Rožnov pod Radhoštěm

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Rožnov pod Radhoštěm
Masarykovo náměstí v Rožnově pod Radhoštěm
Znak obce Rožnov pod RadhoštěmVlajka obce Rožnov pod Radhoštěm
znakvlajka
Lokalita
Status město
LAU (obec) CZ0723 544841
Kraj (NUTS 3) Zlínský kraj (CZ072)
Okres (LAU 1) Vsetín (CZ0723)
Obec s rozšířenou působností a pověřená obec Rožnov pod Radhoštěm
Historická země Morava
Katastrální výměra 39,48 km²
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 16 469 (2018)[1]
Nadmořská výška 378 m n. m.
PSČ 756 61
Zákl. sídelní jednotky 21
Katastrální území 3
Adresa městského úřadu Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm
Masarykovo náměstí 128
756 61 Rožnov pod Radhoštěm
Starosta Ing. Radim Holiš
Oficiální web: www.roznov.cz
Email: podatelna@roznov.cz
Rožnov pod Radhoštěm
Rožnov pod Radhoštěm
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a částem obce
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rožnov pod Radhoštěm (do roku 1912 pouze Rožnov, německy Rosenau či Rožnau)[2] je město o celkové rozloze 3 948,22 ha[3] s rozsahem poloh přibližně 360–950 m n. m., většinou plochy v krajinné oblasti Rožnovská brázda, součásti Západních Beskyd,[4] v rámci administrativně správním v okrese Vsetín ve Zlínském kraji na území České republiky.[5]

Centrum města se nachází zhruba 17 km severovýchodně od Vsetína,[6] zástavba podél řeky Rožnovská Bečva. V roce 2018 přibližně 16 tisíc[1] obyvatel na katastrálních územích s názvy Hážovice, Rožnov pod Radhoštěm a Tylovice. Nejníže situovaná řeka Rožnovská Bečva v lokalitě Zubersko (u přítoku Zuberského potoka), nejvyšší polohy jihozápadně od vrcholu Velká Polana (981 m n. m.).[5]

Severní část katastrálního území situováno v geomorfologickém celku Moravskoslezské Beskydy, přibližně mezi vrchy Kamenárka (863 m n. m.) a Černá hora (901 m n. m.),  jižním okrajem zasahuje do Hostýnsko-vsetínské hornatiny,[4] urbanistický obvod Hlaváčky (odloučená obytná plocha základní sídelní jednotky)[7] až lesní lokalita Drviska s prameništěm Studeného potoka[5] (rozsahem plochy malé lokality Vsetínských vrchů).

V roce 1911 ve městě založen Musejní a národopisný spolek, spoluzakladatelé Bohumír a Alois Jaroňkové. Z podnětu spolku v roce 1913 projekt na založení muzea v přírodě, cílem bylo zachránit stavby lidové architektury na rožnovském náměstí před jejich zánikem a přemístit je do přírodního areálu. Realizace až v rámci příprav národopisných slavností Valašský rok v roce 1925, zřízeno Valašské muzeum v přírodě, lidově nazývané rožnovský „skanzen”. Od 11. prosince 2018 je součástí, současně město sídlem, Národního muzea v přírodě.[8]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poprvé je Rožnov, přívlastek pod Radhoštěm byl k názvu připojen až roku 1913,[9] zmiňován v roce 1267 v listině svého zakladatele, olomouckého biskupa Bruna ze Šaumburku. Rožnovský hrad na kopci Hradisko doložen již roku 1310, sloužil spolu s hrady Helfštýnem a Hukvaldami k ochraně Moravy před uherskými nájezdníky. Žili zde páni z Kravař, Cimburkové, sedmihradský vévoda Petr, ale i loupeživý rytíř Jan z Messenberka. Hrad byl částečně rozbořen roku 1539 na rozkaz císaře Ferdinanda I.,[10] (v současnosti zřícenina).

Kopcovitá až hornatá oblast od 16. století dosidlována také tzv. Valachy, etnickou skupinou se salašnickým způsobem života (pastevectví) na severovýchodní Moravě (v roce 1714 u Rožnova sedm salaší).[2] Postupně splynuli s místním obyvatelstvem, zachována však charakteristická lidová kultura, v současnosti typická pro národopisnou oblast moravského Valašska.

Zřejmě už počátkem 16. století v Rožnově vybudováno ojedinělé vodní dílo, asi dvoukilometrový uměle vytvořený kanál známý jako „struha“. Část vody z řeky Bečvy nad Rožnovem odváděl do městské zástavby pro pohon dvou mlýnů, obyvatelům sloužila jako zdroj užitkové vody pro domácnosti, k napájení koní a dobytka, máchaní prádla i osvěžení v horkých dnech. Za Rožnovem se voda vracela do Hážovického potoka[5] a jím zpět do Bečvy. Jednou za rok průtok vody zastaven za účelem vyčištění struhy od nánosů a naplavenin.

Od roku 1548 až do 19. století město vlastnili Žerotínové, spojeno s rozvojem sklářství a tkalcovství (tzv. rožnovské plátno[11] a mušelín). Jejich vládu připomíná černý lev v městském znaku.[10]

K roku 1687 v Rožnově uváděna papírna, od roku 1712 pivovar, který nechal postavit Karel Jindřich ze Žerotína. V letech 1748 – 1752 byl v obci po předcházejících dřevěných kostelech vystavěn nový, zděný kostel Všech svatých. V té době ve farnosti působil mladý kněz Antonín František Hohn (knězem 1745 – 1752).[12] Dostavbu kostela zdržely nepokoje, dokončen tak byl až v roce 1752.[13]

Společenský dům v Rožnově, připomínka lázeňských časů

V roce 1796 si brněnský lékař František Kročák uvědomil léčebné působení místních klimatických poměrů a poslal do města první čtyři nemocné s plicními chorobami. Od té doby roste známost Rožnova coby klimatických lázní. Oficiálně je založil tehdejší ředitel panství Josef Drobník, na světovou úroveň lázně později pozvedli lékaři František Polanský a Vladislav Mladějovský. Pacienti se léčili žinčicí a vycházkami, později i koupelemi a elektroléčbou. Lázeňství zde bylo na vrcholu počátkem 20. století, kdy byl Rožnov pro příznivé klima řazen mezi nejlepší léčebné lokality v Evropě a přirovnáván ke švýcarskému Davosu nebo italskému Meranu.[14] Za léčbou nemocí dýchacího ústrojí i srdce sem každou sezónu přijíždělo až 3000 hostů. Patřil mezi ně např. zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud nebo přírodovědec Gregor Mendel. V rámci rozvoje lázeňství byla v letech 1934–35 postavena Masarykova ozdravovna na vrchu Kozinec, svému účelu ale sloužila jen krátce. Na konci 2. světové války přeměněna na lazaret, později se stala zotavovnou ROH. Lázně byly zrušeny v roce 1953.[15] Viditelnou připomínkou tehdejších dob zůstal Společenský dům v městském parku.

Z hlediska dopravního spojení významnou událostí vybudování železniční tratě do Krásna nad Bečvou (dnes součást Valašského Meziříčí), po ní první vlaky v roce 1892.

V roce 1925 založeno Valašské muzeum v přírodě, nejstarší a největší tzv. muzeum pod širým nebem (v angličtině open air museum) ve střední Evropě.

V roce 1950, v souvislosti s rychlým rozvojem národního podniku Tesla Rožnov, zahájena výstavba nejstaršího rožnovského sídliště – Záhumení. Třípatrové bloky domů domovem pro zhruba tisíc lidí. Sídliště zároveň trvalou expozicí sgrafit akademického malíře Jana Kobzáně, touto technikou, zejména přírodními motivy, vyzdobil vstupy domů nebo rámy kolem balkónových oken. Nejbohatěji zdobené sloupové balkóny dvou protilehlých domů v křížení ulic Boženy Němcové a Julia Fučíka.[16]

V polovině 20. století klesl význam rožnovské „struhy“ pro místní průmysl, jako poslední ji využívala papírna (původní dolní mlýn). Kolem roku 1973 do ní bylo uloženo potrubí kanalizace a struha byla zasypána. Její malá, ale funkční část zůstala zachována u horního splavu Bečvy, odkud dodnes přivádí vodu k pohonu technických staveb v Mlýnské dolině, expozici Valašského muzea v přírodě, napájí také potůček protékající městským parkem.[17]

V roce 2010 obnovena tradice vaření piva, otevřen zrekonstruovaný pivovar (založen v roce 1712),[2] ve městě také tzv. pivní lázně.

Náboženský vývoj[editovat | editovat zdroj]

Katolický farář jménem Jan je v písemnostech poprvé zmiňován roku 1490. Zřejmě už tehdy zde žili i nekatolíci, kteří v polovině 16. století v městečku již převládali. Katolická fara byla obnovena roku 1666. Roku 1900 se v Rožnově hlásilo 2 939 obyvatel ke katolíkům, 46 k evangelíkům, 26 bylo židů. V roce 1930 zde žilo 3 248 katolíků, 127 evangelíků, 11 židů a 185 občanů bez vyznání.[9]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]

Rok 1971 1981 1991 2000 2001 2011 2017
Počet obyvatel[18] 9 830 15 539 17 614 18 182 17 873 16 960 16 477

Struktura populace[editovat | editovat zdroj]

Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem[editovat | editovat zdroj]

Se vznikem čtrnácti krajů vznikly i obce s pověřeným obecním úřadem. Obce pověřeného obecního úřadu Rožnov pod Radhoštěm uvádí následující tabulka.

Název obce Rozloha
[km²]
Počet obyvatel
Dolní Bečva 20,05 1 810
Horní Bečva 42,43 2 469
Hutisko-Solanec 29,93 1 940
Prostřední Bečva 23,44 1 682
Rožnov pod Radhoštěm 39,49 16 927
Valašská Bystřice 35,97 2 187
Vidče 11,79 1 507
Vigantice 7,64 2853
Zubří 28,39 5 424

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také ve článku Seznam kulturních památek v Rožnově pod Radhoštěm.

Osobnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Michal Jurajda (1812–1874), starosta města, poslanec zemského sněmu
  • Čeněk Kramoliš (1862–1949), učitel a spisovatel, zaměřený na Valašsko
  • Emanuel Vencl (1874–1939), československý politik, poslanec za agrárníky, ředitel hospodářské školy v Rožnově
  • Bedřich Vašek (1882–1959), katolický kněz, badatel a profesor teologických fakult v Olomouci a Bratislavě
  • František Chovanec (1900-1972), politik Československé sociální demokracie, poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění
  • Karel Solařík (1915–2007), akademický malíř a grafik
  • Jaroslav Frydrych (1928–1982), malíř, který ve svém díle zachytil valašskou krajinu i tváře místních lidí, pochován na Valašském Slavíně
  • Jaroslav Štika (1931–2010), valašský národopisec, dlouholetý ředitel Valašského muzea v přírodě
  • Richard Jeřábek (1934–2006), etnolog a pedagog na Masarykově univerzitě v Brně
  • Radúz Mácha (* 1987), herec, člen Činohry Národního divadla

Školství[editovat | editovat zdroj]

Seznam vyšších, středních, základních, mateřských a speciálních škol najdete v samostatném článku.

Ulice[editovat | editovat zdroj]

V Rožnově pod Radhoštěm se nachází 130 pojmenovaných ulic a 2 náměstí, tj. celkem 132. Seznam všech pojmenovaných ulic naleznete v samostatném článku

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. a b c Rožnov pod Radhoštěm, oficiální webové stránky města [online]. [cit. 2019-02-27]. Dostupné online. 
  3. Český statistický úřad. Rožnov pod Radhoštěm, okres Vsetín [online]. [cit. 2019-02-27]. Data k 31. 12. 2017. Dostupné online. 
  4. a b Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. Přírodní poměry: Geomorfologie [online]. [cit. 2019-02-27]. Aplikace on-line jen za určitých technických podmínek. Dostupné online. 
  5. a b c d Český úřad zeměměřický a katastrální. Základní mapa ČR: Rožnov pod Radhoštěm [online]. [cit. 2019-02-27]. Dostupné online. 
  6. Turistická mapa: Rožnov pod Radhoštěm – Vsetín [online]. Mapy.cz [cit. 2019-02-27]. Dostupné online. 
  7. Územně identifikační registr ČR: Rožnov pod Radhoštěm [online]. [cit. 2019-02-27]. Dostupné online. 
  8. Ministerstvo kultury České republiky. Ministr kultury spojil čtyři muzea v přírodě v ČR [online]. [cit. 2019-02-27]. Dostupné online. 
  9. a b Podrobná historie města Rožnova pod Radhoštěm [online]. 2010-3-12. Dostupné online. 
  10. a b Historie města
  11. Valašské muzeum v přírodě [online]. [cit. 2019-02-27]. Webové stránky. Dostupné online. 
  12. Rožnovský kostel [online]. [cit. 2015-10-17]. Dostupné online. 
  13. Střípky z historie Rožnova [online]. T klub - kulturní agentura. Dostupné online. 
  14. Pozoruhodné rožnovské ulice. Rožnov p. R.: Městská knihovna, 2009. 
  15. Rožnovské Dolní Paseky. Rožnov p. R.: Městská knihovna, 2014. 
  16. Rožnovské sídliště Záhumení – neobyčejná galerie malíře, grafika a spisovatele Jana Kobzáně. Rožnov p. R.: Městská knihovna, 2010. 
  17. Historie rožnovské struhy. Rožnov p. R.: Městská knihovna, 2009. 
  18. Databáze demografických údajů za obce ČR, Český statistický úřad
  19. Links [online]. Stadt Bergen (LK Celle) [cit. 2010-08-19]. Dostupné online. (německy) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]