Přeskočit na obsah

Konopné textilní vlákno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Cannabis sativa

Konopná textilní vlákna se získávají ze stonku konopí setého (Cannabis sativa).[1]

Produkce konopí v tunách 2003, 2013 a 2021

2003 2013[2] 2021[2]
Francie4 30014 %48 26471 %Francie143 11047 %
Čína24 00079 %16 00024 %Čína72 87824 %
Chile1 2504 %1 4502 %USA15 1135 %
Ukrajina150< 1 %1 4501 %Sev. Korea15 0975 %
Maďarsko40< 1 %600< 1 %Polsko15 0805 %
Rusko3001 %300< 1 %Nizozemsko13 2804 %
Rumunsko100< 1 %150< 1 %Rakousko10 7004 %
Polsko15< 1 %30< 1 %Itálie4 7102 %
Turecko150< 1 %1< 1 %Chile4 8781 %
Španělsko8< 1 %00 %Rumunsko2 7701 %
Srbsko2< 1 %00 %Ostat.(10)5 4742 %
Celkem30 315100 %67 785100 %Celkem302 451100 %

Seté konopí pochází pravděpodobně ze střední nebo východní Asie. Nejstarší konopné textilie byly nalezeny v Číně a v Japonsku. Např. z vykopávek v japonském Torihama pocházejí zbytky provazů a plošných textilií ve stáří cca 9 000 let.[3] Také nejstarší známy papír (z 1. století před n. l.) byl z konopného vlákna. Obrovský rozkvět nastal v 17. století, kdy se například na plachty a lana jedné lodi spotřebovalo až 100 tun konopí.

V roce 2021 dosáhly osevní plochy celosvětově cca 79 000 hektarů, hektarové výnosy se zvýšily v posledních 30 letech až na sedminásobek. Celosvětová roční sklizeň v rozsahu cca 300 000 tun vláknového konopí (jak ukazuje následující tabulka) byla dosud dosahována jen v 60. letech 20. století.

V Evropské unii je povolené jen pěstování konopí s nízkým obsahem THC, v Česku do 0,3 % obsahu THC.[4] Produkce v ČR dosáhla v roce 2021 celkem 60 tun.[2]

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Elementární vlákna mají délku 15–30 mm a tloušťku 15–25 µm. Pevnost vlákna, která za sucha dosahuje 40–80 cN/tex, je v průměru vyšší než u lnu a zvyšuje se za mokra až o 20 %. Konopí má ze všech přírodních vláken nejlepší odolnost proti vlivům povětrnosti.[1]

Cena spřadatelných vláken dosahovala v letech 2010–2012 cca 2,00–2,30 USD/kg, konopná příze stála 6,50–7,00 USD/kg.[5] Analýzu světového trhu s konopím v roce 2016 dává online např. Global Hemp Market 2016.[6]

Pěstování

[editovat | editovat zdroj]

Rostlina může dosáhnout až 3,5 m délky. Výnos surové slámy se pohybuje mezi 5 a 11 t/ha, výrobní náklady na tunu konopné slámy se kalkulují např. v Německu na cca 250 €. Ze slámy se dá získat průměrně 28 % vláken pro textilní a jiné technické účely a 55 % pazdeří (na stavební materiál, slámu pro stáje aj.). Od EU dostávají pěstitelé výpomoc asi 24 €/tunu slámy, pěstování v Evropě je však sotva rentabilní.

Zpracování vláken

[editovat | editovat zdroj]
Schéma zpracování konopných vláken

Použití konopí na výrobu příze

[editovat | editovat zdroj]

Konopné příze se vyrábí:

  • "klasickým" způsobem (podobně jako lněné příze): rosení/máčenípotěránívochlovánípředpřádánídopřádání. Výrobní zařízení jsou několik desítek let stará, náklady jsou podstatně vyšší než např. při zpracování bavlny. Nové technologie rozvolňování (párou, ultrazvukem a další) se zatím nedostaly ze stádia pokusů.[7]
  • z kotonizovaného konopí: Vlákna jsou chemickým procesem přizpůsobena bavlně, nemusí se rosit ani potěrat a zpravidla se bělí. Většinou se spřádají ve směsi s bavlnou nebo s chemickými vlákny stejným postupem jako bavlněná vlákna.
Stupeň výroby Výtěžek v kg
surové stonky 1000
máčené, suché stonky 900
Druhy vláken dlouhá krátká koudel
potěrané stonky 100 120
vochlovaná vlákna 38 56 --
mykaný pramen -- 43 84
příze 34 37 73
tkaniny (po úpravě) 30 -- --
šňůry/lana (po úpravě) -- 36 69

Nákres vpravo znázorňuje schematicky obě výrobní technologie a následující tabulka ukazuje příklad exploatace 1000 kg konopných stonků při zpracování na textilní výrobky „klasickým“ způsobem. (V tabulce není uvedeno, že se při potěrání a vochlování odděluje od dalšího zpracování 610 kg pazdeří a 70 kg různých nečistot). Celkový výsledek 135 kg tkanin a provaznických výrobků odpovídá průměrnému váhovému množství hotových textilií, které se dá získat z konopných stonků.[8]

Z aktuálních údajů o produkci (2007) se dá odvodit, že jen asi z pětiny konopných vláken se vyrábí příze. V roce 2006 dodávala například Čína 1 000 tun přízí z čistého konopí a 10 000 tun textilií ze směsi konopí s jinými vlákny. V Evropě se uvádí Rumunsko jako jediný výrobce konopných přízí.

Na americkém a evropském (i českém) trhu se však nabízí poměrně široký sortiment ručně pletacích přízí, provazů, lan, tkaných a pletených oděvů i bytových textilií ze směsi konopí s bavlnou, vlnou i elastanem (ponožky). Jen omezený počet výrobků je zhotoven ze 100 % konopí. Použité příze dosahují jemnosti 42 tex.[9]

Konopná vlákna v technických výrobcích

[editovat | editovat zdroj]

Velká většina konopných vláken ve světě a v Evropě prakticky celá sklizeň se v současné době zpracovává na součásti nebo příměs různých technických výrobků. V Evropě se například v roce 2006 použilo (patřičně připravených 23 000 tun) konopných vláken z 66 % na speciální papír, 20 % na izolační materiál, 12 % na netkané textilie, 2 % na ostatní výrobky

Způsoby zpracování a použití:

  • Rozvolňování konopných stonků se provádí na rozdíl od tradičního způsobu tak, že se materiál předkládá rozvolňovacímu agregátu neurovnaný.[10] Vlákna jsou více namáhána a krácena, přidává se k nim i koudel a v některých výrobních linkách je zařazeno mykání. Z tuny suroviny se tak získá asi 250 kg „technických“ vláken s obsahem pod 5 % pazdeří. Rozvolněný vlákenný materiál se používá na netkané textilie (plsti, rouna, pojené textilie) a některé druhy celulózy .
  • Konopný odpad a podřadná vlákna se rozvolňují na kladivových drtičích. Z drtiče vychází velmi krátká vlákna obsahující do 20 % pazdeří. Používají se k výrobě většiny celulóz. (Např. cigaretový papír obsahuje cca 80 % lněných a 20 % konopných vláken).[11]
  1. 1 2 Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 300
  2. 1 2 3 Growing Hemp for the Future [online]. Textile Exchange, 2023 [cit. 2023-08-28]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 31
  4. SOUVISEJÍCÍ ZÁKON [online]. konopa.cz [cit. 2014-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01.
  5. Industrial Hemp [online]. Washington State University, 2014 [cit. 2017-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-04. (anglicky)
  6. Global Hemp Market 2016 [online]. QY Research Group, 2016 [cit. 2017-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-30. (anglicky)
  7. Simon/Horáček: Technologie přádelnictví, SNTL Praha 1987, str. 92
  8. Franck: Bast and Other Plants Fibres, Woodhead Publishing 2005, ISBN 1-85573-684-5, str.176-206
  9. Hemp Fashion [online]. HempAge, 2017 [cit. 2017-03-13]. Dostupné online. (anglicky)
  10. Hanffasern [online]. Temafa, 2017 [cit. 2017-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-14. (německy)
  11. Studie zur Markt- und Konkurrenzsituation [online]. nova-Institut, 2008 [cit. 2017-03-13]. Dostupné online. (německy)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 138–144
  • Veit: Fibers, Springer Nature 2022, ISBN 978-3-031-15309-9, str. 213-223

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]