Plátno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Plátěná vazba (1) – osnova, (2) - útek
Další významy jsou uvedeny na stránce Plátno (rozcestník).

Plátno je textilie, tkaná tou nejjednodušší plátěnou vazbou, prostým křížením osnovy a útku.[1]

Obsah a vlastnosti plátna[editovat | editovat zdroj]

Plátno se původně tkalo na jednoduchých nástrojích z ručně předené příze z konopí nebo lnu.[2] Spolu s vývojem výrobní techniky (mechanizace předení a tkaní), nových materiálů (bavlna, umělá vlákna) a přirovnáním českého plátna s tkaninami vyrobenými stejným způsobem v jiných zemích (např. anglický canvas[3] nebo německé Leinwandgewebe[4] se obsah pojmu a způsoby použití plátna značně rozšířily.[5]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Primitivní tkalcovský stav (Muzeum v Százhalombatta, Maďarsko)

Plátno je jeden z nejstarších druhu tkanin. Např. v Číně se mělo vyrábět podobné zboží (canvas) z konopí už před pěti tisíci lety.[6]

Ve své zprávě o Praze z 10. století zaznamenal Ibráhím ibn Jákúb, že se kousky plátna používaly jako platidlo a sloveso "platit" se patrně odvozuje od plátna.[7]

Ve středověku začali tkalci-pláteníci s řemeslnou výrobou tkanin. Asi od 13. století se pláteníci v Čechách a na Moravě sdružovali v ceších.[8] Koncem 16. století vznikly první plátenické manufaktury, které byly mnohem produktivnější než domáčtí řemeslníci.[9]

Ještě v polovině 19. století se zabývalo v českých zemích plátenictvím (ručním tkaním ze lněné příze vyrobené na kolovratu) asi 350 tisíc lidí, déle však nemohli se svými výrobky konkurovat anglickým (a později také českým) strojně vyrobeným bavlněným plátnům.[10] (Teprve od začátku 19. století se plátno tká také z bavlněné příze).[11] [12]

V 21. století se plátno vyrábí z bavlny, lýkových i umělých vláken. Plátnová vazba a zpravidla příze s vyšší pevností umožňují použití vysoce produktivní techniky výroby (např. na pneumatických tkacích strojích s vačkovým prošlupem).[13]

Druhy plátna[editovat | editovat zdroj]

K výrobkům a polotovarům, na které se plátno běžně používá se počítají:

lodní plachty, stany, tašky, obuvní svršky, zpevnění kompozitů, různé oděvy a bytové textilie[14]

Ke zvláštním druhům plátna patří:

  • batist, jemné lněné plátno;
  • kaliko, pevné bavlněné plátno;
  • kartoun jemná, často potiskovaná tkanina;
  • kanafas, pestře tkané plátno používané převážně na lůžkoviny;
  • kreton, hrubší tkanina používaná převážně na dekorace;
  • knihařské plátno, silně apretované a barvené nebo reliéfní;
  • nepromokavé plátno na stany i pláštěnky, původně apretované fermeží;
  • plachtovina ze lnu a konopí (původní džíny od Levi Strausse měly být z konopí[15]);
  • pytlovina, hrubé plátno z juty;
  • voskované plátno jako náhražka kůže na přikrytí stolů i jiného nábytku; původně se impregnovalo voskem, později fermeží a různými laky.[16]

Malířské plátno[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Malířské plátno.

Malířské plátno je poměrně tuhé, nejčastěji lněné nebo konopné, a předem apretované. Před použitím se musí napnout na dřevěný rám („blindrám“), který se dá vypnout klíny v rozích; někdy se plátno také lepí na desku nebo lepenku. Před použitím se musí natřít klihovým základem s plavenou křídou („šeps“) a případně vybrousit. Někteří moderní malíři malovali na plátno bez základu, jiní používali jako základ například černý asfalt. Proti dříve používaným dřevěným deskám je plátno lehké a dá se i svinout, časem však křehne a restaurátoři je musí nažehlovat na novou podložku.

Nejstarší zachovaný obraz na plátně pochází z roku 1410, ale běžné užívání plátna se prosadilo až začátkem 16. století, společně s olejovou malbou, patrně zásluhou benátských malířů. Předchůdcem je panelové malířství, což je malba na dřevo.

Pannotypie[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Pannotypie.

Pannotypie je historický fotografický proces, který patří do kategorie přímých pozitivních procesů jako modifikace mokrého kolódiového procesu. Podkladem citlivé vrstvy bylo černé voskované plátno, proti kterému se dal obraz pozorovat v odraženém světle. Světlý negativ se tak při prohlížení proti tmavému pozadí jevil jako pozitiv. Tato technika se pozná podle zvrásněné textury plátna a typických prasklin.

Galerie pláten[editovat | editovat zdroj]

  • Malířské plátno: vlevo ručně-, vpravo strojně tkané

  • Plátno (hessian) z etalonu jutových tkanin

  • Šambré, jeden z druhů plátna

  • Kanafas - pestře tkané plátno

  • Indienne, ručně potiskované plátno z konce 18. století

  • Tenisky s plátěnými svršky

  • Plátno pro zpevněni kompozitu na stěny kánoe

  • Plátěná střecha na stanici bruselského metra

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Ottův slovník naučný, 19. díl [online]. Národní knihovna České republiky, 1902, digt. 2008 [cit. 2021-01-05]. [P-Pohoř Dostupné online]. (česky) 
  2. ↑   Výroba látek ve 13.-16. století [online]. kostym, 2021 [cit. 2021-01-04]. [Textilní výroba ve 13 (kostym.cz) Dostupné online]. (česky) 
  3. ↑ Canvas Meaning [online]. Your Dictionary, 2021 [cit. 2021-01-04]. [Canvas Meaning Dostupné online]. (anglicky) 
  4. ↑ Leinwandgewebe [online]. SN Verlag Hamburg, 2021 [cit. 2021-01-04]. [dekowiki - Leinwandgewebe Dostupné online]. (německy) 
  5. ↑  Understand the Canvas Fabric [online]. Medium, 2018-05-19 [cit. 2021-01-04]. [Understand The Canvas Fabric. We all know the importance of materials… Dostupné online]. (anglicky) 
  6. ↑ A Brief History of Canvas, Alfred A. Knopf 2014, ISBN 9780375414145
  7. ↑ Machek: Etymologický slovník, NLN Praha 2010, ISBN 9788074220487
  8. ↑ Počátky cechů v severozápadních Čechách [online]. academia, 2020 [cit. 2020-12-10]. [(DOC) Počátky cechů v severozápadních Čechách Dostupné online]. (česky) 
  9. ↑ Šlechtic podnikatelem podnikatel šlechticem, Ostravská univerzita v Ostravě 2008, ISBN 9788073685201, str. 49-61
  10. ↑ Jindra/Jakubec: Hospodářský vzestup českých zemí od poloviny 18. století do konce monarchie, KU Praha 2015, ISBN 9788024629452, str. 260-281
  11. ↑ Bennett: Sailing into the Past: Learning from Replica Ships, Seaforth Publishing, 2009, ISBN 9781848320130, str. 184
  12. ↑ Bavlněné plátno [online]. Metraz, 2018 [cit. 2020-12-14]. [Bavlněné plátno Dostupné online]. (česky) 
  13. ↑ Study on Comparative Analysis of Basic Woven Fabrics [online]. Textile & Leather Review, 2020-11-29 [cit. 2021-01-04]. [(PDF) Study on Comparative Analysis of Basic Woven Fabrics Produced in Air-Jet Loom and Determining Structure for Optimum Mechanical Properties and Production (researchgate.net) Dostupné online]. (anglicky) 
  14. ↑ What is Canvas? [online]. Fiberglas Dicount, 2020-11-08 [cit. 2021-01-04]. Dostupné online. (německy) 
  15. ↑ T.Meyer zur Capellen: Lexikon der Gewebe, Deutscher Fachverlag, Frankfurt/Main 2001, ISBN 3-87150-725-3, str. 54-55
  16. ↑ OSN, hesla Plátno a Voskované plátno.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Plátno&oldid=20338157“