vlastního vyjádření se Kněžínek hodlal vrátit do úřednické pozice odborného náměstka pro řízení sekce Legislativní rady vlády na Úřadu vlády ČR a člena Legislativní rady vlády. Premiér Babiš následně skutečně oznámil záměr učinit ministryní Benešovou, která již předtím tento resort vedla v úřednické vládě Jiřího Rusnoka.[39] Prezident Zeman Kněžínkovu demisi přijal 30. dubna 2019, kdy zároveň jmenoval novou ministryni spravedlnosti Marii Benešovou.[9]

Krok a zejména jeho načasování vyvolal odpor části veřejnosti a stal se, spolu s obavami o zachování nezávislé justice, podnětem k zahájení série demonstrací organizovaných sdružením Milion chvilek pro demokracii. Největší z nich se uskutečnila 23. června 2019 na Letenské pláni pod názvem Je to na nás!. Během letních měsíců demonstrace utichly, spolek však proklamoval připravenost svolat další, pokud by v budoucnu k ohrožení nezávislosti justice mělo dojít.

Výměna místopředsedy[editovat | editovat zdroj]

Koncem dubna 2019 byla oznámena také změna na postu místopředsedy vlády. Dosavadního vicepremiéra Richarda Brabce (ANO), který vedl ministerstvo životního prostředí, měla nahradit místopředsednická dvojice – ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) a nastupující ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO). Dohodu o zvýšení počtu místopředsedů potvrdil i předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček.[40][41] Oba nové vicepremiéry jmenoval prezident Zeman 30. dubna 2019.[9]

Krize na ministerstvu kultury a demise Antonína Staňka[editovat | editovat zdroj]

Ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD v dubnu 2019 odvolal ředitele Národní galerie Praha (NGP) Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc (MUO) Michala Soukupa po kontrolách v jimi vedených institucích. Na oba podal trestní oznámení. Fajt uvedl, že své odvolání považuje za politický krok. Soukup odmítl, že by se dopustil chyb v hospodaření muzea. Podle opozice se Staněk odvoláním Fajta snažil zavděčit prezidentovi Miloši Zemanovi.

Předseda ČSSD Jan Hamáček nařídil Staňkovi, aby podal demisi, ten tak učinil 20. května 2019, prezident ji však 28. května nepřijal. Hamáček uvedl, že prezident Zeman jednal na hraně ústavy, a pokud by se situaci nepodařilo odblokovat, mohlo by dojít k pádu vlády. ČSSD navrhla na nového ministra kultury svého místopředsedu Michala Šmardu a 31. května premiér Babiš poslal prezidentovi návrh na Staňkovo odvolání a jmenování Šmardy. Prezident se s navrhovaným ministrem setkal, jeho jmenování však ani poté nepotvrdil. Hamáček po premiérovi požadoval, aby na prezidenta podal kompetenční žalobu, ten ji však odmítl a dal přednost dalšímu vyjednávání.[42] Ke schůzce předsedy a místopředsedy vlády s prezidentem došlo 4. července 2019, avšak bez zásadní změny.[43] Ani další schůzka premiéra s prezidentem 11. července řešení nepřinesla.[44]

Dne 12. července se prezident Zeman, vicepremiér a ministr vnitra Hamáček a ministr kultury Staněk na schůzce v Lánech dohodli, že prezident Staňka k 31. červenci 2019 odvolá.[45] Podle vyjádření účastníků chtěl Zeman jmenovat ministrova nástupce až na základě jednání předsednictva ČSSD, které se mělo podle plánů sejít v pondělí 15. července. Hamáček však po jednání v Lánech predikoval, že předsednictvo strany buď podpoří Michala Šmardu za kandidáta na ministra, nebo rozhodne o podání demise všech ministrů za ČSSD.[46]

Prezident Miloš Zeman odvolal ministra Antonína Staňka 29. července 2019, s účinností k 31. červenci téhož roku.[47] Odcházející ministr Staněk pověřil řízením ministerstva dosavadního ekonomického náměstka Reného Schreiera.[48] Pověření řízením ministerstva samotným odcházejícím ministrem kritizoval předseda vládní ČSSD Jan Hamáček jako krok naprosto mimo ústavu,[49] předseda opoziční ODS Petr Fiala jej hodnotil jako protiústavní.[50]

Dne 14. srpna prezident oznámil, že navrženého Michala Šmardu odmítá ministrem jmenovat, a požadoval od předsedy ČSSD Hamáčka místo něj nového ministerského kandidáta. Jan Hamáček kontroval, že ústava nedává prezidentovi možnost hodnotit odborné předpoklady navrženého ministra, což byl prezidentův argument.[51]

Dne 19. srpna kandidát na ministra kultury, Michal Šmarda, oznámil, že požádal Jana Hamáčka o stažení nominace, neboť se domnívá, že nelze být členem vlády proti vůli premiéra. Jan Hamáček přijal Šmardův návrh na stažení nominace s respektem.[52]

Dne 21. srpna uvedl server Novinky.cz, že předseda ČSSD Jan Hamáček nominoval na ministra kultury Lubomíra Zaorálka.[53] Toho jmenoval prezident Zeman ministrem dne 27. srpna 2019.[20]

Druhé hlasování o nedůvěře vládě[editovat | editovat zdroj]

Opozice 27. června 2019 vyvolala hlasování o nedůvěře vládě, mimo jiné na základě občanských demonstrací a evropského auditu premiérova střetu zájmů. Vládní koalice s pomocí tolerující KSČM hlasování ustála.

Působení vlády[editovat | editovat zdroj]

Koncem ledna 2019 publikoval Český rozhlas výsledky svých zjištění, podle nichž vláda za předchozí půlrok svojí existence odměňovala náměstky svých ministerstev, ředitele odborů i řadové zaměstnance a na bonusech pro ně tak vyplatila ze státního rozpočtu celkově 463 milionů korun. K největšímu meziročnímu růstu došlo na ministerstvu financí, největší částku na odměny vydalo ministerstvo vnitra. Celková hodnota bonusů byla rekordní, předtím nejvíce vyplatila vláda Bohuslava Sobotky za poslední pololetí své vlády 453 milionů korun.[54]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Pověřeni řízením ministerstva byli všichni členové vlády stojící v čele nějakého ministerstva, přičemž Jan Hamáček byl pověřen řízením jak ministerstva vnitra, tak zahraničních věcí.[10] Zmínka o pověření řízením zde nesouvisí s vlastním pověřením, ale jde o vyjádření záměru předsedy vlády, že Hamáček bude vykonávat funkci ministra zahraničních věcí pouze do vyřešení sporu o obsazení této funkce, kdy nebyl prezidentem jmenován sociální demokracií vybraný a premiérem navržený kandidát na ministra zahraničí Miroslav Poche[11] (premiér prezidentovi navrhl dva kandidáty, pro případ nejmenování Pocheho pověření Hamáčka[12]).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Po celodenním maratonu má Babišova druhá vláda důvěru. ČT24 [online]. 2018-07-12 [cit. 2018-07-12]. Dostupné online. 
  2. Rozdělení křesel i pojistky ČSSD. Jak vypadá koaliční smlouva nově vznikající vlády Andreje Babiše?. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2018-05-18 [cit. 2018-11-25]. Dostupné online. 
  3. ČTK. KSČM podepsala s hnutím ANO dohodu o toleranci vlády. iROZHLAS.cz [online]. 2018-07-10 [cit. 2018-06-30]. Dostupné online. 
  4. KOPECKÝ, Josef. ANO podepsalo koaliční smlouvu s ČSSD i dohodu o toleranci s KSČM. iDNES.cz [online]. 2018-06-10 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online. 
  5. KSČM bude tolerovat menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD! [online]. Komunistická strana Čech a Moravy [cit. 2018-06-30]. Dostupné online. 
  6. Komunistická strana Čech a Moravy – Toleranční patent [online]. 2018-07-16 [cit. 2019-02-20]. Dostupné online. 
  7. Novou mluvčí vlády byla jmenována Petra Doležalová
  8. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky konané ve dnech 20.10. – 21.10.2017 (promítnuto usnesení NSS). Celkové výsledky hlasování [online]. Praha: Český statistický úřad, 2017-11-22 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. 
  9. a b c d e f g h i j k l m Doprava, spravedlnost a průmysl mají nové ministry, vláda nové vicepremiéry. ČT24 [online]. 2019-04-30 [cit. 2019-04-30]. Dostupné online. 
  10. OVČÁČEK, Jiří. Prezident republiky jmenoval členy nové vlády [online]. Praha: Kancelář prezidenta republiky, 2018-06-27 [cit. 2018-06-27]. Dostupné online. 
  11. ZELENKA, Jakub. Babiš odmítl, že by Zemanovi dodal seznam bez Pocheho. Byl jsem jmenován podle ústavy, tvrdí Hamáček. Aktuálně.cz [online]. 2018-06-28 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online. 
  12. Babiš dal Zemanovi možnost výběru, podle expertů je to novinka. Novinky.cz [online]. 2018-06-29 [cit. 2018-06-29]. Dostupné online. 
  13. ČTK. Prezident Zeman zrušil Hamáčkovo pověření řídit diplomacii. 16. října jmenuje do funkce Petříčka. iRozhlas.cz [online]. 2018-10-09 [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. 
  14. jh. Česko se dočkalo ministra zahraničí. Prezident Zeman jmenoval Tomáše Petříčka. ČT24 [online]. 2018-10-16 [cit. 2018-10-16]. Dostupné online. 
  15. a b Zeman přijal Krčálovu demisi, Maláčovou chce jmenovat příští týden. Novinky.cz [online]. 2018-07-18 [cit. 2018-07-18]. Dostupné online. 
  16. Prezident Zeman jmenoval Maláčovou v Lánech novou ministryní práce. iDNES.cz [online]. 2018-07-30 [cit. 2018-07-30]. Dostupné online. 
  17. KOPECKÝ, Josef. Nastupující šéfka justice Taťána Malá podle expertů opisovala v diplomové práci. iDNES.cz [online]. 2018-06-10 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online. 
  18. a b jh. Prezident jmenoval ministra spravedlnosti Jana Kněžínka, zatím je pověřený řízením resortu. ČT24 [online]. 2018-07-10 [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. 
  19. ČTK. Prezident Zeman po dvou měsících odvolal ministra kultury Staňka. Nástupce je stále nejasný. iROZHLAS [online]. 2019-07-29 [cit. 2019-8-23]. Dostupné online. 
  20. a b mld. Kultura má opět ministra, prezident jmenoval Lubomíra Zaorálka. ČT24 [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné online. 
  21. TRONÍČEK, Jakub. Nastupující šéfka justice Taťána Malá podle expertů opisovala v diplomové práci. iRozhlas.cz [online]. 2018-06-28 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online. 
  22. BARTONÍČEK, Radek. Jsem na diplomovou práci hrdá, prohlásila Malá před Babišem, který ji uvedl do funkce ministryně. Aktuálně.cz [online]. 2018-06 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online. 
  23. Diplomová práce ministryně Malé je v pořádku. Kampaň na ní bude trvat dlouho, říká Babiš. Aktuálně.cz [online]. 2018-06-29 [cit. 2018-07-09]. Dostupné online. 
  24. JELÍNKOVÁ, Adéla. Velký problém Malé: Opisovala i ve druhé diplomce. Novinky.cz [online]. 2018-07-03 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online. 
  25. MARTINEK, Jan. Ministryně spravedlnosti Malá rezignuje. Novinky.cz [online]. 2018-07-09 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online. 
  26. ČTK. Ministerstvo spravedlnosti dočasně povede místopředseda Legislativní rady vlády Jan Kněžínek. Babiš o jeho pověření požádal prezidenta. Hospodářské noviny [online]. 2018-07-10 [cit. 2018-07-10]. Dostupné online. 
  27. ZWRTKOVÁ, Nikola. Další ministr má problém. V bakalářské práci Petra Krčála jsou celé stránky shodné s jinou prací. Seznam Zprávy [online]. 2018-07-17 [cit. 2018-07-17]. Dostupné online. 
  28. Ministr Krčál rezignoval, nahradit ho má Maláčová. Novinky.cz [online]. [cit. 2018-07-17]. Dostupné online. 
  29. ON-LINE: Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře. Novinky.cz [online]. 2018-11-23 [cit. 2018-11-23]. Dostupné online. 
  30. mld. Dan Ťok skončí ve vládě. Kritiku odmítá, cítil, že se ho snažil oslabit Kapsch. ct24.ceskatelevize.cz [online]. ČT24, 2019-04-08 [cit. 2019-04-10]. Dostupné online. 
  31. LEDERER, Benedikt. Za drahá mobilní data si Češi mohou sami, domnívá se ministryně. iDNES.cz [online]. 2019-02-18 [cit. 2019-04-14]. Dostupné online. 
  32. KLÉZL, Tomáš; ČTK. Tchajwanský zástupce musel odejít z jednání s ministryní Novákovou, vadil Číňanům. Aktuálně.cz [online]. 2019-03-28 [cit. 2019-04-14]. Dostupné online. 
  33. ČTK. Kauza zástupců z Tchaj-wanu: Lidovci vyzvali Novákovou k rezignaci. Denik.cz [online]. 2019-03-30 [cit. 2019-04-14]. Dostupné online. 
  34. mor. Neudělám to, odpověděl Hřib na žádost Číny, aby ze setkání odešel zástupce Tchaj-wanu. ČT24 [online]. 2019-03-31 [cit. 2019-04-14]. Dostupné online. 
  35. JADRNÝ, Petr; ČTK. Ministryně průmyslu Nováková skončí ve funkci, oznámil jí Babiš. ‚Respektuji to,‘ reagovala. iRozhlas [online]. 2019-04-10 [cit. 2019-04-14]. Dostupné online. 
  36. Kauza Čapí hnízdo: Policie navrhuje všechny obviněné obžalovat. Novinky.cz [online]. [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. 
  37. ČTK. Kněžínek končí, na spravedlnosti ho nahradí Zemanova poradkyně Benešová. Sáhnout na žalobce kvůli Čapímu hnízdu bude koaliční problém, hrozí Hamáček. Hospodářské noviny [online]. 2019-04-18 [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. (česky) 
  38. Hamáčka konec Kněžínka překvapil. Opozice krok kritizuje, vidí souvislost s Čapím hnízdem. iROZHLAS [online]. [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. (česky) 
  39. Aktuálně.cz; ČTK. Ministryní spravedlnosti bude Marie Benešová. Opozice výměnu spojuje s Čapím hnízdem. Aktuálně.cz [online]. 2019-04-18 [cit. 2019-04-20]. Dostupné online. 
  40. jh. Další změna ve vládě. Brabce na pozici vicepremiéra nahradí Schillerová a Havlíček. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-04-26 [cit. 2019-04-26]. Dostupné online. 
  41. ŤOPEK, Martin. Brabec přijde o post místopředsedy vlády. Babiš ho vymění za Schillerovou a Havlíčka. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-04-26 [cit. 2019-04-26]. Dostupné online. 
  42. ON-LINE: ČSSD míří z vlády. Babiš ji chce udržet. Jeho plán: jednat se šéfy stran o podpoře. Seznam Zprávy [online]. 2019-07-04 [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. 
  43. los; mld. MINUTU PO MINUTĚ: Zeman se zastal „ministra, který odhalil korupci“. Z ČSSD zní ostrá slova. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-07-04 [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. 
  44. ČTK; KNÍŽKOVÁ, Gabriela. Žaloba nic neřeší, řekl Babiš po schůzce se Zemanem. Prezident podle něj ještě neřekl své stanovisko. iRozhlas [online]. Praha: Český rozhlas, 2019-07-11 [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. 
  45. KOPECKÝ, Josef. Staněk ve vládě skončí. Když nebude jmenován Šmarda, ČSSD odejde z vlády. iDNES.cz [online]. 2019-07-12 [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. 
  46. Prezident je připraven odvolat ministra Staňka, uvedl po jednání Hamáček [online]. Praha: Česká televize, 2019-07-12 [cit. 2019-07-12]. Dostupné online. 
  47. ČTK. Zeman odvolal ke konci července ministra kultury Staňka. České noviny [online]. ČTK, 2019-07-29. Dostupné online. 
  48. DRAGOUN, Radek. Kulturu povede náměstek Schreier. Neudělal bych nic jinak, zopakoval končící Staněk. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-07-31 [cit. 2019-07-31]. Dostupné online. 
  49. ŘEŽŇÁKOVÁ, Lada. Ministerstvo kultury povede Schreier. Je to mimo ústavu, míní Hamáček. iDnes.cz [online]. Mafra, 2019-07-31 [cit. 2019-07-31]. Dostupné online. 
  50. ČTK. Pověření náměstka řízením kultury je protiústavní, tvrdí Fiala. Týden.cz [online]. Empresa Media, 2019-07-31 [cit. 2019-07-31]. Dostupné online. 
  51. Prezident nejmenuje Šmardu ministrem kultury. Chce po Hamáčkovi nového kandidáta. ČT24 [online]. Česká televize, 2019-08-14 [cit. 2019-08-14]. Dostupné online. (česky) 
  52. BRODNÍČKOVÁ, Karolina. Zvrat: Šmarda požádal Hamáčka o stažení nominace. Novinky.cz [online]. 2019-08-19 [cit. 2019-08-20]. Dostupné online. 
  53. Zaorálek: Krize je nesnesitelná, mohu ji ukončit - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2019-08-21]. Dostupné online. 
  54. ŠTEFAN, Václav. Rekordních 463 milionů na odměnách za půl roku. Babišův kabinet překonal i Sobotkovu vládu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-01-30 [cit. 2019-09-08]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Koaliční smlouva mezi hnutím ANO 2011 a ČSSD na 8. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky [PDF]. iROZHLAS.cz [cit. 2019-08-01]. Dostupné online.