Konopné textilní vlákno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Cannabis sativa

Konopná textilní vlákna se získávají ze stonku konopí setého (Cannabis sativa).[1]

Konopí od dávné minulosti po dnešek[editovat | editovat zdroj]

Konopné vlákno 400 x zvětšené

Seté konopí pochází pravděpodobně ze střední nebo východní Asie. Nejstarší konopné textilie byly nalezeny v Číně a v Japonsku. Např. z vykopávek v japonském Torihama pocházejí zbytky provazů a plošných textilií ve stáří cca 9 000 let.[2]

Také nejstarší známy papír (z 1. století před n. l.) byl z konopného vlákna. Obrovský rozkvět nastal v 17. století, kdy se například na plachty a lana jedné lodi spotřebovalo až 100 tun konopí. Od té doby se vlivem různých faktorů (bavlna a juta jako levnější náhrada, dočasný zákaz pěstování konopí atd.) celkové osevní plochy vlákenného konopí ve světě podstatně snížily.

Produkce konopí v tunách 2003 & 2013
FAOSTAT (FAO)

Francie 4300 14 % 48264 71 %
Čína 24000 79 % 16000 24 %
Chile 1250 4 % 1450 2 %
Ukrajina 150 < 1 % 1450 1 %
Maďarsko 40 < 1 % 600 < 1 %
Rusko 300 1 % 300 < 1 %
Rumunsko 100 < 1 % 150 < 1 %
Polsko 15 < 1 % 30 < 1 %
Turecko 150 < 1 % 1 < 1 %
Španělsko 8 < 1 % 0 0 %
Srbsko 2 < 1 % 0 %
Celkem 30315 100 % 67785 100 %

V současné době číselné údaje rok od roku kolísají. Tabulka vlevo ukazuje údaje Zemědělské organizace OSN o sklizni spřadatelného konopí za období 2003 a 2013. Osevní plocha ve světě obnášela 27 000 ha.[3]

V Evropské unii je povolené jen pěstování konopí s nízkým obsahem THC, v Česku do 0,3 % obsahu THC.[4] Produkce v ČR dosáhla v roce 2014 celkem 663 tun.[3]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Elementární vlákna mají délku 15–30 mm a tloušťku 15–25 µm. Pevnost vlákna, která za sucha dosahuje 40–80 cN/tex, je v průměru vyšší než u lnu a zvyšuje se za mokra až o 20 %. Konopí má ze všech přírodních vláken nejlepší odolnost proti vlivům povětrnosti.[1]

Cena spřadatelných vláken dosahovala v letech 2010–2012 cca 2,00–2,30 USD/kg, konopná příze stála 6,50–7,00 USD/kg.[5] Analýzu světového trhu s konopím v roce 2016 dává online Global Hemp Market 2016.[6]

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Sklizeň: Horní část s listím odděleně od vlákenných stonků

Rostlina může dosáhnout až 3,5 m délky. Výnos surové slámy se pohybuje mezi 5 a 11 t/ha, výrobní náklady na tunu konopné slámy se kalkulují např. v Německu na cca 250 €. Ze slámy se dá získat průměrně 28 % vláken pro textilní a jiné technické účely a 55 % pazdeří (na stavební materiál, slámu pro stáje aj.). Od EU dostávají pěstitelé výpomoc asi 24 €/tunu slámy, pěstování v Evropě je však sotva rentabilní.

Zpracování vláken[editovat | editovat zdroj]

Použití konopí na výrobu příze[editovat | editovat zdroj]

Tkanina na korejské tradiční oděvy z konopí sambe

Konopné příze se vyrábí:

  • klasickým způsobem (podobně jako lněné příze): rosení/máčení – potěrání – vochlování – předpřádání – dopřádání. Výrobní zařízení jsou několik desítek let stará, náklady jsou podstatně vyšší než např. při zpracování bavlny. Nové technologie rozvolňování (párou, ultrazvukem a další) se zatím nedostaly ze stádia pokusů.[7]
  • z kotonizovaného konopí: Vlákna jsou chemickým procesem přizpůsobena bavlně, nemusí se rosit ani potěrat a zpravidla se bělí. Většinou se spřádají ve směsi s bavlnou nebo s umělými vlákny stejným postupem jako bavlněná vlákna.

Z aktuálních údajů o produkci (2007) se dá odvodit, že jen asi z pětiny konopných vláken se vyrábí příze. V roce 2006 dodávala například Čína 1 000 tun přízí z čistého konopí a 10 000 tun textilií ze směsi konopí s jinými vlákny. V Evropě se uvádí Rumunsko jako jediný výrobce konopných přízí.

Na americkém a evropském (i českém) trhu se však nabízí poměrně široký sortiment ručně pletacích přízí, provazů, lan, tkaných a pletených oděvů i bytových textilií ze směsi konopí s bavlnou, vlnou i elastanem (ponožky). Jen omezený počet výrobků je zhotoven ze 100 % konopí. Použité příze dosahují jemnosti 42 tex.[8]

Konopná vlákna v technických výrobcích[editovat | editovat zdroj]

Velká většina konopných vláken ve světě a v Evropě prakticky celá sklizeň se v současné době zpracovává na součásti nebo příměs různých technických výrobků. V Evropě se například v roce 2006 použilo (patřičně připravených 23 000 tun) konopných vláken z 66 % na speciální papír, 20 % na izolační materiál, 12 % na netkané textilie, 2 % na ostatní výrobky

Způsoby zpracování a použití:

  • Rozvolňování konopných stonků se provádí na rozdíl od tradičního způsobu tak, že se materiál předkládá rozvolňovacímu agregátu neurovnaný.[9] Vlákna jsou více namáhána a krácena, přidává se k nim i koudel a v některých výrobních linkách je zařazeno mykání. Z tuny suroviny se tak získá asi 250 kg „technických“ vláken s obsahem pod 5 % pazdeří. Rozvolněný vlákenný materiál se používá na netkané textilie (plsti, rouna, pojené textilie) a některé druhy celulózy .
  • Konopný odpad a podřadná vlákna se rozvolňují na kladivových drtičích. Z drtiče vychází velmi krátká vlákna obsahující do 20 % pazdeří. Používají se k výrobě většiny celulóz. (Např. cigaretový papír obsahuje cca 80 % lněných a 20 % konopných vláken).[10]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 138-144

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9, str. 300
  2. Mecheels, Vogler, Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 31
  3. a b Crops [online]. FAOSTAT, 2017 [cit. 2017-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. SOUVISEJÍCÍ ZÁKON [online]. konopa.cz [cit. 2014-01-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-01. 
  5. Industrial Hemp [online]. Washington State University, 2014 [cit. 2017-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Global Hemp Market 2016 [online]. QY Research Group, 2016 [cit. 2017-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-30. (anglicky) 
  7. Výroba konopné příze [online]. KsČr, 2007-09-07 [cit. 2017-03-13]. Dostupné online. (česky) 
  8. Hemp Fashion [online]. HempAge, 2017 [cit. 2017-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Hanffasern [online]. Temafa, 2017 [cit. 2017-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-14. (německy) 
  10. Studie zur Markt- und Konkurrenzsituation [online]. nova-Institut, 2008 [cit. 2017-03-13]. Dostupné online. (německy) 

Související články[editovat | editovat zdroj]