Přeskočit na obsah

Umělé textilní vlákno

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Možná hledáte: Syntetické vlákno.

Umělá vlákna (angl.: manmade fibres) jsou textilie získané (jakýmkoliv) výrobním postupem z polymerních nebo nepolymerních látek. Tím se liší od materiálů, které se vyskytují ve formě vlákna přirozeně.[1] [2]

V češtině (a v němčině[3] ) se pro umělá vlákna často používá označení chemická vlákna,[4] chemicky vyrobená vlákna nebo syntetická vlákna.[5]

Vlastnosti umělých vláken

[editovat | editovat zdroj]

Umělé vlákno sestává z molekulárních řetězců obsahujících uhlík, vodík, kyslík a dusík nebo alespoň část z těchto prvků.

Velká část jejich vlastností se nechá při výrobě ovlivnit a přizpůsobit požadavkům uživatele. Ze základních typů se tak vyvinuly a stále znovu vyvíjí nové modifikace, které se často dělí do tří generací:

Ve druhé generaci se u základních druhů, první generace, odstraňují některé nevhodné vlastnosti za účelem širšího použití a vlákna třetí generace mají pak speciální vlastnosti vhodné zpravidla pro úzký sortiment textilních výrobků.[4]

Rozdělení vláken podle použité suroviny

[editovat | editovat zdroj]
PŘÍRODNÍ POLYMERY rostlinné živočišné
Původ celulóza přírod. kaučuk mořské řasy bílkovina bílkovina
Příklad viskóza¹ gumová vl. alginát. filament zeinové vl.² kasein

¹ K vláknům z regenerované celulózy patří viskózová (základní typ a modifikované druhy) a měďnatá (ke kterým se přiřazují acetátová a triacetátová vlákna).

² Zeinové vlákno pochází z kukuřice, kaseinové z mléka

SYNTETICKÉ POLYMERY

Původ polykondenzát polymerizace polyadice
Příklad PES, PA PVC, PP elast. vlákno

NEPOLYMERNÍ

Původ kov minerál pyrolýza
Příklad vlákna borové ¹ skleněné uhlíkové

[6]

¹ Drahé vlákno s vysokou pevností. Přidává se do kompozitů, obzvlášť na výrobky zbrojního průmyslu.

Označení „syntetická vlákna“

[editovat | editovat zdroj]

Všeobecně se tento výraz používá (v češtině i v jiných jazycích) jako souhrnné označení jen pro vlákna ze syntetických polymerů. V odborné literatuře se pod tento pojem ojediněle zařazují také vlákna z přírodních polymerů (keramická, viskózová vlákna atd.) a nepolymerních materiálů (např. kovová vlákna). [7]

Galerie umělých vláken

[editovat | editovat zdroj]

Z historie umělých vláken

[editovat | editovat zdroj]

Výroba hlavních druhů umělých vláken

[editovat | editovat zdroj]

[9]

Rok 2011 polyester viskóza polyamid polypropylen polyakryl ostatní vl.
v milionech tun 37,2 4,4 3,9 2,9 2,0 0,6
cena cca €/kg 1,25-1,40[10] 0,87[11] 1,25[12] 1,75[13] - -

V roce 2011 vyrobilo ve světě 1700 chemických provozů cca 51 milionů tun umělých vláken. Na produkci se podílela Čína 60%, Indie 6, USA 5% a ČR se Slovenskem 0,25%.

Celkové množství sestávalo z cca 60 % filamentů a 40 % staplových vláken (stříže).

Podíl mikrovláken a nanovláken na vyrobeném množství se ve statistikách neuvádí. Ve hořejší statistice chybí také nejméně 5 milionů tun, např. polyethylen, polyuretan, skleněná a keramická vlákna.

Podle údajů firmy Lenzing dosáhla v roce 2014 světová výroba chemických textilních vláken 62 milionů tun (z toho cca 3/4 polyesterová vlákna).[14]

V roce 2019 se počítalo s výrobou 80 milionů tun (nejméně 50 milionů tun pocházelo z Číny[15]) z celkového množství 107 milionů tun textilních vláken.[16]

Podrobné statistické údaje se dají zakoupit např. za 650 CHF[17]

Použití

[editovat | editovat zdroj]

Z filamentů se v roce 2007 použilo 19,5 milionů tun na oděvní a bytové textilie, 2,5 miliony jako technické filamenty a 2,2 miliony tun na podlahové krytiny.

Z 80 % stříží z umělých vláken byly vyrobeny příze (především na tkaniny a pleteniny) a 20 % šlo (nespředených) do netkaných textilií.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Koslowski: Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3-87150-876-4
  • Cherif: Textile Werkstoffe für den Leichtbau, Springer-Verlag Berlin Heidelberg 2011, ISBN 978-3-642-17991-4, str. 14-16

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ 59.060 - TEXTILE FIBRES [online]. ITEH Standards, 2022-05-31 [cit. 2023-10-27]. Dostupné online. (anglicky)
  2. ↑ Terminology of Man-Made Fibres [online]. BISFA, 2017 [cit. 2025-12-08]. Dostupné online. (anglicky)
  3. ↑ Gries/Dieler/Burkhard:Textile Ferigungsverfahren, E-Book 2018, ISBN 978-3-446-45866-6, str. 51-87
  4. 1 2 Pospíšil a kol.:Příručka textilního odborníka , SNTL Praha 1981, str. 162-164
  5. ↑ ČSN EN ISO 2076 [online]. Uvádění výrobků na trh, 2022-06-01 [cit. 2023-10-27]. Dostupné online.
  6. ↑ Classification of Textile Fibres [online]. Textile Engineering, 2023-01-26 [cit. 2023-09-04]. Dostupné online. (anglicky)
  7. ↑ What are Synthetic Fibers? [online]. Study, 2003-2020 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online. (anglicky)
  8. ↑ Militký: Textilní vlákna, TU Liberec 2002, ISBN 80-7083-644-X
  9. ↑ The Fiber Year [online]. Lenzing, 2012/05 [cit. 2017-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (anglicky)
  10. ↑ Polyester Chain [online]. YNFX, 2017-05-29 [cit. 2017-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-04. (anglicky)
  11. ↑ Viscose [online]. EmergingTextiles, 1998-2017 [cit. 2017-06-02]. Dostupné online. (anglicky)
  12. ↑ Nylon Prices in China [online]. EmergingTextiles, 1998-2017 [cit. 2017-06-02]. Dostupné online. (anglicky)
  13. ↑ Cena čínského PP-filamentu (54 dtex) v roce 2011: http://www.chinatexnet.com/textile-news/2011-04-06/336305.html
  14. ↑ Fokus Mehrwert [online]. Lenzing, 2015 [cit. 2017-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. (německy)
  15. ↑ Latest Figures From China’s Textile Industry [online]. Textile World, 2019-05-17 [cit. 2022-02-22]. Dostupné online. (anglicky)
  16. ↑ Global chemical fiber production [online]. Statista, 2020- 09-01 [cit. 2020-09-22]. Dostupné online. (anglicky)
  17. ↑ The Fiber Year 2020 [online]. The Fiber Year, 2009-2020 [cit. 2020-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-01. (anglicky)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Umělé_textilní_vlákno&oldid=25872753“